váha hlasu
Dobrý den, váha hlasu při hlasování na shromáždění= podíl na společných částech domu, nebo na podlahové ploše bytu?Jak hlasovat na shromáždění pokud má někdo podíl podle katastru nemovitostí 747/6823 a někdo 977/6823. Do fondu oprav a na správu domu platíme všichni stejnou částku bez ohledu na velikosti podílu. Je nás osm vlastníků nemůžeme mít při hlasování každý jeden hlas???? Jak to potom při hlasování počítat? Děkuji D.
- váha hlasu = podíl na společných částech domu (podle KN), tento podíl však obvykle odpovídá podlahové ploše bytu.
- hlasujete podle těchto podílů, jeden má 747 hlasů, další 977 apod., sečtete tyto hlasy, vydělíte počtem hlasů přítomných vlastníků nebo celkovým počtem hlasů (podle toho o čem se hlasuje) a máte výsledek. Doufám, že je to srozumitelné.
- Platit do „fondu oprav“ byste podle spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, není-li dohodou všech stanoveno jinak (§ 15 ZoVB).
- Každý nemůžete mít jeden hlas (§ 11 odst.3 ZoVB).
To sčítání hlasů podle podílů lze ještě zjednodušit:
- Je-li vyžadovaná nějaká většina z celkového počtu hlasů (ať už poloviční či 3/4) lze mít potřebnou hranici spočítanou jednou pro vždy a po sečtení čitatelů z podílů jen porovnat s hranicí. Při hlasování podle počtu přítomných lze tuto hranici spočítat po uzavření stavu přítomnosti. Ušetříte si tak to dělení „celkovým počtem hlasů“ – ve skutečnosti společným jmenovatelem podílů. Pozor, někdy bývají podíly uvedeny tak, že nemají stejné jmenovatele, pak je vhodné je převést (rozšířit) na nejmenšího společného jmenovatele (kterým v těchto případech většinou bývá ten největší jmenovatel, ostatní bývají jen pokrácené).
- Lze si pro hlasování podle celkového počtu hlasů najít minimální počet hlasujících (těch s nejmenšími podíly), který vždy bude stačit pro dosažení nadpoloviční nebo tříčtvrtinové většiny. Ve Vašem případě by to mohlo být např. být 6 pro nadpoloviční a 7 pro tříčtvrtinovou většinu. Stejně tak můžete mít spočítaný počet členů (zase z nejmenšími podíly), které stačí k nepřijetí rozhodnutí podle dané většiny. Pak můžete většinou hlasovat jen podle těchto počtů a jen v těch zbylých těsných případech přesně podle podílů. Podle stejných čísel můžete zjistit usnášeníschopnost (tedy nadpoloviční přítomnost dle podílů).
- Pokud by byl návrh přijat nebo naopak nepřijat (blokován) podle celkového počtu hlasů, je zákonitě přijat či naopak nepřijat i podle přítomných hlasů.
- Pro nízký počet bytů (podílů) si lze připravit tabulky, kde budete mít na řádku všechny kombinace (pro/proti/nepřítomen) u jednotlivých hlasů a vedle nich, zda je návrh přijat pro potřebné většiny (tedy nadpoloviční a tříčtvteční jednak z počtu všech a jednak z počtu přítomných) + zda je schůze vůbec usnášeníschopná. Tabulku lze omezit jen na těsné případy z bodu 2.
LB
Vážený pane LB, Vaše úvaha
„Pokud by byl návrh přijat nebo naopak nepřijat (blokován) podle celkového počtu hlasů, je zákonitě přijat či naopak nepřijat i podle přítomných hlasů.“
uvedená v bodu 3 bohužel neplatí tam, kde je požadovaná většina počítaná z počtu přítomných, tj. tam, kde může rozhodovat méně než 1/2 všech.
Je to proti logice většinového rozhodování, ale je to tak v zatím platném zákoně. Bohužel. (Návrh nového ZoVB už vyžaduje důsledně většinové rozhodování.)
Raději uvedu příklad, aby byla věc jasná: Pro je 6 z 10 vlastníků ze stejnými podíly (podle většinového principu zakotveného nově v návrhu ZoVB je rozhodnutí přijato), přítomných je 6, z toho 4 proti, 2 pro (podle stávajícího ZoVB jsou usnášeníschopní a rozhodnutí není přijato).
Emanuel
Vážený pane Emanueli,
asi jsem se v bodu 3 nejasně vyjádřil. Celý příspěvek měl posloužit pro usnadnění vyhodnocení hlasování při nestejných podílech. V tom bodu 3 jsem to myslel tak, že pokud bude dosaženo většiny ze všech podílů (např. podle kritéria z bodu 1 či 2) musí tím být zákonitě dosažena i většina z přítomných podílů – a analogicky pro zablokování návrhu. Uvedl jsem to proto, že pro hlasování všech lze snadno předem natrvalo předpočítat hranici z bodu 1 či minimální počty hlasujících z bodu 2, a pokud bude účast vysoká, rozhodne často toto kritérium i při ne stoprocentní účasti. Kritéria pro přijetí či zablokování návrhu samozřejmě nerozhodnou vždy, často však ano.
Tedy podle Vašeho příkladu: Pokud stačí k přijetí 6 vlastníků z celkových 10 (při účasti všech 10), myslel jsem tím jen to, že pokud bude 6 vlastníků pro (a přítomných) bude návrh přijat při jakékoliv celkové účasti (samozřejmě s těmi 6 pro, kteří tak zaručují i usnášeníschopnost). Při nižších účastech by však kritérium z bodu 3 sláblo – bylo by použitelné v méně hlasováních.
LB
Poslední komentáře