Rozúčtování teplé a studené vody

Paní PeDuPles,

je třeba skutečně si přečíst zákon o cenách. Vaše argumentace § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 265/1991 Sb. je irelevantní. Stejně tak názor ombudsmana. Co si myslí parlament, senát či president jednak nevíte, jednak úmysl či názor zákonodárce (je-li jaký) nelze použít jako zákonnou normu.

Paragraf 3 odst. 1 ZoC je bezvýznamný. Cenový výměr MF č. 01/2010 byl totiž vydán výhradně k provedení § 10 ZoC a v něm je výslovně zmíněn § 3 odst. 2, dále § 5 a § 6 ZoC (§ 8 byl zrušen). Váš argument vychází tedy pouze z § 3 odst. 1 ZoC a lze jej lehce vyvrátit:
§ 3
(1) Regulací cen se rozumí stanovení cen, mezí, ve kterých mohou být sjednávány, usměrňování výše cen nebo i stanovení postupu při sjednávání, uplatňování a vyúčtování cen nemovitostí, jejich částí a služeb spojených s jejich užíváním cenovými orgány.

Za prvé: Klíčový je zde výraz "nebo i". Co je obsaženo v § 3, neplatí (nemusí platit) pro OBA rozdílné způsoby regulace konkretizované v § 5 a § 6 ZoC. Obsah § 3 nelze tedy bezdůvodně vztahovat k § 6, nýbrž platí pouze na regulaci podle § 5, kde je v zákoně výslovně tato možnost podrobně zahrnuta. Vaše formulace "nejede přes to vlak" je tedy velmi nepřípadná.

Za druhé: V § 3 odst. 1 se hovoří o službách spojených s užíváním nemovitostí, nikoliv o dodávce vody veřejným vodovodem. Tomu tedy přísluší část cenového výměru podle § 5 ZoC (úředně stanovené ceny, čemuž odpovídá položka 5 cenového výměru "Služby spojené s užíváním nájemního bytu"), nikoliv § 6 ZoC (věcně usměrňované ceny, čemuž odpovídá položka "Pitná voda" cenového výměru). Uvnitř SVJ není žádný veřejný vodovod. Pokud se domníváte něco jiného, doporučuji projít § 2 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb.. Předpokládám, že se shodujeme v tom, že část cenového výměru MF vydaná k provedení § 5 ZoC se netýká SVJ, nýbrž pouze nájemních bytů.

Nyní k regulaci cen podle § 6 ZoC. Je třeba si jej skutečně přečíst a porozumět rozdílům mezi obsahem § 5 a § 6:
§ 6 Věcné usměrňování cen
(1) Věcné usměrňování cen spočívá ve stanovení podmínek cenovými orgány pro sjednání cen. Tyto podmínky jsou
a) maximální rozsah možného zvýšení ceny zboží ve vymezeném období, nebo
b) maximální podíl, v němž je možné promítnout do ceny zvýšení cen určených vstupů ve vymezeném období, nebo
c) závazný postup při tvorbě ceny nebo při kalkulaci ceny, včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny.

Konec citátu, výčet je taxativní. Je zřejmé, že zákonné zmocnění podle § 6 zákona se týká výhradně tvorby a kalkulace ceny. Nezahrnuje tedy vnitřní rozhodování v SVJ, ani způsoby měření vody a rozúčtování uvnitř SVJ, ani náhradní stanovení podílů na celkové spotřebě. Už vůbec sem nelze zařadit ministerstvem vnucené změny kvóra pro odhlasování těchto vnitřních záležitostí uvnitř SVJ.

Kdyby § 6 obsahoval podobnou klausuli jako § 5, bylo by vše jinak. Jenomže neobsahuje ji. Pozdravujte ode mne tedy znovu Vašeho právníka. Zákon o cenách hovoří jasně: cenový výměr MF není závazný pro rozúčtování vody uvnitř SVJ.

lake

Vážený pane lake,

Zákon o cenách jsem četla, a to několikrát. Nevím, co je irelevantního na mé argumentaci zákonem č. 265/1991 Sb. - minule jste tvrdil, že Ministerstvo financí nemá zákonné zmocnění vydávat právní předpisy pro SVJ, proto se Vám tímto snažím ukázat, že MF pověření pro vydávání právních předpisů pro určené druhy zboží a tudíž jejich dodavatele a odběratele má dané vyšším právním předpisem.

Opravdu si nemyslím, že by §3 odstavec 1 byl bezvýznamný; naopak je nutno ho považovat za nejvýznamnější z daného zákona pro celou problematiku, neboť výslovně definuje regulaci mimo jiné jako stanovení postupu při sjednávání, uplatňování a vyúčtování cen nemovitostí, jejich částí a služeb spojených s jejich užíváním, cenovými orgány. Že se nehodí Vám, není moje vina. Mé argumenty dále vycházejí ze ZoC jako celku včetně Vámi vyjmenovaných paragrafů a nemyslím si, že byste je vyvrátil, natož lehce.

Vámi citovaný klíčový výraz „nebo i“ neznamená, že definice z §3 neplatí pro oba rozdílné způsoby regulace konkretizované v § 5 a § 6 ZoC. Naopak, §3 odstavec 1) je obecnou definicí regulace jako takové; paragrafy 5 a 6 pak jsou pak konkretizací způsobů regulace dle §4 a rozdělují zboží ve Výměru na ceny úředně stanovené a věcně usměrňované.

Obsah §3 ve smyslu §4 pak lze důvodně vztáhnout jak na §5, tak na §6, neboť se v nich jedná pouze o upřesnění způsobů regulace dle §3. Že jsou nájmy konkrétně uvedeny v §5 neznamená, že pro vyúčtování u nenájemního bydlení neplatí §6, neboť z něj výslovně vyjmuto není a proto sem lze zařadit vše dle §3, co není vysloveně uvedeno jinde, nota bene když dle §4 odstavce (2) Způsoby regulace cen lze účelně spojovat, což se právě děje u nájemního bydlení, kde nájmy jdou dle §5 a vyúčtování vody dle §6 (viz Cenový věstník 13/2009 strana 5).

Co se týče Vámi citovaného §6 ZoC Věcné usměrňování cen, zde je podle mne nutno rozúčtování vody považovat za postup při tvorbě ceny dle odstavce 1c) s tím, že podle odstavce (2) Tento způsob regulace cen platí pro všechny prodávající určeného druhu zboží, a vůči konečnému spotřebiteli „předané vody“ je SVJ v postavení prodávajícího (dodavatele), když jinde viz níže je výslovně definováno jako odběratel (kupující) a vodu si neponechává, ale předává (za úhradu od vlastníků na svůj účet) dál.

Zdá se, že se holt v tomto bodě neshodneme, přesto se ještě pokusím níže vyargumentovat, proč nadále trvá mé přesvědčení o platnosti Výměru MF pro rozúčtování SV v SVJ. Poprosila bych ale o trochu důstojnější a konstruktivnější tón diskuze a méně osobních napadení. Rozhodně se nepovažuji za ten typ diskutéra, kterého byste měl právo poslat si někam něco přečíst; v dané problematice jsem podstatně dále a obzvláště na odborných diskuzích oceňuji aplikaci přístupu „názorový oponent není nepřítel“ a tudíž není potřeba ho zatlouci do podlahy nadávkami a osobními výpady, alébrž utlouci argumenty. Dále si myslím, že změna názoru pod tlakem argumentů není ostudou, ale projevem vnitřní moudrosti a cti; zatím jste mi však nepředložil žádný důkaz o tom, že by můj názor nebyl podložený.

Chtěla bych podotknout, že nebojuji za sebe; v mém SVJ podepsalo písemnou dohodu o způsobu vyúčtování cca 90% vlastníků po stejném rozhodnutí shromáždění - je mi tedy úplně jedno, zda SV rozúčtovávám podle Dohody v souladu s odstavcem 14 příslušného článku Výměru MF nebo podle §9a odstavec 2 a §11 odstavec 4 ZoVB.

Také v tuto chvíli odhlédnu od toho, že místní soud v tomto měsíci u jiného SVJ vynesl rozsudek nad neplatičem s tím, že vyúčtování služeb proběhlo podle příslušných právních předpisů, a to včetně SV podle Cenového výměru a Dohody.

Co mi však připadá na celé záležitosti nejdůležitější je fakt, že při způsobu podle Výměru MF je potřeba k určení závazného způsobu vyúčtování SV přesně 50% vlastníků a při nedohodě je určen náhradní postup; při postupu podle ZoVB je podle účasti potřeba souhlasu někde mezi 37,51% až 75% vlastníků a při nepřijetí usnesení se všichni můžou jít klouzat, neboť podřazení nákladů na SV pod pojem správa domu a její rozúčtování na základě podílů podle § 13 ZoVB považuji za nesmysl, protože se jedná o vykonávání činnosti v rozsahu ZoVB dle §9 odstavec 1 a §9a odstavec 1a, nikoli o správu domu definovanou v ZoVB jako "správa, provoz a opravy společných částí domu". Vzhledem k tomu, že se vedle tepla a TUV jedná většinou o jednu z nejvýznamnějších položek, je mi konkrétní procentní číslo pro dohodu a konkrétní náhradní postup dle Výměru MF subjektivně milejší.

A teď objektivně, a pokusím se jít logicky postupně.

1) Na základě Zákona č. 265/1991 Sb. o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen v platném znění §2 odstavec 2 je MF pověřeno vydávat právní předpisy pro regulaci a sjednávání cen.

2) Zákon o cenách § 3 odstavec (1) Regulací cen se rozumí stanovení cen, mezí, ve kterých mohou být sjednávány, usměrňování výše cen nebo i stanovení postupu při sjednávání, uplatňování a vyúčtování cen nemovitostí, jejich částí a služeb spojených s jejich užíváním, cenovými orgány.

3) Zákon o cenách § 3 odstavec (2) Rozhodnuti cenových orgánů podle tohoto zákona jsou závazná pro okruh adresátů, který je v nich vymezen.

4) Zákon o cenách § 10 odstavec (1) Cenové organy stanoví cenovým rozhodnutím podle § 3 odst. 2, kraje a obce svým nařízením, zboží podléhající cenové regulaci podle § 5, 6 a 8, uplatněný způsob a podmínky cenové regulace (regulací je i vyúčtování služeb spojených s užíváním nemovitostí), úředně stanovené ceny, pravidla a postupy pro stanovování těchto cen a jejich změn.

5) Zákon o cenách § 10 odstavec (2) Předpisy o regulaci cen (regulací je i vyúčtování služeb spojených s užíváním nemovitostí) podle odstavce 1 zveřejňuje Ministerstvo financí v Cenovém věstníku.

6) Cenový věstník 13/2009, obsahující Výměr MF č. 1/2010 článek 2. Pitná voda dodávaná odběratelům Pitná voda dodávaná do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu jiné osobě, než je odběratel („předaná voda“): Pro účely regulace cen platí (regulací je i vyúčtování služeb spojených s užíváním nemovitostí): 14. Rozúčtování vodného a stočného jednotlivým spotřebitelům se provede podle dohody uzavřené mezi odběratelem 27) a spotřebiteli účastnícími se tohoto rozúčtování. Spotřebitelem se rozumí majitel bytu, uživatel bytu, uživatel nebytových prostorů nebo jiný uživatel nemovitosti včetně odběratelů, kteří nemovitost přímo užívají.

7) Odkaz 27 z textu odstavce 14 článku 2 Výměru MF (definice odběratele) je: 27) = § 2 odst. 5 a § 8 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, který zní: (5) Odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona; u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy,^5) je odběratelem společenství vlastníků.

8) Odkaz ^5) v Zákoně o vodovodech a kanalizacích je na Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

Když to shrnu z předchozích bodů, regulací je i vyúčtování služeb spojených s užíváním nemovitostí, Výměr MF je závazný pro okruh adresátů, který je v nich vymezen, přímým odkazem z Výměru MF je adresátem (odběratelem) Společenství vlastníků s dalším odkazem přímo na ZoVB.

Jinak řečeno, Výměr MF je platný pro všechny prodávající a kupující (fyzické i právnické osoby) zboží v něm uvedeného, jakožto rozhodnuti cenových orgánů podle ZoC jsou závazná pro okruh adresátů, který je v nich vymezen, a SVJ je odkazem přímo vymezeno v okruhu těchto adresátů.

A vzhledem k tomu, že slovo "regulace" je podle Zákona o cenách § 3 odstavec (1) možno ve všech výše uvedených citacích nahradit spojením „stanovení postupu při ... vyúčtování ... služeb spojených s jejich užíváním“, jsou odstavce 14 a 15 Článku 2. Pitná voda atd. závazná pro SVJ jakožto vymezeného adresáta.

Z uvedených důvodů nadále trvám na tom, že Výměr MF je závazným postupem pro SVJ při vyúčtování studené vody.

PeDuPles napsala: "minule jste tvrdil, že Ministerstvo financí nemá zákonné zmocnění vydávat právní předpisy pro SVJ".

Nikoliv, toto jsem netvrdil. Tvrdila jste to pouze Vy, pamatuji si na to a byl to takový malý faul od Vás, když jste svá slova vydávala za má. Nechal jsem to v dané chvíli bez povšimnutí.

Nenamítám nic proti právu MF vydávat obecně platné cenové výměry. K další vaší argumentaci se nejspíše dostanu později.

lake

Ještě dodatek k tomuto:

lake napsal: Za druhé: V § 3 odst. 1 se hovoří o službách spojených s užíváním nemovitostí, nikoliv o dodávce vody veřejným vodovodem.

Já a ZoVB tvrdíme:
§9a (1) Společenství je oprávněno činit právní úkony, především uzavírat smlouvy ve věcech předmětu své činnosti podle tohoto zákona, zejména k
a) zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek
§9a (2) Společenství je oprávněno rozhodovat o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu.
§11 (4) K přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení podle § 4, o schválení nebo o změně stanov, o uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotkám a o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek podle § 9a odst. 2 je zapotřebí tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů.

Zde se snad shodneme na tom, že jednotka je nemovitost a dodávka pitné vody tudíž službou spojenou s užíváním jednotek; pokud ne, nemůžete na ni aplikovat uvedený paragraf.

lake napsal: Tomu tedy přísluší část cenového výměru podle § 5 ZoC (úředně stanovené ceny, čemuž odpovídá položka 5 cenového výměru "Služby spojené s užíváním nájemního bytu"), nikoliv § 6 ZoC (věcně usměrňované ceny, čemuž odpovídá položka "Pitná voda" cenového výměru).

Když se začtete do Vámi citovaného paragrafu, zjistíte v odstavci 3: Ceny služeb podle odstavce l se rozúčtují na jednotlivé nájemce podle jiného právního předpisu nebo podle ustanovení příslušné položky tohoto výměru regulující cenu služby. Tedy že sám Výměr MF odkazuje v části týkající se § 5 ZoC na rozúčtování dle § 6 ZoC.

lake napsal: Uvnitř SVJ není žádný veřejný vodovod. Pokud se domníváte něco jiného, doporučuji projít § 2 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb.

Jsem ráda, že znáte zákon č. 274/2001 Sb. V něm je totiž výslovně uvedeno, že SVJ je odběratelem ve smyslu tohoto zákona a potažmo Výměru MF.

lake napsal: Předpokládám, že se shodujeme v tom, že část cenového výměru MF vydaná k provedení § 5 ZoC se netýká SVJ, nýbrž pouze nájemních bytů.

Ano, shodujeme se na tom, že položka 5 cenového výměru "Služby spojené s užíváním nájemního bytu" se týká pouze nájemních bytů. Neshodujeme se ale na tom, že část Výměru MF týkající se Předané vody je závazná pro všechny vyjmenované odběratele včetně výslovně odkazem na ZoVaK jmenované SVJ, a to přesto, že ZoC regulaci definuje jako stanovení postupu při vyúčtování služeb spojených s jejich užíváním v nadřazeném paragrafu.