Přehlasovaný vlastník § 1209 NOZ

Vložil Pavel, 9. Listopad 2014 - 10:55 ::

V jiném vláknu zaznělo tvrzení:

„Vlastník, kterému je upřeno právo předložit svůj návrh shromáždění k rozhodnutí, je považován za přehlasovaného vlastníka.“

Domnívám se, že za účinnosti NOZ tomu tak již není.

§ 1209/1 mluví o přehlasovaném vlastníku. Takový vlastník je ten, kdo se shromáždění účastnil a byl přehlasován.

§ 1209/2 mluví o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se.

Situaci, kdy záležitost výbor, byť vyzván, na shromáždění nepředložil, není paskvilem NOZ řešena.

Domnívám se, že se stávající judikatura příznivá pro odmítnutého předkladatele, nedá použít.

Je to jen jedna z drobných ukázek, jak paskvil NOZ zhoršil postavení členů SVJ proti ZoVB.

Hezký den!

  • přehlasovaný vlastník
  • Nový Občanský zákoník

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil TN (bez ověření), 12. Listopad 2016 - 16:14

http://profipravo.cz/index.php…

22 Cdo 1423/2009 už použitelný není

Vložil Pope (bez ověření), 9. Listopad 2014 - 13:05

NOZ v části Bytové spoluvlastnictví není zase takový paskvil, jak se občas píše nebo říká. Jen je potřebné si na záležitosti řešené jinak zvyknout neboli je správně chápat a řídit se jimi.

Každý vlastník má právo předložit k rozhodnutí prakticky cokoli, co umožňuje zákon nebo stanovy. Jestliže výbor odmítne navrhovanou záležitost vložit do programu schůze shromáždění, pak nechť předkládající vlastník získá alespoň (ZOVB) nebo více než (NOZ) 1/4 hlasů a tito vlastníci svolají shromáždění k předmětné záležitosti na náklady SVJ sami. Na tom přece není nic tak složitého.

Vložil lake, 9. Listopad 2014 - 13:47

Pane Pope, máte sice pravdu, ale ta vůbec neřeší podstatu věci. Ani na shromáždění SVJ(2012) svolaném náhradním způsobem s pomocí 1/4 hlasů nemusí přece dojít k odhlasování! Domníváte se snad, že pouhé svolání shromáždění náhradním způsobem něco vyřeší? Většinou nevyřeší, a kdo ví, bude-li vůbec usnášeníschopné. Takže vlastník na tom bude stejně jako byl před tím.

Nu a co pak? Pak zbývá zase jedině 1139 NOZ a soud, jak už jsem zde napsal.

Vlastníci jednotek totiž nemají uloženu zákonnou povinnost rozhodovat o svém majetku, ani povinnost dostavit se na svolané shromáždění a hlasovat. Mohou tedy zůstat nečinní. Proto jak ZoVB v § 11, tak NOZ v § 1139 zavádějí poslední pojistku – soudní rozhodování.

lake

Vložil Pope (bez ověření), 10. Listopad 2014 - 1:06

Ano, zcela s Vámi souhlasím, pane lake. Riziko, že se schůze nakonec vůbec nemusí pro nezájem (nečinnost vlastníků) konat a nebo se o dané záležitosti vůbec nebude hlasovat, samozřejmě existuje. Přesto se domnívám, že před návrhem na soudní rozhodnutí by vlastník měl tuto zákonnou možnost využít. Koneckonců bude-li shromáždění neusnášeníschopné, pak se ještě nabízí v SVJ 2012 § 1210 NOZ. A pak, pokud se opět nic nevyřeší, pak již zbývá jedině soudní rozhodnutí.

Vložil lake, 9. Listopad 2014 - 13:58

Pan Pavel napsal: „§ 1209/1 mluví o přehlasovaném vlastníku. Takový vlastník je ten, kdo se shromáždění účastnil a byl přehlasován.“

Souhlasím, ale já jsem v oné diskusi neradil tazateli na základě NOZ, protože je nepochybně členem SVJ(2000) podle ZoVB. Nebyl tedy žádný důvod vycházet z části NOZ o bytovém spoluvlastnictví. Pro jistotu shrnuji:

  • ZoVB se mezi vlastníky jednotek použije i nadále a soudy budou jejich spoluvlastnické spory rozhodovat i nadále podle ZoVB. Viz § 3028 NOZ.
  • Totéž platí pro členské spory člena společenství s právnickou osobou SVJ(2000). I v tomto případě soudy musí (v souladu s § 3028 NOZ) vycházet stále ze ZoVB a z platného znění stanov konkrétního SVJ.
  • Pouze záležitosti, o kterých ZoVB mlčel a neupravují je ani stávající stanovy SVJ(2000), se rozsoudí podle NOZ za použití generálního ustanovení § 10 NOZ:
89/2012 Sb. § 10
(1) Nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího.
(2) Není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností.

Oním „ustanovením, které se týká právního případu nejbližšího“ je podle mého názoru § 1139 NOZ, nikoliv § 1209. Dávám zde pro porovnání jak tuto záležitost řešil ZoVB a jak je velmi podobně řešena v NOZ:

72/1994 Sb. § 11
(3) (…) Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli vlastníka jednotky soud. 
89/2012 Sb. § 1139 Soudní úprava poměrů spoluvlastníků
(1) Navrhne-li některý ze spoluvlastníků soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí většiny spoluvlastníků nemá vůči němu právní účinky, aby takové rozhodnutí zrušil, nebo je nahradil svým rozhodnutím, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má změna uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá.
(2) Způsobem uvedeným v odstavci 1 soud rozhodne také tehdy, domáhá-li se jeho rozhodnutí některý ze spoluvlastníků proto, že se při rozhodování o společné věci nedosáhlo potřebné většiny.

Z uvedeného je zřejmé, že obě právní úpravy se nijak neodlišují. Shodně hovoří o postupu prostřednictvím soudu při nedosažení potřebné většiny. Při tom je nevýznamný důvod proč nebylo potřebné většiny dosaženo. Mohlo se tak stát například pro neochotu právnické osoby zařadit věc na program schůze shromáždění. Mohlo se tak stát pro ostatní důvody, které jsem v oné diskusi uvedl: shromáždění odmítlo hlasovat, bylo neusnášeníschopné, případně bylo ukončeno předčasně.

Ve všech uvedených případech je výsledek stejný: nebylo dosaženo potřebné většiny k přijetí rozhodnutí. Proto se domnívám, že stávající judikaturu k § 11 ZoVB lze použít i pro případy podle § 1139 NOZ a případy rozhodování v SVJ(2012).

Spoluvlastníkovi tedy vznikne přímé právo obrátit se na soud buď podle § 11 odst. 3 ZoVB, nebo podle § 1139 odst. 2 NOZ. Nelze blokovat uplatnění vlastnického práva tím, že ostatní spoluvlastníci budou dělat „mrtvé brouky“ a odmítnou o věci rozhodnout. Pak tedy rozhodne o věci soud.

lake

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".