Pasivní nahlížení na bankovní účet
V různých příspěvcích je občas doporučováno umožnit členům SVJ zřídit pasivní nahlížení na bankovní účet – tj. ostatní členy učinit disponenty k účtu s právem nahlížení. Z bezpoplatkových bank to má pěkně vyřešené Fio, sám to používám ve své firmě, kdy pracovnice odpovědná za fakturaci a řešení pohledávek může nahlížet na příchozí platby.
Zajímalo by mě ale, jak to řešíte v praxi. V našem SVJ je 300 bytů. I když neočekávám velký zájem, znamená to, že členové výboru budou muset pokaždé s každým zájemcem osobně do banky, aby mu dispoziční právo udělili? Zkoumal jsem, jestli konkrétně Fio neumí toto oprávnění nahlížení aktivovat na dálku v internetovém bankovnictví, ale nemohu takovou funkci nalézt, tak to asi nejde.
Děkuji za všechny nápady a že se podělíte se svými zkušenostmi.
Měli jsme transparentní účet, není třeba dávat v bance žádná práva nikomu,přístup je přes internet ale musíte počítat s tím, že do něho může nahlédnout opravdu každý, kdo ví kde hledat. Měli jsme jej 2 roky a protože tam bylo 9 návštěv a ty jsem měl já jako předseda, tak jsem jej zrušil. |Nemá to žádný vliv na váš „kmenový účet“ viz níže :
Fio transparentní účet Transparentní účet je speciální typ běžného bankovního účtu. Je zřizován za účelem poskytnutí detailních informací o transakcích na transparentním účtu široké veřejnosti pomocí internetu. Kdokoliv tak může jednoduše kontrolovat pohyby a stav finančních prostředků na těchto účtech – k dispozici jsou všechny transakce rok zpětně ode dne prohlížení. Fio Transparentní účet má navíc podrobné filtry, které umožňují snadné dohledání konkrétní transakce či transakcí.
Seznam transparentních účtů vedených u Fio banky.
Komu je určen především? Fio transparentní účet je zaměřen na podporu neziskových organizací – občanských sdružení, nadací, fondů, politických stran apod., kterým pomáhá posilovat důvěryhodnost hospodaření tím, že umožňuje komukoliv a kdykoliv nahlédnout do historie finančních transakcí.
Transparentní účet od Fio banky využívají nejen neziskové organizace, ale i fyzické osoby či obchodní a jiné společnosti, například společenství vlastníků bytových jednotek, družstva, organizátoři podniků a poskytovatelé služeb s účastnickými či registračními poplatky.
V pripade FIO banky si muzete vygenerovat token pro API bankovnictvi (http://www.fio.cz/…bankovnictvi) a pak si stahovat vypisy PDF nebo vypisy pro export do uct. systemu nebo xls. V podstate tim dosahnete co pozadujete tj. nahled na ucty.
Token se generuje Prehledy→ Informace o uctu→ Tokeny. Ikona + „Pridat token“.
Není třeba přítomnost vlastníků kteří mají zájem. Předseda pouze musí v bance nahlásit čísla účtu těchto vlastníků. Nevím, jak to jde v jiných bankách, ale ČS tuto možnost poskytuje. Je dobré se informovat u vaší banky. Zájem o tuto službu jsem měla pouze já. Účet patří SVJ, každý má právo využít tuto možnost. Je to velmi praktické.
Nu a ve Fio bance stačí, když si zájemce zajde do kterékoliv pobočky, se dvěma průkazy totožnosti, a nechá si vystavit registrační kartičku. Nemusí mít bankovní účet u FIO. Vlastník účtu pak ve webovém rozhraní účtu „nakliká“ těmto osobám určitá práva. Může jít jen o přístup pro nahlížení, nebo o oprávnění zadávat transakce, nebo oprávnění autorizovat zadané transakce, či oprávnění přidělovat práva dalším osobám.
Zadávat transakce může tedy přímo účetní či ekonomka smluvního správce, ale neprovedou se. Autorizaci transakcí je možno nastavit na souhlas jedné osoby, nebo souhlas jedné osoby ze seznamu, nebo na současný souhlas více osob ze seznamu. Co víc bychom si mohli přát?
Nikdy jsem neslyšel o případu, že by kterákoliv banka toto nějak klientům omezovala.
lake
U nás to řešíme tak, že měsíční výpisy z banky ukládáme na internetové stránky našeho domu, kde jsou přístupné každému vlastníkovi. Stejným způsobem nakládáme i s jakýmikoliv dalšími dokumenty našeho SVJ.
Ještě jsem se zapomněl zeptat, jak se na takovou „turistiku“ bude dívat banka, když zejména na začátku budete chodit na pobočku s desítkami členů, aby se jim udělilo dispoziční právo, jestli v určitém momentě toto banka nezarazí jako zneužití, či neomezí maximálním počtem disponentů.
Nemluvě o tom, že podle bankovního zákona je nutné i u každého disponenta aktualizovat jeho údaje vedené bankou… Jak moc toto banky obtěžuje?
Je zřejmé, že nedovedete rozeznat pouhé právo nahlížet od dispozice s prostředky na účtu. To je pak každé vysvětlování marné.
lake
Mám před sebou složku ze své banky – abych mohl pracovnici umožnit pouhé pasivní nahlížení na účet přes internetbanking, musel jsem jí udělit dispoziční oprávnění k účtu, s tím, že toto právo se rozděluje na komunikační kanály: IB, pobočka, smartphone, telebanking; dále Akce: Informace o účtu – Příchozí a Odchozí, Platební příkaz, atd. – je tu asi 15 různých možností, nastavení je velmi detailní. Pro pasivní nahlížení má oprávnění pro IB a Informace o účtu, ostatní je proškrtané. Nevylučuji, že v jiných bankách to mají jinak. Pane lake, přestaňte se navážet do diskutujících jako byste snědl všechnu pravdu světa, děláte ze sebe hlupáka.
Pane p., je přeci záležitostí banky vyhovět svému klientovi co nejlépe. Proč hned tuto aktivitu shazujete? Plně souhlasím s panem Lake. Tak těžké to není, my jsme SVJ o 13 bytech a zájem jsem měla pouze já a to na základě předešlých velmi špatných zkušeností s bývalým pověřeným vlastníkem. Že by měl nynější předseda nějaké problémy zpřístupnit náhled na účet SVJ, to zcela určitě ne.
Pane p., není mou vinou, že nerozumíte základům práva. Obsah právního pojmu vlastnictví byl vymezen už v římském právu. Vlastnické právo zahrnuje:
- právo věc držet (ius possisendi),
- právo věc užívat a požívat její plody a užitky (ius utendi et fruendi) a
- právo s věcí nakládat (ius disponendi).
Pojem „dispozice“ se do češtiny konstantně překládá jako „nakládání“. Tímto způsobem byl a je obsah vlastnického práva definován i v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.), a samozřejmě i v NOZ:
| 89/2012 Sb. § 1012 Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. |
Prostředky na bankovním účtu jsou vlastnictvím určité osoby. V § 38 odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb. o bankách je rozlišena osoba majitele účtu od osoby disponenta. Disponenty zákon označuje jako „osoby oprávněné nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu“. Shrnuto:
- Disponent je osoba, která je oprávněna s majetkem nakládat, to jest činit právní úkony, např. převést vlastnické právo k věci nebo jiné majetkové hodnotě (zcela nebo zčásti) na jinou osobu.
- Disponentem však není ten, kdo pouze nahlíží, tedy má přístup k některým informacím, avšak není oprávněn činit právní úkony týkající se majetku na účtu.
lake
Poslední komentáře