O využívání úvěru jinak

Vložil Poznamka (bez ověření), 1. Březen 2016 - 12:12 ::

Já jako laik nedokážu analyzovat zákony odborně (jako např. p. Lake), nicméně jako každý jiný s jiným odborným zaměřením, i já dokážu identifikovat nějaký princip a odhadnout záměry zákonodárce zakódované v zákazech a příkazech zákona. Je něco špatně na následující interpretaci? Začnu upřesněním celého postupu financování úvěrem. 

  1. vlastníci schválili akci oprava domu a pověřili s realizací SVJ
  2. vlastníci schválili financování akce ve splátkovém režimu s využitím finančního nástroje úvěr, který sjedná SVJ s bankou
  3. vlastníci schválili uzavření úvěrové smlouvy SVJ s bankou na financování akce dle bodu 1.) a 2)
  4. vlastníci schválili, že náklady splátkového financování akce opravy domu (NIKOLIV ÚVĚRU!) budou hradit ze zdroje DZ
  5. vlastníci schválili, že pro zajištění financování akce opravy domu (NIKOLIV ÚVĚRU!) příspěvek do zdroje DZ je navýšen částkou xxx Kč/m2 u jednotek využívajících splátkový režim (u jednotek nevyužívajících splátkový režim bez navýšení – pokud nastane i tato varianta). 

Úvěr splácí SVJ, vlastník přispívá příspěvky na akce opravy, která je správou domu. Výše příspěvku je stanovena tak, aby příspěvky kryly náklady splátkového režimu financování celé akce.

Nový vlastník má povinnost pokračovat v přispívání do DZ beze změny

Zdůvodnění. Smyslem fungování SVJ je zajištění kolektivní správy domu. Kolektivizmus (společné působení) jedince definuje pouze v roli přispívatele do společného zdroje DZ, ale veškeré další určení DZ např. tvorba a využití již podléhá kolektivnímu rozhodování. Tento kolektivní princip dokladuje i ustanovení zákona, že zůstatek DZ při změně vlastnického práva se nevypořádá a ani vlastník nemůže svůj příspěvek neplatit a ani nelze vložené příspěvky vyplatit, neztotožňuje-li se s výsledkem kolektivního rozhodování. Z tohoto principu vyplývá, že ze zdroje je financována každá akce opravy domu SVJ, která je schválena, a že do zdroje má povinnost přispívat každý vlastník se statutem člena SVJ v okamžiku platnosti přispění. A že na povinnost přispění nemá vliv, zda se na rozhodnutí stávajícího využití nebo na tvorbě zdroje vlastník osobně zúčastnil či nikoliv.
Vlastník má možnost pouze napadnout neoprávněnost účelu tvorby nebo využití zdroje, nesouvisí-li s posláním SVJ. Pro posouzení oprávněnosti úvěru je rozhodující, zda na úvěr hledíme jako na finanční nástroj (prostředek) umožňující realizovat přípustné finančně náročné akce opravy domu, nebo jako na samostatnou dodávku (účel správy) pro „správu domu“ – v tomto pojetí evidentně přímo jako „dodávka“ pro správu domu nemá uplatnění, ale jako finanční nástroj využitelný je. Finanční produkt „úvěr“ můžeme chápat jako subdodávku oprava střechy spolu se subdodávkou opravy hromosvodu. Věcného hlediska není rozdílů v nákladech pořízení a vedení běžného účtu nebo úvěrového účtu. A nakonec zákon nespecifikuje, jakým finančním nástrojem může být zajištěno vyrovnání výkonu správy, pouze specifikuje, že finanční zdroj má být vytvořen předem z důvodu zajištění solventnosti. Požadavek pořízení úvěru by byl např. protizákonný, pokud by byl určen na financování dovolené pana předsedy na Kanárech.
Z uvedeného vyplývá, že nový vlastník by měl platit příspěvek DZ tak, jak vyplývá z definice účasti jednotky na stanovení velikosti příspěvku. Pokud se zvolí kombinovaná forma financování, pak to má dopad na stanovení rozdílné výše příspěvku pro stejně velké jednotky s platbou celého podílu předem a jednotky se splátkovým financováním akce pomocí úvěru. Velikost příspěvku vyplývá z vlastnosti jednotky (velikost plochy, případně zatížení splátkovým financováním). Pravidlo přispívání je dáno obecně majetkovým podílem, nicméně pro tento případ je pravidlo doplněno a shromážděním schváleno o navýšení dle rozhodnutí vlastníka o využití splátkové formy financování. Protože změna osoby vlastníka na velikost příspěvku za jednotku nemá vliv, proto velikost příspěvku zůstává, ovšem můžou nastat jiné změny, které na velikost příspěvku vliv mají. Např. finanční vypořádání splátkového financování některé akce mezi prodávajícím, kupujícím a SVJ. V tomto případě nejde o přechod nebo převod závazku mezi kupujícím a prodávajícím, ale o zachování nebo změnu stanovení výše příspěvku za jednotku vlastníka. Povinnost platit příspěvek DZ vlastníkem nevyplývá z jeho účasti v procesu schvalování nějaké akce financované DZ, ale z vlastnictví jednotky a z toho vyplývajícího členství v SVJ a z toho vyplývajících povinností, mimo jiné i platit řádně příspěvky DZ. Povinnost financovat správu majetku má vlastník a ne osoba vlastníka. Povinnost přispívat na správu končí ukončením vlastnictví. SVJ organizováním akce opravy majetku nezvelebuje osobní majetek vlastníka, ale majetek společný a způsobem kolektivním, a proto nelze z tohoto procesu odvodit vznik osobního závazku. Z kolektivní akce opravy vzniká kolektivní pohledávka SVJ vůči všem jednotkám (vlastníkům) a ta je vyúčtováním rozpočítána (dle modifikovaného pravidla dle účasti ve splátkovém financování) na jednotlivé jednotky, které jsou zúčtovány poskytnutými zálohami jednotek vlastníků. Vlastník má povinnost pouze platit příspěvky za jednotku, ev. nedoplatek z vyúčtování po ukončení akce. Nový vlastník má možnost (a měl by povinně!) se seznámit s pravidlem stanovení výše příspěvku jednotky, kterou si hodlá pořídit a třeba zjistí, že je zatížena zvýšeným nákladem splátkového financování nějaké akce (mělo by být uvedeno v potvrzení o bez-dlužnosti jednotky) a podle toho buď jednotku nekoupí, nebo kompenzaci dojedná v kupní ceně jednotky. Zvelebení majetku při prodeji vždy zaplatí kupující a oprávněně, neboť bude jeho uživatelem. Buď zaplatí v kupní ceně, pokud zvelebení zaplaceno bylo, nebo hradí v příspěvcích (aniž by „převzal nějaký závazek placení“), pokud zaplaceno plně nebylo. Individualizace pohledávky za zvelebení v případě úvěru je nesystémovým řešením a jde proti kolektivnímu principu funkce SVJ.
Uvedena koncepce nijak není v rozporu s požadavkem, že jak důvody přispění, tak čerpání DZ mají být konkrétní, předem stanovené jak věcně, velikostně a časově a že hospodaření DZ za SVJ má být vyúčtované. PS. Mám zablokovaný počítač pro spam (nic takového jsem neposlal), takže nemůžu reagovat na případné diskuzní příspěvky

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil kokok (bez ověření), 1. Březen 2016 - 16:04
    Vložil Dvořák (bez ověření), 1. Březen 2016 - 14:41

    Precizně formulováno, vystihl jste podstatu a řídíte se zdravým rozumem v souladu se zákony.

    Vložil PavelII (bez ověření), 3. Březen 2016 - 17:58

    když sloučí platby na budoucí opravy se splátkami oprav již provedených tak, že se všem zvýší platba za m2 plochy. Ovšem pokud se jediný vlastník rozhodne svůj podíl na provedené opravě zaplatit naráz pak ho v rámci zímněné solidárnosti budete kasírovat znovu? Dovolil bych si poukázat na náš příklad, kdy 60% vlastníků hradilo opravu hotově. Vést samostatnou evidenci splátek jsme považovali za samozřejmost a nikoho ani nenapadlo vznést tak absurdní návrh jaký tady čtu.

    Vložil Poznamka (bez ověření), 4. Březen 2016 - 11:29

    O sdílení požadavku placení (závazků) nikde nepíšu, naopak zdůrazňuji, že z celého kolektivního působení SVJ je to jediný co má individuální určení. Společné náklady se rozpočítají vždy na jednotlivce dle přijatého pravidla. Proto narážka na kolchoznictví není na místě. Kolektivní forma hospodaření je ekonomická kategorie bez politického obsahu. Politicky rozměr získá při odpovědi otázky na co a v jakém rozsahu tento princip aplikujeme (sdílíme jen opravu střechy nebo i milence a milenky).
    To že u příspěvku uvádíme ukazatel x Kč/m2 neznamená, že automaticky je stanoveno pro každého vlastníka. Každý příspěvek (nebo změna příspěvku) který vzniká rozpočítáním celku majetkovým poměrem je vyjádřitelný tímto relativním ukazatelem. Používáme proto, že potom každý vlastník vlastní absolutní hodnotu snadno spočte dle plochy vlastní jednotky. Tak např. pro výpočet jednorázové platby za jednotku při opravy fasády jsme měli ukazatel 1800,17 Kč/m2 a pro výpočet měsíčního příspěvku na stejnou akci 9,30 Kč/m2 při placení formou splátkového režimu.
    Nechci problém rozkošatit o diskuzi o správném pojmenování ukazatele placení nebo položky předpisu plateb. To jenom odvádění pozornosti na jiné téma. Dokonce ani netvrdím, že metoda zaevidování dluhu vlastníka při splátkovém placení obligačním závazkem je nesprávné, nakonec i já dlouho toto řešení propagoval, než jsem začal „snívat o problému“ tj. analyzovat detaily co to v praxi obnáší. Rada na toto řešení „vykydat účetnictví (zaevidovat obligační závazky)“ použita v jiném příspěvku na toto téma přináší „nakydání“ jen dalších problémů.
    Především aby účtárna zaúčtovala pohledávku, statutář musí sepsat dokument (účetní doklad) z čeho pohledávka vůči osobě vlastníka (nikoliv v roli vlastníka) vzniká. Je navrženo, že okamžik sepsání takové dohody má být po předání a vyfakturování zakázky dodavatelem. Tato faktura ovšem nespecifikuje konečnou cenu zakázky, neboť veškeré náklady úvěru (při fixaci úroku na dílčí lhůtu splácení úvěru) nejsou známy. Nakonec i po dodání díla může nastat reklamace na dílo a z toho vyplývající dobropis nebo vrubopis dodávky. Takže vzniká problém dodatečné aktualizace velikosti pohledávky. Pokud dlužník bude platit na základě tohoto dokumentu, musí obsahovat i dispozice pro placení, případně pravidlo při porušení platební povinnosti. S ohledem na neznalost velikosti pohledávky přináší neznalost velikosti splátky. Respektive vzniká požadavek aktualizace původní smlouvy s dodatky, ale „cizí“ osobu k podpisu SVJ těžko k tomu donutí. Placením závazku dlužníkem vzniká další nestandardní (nepříspěvkový) finanční tok do SVJ. Vymahatelnost je třeba rovněž zajistit nějakým zajišťovacím instrumentem. To jsou jen namátkové problémy, které mi napadli při snění.
    Veškeré tyto problémy vyřešíme, ošetříme-li placení akce opravy financovaný ve splátkovým režimu jako „vadu“ majetku pro prodej, interpretuji jako stav majetku, který je třeba vypořádat mezi prodávajícím a kupujícím. Stejně jako vadu vzniklá přičiněním prodávajícího, shnilé dřevěné okenní rámy (patří vlastníkovi) musí kupující (měl by) řešit s prodávajícím, tak “vadu“ existující příspěvek splátky (dluh) za již provedenou opravu a to způsobem, že kupující: 

    1. jednotku za tuto vadu nekoupí
    2. požaduje nejdřív odstranit vadu (vyměnit okna/doplatit dluh) a pak odkoupí 
    3. odkoupí se stavem vady, ale získá v ceně finanční kompenzaci na následné odstranění vady (vymění okna/doplatí dluh/pokračuje ve splacení splátek) kupujícím. 

    PS Mám pořád zablokovaný počítač!

    Vložil lake, 1. Březen 2016 - 13:13

    Poznamko, mýlíte se, nebo se zde snažíte o podvod.

    První část Vašeho dlouhého textu je v pořádku: nelze směšovat pohledávku banky za SVJ (z důvodu poskytnutého úvěru) s pohledávkou SVJ za vlastníky jednotek (z důvodu že jim opravilo či zlepšilo jejich majetek).

    Druhá část Vašeho textu je však nesmyslem.

    Není pravda, že SVJ nezvelebuje majetek vlastníka. Samozřejmě, že zvelebuje. Opačné tvrzení není založeno na skutečnostech.

    Neexistuje nic, co by se nazývalo „příspěvek DZ“. Je to fantazijní označení bez obsahu a smyslu.

    Také jste se zmínil o „kolektivnímu principu funkce SVJ“. Nic takového nelze dovodit z žádného zákona, naopak: vlastník jednotky hradí pouze do výše jeho spoluvlastnického podílu a žádnou kolektivní odpovědnost za dluhy jiných tedy nenese.

    Platba dlužníka (můžete ji označit „příspěvek“) je určena na již provedené opravy či zateplení. Dlužníkem je ten, komu byl jeho majetek opraven či zhodnocen. Skutečnost, že nehradí jednorázově, nýbrž ve splátkách, nemá na jeho postavení dlužníka žádný vliv. Dlužníkem je od počátku do uhrazení poslední splátky. Bez ohledu, zda mezitím jednotku prodá, smění, daruje či jinak zcizí. Bez ohledu na to, že jednotka mezitím možná zanikla (zemětřesením, výbuchem plynu, povodní, pádem meteoritu, byla sloučena s jinou jednotkou, zanikla při stavební úpravě).

    Shrnuji: Stane-li se osoba dlužníkem, jde o čistě obligační (závazkový) vztah mezi dlužníkem a věřitelem. Od počátku je zde celý závazek.

    Přijatý závazek nemá nožičky; nemůže přejít na jinou osobu, která nebyla účastníkem právního vztahu. Výjimky jsou tři:

    1. převzetí dluhu (soukromoprávní dohoda o změně v osobě dlužníka, potvrzená věřitelem)
    2. Přechod dluhu jištěného zástavním právem na nemovitosti (pokud původní dlužník, nový dlužník, ani věřitel takový přechod dluhu nevyloučili)
    3. přechod dluhu/závazku na jinou osobu ze zákona

    Poznamko, vraťte se z říše fantazií zpět na pevnou zem, kde platí zákony a právo.

    lake

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".