náklady na teplo v SVJ
Bydlíme v bytovém domě, jsme všichni členy Společenství vlastníků bytových jednotek. Teplo nám dodává teplárenská společnost k patě domu. Dodané množství je nám fakturováno podle odečtu na patě domu. Každý byt má v bytě měřič dodaného tepla. Stejně tak je v každém bytě měřič teplé vody. Sečteme-li naměřené hodnoty a odečteme od hodnoty naměřené na patě, vzniká rozdíl, který nazýváme „ztratné“. Toto ztratné je nepřiměřeně vysoké a v posledním roce nepřirozeně stouplo. Přesto že hodnoty naměřené v bytech zůstaly zcela stejné, „ztratné“ je dvojnásobné. Teplárna dodala v roce o 300 GJ více, ale hodnoty naměřené v bytech zůstaly stejné. Jak velké „ztratné“ je v normě? Co všechno ovlivňuje jeho výši? Jak se můžeme hájit ve vztahu k teplárně? Děkuji za reakce. Děkuji za fundované odpovědi, jak pokračovat v řešení takového problému.
Co všechno ovlivňuje výši rozdílů mezi patním měřením a součty náměrů jednotlivých podružných měřidel. Osobně bych to rozdělil zvlášť na teplou vodu a zvlášť na topení. TEPLÁ VODA
- délka období které porovnáváte – často se odečty domácích vodoměrů i měřidel tepla odehrává v jiný okamžik. Zatímco odečet patních měřidel je většinou přesně 1.1. daného roku, odečty domovních měřidel můžou být posunuté často i o jeden měsíc oproti předcházejícímu odečtu.
- u teplé vody jsou značné rozdíly i díky třídě přesnosti domovních vodoměrů vůči patnímu měřidlu. Dle mého názoru 15% na teplé vodě je zcela běžný. (u studené vody by měl být rozdíl nižší do 10%) Často Vám rozúčtovací společnost rozdíly do vyúčtování zprůměruje (tedy místo 20% na TV a 10% na SV Vám vyčíslí rozdíl 15% na obojím – hodně jsem zjednodušil)
- neexistence vodoměrů na všech výpustích. Často zejména suterény nemají vlastní vodoměry (tedy voda používaná na úklid domu zvyšuje rozdíly) Občas jsou i vodoměry instalovány odečteny ale není s nimy počítáno ve vyúčtování (tedy jsou zahrnuty ve ztratném)
- Zvýšení výkonu oběhového čerpadla teplé vody nebo zvýšení teploty teplé vody. Výbor často požádá o zvýšení výkonu oběhového čerpadla nebo o zvýšení teploty vody na výstupu z výměníku po stížnostech vlastníků na málo teplou vodu nebo na kolísání teploty vody při sprchování. PTAS okamžitě a rádi požadovanou úpravu provedou. (to neznamená že se tím něco vyřeší)
- více odečtených bytů než při posledním odečtu. Většinou se nepodaří odečíst právě ty kteří v bytě nebydlí a tedy mají téměř nulovou spotřebu. Těm se tedy při vyúčtování dává průměrná spotřeba nebo průměř plus navýšení u vody to může být až 300%.
- havárie ve výměníku
TEPLO Zřejmě máte kalorimetry, protože u IRTN (indikátorů) by žádné ztratné být němělo.
- asi opět třída přesnosti oproti patním měřidlů (vůbec netuším kolik to tak může být)
- neosazené měřidla na sutereních a jíných radiátorech
- výpočet tepla na topení ve výměníku. U nás před rekonstrukcí výměníku bylo jedno fakturační měřidlo (pro teplou vodu) a pak podružné měřidlo pro teplo (na faktuře se jednoduše odečítaly jednotky od fakturačního měřidla). Po rekonstrukci výměníku máme již dvě fakturační měřidla. (Ztráty jednotlivých vedení jsou rozloženy do obou složek) Dříve šly ztráty spíše do teplé vody.
- havárie ve výměníku
Pro porovnání naše hodnoty: VVU ETA 115 bytových jednotek Patní měřidla: SV 6544 m3 TUV 4141 m3 teplo TUV 1099 GJ teplo topení 1238 GJ
Součet podružných vodoměrů: SV 6152 m3 TUV 3443 m3
Dobrý den,
měli jsme stejný problém, po sečtení všech naměřených hodnot cca46.000 jednotek (oproti minulému roku s dlouho zimou 56.000 jednotek tj.úspora 10.000 jednotek!)se nám zvedla celková spotřeba asi o 75GJ víc oproti celkem celkem stabilnímu pruměru 400GJ/rok- takže jsme ušetřili tuto velmi teplou zimu v jednotkách –18% ,ale zaplatili o 17,5% víc! Bohužel mezitím proběhla jen krátká reklamační doba 21 dnů, kdy to nikdo nereklamoval, takže už je pozdě.Ztráta minimálně nějakých 50000tis možná až dvakrát tolik při ceně 660kč/GJ.
Napadá mne:
- Vadný měřák na patě domu-znovu ocejchovat, zkontrolovat
- Ztráty uvnitř vedení od paty domu- tepelně důkladně zaizolovat
- Zbytečné topení někde ve společných prostorách(mají všechny měřák?) – zabezpečit proti nežádouci manipulaci
- Byrokratický omyl- někdo se upsal v čísle-kontrola měřáku
Prosím o jaké této teplé zimě hovoříte s ohledem na vyúčtování? V roce 2013 žádná teplá zima nebyla. Teplá zima byla v první polovině roku 2014, ale ta jistě ještě není součástí aktuálního rozúčtování.
Náklady za rok 2013 (kalendářní) jsou průměrně o 5 – 15% vyšší než 2012. A to se bavíme o údajích z mnoha objektů.
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
samozřejmě o začátku zimy tj konec vyučtovávacího období 2013, copak
to není zcela jasné?
Nevím, kde žijete, ale patrně jste nezaznamenal že nebyl žádný sníh a a
skoro žádné mrazy.
Také netuším odkud bereto to číslo, ale široko daleko se vracely velké
přeplatky ze záloh na teplo.
Pane warde, jste zcela mimo a netušíte, o čem píšete. Zúčtovacím obdobím není pouze „začátek zimy“, jak se nesprávně domníváte, nýbrž CELÉ zúčtovací období, což je 12 po sobě jdoucích měsíců.
A úsměv vzbuzuje Vaše přesvědčení, že podle vracení přeplatků se nějak dá usuzovat na to, zda zima byla mírná nebo tuhá.
A pokud se naivně domníváte, že počet naměřených jednotek na indikátorech (IRTN) má přímou souvislost s dodaným teplem, není tomu tak.
Raději se podívejme na fakta. Topné období roku 2013 bylo chladnější než topné období roku 2012. Počet denostupňů v topném období je ukazatel přímo úměrný potřebě tepla na vytápění (více denostupňů = vyšší spotřeba tepla). Například údaje z meteorologické stanice Praha-Karlov dávají tento výsledek:
| Období | Počet denostupňů | Poznámka |
| 2010 | 3486 | velmi chladná zima |
| 2011 | 2777 | velmi teplá zima |
| 2012 | 3062 | |
| 2013 | 3163 | chladnější rok o 13.9% vzhledem k roku 2011, chladnější rok o 3.3% vzhledem k roku 2012 |
Převzato z http://vytapeni.tzb-info.cz/…2013-v-praze. Pro zajímavost: třicetiletý průměr (1961–1990) pro tuto stanici je 3227 denostupňů v topném období.
Přitom samozřejmě platí, že pro jiné lokality v ČR budou meziroční rozdíly poněkud jiné, podle průběhů teplot vzduchu v konkrétním místě měření. K tomu byste si měl vyhledat údaje z meteorologické stanice nejbližší Vašemu bydlišti.
lake
takže naposled, protože už mě unavuje opisovat donekonečna samozřejmá fakta pro ty, kdo netuší o čem píši protože to pořádně nečtou:
když už tak, tak je tam …„tj konec vyučtovávacího období 2013“ to znamená, pro ty, co potřebuji po lopatě vypsat: 1.1.2013 až 31.12.2013
Diskuze byla a původní dotaz o ztrátách tepla, ne o tom jak měřit zimu
Ze záloh na teplo se samozřejmě usuzovat dá protože se stanovují mimo jiné i ohledem na minulou spotřebu a pokud máte monopolního dodavatele v okolí tak je i to celkem zajímavá informace.
Tím končím vstup do této více neužitečné diskuze.
Promiňte, ale vycházím z údajů z několika tisíc objektů. Vazba na to, kde žiji, je zcela irelevantní.
To kolik je sněhu jistě na potřebu vytápění nemá téměř žádnou vazbu. Já prostě jen vím, že na spoustě lokalit se začalo topit již na přelomu září a října. Naproti tomu nám spoustu lidí tvrdí jaká byla teplá zima a hovoří o zimě letošní, tedy leden až duben (vím že to není kalendářní zima, ale spíše období vytápění). Také je potřeba si vzpomenout, že první půle roku 2013 byla podstatně energeticky náročnější než je běžné. Třeba takový sluneční svit dosáhl hodnoty 80 hodin někdy v květnu. viz např: http://www.novinky.cz/…0-hodin.html
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
Koukám jak lidi zapomínají jaké byly teploty na začátku roku 2013 které i přes teplý konec roku 2013 způsobily že kalendářní rok 2013 je po roku 2010 (který byl vážně extrémní) nejstudenějším od roku 2008. Široko daleko se žádné přeplatky ze záloh na kalendářní rok 2013 rozhodně nevracely. V tomto musím s panem Patočkou souhlasit.
tak samozřejmě, je to expresívní vyjádření založené na zprostředkovaných informacích, nicméně tak jak vidíte z údajů, u nás se ušetřilo za toto období(2013) 18% podle IRTN, takže to už je faktická informace.
Ano to sice je faktická informace ale má jen malý vliv na přijaté teplo od teplárny. Váš údaj jen říká že nebyly takové mrazy aby lidi otevřeli radiátory na maxima. Nicméně se lidé nechali delší čas vytápět soupačkami. Nebo více vařili a věnovali se pečení a to je moc dobře.
Dobrý den, je otázkou co máte nainstalováno v bytech. Měřič tepla = kalorimetr. Nebo máte nainstalovány indikátory topných nákladů = poměrové měřiče?
Pokud Vám teplárna dodala naměřené množství TE a kalorimetr je OK, včetně „cejchování“ tak toto množství TE bylo odebráno.
Jak jste velké SVJ? Nárůst o 300 GJ je relativní pojem, pokud nenapíšete, jaká byla spotřeba v jiných obdobích, těžko se nad tímto údajem zamýšlet.
U nás při 20 bytech byla spotřeba TE na UT+TUV při dodávce z CZT v rozmezí 480 –550 GJ, podle toho jaká byla zima a kolik lidí bydlelo v bytech.
Kde je připravována teplá voda? Centrálně ve výměníku nebo je Vám dodáváno teplo a voda se ohřívá v objektu?
U teplé vody pravděpodobně budete mít nainstalovány podružné vodoměry. Pokud vodu odebíráte centrálně a nemáte na patě domu nainstalován fakturační vodoměr/měření TE na teplou vodu tak se odebraná teplá voda rozúčtuje mezi odběratele (SVJ/BD) v poměru náměrů. A případný rozdíl mezi údaji na vodoměru dodavatele (výměník) a součtem nahlášených náměru je taktéž rozúčtován dle poměru náměrů jednotlivých odběratelů. Blíže vyhl. č. 366/2010 Sb.
Další IQ tykve...... Nerád urážím ale co s degéném, který není schopný použít , když né google tak tyhle užitečné stránky. Mrkni do záložky Legislativa.....
Jiné vytápěné prostory než byty v domě nejsou? Sušárny, prádelny, kočárkárny …
Poslední komentáře