Klepání ve stoupačkách

Vložil Marty (bez ověření), 7. Říjen 2019 - 13:57 ::

Dobrý den,

s tím, jak začíná topná sezóna, se opět setkávám s klepáním v topení. Bydlím v panelovém bytě ve 4. (posledním) patře, klepání v topení tu je běžný standard už ani nevím kolik let, nicméně letos na jaře (po konci posledním topné sezóny), nám všem na spodní trubku od topení nainstalovali kompenzátor s tím, že by pak topení už klepat nemělo. No, nestalo se tak.

Z topení (respektive z trubek vedoucích do topení) se klepání začne ozývat vždy, když přitopím nebo naopak teplotu uberu. Zpočátku je klepání rychlé, postupně se zpomaluje, až za nějakou dobu ustane úplně. Přes den bychom to klepání nějak přežili, ale samozřejmě máme postel v ložnici hned vedle topení a klepání pravidelně začně každý večer, jak se v domě přestane topit, a hlavně pak každé ráno (cca 4:30), jak se topit opět začne. V to ráno je to obzvlášť výživné, trvá to s různými přestávkami a různou intenzitou cca do 6:00 až 7:00. Spaní prakticky nemožné.

Pokoušel jsem se každoranní klepání eliminovat tím, že topení v ložnici úplně zavřu. Klepe to stejně, přičemž v rámci dnešního bdění jsem zjistil, že je-li zavřený ventil do našeho topení, klepe horní trubka, která přes zeď směřuje do topení sousedů. Pokud trochu otevřu ventil u nás, začne v té chvíli klepat i trubka vedoucí do našeho topení (a je to pak nádherná symfonie). To mě vede k úvaze, že klepe trubka vedoucí k sousedům proto, že sousedé mají puštěné topení, a současně že by to nemusela být klasická teplotní dilatace, neboť podle mě už není důvod, aby jenom kvůli otočení ventilu do mého topení začala klepat i naše trubka, která je vedena stejným rozvodem, jako trubka vedoucí k sousedům. Tím spíš, když pustím topení v obýváku, klepe trubka i tam, přičemž ze stoupaček v obýváku vede druhý rozvod do našeho topení v kuchyni, který sice taky prochází zdí, ale ty průchody jsou hodně vyvrtané a trubka tam tak má dostatečnou mezeru na rozpínání. V podlaze máme průhod stoupaček udělaný tak, že od trubek je kousek volná mezera a pak je udělaný průchod, takže ani tady by neměl být problém (samozřejmě ale nevím, jak si to upravili sousedé pode mnou).

Pouze dodám, že zapojené to je správně – horní trubka vede teplo a spodní odvádí.

Chtěl bych se zeptat, zda nemáte někdo nějaký názor na to, čím by to klepání mohlo být. Jak jsem říkal, SVJ už se to snažilo řešit kompenzátorem na spodní (odvodní) trubce, ale nepomohlo to, tak bych za nimi chtěl přijít aspoň s nějakým teoretickým řešením…

Děkuji!

  • topení
  • stoupačky

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil tep (bez ověření), 10. Říjen 2019 - 16:45

Odvodní trubka mění svou teplotu jen nepatrně, protože teplo z přívodní trubky odebere radiátor. Velké výkyvy v teplotě má přívodní trubka, když se začíná po noci topit podle denní ekvitermní křivky a přívodní trubka se roztahuje. V noci se naopak přechází na úspornou noční ekvitermní křivku a přívodní trubka se smršťuje.

Vyzkoušejte jednat s dodavatelem tepla, aby i za cenu většího odběru tepla nepřecházel na noční režim. Toto řešení nepomůže, když sousedé budou vypínat na noc topení pomocí termostatických hlavic na radiátorech.

Vložil 25Malý (bez ověření), 8. Říjen 2019 - 12:42

Klepání je způsobeno pohybem trubek změnou své délky při změně teploty. Tedy při ranním zatápění, při změně odběru a nakonec při večerním útlumu.

Zhruba na každých 10 m celkové délky potrubí při změně teploty z 20 na 60 stupňů se volně ložená ocelová trubka prodlouží o 5,2 mm. Tato změna délky (dilatace) se zpravidla kompenzuje posunem stoupačky volnými průchody přes stropy a tomu se vodorovné trubky k radiátorům pružně přizpůsobí. Je ale možné, že některá vodorovná trubka je zakotvená v blízké příčce (k sousedům) a má na pružnou změnu málo volné délky. Potom brání posuvu stoupačky a dilatační síla stoupačky se přemění v pružné napětí v materiálu, které se může projevit vlněním stoupačky a dotykem a ztíženým posuvem v průchodkách mezi patry. Odtud pochází ono klepání.

Vše platí i pro vodorovné vedení ke radiátoru. Pokud není radiátor ukotvený skutečně pevně, může přívodní trubka radiátor posunovat, třeba jen několik desetin mm, a to opět za akustických projevů. A vlivem vedení zvuku v kovu dost dobře nepoznáte, odkud klepání pochází.

Rada na dálku je drahá, délkový kompenzátor pomůže tam, kde se projevuje největší dilatace (uprostřed mezi pevnými body) a kde je nejvyšší rozdíl teplot. Vhodné je obrátit se projektanta topení aby posoudil, zda je váš systém správně zhotoven.

Vložil MartinaMM (bez ověření), 9. Říjen 2019 - 17:20

Dobrý den, také mám s klepáním topení hodně velký problém. Vědět to dřív, že to tak silně bouchá, tak se na tu rekonstrukci bytu po babičce vykašlu. V ložnici se nedá absolutně spát. To jsou takové rány, že jsem z toho už málem zešílela, než jsem se naštvala a odešla do druhého pokoje, kde to klepe jen minimálně. Takže u nás to vypadá tak, že máme letní a zimní sídlo. V létě jsme v ložnici, v zimě v pokojíčku (který má být do budoucna dětský – takže nevím, co budu dělat, až budu muset být v ložnici celý rok). Bohužel naše SVJ (kompletně celý panelák) je panelák důchodců. Předsedkyni SVJ jsem hned kontaktovala a pozvala si do bytu – jenže paní je už starší a že nic neslyší, že je to normální, že to takhle klepe i u nich o několik vchodů dál. Tak jsem jen protočila oči a říkám, že tohle není normální, že v noci je to ještě tak 2× horší než přes den. Tak se oháněla, že se s tím nic dělat nebude, že tu byli už topenáři a ti neshledali žádný problém, že je to prostě normální. Ale je to opravdu šílený. Kolegyně z práce bydlí v protějším paneláku – oni si nechali kvůli bouchání topení kompletně vyměnit trubky. Tak ať mi ta paní netvrdí, že se s tím nic dělat nedá, že je to normální. Obcházela jsem i pár bytů v našem vchodě a nejsem jediná, komu to bouchání vadí (až na důchodce, kteří sami říkají, že špatně slyší). Nevím, jak donutit předsedkyni SVJ k tomu, aby se to začalo řešit. Peníze ve fondu nějaký jsou, ale důchodci jsou šetřílci a nepustí ani korunu na úklidovou službu. Zvažuji, že se obrátím na právníka, že ten pokoj není v topné sezoně trvale obyvatelný a že budu žádat alespoň o snížení nájmu. Vím, že to nijak extra ten nájem nesníží, ale doufám, že to donutí SVJ s tím topením něco dělat. Samozřejmě bych to navrhla všem, komu bouchání vadí. Jsme fakt zoufalí :-( Co si o tom prosím myslíte?

Vložil tep (bez ověření), 10. Říjen 2019 - 13:42

Vážená paní, požádejte kolegyni z protějšího domu, ať Vás seznámí s předsedou jejich SVJ, kterého se poptejte, která firma jim rekonstrukci topení dělala a orientačně i kolik to stálo. Stanovte program shromáždění vlastníků, seznamte vlastníky s programem připravovaného shromáždění a když seženete potřebný počet hlasů pro svolání shromáždění (písemný souhlas vlastníků s nejméně 25% hlasů), tak shromáždění svoláte a budete ho řídit.

Je rozumné dělat rekonstrukci topení mimo topnou sezónu, ale shromáždění svolat ještě v topné sezóně, kdy se projevuje klepání.

Uvědomte si, že neplatíte nájem, ale že platíte příspěvky na opravy a údržbu, dále příspěvky na správu a na služby. Když omezíte jejich proplácení, dostanete se do maléru. Ve vlastním zájmu si nastudujte, jak funguje SVJ.

Vložil Marina (bez ověření), 11. Říjen 2019 - 11:58

„platíte příspěvky na opravy a údržbu, dále příspěvky na správu a na služby“

Nerozumím. Kolik příspěvků vlastník jednotky platí?

  1. příspěvky na opravy,
  2. příspěvky na údržbu,
  3. příspěvky na správu,
  4. příspěvky na služby?

Nebo jste snad uzávorkování mínila jinak?

Vložil Marina (bez ověření), 11. Říjen 2019 - 12:11

Prosím minusovače, aby zde věc osvětlil. Děkuji.

Vložil Marina (bez ověření), 11. Říjen 2019 - 17:58

Prosím minusovače, aby zde namísto minusování věc osvětlil. Děkuji.

Vložil Pokorný (bez ověření), 10. Říjen 2019 - 20:00

Nic takového v NOZ není. Shromáždění svolá statutární orgán, teprve v případě, že ho statutární orgán nesvolá, svolají ho navrhující vlastníci. I v takovém případě se řídící shromáždění určí podle pravidel určených ve stanovách či hlasováním na shromáždění.

§ 1207

„…Statutární orgán svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad společenství vlastníků sami.“

Poznámka:
Ke svolání shromáždění nestačí nejméně 25% hlasů (jak uvádí tep), nýbrž více než 25% hlasů všech vlastníků.

Vložil tep (bez ověření), 11. Říjen 2019 - 8:24

Tazatelka napsala, že předsedkyně SVJ jí řekla, že se s problémem nedá nic dělat – jinými slovy nehodlá to řešit. Pak nezbývá než chopit se iniciativy, jinak se s tím opravdu nedá nic dělat… Děkuji za upozornění, že kvórum pro svolání shromáždění z iniciativy nečlena výboru musí být větší než 25 % hlasů. V našem SVJ nelze dosáhnout rovných 25%, protože polovina vlastníků má větší podíly na domě než druhá polovina se stejnými podíly a ani dva z větších podílů nejsou stejné. Omlouvám se za nepřesnost.

Vložil ooo (bez ověření), 11. Říjen 2019 - 8:49

Není důležité, kdo svolává, ale kdo bude zvolen jako řídící shromáždění, pokud není ve stanovách uvedeno jinak. A těch více než 25 % není mnoho. K usnášeníschop­nosti shromáždění musí být nadpoloviční většina.

Vložil šťoural (bez ověření), 11. Říjen 2019 - 8:47

„Blb“ se za svoje „blbiny“ omlouvat nemusí,tomu je odpouštěno automaticky.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".