Kdo holí holiče?
Obrátili jsme se na advokáta, který vystupuje jako specialista na bytové spoluvlastnictví. Brzy se ukázalo, že bytovému spoluvlastnictví rozumí stejně jako většina advokátů, kteří jako specialisté nevystupují. Svými škodlivými radami způsobil škodu.
A teď dotaz.
Jak najít advokáta, který převezme právní zastoupení ve věci vymáhání náhrady škody proti advokátovi? Podle advokátního kodexu advokát vystupuje kolegiálně. To by znamenalo, že takováto škoda je nevymahatelná…
Dotaz je zejména pro pana Justitiana, který má na dotazy takovéto složitosti kapacitu.
Anonymous, opakovaně zde píši, že většina advokátů nerozumí bytovému vlastnictví. Totéž platí i pro soudce. Konstantní judikatura je plná opakujících se omylů a porušení práva. Tyto zjevné nespravedlnosti se staly konstantními jen proto, že pár soudců udělalo stejnou školáckou chybu vícekrát po sobě.
☀ Namátkou uvádím stále se opakující chyby soudců v určení společných částí: Místnost, balkon, terasa, lodžie či kóje jsou jen prázdné prostory plné vzduchu, ke kterým nepatří stavební konstrukce. Jedinou výjimkou výslovně v zákoně uvedenou jsou nenosné příčky mezi místnostmi bytu.
☀ Dodnes neodstraněnou chybou je konstantní tvrzení soudů, že SVJ(1994) je osobou upravenou „tímto zákonem“, to jest občanským zákoníkem. Nikdy tomu tak nebylo, protože jde o osobu od počátku upravenou zákonem č. 72/1994 Sb.. Občanský zákoník upravuje jiné osoby, které vznikaly teprve od 1.1.2014 a které zákonodárce pouze označil shodně.
☀ Typickým příkladem pošlapání ústavy je přechod dluhů na
nabyvatele jednotky. Podle zákona č. 72/1994 Sb. neexistoval přechod dluhů,
protože šlo o osobní závazek nijak nespojený s vlastnictvím jednotky.
Totéž platilo po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Ale soudy začaly
jako na běžícím pásu vynášet protiústavní judikáty, založené na
lživém tvrzení že dluhy prý najednou přecházejí aniž by se o tom
zákon zmiňoval.
Tento protiústavní stav skončil teprve dne 1.7.2020, kdy nabyla účinnosti
novela NOZ: ta ten dosud neexistující přechod dluhů konečně zavedla do
českého práva výslovným ustanovením § 1186
odst. 2. Po šesti letech a po řadě protiústavních judikátů soudů
všech stupňů!!! Zde o tom psával lake, a měl ve všem pravdu.
Anonymous, jen chci upozornit, že ani znalost práva nezaručí úspěch ve sporu, narazíte-li na typického českého soudce-popletu, který je ochoten znásilnit právo a pošlapat ústavu a není schopen myslet vlastním mozkem.
Advokáti zpravidla neodpovídají za neúspěch klienta ve sporu. Advokát činí procesně-právní rozhodnutí a provádí úkony v daných termínech. Taktiku a strategii vedení sporu však na advokáta neházejte.
Jestliže Váš advokát neučinil včas procesní úkon (a Vy jste následkem toho byl ve sporu neúspěšný), pak máte šanci na náhradu škody. Jestliže pochybení advokáta mělo spočívat v nesprávné radě, budete to jen těžko prokazovat. Advokáti si vedou záznamy o jednání s klienty tak, aby bylo zřejmé že konečné rozhodnutí bylo na klientovi samotném.
A na závěr: i kdyby Vám advokát poskytl právně bezchybnou radu, soudci dokáží právo tak zprasit, ohnout a ignorovat, že se spravedlnosti nedovoláte. A to ani u Ústavního soudu, který s oblibou označí zjevnou protizákonnou nespravedlnost za „konstantní judikaturu“. A máte po žížalkách, a práva se nedovoláte.
Justitianus
„většina advokátů nerozumí bytovému vlastnictví. Totéž platí i pro soudce.“ (Vložil Justitianus, 15. Září 2021 – 7:05)
Jistě, pane Justitiane. Jenže soudce za kvalitu své práce neodpovídá, advokát ano. Požadovat po soudci náhradu za způsobenou škodu bohužel nelze. Toho si jsou soudci dobře vědomi, a tak se ani nesnaží kvalitní práci předstírat ani se nevzdělávají ve svém oboru. Každý normální pracovník udělá občas chybu, jenom nezávislý soudce má právní názor. Přitom to jsou amatéři, jejich práce je nebaví a nerozumí jí. Rozsudky nejsou veřejně dostupné, takže ani veřejná kontrola nefunguje.
Zkuste se svého soudce zeptat, jak se v posledním roce ve svém oboru vzdělává. Pak napište, jak jste uspěl.
Zkuste si vyžádat (cizí) rozsudek. Soudce vyhoví podle své nálady. Pokud nevyhoví, rozsudek nezískáte.
„Namátkou uvádím stále se opakující chyby soudců v určení společných částí: Místnost, balkon, terasa, lodžie či kóje jsou jen prázdné prostory plné vzduchu, ke kterým nepatří stavební konstrukce. Jedinou výjimkou výslovně v zákoně uvedenou jsou nenosné příčky mezi místnostmi bytu.“
To samé platí i o bytech. Vlastník nevlastní byt, ale vzduch v něm.
„Vlastník nevlastní byt, ale vzduch v něm.“ (Vložil Sudí (bez ověření), 15. Září 2021 – 12:03)
To, co se označuje jako vlastnické právo k bytu, je ve skutečnosti užívací právo k vymezené části domu. Pokud by se totiž jednalo o vlastnické právo, byl by vlastník oprávněn vlastněnou věc odstranit/zničit, což v případě bytu není možné právně ani fakticky.
Těžko říci, proč zákonodárce zvolil matoucí a nepřesnou terminologii. Možná proto, že donedávna se jako užívací právo a uživatel označoval nájemní vztah a nájemce, takže by bylo matoucí těmito pojmy nyní označovat něco jiného.
vlastník oprávněn vlastněnou věc odstranit/zničit není ani v případě nemovitosti, která je zcela v jeho vlastnictví, kupříkladu domeček památkové chráněny, nějaká přírodní záležitost či strom, příkladu by bylo jistě více…
Na druhou stranu v tom bytě si obvykle můžete dělat co chcete, třeba zbourat kuchyňskou linku, třeba zbourat příčku. Což asi uvnitř toho památkového domů nemůžete, kupříkladu ve vile Tugendhat nainstalovat linku IKEA?
„v tom bytě si obvykle můžete dělat co chcete“ (Vložil Káďa (bez ověření), 16. Září 2021 – 4:48)
Pane Káďo,
jednak s Vaším tvrzením nelze souhlasit a jednak se zde nediskutuje o tom, co ne/můžete dělat v bytě, ale s bytem.
Sudí, máte samozřejmě pravdu. To je ovšem notorieta:
- Byt podle zákona č 72/1994 Sb. se skládá z místností.
- Místnost je (prázdný) prostor, ohraničený stěnami, stropem a podlahou a opatřený dveřmi.
Právě proto je nutné v prohlášení pečlivě vypsat vše, co kromě toho prázdného prostoru je vyňato ze společného majetku a převedeno do výlučného vlastnictví vlastníka jednotky: například vnitřní elektrický rozvod bytu od hlavního bytového jističe, rozvod vody za bytovým uzávěrem, vstupní bytové dveře, vrchní nášlapná vrstva podlah, obklady, vestavěné skříně; možná i radiátory, ventily ÚT a termostatické hlavice, okna, bytový telefon, tapety či omítka na stěnách, atd.
Totéž platí pro balkony, lodžie, terasy. Jde o prázdné prostory plné vzduchu. Cokoliv dalšího (hmotného) by mělo být vyňato ze společného majetku a převedeno do výlučného vlastnictví vlastnka jednotky, musí být výslovně uvedeno v prohlášení.
Právě v tomto (a v mnoha jiných věcech) čeští soudci-blbečci naprosto selhávají. Konstantně.
Justitianus
„Advokát činí procesně-právní rozhodnutí a provádí úkony v daných termínech. Taktiku a strategii vedení sporu však na advokáta neházejte. … Jestliže pochybení advokáta mělo spočívat v nesprávné radě, budete to jen těžko prokazovat. Advokáti si vedou záznamy o jednání s klienty tak, aby bylo zřejmé že konečné rozhodnutí bylo na klientovi samotném.“ (Vložil Justitianus, 15. Září 2021 – 7:05)
Nemusí to být beznadějné. Třeba když advokát vypracuje písemný právní rozbor, který je chybný, a který obsahuje rady, jak postupovat. Otázka je, jakou škodu požadovat. Minimálně cenu zaplacenou za ten rozbor, ale v případě postupu podle rozboru může být škoda násobně vyšší než cena zaplacená za rozbor.
A jak prokazujete oni škodu? Pošlete předžalobní výzvu a uvidíte, třeba zaplatí
Příslušníci každé profese se chovají vždy kolegiálně. A i kdyby ne, tak se vina advokáta prokazuje těžko. Leda že by se dopustil třeba nedbalosti, a podal by pozdě žalobu nebo odvolání proti rozhodnutí soudu.
"Pro Sudího o místnostech
Vložil Justitianus, 15. Září 2021 – 14:41
Sudí, máte samozřejmě pravdu. To je ovšem notorieta:"
Nevěděl jsem co je notorieta, tak jsem se mrknul „Notorieta (z lat. notorius, známý) je v právu skutečnost, kterou není třeba před soudem nebo správním úřadem dokazovat, neboť se pokládá za všeobecně“
Poslední komentáře