Jak napadat rozhodnutí shromáždění?
Položme si otázku, jak účinně napadat rozhodnutí shromáždění. Už zde bylo opakovaně uvedeno, že přijaté rozhodnutí platí, nebylo-li včas napadeno, a případné vady jsou navždy zhojeny. Je ovšem třeba rozlišovat a nemusí být každému zcela zřejmé, zda jsou navždy zhojeny toliko vady přijetí rozhodnutí, a nebo jsou navždy zhojeny i vady samotného přijatého rozhodnutí. (Osobně mám za to, že princip samozhojení dopadá toliko na přijetí rozhodnutí, nikoli na samotný obsah rozhodnutí.)
Jak tedy napadat rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek? Hlavně včas. Lhůta činí 30 dní. (To přinejmenším dokud snad nebude existovat konstatní judikatura, že se na rozhodování shromáždění vlastníků jednotek použije lhůta jiná.) Za platnosti bytového zákona to bylo jednodušší, lhůta pro napadení rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek činila 6 měsíců, o čemž nebylo žádných pochyb.
Protože se vlastník jednotky o rozhodnutí nemusí dovědět, lze doporučit činit podání každých nejvýše 30 dní. Nením mi známo, zda je možné tato podání činit dopředu, tj. napadat budoucí rozhodnutí, která případně mohou být přijata v následujícím období. Pokud by tomu tak bylo, napadání rozhodnutí by to významnou měrou zjednodušilo. Snad mě někdo v tomto směru doplní o příslušnou část právní teorie.
Nenechte se odradit a sypte to tam … oni si to už nějak přeberou
Na druhou stranu, pokud vlastník jednotky o rozhodnutí neví, proč by se měl paranoidně trápit po celý rok, když stačí 1 až 2 x zúčastnit se schůze vlastníků.
Taky to tam sypu. Náklady sypání jsou výrazně nižší, než výše škody, které zabráním. Těch 30 dní je ovšem značně nepříjemných; 6 měsíců naproti tomu se zvládnout dalo.
Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.
…pokud Výbor nereaguje, neinformuje ?
Jaký máte názor na možnost bránit se proti zápisu shromáždění dle § 258 „člen spolku může navrhnout, aby soud rozhodl o neplatnosti rozhodnutí pro rozpor se stanovami“. Dle stanov by mělo být v zápise „usnesení“ a „podklady k projednávaným bodům“. Věc nebyla v pozvánce výborem jasně popsána (úmyslně), podklady k bodu nebyly zaslány, na schůzi se hned o bodu hlasovalo, ale žádné usnesení v zápise není. Děkuji
Pozvánka je právním jednáním, je tedy asi možné napadnout její neplatnost. Soudy ale budou dávat přednost fikci platnosti (§ 574 Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.), vady pozvánky by musely být zásadní.
Má štěstí ten, v jehož SVJ se aspoň dělá nějaký zápis a výbor mu ho dá k dispozici. Jsou SVJ, kde se buď zápisy nedělají vůbec, nebo se „cosi“ sepíše, ale vlastníkům se to odmítne poskytnout, takže v ruce nic nemají…
Vlastník pak podá žalobu „naslepo“, nemá v ruce nic, a výbor dle aktuálního vývoje soudního řízení dodá soudu jako důkaz vhodně upravený zápis.
Trochu pomůže nahrávka ze shromáždění, pokud ji soud připustí jako důkaz. Otázka je, co by měla nahrávka dokazovat.
Soud totiž vysloví neplatnost usnesení pouze pro rozpor se zákonem, nebo stanovami a současně (kumulativně) musí být „důležité“. Za důležité usnesení se považuje velká investiční akce (zateplení, výměna oken, rekonstrukce střechy, výměna stupaček, výměna elektroinstalace), volba výboru, změna stanov a možná smlouva se správcem. Takže které usnesení chcete napadat?
Pak bude soud zkoumat, zda shromáždění bylo řádně pozváno. Podle soudů nevadí, když je pozvánka poslána pozdě a nevadí, když pozvánka není poslána některému členovi (např. oponent výboru nemusí pozvánku obdržet), soud řekne, že jeden hlas nic nezmění.
Takže můžete napadat usnášeníschopnost nebo kvórum. Pokud ale výbor vyfabrikuje zápis, který usnášeníschopnost a kvórum dokládá, nejspíš se nepodaří prokázat opak (pokud nepřivedete 3 svědky z řad vlastníků, což je obvykle bez šance, lidé se bojí chodit k soudům).
Poslední komentáře