I. ÚS 1573/17 z 24.7.2018

Vložil Pavel, 3. Červen 2019 - 23:26 ::

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka a soudců Vladimíra Sládečka a Davida Uhlíře (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti a) doc. RNDr. Ing. Jiřího Horáka CSc., b) Ing. Dany Horákové, zastoupené Mgr. Ondřejem Mičaníkem, advokátem se sídlem v Ostravě, U Skleníku 1905/7, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 5 Cmo 33/2016–142 ze dne 31. března 2016, za účasti Vrchního soudu v Olomouci jako účastníka řízení a vedlejšího účastníka Společenství M., takto:

  1. Ústavní stížnost stěžovatelky b) se odmítá.
  2. Řízení o ústavní stížnosti stěžovatele a) se zastavuje.

Odůvodnění:

  1. Stěžovatelé se v řízení u Krajského soudu v Ostravě domáhali určení neplatnosti výroků usnesení shromáždění vlastníků jednotek, kterými shromáždění schválilo mimořádnou zálohu na údržbu a opravy ve výši výnosů z nebytového prostoru, jehož jsou stěžovatelé spoluvlastníky, a převod výnosu z pronájmu společných částí domu za rok 2012 do dlouhodobé zálohy. Argumentovali tím, že průběh shromáždění byl stižen vadami, pro které nebylo shromáždění usnášeníschopné a jeho usnesení je proto neplatné. S touto argumentací se krajský soud ztotožnil a usnesení shromáždění vlastníků jednotek skutečně určil jako neplatná.
  2. Vrchní soud v Olomouci však na základě odvolání žalovaného rozsudek prvostupňového soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, přičemž poukazoval na to, že krajský soud rozhodl o neplatnosti daných usnesení, aniž by se zabýval tím, zda předmětem jednání byla důležitá záležitost, jelikož ta je podle něj předpokladem přípustnosti žaloby. Poukázal přitom na judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně na rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 3706/2010 ze dne 25. 1. 2012, dle kterého je důležitou taková záležitost, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.
  3. Na základě zkoumání důležitosti rozhodované záležitosti následně krajský soud dospěl k závěru, že stěžovatelé nebyli aktivně legitimováni pro podání žaloby a své předchozí rozhodnutí zrušil, jelikož shledal, že usnesením shromáždění by při rozhodování nemohlo být zasaženo ani do právního postavení vlastníků jednotek, ani do podstaty předmětu vlastnictví. Toto rozhodnutí následně vrchní soud potvrdil.
  4. Nejvyšší soud odmítl následné dovolání stěžovatelů proti usnesení vrchního soudu jako nepřípustné podle § 237 občanského soudního řádu. Ve věci stěžovatelů nebyl důvod se odchýlit od dosavadní judikatury dovolacího soudu: možnost soudního přezkumu usnesení přijatého shromážděním společenství vlastníků je omezena důležitostí záležitosti (rozsudek NS sp. zn. Cdo 383/2012 ze dne 25. 1. 2012). Důležitou záležitostí se rozumí taková záležitost, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití (tak rozhodnutí NS sp. zn. 28 Cdo 3246/2007 ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. 29 Cdo 3706/2010 ze dne 25. 1. 2012, publ. pod č. 95/2012 Sb. NS, či sp. zn. 26 Cdo 5024/2015 ze dne 12. 7. 2016). Schválení mimořádné zálohy na údržbu a opravy ve výši výnosů z nebytového prostoru a převod výnosu z pronájmu společných částí domu za rok 2012 do dlouhodobé zálohy nemá natolik významný dopad do právního postavení stěžovatelů, aby bylo možné považovat je za dostatečně důležitou záležitost, vyžadující zásah veřejné moci.
  5. Proti rozhodnutí vrchního soudu stěžovatelé brojili ústavní stížností, neboť se domnívali, že jím došlo k porušení jejich ústavně zaručeného práva na soudní ochranu. Toto porušení spatřovali v nesprávném výkladu § 11 odst. 3 věty třetí zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), který vedl k absenci soudní ochrany práv stěžovatelů. Důležitost rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek je třeba řešit v případech, kdy toto rozhodnutí bylo přijato. Ze zákona však neplyne, že by tuto otázku bylo třeba řešit v případech, kdy rozhodnutí nebylo pro závažné vady ani přijato. V případě paaktu to nemá žádný smysl.
  6. Podle sdělení advokáta stěžovatelů Mgr. Mičaníka stěžovatel a) dne 18. 7. 2017 zemřel.
  7. Ústavní soud se seznámil s ústavní stížností, napadeným rozhodnutím a spisem krajského soudu; dospěl k závěru, že se jedná o návrh přípustný (podle § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu lze podat ústavní stížnost přímo proti rozhodnutí odvolacího soudu), avšak zjevně neopodstatněný [pro rozhodná kritéria srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 85/06 ze dne 25. 9. 2007 (N 148/46 SbNU 471)]. Zjevná neopodstatněnost ústavní stížnosti, přes její ústavněprávní rozměr, může mimo jiné plynout také z předchozích rozhodnutí Ústavního soudu, řešících shodnou či obdobnou právní problematiku [usnesení sp. zn. Pl. ÚS 24/02 ze dne 24. 9. 2002 (U 31/27 SbNU 341)].
  8. Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatelů s výkladem § 11 odst. 3 věty třetí zákona č. 72/1994 Sb., který je v praxi obecných soudů vykládán tak, že soudní přezkum usnesení shromáždění vlastníků jednotek je omezen pouze na rozhodnutí v důležité záležitosti, a to včetně případů, kdy žalobce tvrdí, že usnesení nebylo vůbec přijato pro neschopnost usnášení.
  9. Ústavní soud již minulosti uvedl, že právní úprava je postavena na spoluvlastnické koncepci, kde hlavním předmětem je budova a vedlejším předmětem byt nebo nebytový prostor, které nejsou reálně oddělitelnými částmi budovy a ke spoluvlastnictví budovy tak přistupuje vlastnictví bytu či nebytového prostoru. Uvedená zvláštní právní úprava je dána právě specifickou povahou bytu nebo nebytového prostoru, které nemohou být fakticky samostatnými, oddělitelnými částmi budovy. Vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru je potom z podstaty věci nutně omezeno v rozsahu, ve kterém je třeba respektovat nutnost hospodaření s budovou jako celkem. Práva jednotlivých vlastníků jsou omezena stejným vlastnickým právem ostatních vlastníků jednotek [nález sp. zn. Pl. ÚS 51/2000 ze dne 13. 3. 2001 (N 42/21 SbNU 369; 128/2001 Sb.)].
  10. Zákonná úprava podmínek, za nichž je možné se v souvislosti s rozhodováním shromáždění vlastníků jednotek domáhat rozhodnutí soudu, je jednak naplněním požadavku druhé věty čl. 11 odst. 1 Listiny, aby vlastnické právo všech vlastníků mělo stejný zákonný obsah a ochranu, jednak představuje stanovený postup k ochraně práva ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. V posuzované věci není pochyb o tom, že tvrzený zásah spočívá právě v porušení zákonem stanoveného postupu, nikoliv porušení hmotného práva podle čl. 11 Listiny.
  11. Nedodržení zákonem stanoveného postupu, tedy pochybení při výkladu a užití předpisů podústavního práva však nelze bez dalšího hodnotit jako porušení ústavně zaručených práv podle čl. 36 odst. 1 Listiny. K tomu dochází v případech, kdy aplikující orgán pomíjí možný výklad jiný, nebo zjevně a neodůvodněně vybočil ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován, resp., jenž odpovídá všeobecně akceptovanému (doktrinálnímu) chápání dotčených právních institutů a představuje tím nepředvídatelnou interpretační libovůli (srov. cit. nález sp. zn. Pl. ÚS 85/06).
  12. Tak tomu v posuzované věci zjevně není. Stěžovatelé obecným soudům předložili prima facie rozumný výklad rozhodných právních ustanovení v tom smyslu, že nemá význam hodnotit důležitost rozhodnutí tam, kde rozhodnutí nebylo pro závažné vady ani přijato (jde tedy o soudní ochranu před důsledky neexistujícího rozhodnutí, kterým spoluvlastník nemůže být vázán). Oproti tomu obecné soudy dospěly k závěru, že i v takových případech je třeba hodnotit, zda jde o rozhodnutí v důležité záležitosti. I tento závěr lze považovat za rozumný zejména z hlediska nezbytnosti zásahu veřejné moci do soukromoprávních vztahů a role soudní moci obecně (minima non curat praetor). Nadto jde o závěr Nejvyšším soudem opakovaně judikovaný (srov. odst. 4), a to i při zohlednění námitek obdobných námitkám stěžovatelů (srov. cit. usnesení sp. zn. 29 Cdo 383/2010).
  13. Právní závěry obecných soudů v posuzované věci tedy stojí na setrvalé judikatuře Nejvyššího soudu k ustanovení podústavního práva. Nejedná se o interpretační exces ve výše vymezeném smyslu a napadené rozhodnutí není možné považovat za ojedinělé či jinak překvapivé. Lichá je proto námitka stěžovatelů, že je toto rozhodnutí v rozporu s principy právní jistoty.
  14. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost stěžovatelky b) podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. Řízení o ústavní stížnosti stěžovatele a) soud zastavil, neboť dospěl k závěru, že je dána překážka, které dle své povahy neumožňuje v řízení pokračovat, a to ani s procesním nástupcem (§ 107 odst. 1, 5 občanského soudního řádu ve spoj. s § 63 zákona o Ústavním soudu).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. července 2018

Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu

  • Judikáty
  • judikatura

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil JR, 4. Červen 2019 - 13:03

„v praxi obecných soudů vykládán tak, že soudní přezkum usnesení shromáždění vlastníků jednotek je omezen pouze na rozhodnutí v důležité záležitosti, a to včetně případů, kdy žalobce tvrdí, že usnesení nebylo vůbec přijato pro neschopnost usnášení“ Jak se bránit vadně přijatým usnesením? Proč se za důležitý důvod považuje to co je uvedeno v rozhodnutí? Proč se právní osoby společenství vlastníků domnívají, že si s penězmi z pronájmu mohou nakládat jak je napadne a vnucovat vlastníkům usnesení o tom že příjmy z pronájmu se převedou do jakési dlouhodobé zálohy případně že se stanou vlastním zdrojem společenství čímž by tedy podle zákona měl být takzvaný příspěvek na správu domů? Proč se neustále podporuje praktika společenství vlastníků spočívající v převodu příjmů z pronájmu do jakéhosi přiblblé ho fondu oprav který v podstatě neexistuje Proč jednoduše společenství nevyplatí vlastníkům Jejich podíl na pronájmu jejich daní a o tom jak bude vypadat příspěvek na správu domů a z jakých zdrojů je uhradí si Rozhodnou vlastníci? Jakým způsobem se bránit proti společenství které neoznámí při vlastníkům jejich podíl na příjmu z pronájmu? Veškerá rozhodnutí soudu stojí evidentně na straně právnické osoby která nic nevlastní která je pouhým správcem a která defakto manipuluje vlastníky a nechávají rozhodovat v rozporu s podmínkami stanovenými ve stanovách případně v prohlášení vlastníka budovy které většina statutárů totálně ignoruje.

Vložil ik (bez ověření), 4. Červen 2019 - 20:27

A proč by vlastníci nemohli rozhodnout že příjem z pronájmu převedou na účet dlouhodobé zálohy, lidově stále hlavně u starších lidí používán termín „fond oprav“. U nás před lety jsme se rozhodli přesně tak (vyjímečně jsme měli příjem z reklamy). Já jako zaměstnaný člověk příjem musím zdanit (příjmy podléhají zdanění výlučně na straně jednotlivých členů společenství vlastníků, SVJ jen vystaví potvrzení), částka byla asi 300,00 Kč. To ovšem znamenalo, že kvůli třem stovkám, které mě nevytrhnou, bych si musela vyplnit sama daňové přiznání pro fyzickou osobu a podat si ho. Zaměstnavatel to za mne již neprovádí, v okamžiku kdy máte i jiný příjem než mzdu u svého zaměstnavatele, podáváte přiznání Vy. A protože nikdo neměl zájem si vyplňovat a podávat přiznání k dani, tak jsme se shodli na tom, že příjem z reklamy který byl 7 500,00 Kč převedeme na účet dlouhodobé zálohy – do jak píšete přiblblého fondu oprav.

Vložil DanaH, 6. Červen 2019 - 14:28

Vlastníci samozřejmě rozhodují o svých penězích, ale rozhodovat o výnosu z nebytové jednotky shromáždění vlastníků nepřísluší (v katastru nemovitostí není uvedeno SVJ, ale jmenovitě vlastníci a ne všichni členové společenství).

Tedy, ne všichni vlastníci jednotek jsou spoluvlastníci nebytové jednotky a tedy nemají příjem z této jednotky).

  1. Nechce se mi to vyplácet, (právníci mi poradili) – proto jsem využil převod jako „mimořádnou zálohu“ (ve stanovách je ovšem „mimořádná záloha“ specifikována atd.). Dle platných stanov jsme požadovali specifikovat, na co má být MZ použita, když na účtu společenství byla okolo 1,5 mil. Kč) a po našem vytrvalém požadování o zdůvodnění požadavku mimořádné zálohy bylo odpovězeno – třeba na parkety do sklepa (mimochodem, do dnešního dne žádné parkety ve sklepě nemáme, ani nebyla provedena žádná opravena podlah),
  2. Dále na náš dotaz, o jakou výši částky se jedná (částka nebyla nikde uvedena), nebyl schopen dát odpověď (přitom peníze od nájemce NJ vybíral)
  3. Byl převeden výnos, ale od tohoto výnosu nebyly odečteny náklady související s touto jednotu (tyto náklady byly zahrnuty – rozúčtovány do nákladů jednotlivých bytových jednotek) – a tak bych mohla pokračovat.
  4. Vlastníci bytových jednotek, kteří tedy nebyly podílovými spoluvlastníci NJ tedy žádný příjem z pronájmu neuhradily (žádný příjem z pronájmu nemohou mít) – a výborem ani nebyla od nich žádná částka požadovaná (opět k nerovnost v platbách mezi vlastníky).

Závěrem bych řekla, že právo dostalo „na frak“, protože se vůbec soudy nezabývali ani tím, že v zápis neodpovídal realitě (jiné znění otázek ke kterým se hlasovalo a jiné znění těchto otázek uvedených v zápise) atd.

Z toho pro mně plyne, že někdo musí dodržovat stanovy, zákony a jiní mohou beztrestně vše porušovat, protože jsou „u moci“.

DMH

Vložil Ema (bez ověření), 4. Červen 2019 - 20:30

„příjem z reklamy který byl 7 500,00 Kč převedeme na účet dlouhodobé zálohy“

I v takovémto případě jste povinna příjem z nájmu zdanit.

Vložil ik (bez ověření), 4. Červen 2019 - 22:05

Kde je to napsáno Emo – dejte odkaz. Já jsem si doposud myslela, že fyzická osoba daní příjmy které dostane (na účet, v hotovosti), ne jako právnická, která daní, laicky řečeno i to co nedostane, protože ze zákona vede podvojné účetnictví. Ale jestli to tak není, tak mě naveďte, kde najdu to co píšete, tzn. že jako fyzická osoba daním to co mě nebylo vyplaceno.

Vložil Radim. (bez ověření), 5. Červen 2019 - 10:24

Každý příjem musí být zdaněn. Pokud příjem z nájmu není příjmem SVJ, tak by podle váš neměl být zdaněn nikým?

Kromě toho, pokud byl váš příjem z nájmu použit jako váš příspěvek do dlouhodobých záloh, je to totéž, jako by vám byl vyplacen a poté byste ho sama poukázala do dlouhodobých záloh.

Příjem z nájmu není příjmem SVJ podle NV č.366/2013 Sb. § 16(2)a):

„(2) Příjmem společenství vlastníků jednotek nejsou příjmy plynoucí z nakládání se společnými částmi, a to i v případě, že jsou hrazeny na bankovní účet společenství vlastníků jednotek; jde zejména o tyto příjmy
a)nájemné z pronájmu společných částí domu,“

Vložil ik (bez ověření), 5. Červen 2019 - 19:16

Ale já se snad vyjadřovala k „Emě“, která psala,že fyzická daní, tak jsem se ptala, kde je uvedeno,že fyzická daní, když ty peníze nedostane. Ke zdanění v případě,že se příjmy nevyplatí a nechají se v SVJ, můj dotaz nebyl. Samozřejmě, když má SVJ příjem, tak daní jako jakýkoliv jiný podnikatelský subjekt. Vy tady pořád řešíte jak je to podle zákona/vyhlášky. Ale co když se vlastníci dohodnou, že peníze si nevyplatí a ponechají je na účtu SVJ? Jak je donutíte si to vyplatit a chovat jak ukláda NV? Já bych to nechala na každém společenství.

Vložil radka2222 (bez ověření), 5. Červen 2019 - 19:21

ale příjem, i když nevyplacený, ale převedený do „FO“ daní vlastník, tj. FO

Vložil JR, 5. Červen 2019 - 7:16

no když máš stěny výbor přišel s usnesením že se příjem z nájmu převede do dlouhodobé zálohy aniž je tedy jasné k čemu máta záloha sloužit a na co ta záloha je určena budiž ale jde o poměrně nízkou částku jinde ale může jít o statisíce, tak vám měl také říct že jste samozřejmě povinni příjem danit. Musíte si otevřít zákon o daních z příjmů a pěkně se jim prokousat. Nebo se obrátit na nějakého daňového poradce. To by mohl udělat váš výbor kdyby byl co k čemu tečka Myslím že částka 300Kč zaměstnané osoby se nedaní ale nevím to přesně už si citaci zákona nepamatuji už je přece jenom červen a daním v březnu. Nicméně myšlenka že to co jste nedostala vyplaceno není to není rozhodně správná dotaz kde najdete odpověď v zákonu o dani z příjmu. Jar

Vložil . (bez ověření), 4. Červen 2019 - 22:17

V superhrubé mzdě, to nevíte?

Vložil ik (bez ověření), 5. Červen 2019 - 19:18

No je vidět z Vaší odpovědi, že tomu fakt rozumíte.

Vložil levape, 6. Červen 2019 - 6:01

Představte si, že tomu opravdu rozumí. Pokud se vlastník jednotky rozhodne svůj podíl z pronájmu ponechat v tzv.fondu oprav a vztahuje se na něho povinnost danit, tak obdrží od SVJ potvrzení o příjmu z pronájmu a příslušnou částku uvede ve svém daňovém přiznání. Snad Vás to nepřekvapuje ?

Vložil Tomáš Neugebauer (bez ověření), 6. Červen 2019 - 6:54

Přečtěte si, co napsal! Je to opravdu nesmysl.

Vložil JR, 6. Červen 2019 - 8:14

Pokud za nesmysl považujete můj příspěvek, tak se omlouvám , je opravdu trochu zmatečný. Nicméně se domnívám, že pokud správce majetku vlastníků tedy společenství navrhne vlastníkům ponechat jejich příjem z pronájmu na účtu společenství, Měl by vlastníkům zaprvé sdělit K jakému účelu by tento v podstatě mimořádný příspěvek měl být určen a také by mělo být předem jasné zda se tento příspěvek považuje za zálohu na nějaký účel nebo že se stane vlastním zdrojem a majetkem společenství. Toto bohužel není u jasně no ani u běžných příspěvku na správu domů. Dále by měl všem vlastníkům pokud budou souhlasit s ponecháním příjmu z pronájmu na účtu SVJ automaticky a včas předat potvrzení o výši jejich příjmu. To že příjmy podléhají zdanění a které příjmy podléhají zdanění je již na straně příjemce tedy vlastníka. Pro Emu jsem dala odkaz na paragraf 38g odstavec 2, kde může zjistit jak daní respektive nedaní příjem z nájmu zaměstnaná osoba A do jaké Výše příjmu Jar

Vložil Tomáš Neugebauer (bez ověření), 6. Červen 2019 - 8:20

Nereagoval jsem na váš příspěvek, ale na tento:

Kde jako fyzická osoba daním to co mě nebylo vyplaceno. Vložil . (bez ověření), 4. Červen 2019 – 22:17

V superhrubé mzdě, to nevíte?

Jedná se o pravdu o nesmysl.

Vložil JR, 6. Červen 2019 - 8:25

Tomáši nejsem si jistá že to je nesmysl bylo to myšleno tak že daň z příjmu u závislé činnosti se vypočítává ze superhrubé mzdy kterou ale zaměstnanec nedostává dostává hrubou mzdu zbytek odvádí zaměstnavatel jako sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu se vypočítává ze superhrubé mzdy tak to zřejmě bylo myšleno tečka Byla to možná trochu ironie. Jar

Vložil Vlastnické hnutí (bez ověření), 12. Červen 2019 - 23:32

„dostává hrubou mzdu“

Toho jsem si zatím nevšimla. Dostávám čistou mzdu. (Pojem hrubá mzda je nesmysl, význam má superhrubá a čistá.)

Vložil Tomáš Neugebauer (bez ověření), 6. Červen 2019 - 8:45

Možná máte pravdu. Bylo to však velmi nešťastně formulováno.

Vložil JR, 6. Červen 2019 - 8:03

Zákon o dani z příjmů, § 38g, 2) Jar

Vložil xxxxx (bez ověření), 6. Červen 2019 - 6:34

Přiblblá ik nic neví.

Vložil ik (bez ověření), 12. Červen 2019 - 23:05

Nadávky si můžete odpustit. Já jsem zde popsala jen jak to fungovalo u nás, nikdo z nás vlastníků žádné potvrzení nedostal,protože ho nepožadoval, nikdo si nepodával sám za sebe daňové přiznání, a jak jsem si dohledala v přílohách našeho SVJ uložených na obchodním rejstříku, tak náš smluvní správce tyto příjmy zdanil. Možná že to bylo špatně, ale daň byla odvedena, takto jsme se dohodli na shromáždění, jelikož nikomu se nechtělo to řešit sám za sebe. Ale je pravda, že to již bylo před více jak 10 lety.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".