Co plyne z jedné platby složené na neurčitý účel?

Je možné zde najít názor, že kdo v dobré víře v minulosti zaplatil na nesrozumitelný a neurčitý účel (byť jen jedinkrát a byť jen jediný haléř), je na věky odsouzen k placení jakýchkoli libovolně velkých částek předepsaných příjemcem platby na nesrozumitelný a neurčitý účel v budoucnu.

Trochu si to rozeberme:

1. Právo zná konkludentní souhlas, tj. souhlas nevýslovný, výslovně nevyjádřený, vyjádřený jednáním (např. nástupem do veřejného přepravního prostředku je uzavřena přepravní smlouva). Potud v pořádku.
2. Konkludentní souhlas se vztahuje k (jednomu) konkrétnímu jednání, z práva v žádném případě neplyne, že by se takovýto jednou udělený konkludentní souhlas měl vztahovat na všechna obdobná právní jednání, která nastanou v budoucnosti (k uzavření další přepravní smlouvy nestačí, že jsem již v minulosti jednou nastoupil do veřejného přepravního prostředku, byť téhož dopravce a na téže lince, ale musím k uzavření dalších přepravních smluv do veřejného přepravního prostředku nastoupit pokaždé znovu).
3. Právo neříká, že by jednou udělený souhlas (obecně) byl neodvolatelný, ani to, že stojí-li vedle sebe konkludentní souhlas a vyjádřený ne-souhlas, měl by snad mít přednost souhlas konkludentní. Takže stačí souhlas prokazatelně odvolat, resp. prokazatelně vyjádřit nesouhlas.
4. Plátce platby učiněné na neurčitý účel má právo jednostranně dodateně určit účel takové platby. Tím se z platby na neurčitý účel stane platba na určitý účel, se všemi důsledky (tj. žádný souhlas s budoucími platbami předepsanými na neurčitý účel nelze dovozovat, platbu nadále nelze pokládat za dar).
5. Základním principem práva je ochrana dobré víry, které se lze účinně dovolat, stejně tak jako se lze dovolat povinnosti toho, kdo platbu předepisuje, nezneužívat právo a postupovat s odborností profesionála.

Shrnuto: Jedna platba učiněná na neurčitý účel (nebo více takových plateb) nezakládá žádnou povinnosti hradit na neurčitý účel do budoucna.

Takovouto povinnost do budoucna by platba na neurčitý účel nezkládala ani v případě, byl-li by s platbnou na neurčitý účel v minulosti vysloven souhlas výslovně. Ostatně ani žádný judikát v tomto smyslu předložen nebyl (nechť tedy je předložen, má-li být uvedený ojedinělý názor vůbec brán v úvahu). Přesto jisté riziko s platbami na neurčitý účel již učiněnými spojeno je, a to takové, že platba učiněná na neurčitý účel nebude řádně vyúčtována, tím méně vypořádána, případně bude pokládána za dar, což zde bylo rovněž zmíněno, ač platbu učiněnou v omylu (dar učiněný v omylu) je obdarovaný povinen na výzvu vrátit a platbu je povinen příjemce na výzvu potvrdit a vyúčtovat.

Ukázali jsme, že platba na nesrozumitelný a neurčitý účel učiněná v minulosti žádnou povinnost pro budoucnost nezakládá.