Pane rivr, zásadně se mýlíte.

cit: §4/4 říká, že ±40% je nepřekročitelnou hranicí – logicky směrem od 0% (=náklad na zúčtovací jednotky) – je tedy MEZNÍ HRANICÍ za kterou nelze jít (dáno slovy „nesmí překročit“!). Je tedy chyba vykládat §4/4 tak, že hranice nelze (skrze §11/4 ZoVB) zůžit. LZE je zůžit.

Hranice NELZE zúžit, protože by to bylo v rozporu s odstavcem 3, který říká, že spotřební složka se počítá úměrně výši náměrů. Odstavec 4 je výjimkou z tohoto odstavce. Pro použití menší odchylky byste musel najít nějakou jinou výjimku z odstavce 3, ta ale ve vyhlášce není (předpokládám, že jsou instalovány měřiče, jinak podle odstavce 5 se bere jako by nulová odchylka).

cit: Když tedy někdo vykazuje náklad na m2 o více než 40% nižší než odpovídá analogicky uvedeným minimálním teplotám – musí být „potrestán“ dopočtem. Limit –40% odpovídá právě +13°C – dle přílohy č.1 je nejnižší teplota 15°C (v předsíni, v chodbě). Účtování na –40% je tedy nepřijatelné.

Tvrzení, že –40 % odpovídá teplotě 13 stupňů je fyzikální nesmysl; i kdyby nebyl, tak vyhláška 194/2007 nestanoví „trestání“ dopočtem (na základě téhle vyhlášky můžete maximálně požadovat blokaci ventilů).

cit: Je nutné užít teleologický výklad…

K tomu už není snad co dodat. Místo fyziky máme věřit… vlastně komu?

Pan lake není ve svém výkladu vyhlášky 372/2001 zdaleka osamocen. Naopak mi přijde, že jiný výklad je naprostou výjimkou (a snad všude za tím stojí Ing. Zunt).