Vložil Justitianus, 8. Duben 2021 - 6:06

Pro Zdeno (bez ověření) a pro anonymouse (bez ověření):


  • Anonymouse (bez ověření) zde tvrdil: „když je něco provedeno v nesouladu s platnými zákony a PV, pak je to samozřejmě „protizákonné“ a ten kdo to „provedl“, se vystavuje trestnímu postihu. (…) To je opravdu trestný čin.“.

Anonymouse (bez ověření) se mýlí.

Své extrémní názory by mohl uplatnit jako vrchní dozorce v koncentračním táboře. Tam bylo vězňům povoleno pouze to, co jim dozorci výslovně dovolili. Tento diktátorský přístup se však nemůže uplatnit mezi svobodnými osobami, které samy rozhodly o nakládání se společnou věcí. K tomu cituji judikát.

„Z povahy podílového spoluvlastnictví vyplývá, že dohoda je primárním způsobem řešení záležitostí spoluvlastníků. 

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. 22 Cdo 4347/2007, uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck jako C 8057 dovodil, že dohoda podílových spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí je bezformálním právním úkonem a nemusí být písemná ani tehdy, týká-li se nemovité věci. Může být uzavřena ústně nebo konkludentně. 

Podíloví spoluvlastníci ji mohou uzavřít na dobu určitou nebo neurčitou, přičemž jsou svými smluvními projevy vázáni, nedojde-li ke změně poměrů nebo není-li dohoda nahrazena novou dohodou všech spoluvlastníků. Podstatnou změnou poměrů je existence takových objektivních a subjektivních okolností, u nichž by bylo možno důvodně předpokládat, že při jejich existenci by došlo k jiné dohodě spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí.“ 

Zdroj: rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 4455/2008

Pro úplnost dodávám, že spoluvlastnictví společných části domu se odlišuje od „běžného“ spoluvlastnictví tím, že vždy existuje písemná dohoda o užívání společných částí (nazývá se prohlášení). Jestliže si spoluvlastníci dohodnou odchylku od prohlášení, jde nepochybně o jejich dohodu, na kterou mají právo. Dohoda spoluvlastníků neuvedená v prohlášení je ovšem velmi křehká: má účinky pouze mezi nimi navzájem. Taková dohoda ovšem nebude zavazovat třetí osobu, která nebyla účastníkem!!! Nový nabyvatel jednotky tedy není takovou dohodou nijak vázán.

(Taková bezformální dohoda má smysl jako krátkodobé operativní řešení. Například: v bytě se opravují podlahy a vlastníkovi se udělí souhlas aby svůj nábytek a věci uskladnil ve sklepní místnosti. Nebo v bytě hořelo, a vlastník bude mít krátkodobě přístřeší v některé společné části.) 

Zdeno tedy popsal řešení, které je právně možné, ale je nerozumné a nepraktické.

Změna prohlášení stojí pouze 1000 Kč, takže nechápu proč vlastníci jednotek nepřistoupili ke standardnímu postupu předvídanému zákonem: Změnit prohlášení a přenechat příslušnou část společné chodby do výlučného užívání vlastníkovi jednotky číslo XX. A měli by to vyřešeno naprosto „neprůstřelně“ a transparentně i do budoucna a pro každého.

A jak už jsem zde pětkrát napsal: Tato změna prohlášení nemusela být doprovázena žádnými změnami spoluvlastnických podílů. Je to stejné jako v případě který popsal tazatel: nedošlo-li při stavební úpravě ke změně spoluvlastnických podílů v prohlášení nebo ve smlouvě o výstavbě, nedochází ani ke změně v přispívání na správu domu a pozemku.

Závěrem shrnuji:

  1. Zdeno (bez ověření) zde popsal odstrašující případ naprosto nerozumného a nesmyslného „řešení“ které stabilním řešením není (avšak není zákonem zakázáno).
  2. Anonymouse (bez ověření) na to reagoval zmatenými výkřiky, které jsou v rozporu s právem.
  3. Oba diskutující se ocitli mimo téma. Žádný z nich nepřispěl POUŽITELNOU radou k tématu této diskuse. Pouze tuto diskusi zasvinili, a já to pak musím uklízet, uvádět na pravou míru a vysvětlovat.

Justitianus

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.