Pane Justiniane, já samozřejmě také nevím, o co přesně tam šlo (můžeme si vyžádat rozhodnutí nižších soudů podle 106ky…), no a právě proto mi přijde poněkud přehnaný bez znalosti věci označovat Ústavní soud za lháře a používat podobná tvrdá slova.

Ale pokud bychom připustili, že podstata sporu byla přesně tak, jak říkáte, tak to rozhodnutí obecných soudů mi přijde zcela v pořádku. Řekněme, že mu SVJ nezaslalo řádné vyúčtování a nedalo možnost zkontrolovat správnost podkladů a rovnou ho zažalovalo a řádné vyúčtování a další podklady předložil až soudu. První stupeň ho odsoudil s plnou parádou. Stěžovatel pak podal odvolání a odvolačka (i) potvrdila rozsudek ohledně jistiny (to dá rozum, ty služby reálně spotřeboval, takže pohledávka vznikla, předložením důkazů v řízení byla zesplatněna a její existence byla potvrzena soudem); a

• zrušila povinnost zaplatit úroky, protože až do předložení důkazů u soudu nemohl být v prodlení.

Pokud to bylo přesně tak, tak tam nevidím žádný ústavněprávní rozměr a podávání ústavní stížnosti proti zaplacení jistiny jako projev sudičství.