Je obvyklou praxí, že v SVJ, kde funkci statutárního orgánu (pověřeného vlastníka) vykonává SBD, vedou účetnictví střediskově v rámci účetnictví SBD a bankovní účet jednotlivým SVJ nezřizují, všechna SVJ používají bankovní účet SBD. (Kvůli úvěrům mají jednotlivá SVJ případně úvěrový účet.)

Když je SBD odvoláno, zvolen vlastní výbor, který chce převzít od SBD agendu, tak SBD odpoví, že výboru nic nedá, protože účetnictví je majetkem SBD, účetní doklady jsou majetkem SBD a výpisy z bankovního účtu rovněž nedá, jde přece o účet SBD. Maximálně jsou ochotní vytisknout hlavní knihu a účetní deník.

Jestli nemáte účetní doklady, tak ani nemůžete účetnictví rekonstruovat.

A výbor nese odpovědnost…

SBD je z obliga, protože už není statutárem.

Trestní zákoník
§ 254 Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění
(1) Kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen,
kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají,
a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Zajímalo by mě, jestli mají SBD vyjednanou výjimku, jako třeba mají v případě odložených vzniků SVJ. Tedy, že by SVJ nemusely vést vlastní účetnictví a mohly ho vést střediskově, možná něco takového jejich SČMBD prolobovala? V zákoně o účetnictví nicméně takovou výjimku nevidím, ale je možné, že existuje speciální zákon jako právě na ten odložený vznik nebo nařízení vlády…

Pokud SBD nemají výjimku vyjednanou, tak nejedná se vlastně o trestný čin podle § 254 T.Z.? Nebo lze střediskové (vnitropodnikové) účetnictví vnímat tak, že účetnictví je vedeno, ale pouze nesprávně, čili se nejedná o trestný čin, ale pouze správní delikt?