AsiTak napsal: „… zde identifikujeme finanční nárok SVJ vymahatelný, sankcionovatelný stejný jako vzniká při prodeji zboží nebo výrobku.“

To samozřejmě není pravda. Pletete si zřejmě zálohovou platbu s konečnou úhradou. To jsou dvě různé věci. Přijetím zálohy vznikne právnické osobě závazek ve stejné výši, jako byla přijatá záloha. Takže není pravdivé ani Vaše tvrzení, že „ignorováním zobrazení tohoto nároku bychom porušili princip „věrného“ zobrazení ekonomiky SVJ“.

Věrným zobrazením naopak je ukázněný a standardní účetní postup, kdy se v účetní knize účtuje o přijatých zálohách „na trojkách“ a zároveň se účtuje o pohledávce plátce za SVJ z titulu těchto záloh. Toto je věrné zobrazení. Mimochodem: právě tak získáte z účetnictví to, co musí povinně obdržet vlastník jednotky při jakémkoliv vyúčtování – částku skutečně uhrazené zálohy.

Předepsané zálohy se samozřejmě mohou objevit v podrozvahové evidenci právnické osoby (evidence práv). Proč ne. Podrozvahové účty slouží k zachycení právě takových specialit. Na „kouzelných“ podrozvahových účtech můžete účtovat o cizím majetku. Můžete v nich mít pohledávky či závazky z budoucích soudních sporů, u kterých nebyla ještě podána žaloba.

Pokud jde o předepsané zálohy, na „trojky“ toto opravdu nepatří. Navíc musíte dbát, aby se tyto dočasné pohledávky zrušily ke dni, kdy SVJ provede vyúčtování. Protože tím dnem zanikne povinnost plátce k úhradě těchto záloh a zanikne i oprávnění SVJ vymáhat tyto zálohy. Neuhrazené zálohy se Vám projeví už jen jako nedoplatek plynoucí z konečného vyúčtování.

Už je to jasnější?

lake