Navazuji na příspěvek: http://www.portalsvj.cz/…/souvislosti Protože příspěvky o souvislostech neobsahovaly použitelné výsledky, podrobil jsem též analýze výpočtový algoritmus rozdělení nákladů na topení a nalezl jsem vztah zatím snad nikde nepublikovaný, a který může sloužit i jako test pro posouzení správnosti výpočtu vyúčtování. Ten vztah se týká jen jednotek, u kterých byla aplikována korekční metoda pro překročení meze intervalu průměrné hodnoty nákladů na 1m2 vytápěné plochy.
Koho obtěžují vzorečky a pochopení souvislostí a chce jen využití, tak stačí všímat jen vnořenou tabulku . Naleznete zde řádky dva (ř. 4 a 13) pro konkrétní jednotku dle poměru NZ : NS (např. 30:70%) a vypočtete podíl nákladů NS/NZ a výsledek musí být číslo z posledního sloupce (1,7 dolní mez, 5,7 horní mez).
Zaveďme označení údajů:
PZ (PS) – poměr rozdělení nákladů základní (spotřební ) složky pro rozpočítání. Tak např. při NZ : NS (40% : 60%) bude PZ=0,4 a PS=0,6.
DH (HH) – poměrová čísla dolní (horní) hranice intervalu korekce průměrné hodnoty nákladů na 1m2 vytápěné plochy. Stávající hodnoty poměrových čísel dolní (horní) hranice jsou DH=0,8 a HH=2,0.
BNS (BNZ) – stanovený náklad bytové jednotky spotřební (základní) složky po korekci.
Poměr nákladových složek lze vyjádřit vzorcem:
BNS : BNZ = (DH?HH )/PZ – 1
Tak např. u našeho domu jsme stanovili: při NZ : NS (40 : 60%) – PZ=0,4 a PS=0,6. A u všech bytových jednotek přesahující dolní mez korekčního intervalu jsme měli:
BNS : BNZ = (0,8)/0,4 – 1=1, neboli u všech jednotek NS=NZ.
A u všech bytových jednotek přesahující horní mez korekčního intervalu jsme měli:
BNS : BNZ = (2,0)/0,4 – 1=4, neboli u všech jednotek NS=4×NZ.
Odvození vzorců a výsledky výpočtů naleznete na obrázku přílohy. Výpočtem korekčního koeficientu nebo poměru složek nákladů NS/NZ lze ověřit správnost konkrétního vyúčtování v korekci dle metodiky MMR.