I. Věcná příslušnost soudu v žalované věci je dána podle ust. § 9 odst. 2 písmeno l) o.s.ř., podle kterého ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků a sporů z toho vzniklých, s výjimkou sporů o příspěvky členů společenstvívlastníků na správu domu a pozemku, sporů o zálohy na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb, je věcně příslušný krajský soud. Navrhovatel je vlastníkem bytové jednotky XXXX/X , číslo bytu X, s podílem na společných částech domu o velikosti 5141/43351. Tím je dána jeho aktivní legitimace k podání žaloby. Důkaz: r výpis z katastru nemovitostí II. Dne 14.5.2021 výbor společenství oslovil jednotIivé vlastníky jednotek, tedy i navrhovatele, sdělením, že shromáždění vlastníků jednotek bude rozhodovat mimo zasedání písemnou formou. Jako příloha tohoto sdělení byla označena hlasovací listina, zpráva osoby pověřené něktenými úkony spojenými se správou společných částí domu a pozemku o její činnosti při správě domu za rok 2020 ze dne 25.5.2O21 a návrh rozpočtu SVJ pro rok 2O21. Navrhovatel se k návrhu rozhodnutí, a to jeho každému jednotlivému bodu, vyjádřil požadovaným způsobem tak, že hlasoval pod body 1., 2., 3., 4., 5. proti a své nesouhlasné stanovisko doplnil písemnou zprávou. V té uvedl, že si společenství nemůže nárokovat žádnou finanční odměnu ve výši 8.000,- Kč v důsledku nesprávné a nepoctivé práce, úmyslnému způsobení škody v odhadované výši 200.000,- Kč (pozn.peníze za soudy) Poukázal na již dříve vydaná rozhodnutí soudem, jehož doporučení výbor společenství nedbal. Závěrem konstatoval, že rozhodnutí per rollam (z důvodu Covidu) obsahuje pět hlasovacích bodů s tím, že opětovně vyjádřil svůj nesouhlas ve vztahu ke všem bodúm obsaženým na hlasovací listině. Navrhovatel byl seznámen s výsledky hlasování shromáždění per rollam, jehož návrh výbor Společenství datoval 74.5.2O21, přičemž listinu nazval,,Oznámenío výsledku hlasování", ta je datována 28.6,2O21 a navrhovateli byla doručena 20.7.2021,,Zjejího obsahu se podává, že shromážděnípřijalo rozhodnutí tak, že schválilo 1. zprávu osoby pověřené něktenými úkony spojenými se správou společných částí domu a pozemku o jejíčinnosti při správě domu za rok 2O2O, 2. výši příspěvku jednotlivých vlastníků jednotek na úhradu nákladů spojených se správou domu a pozemku, u kterých je podíl jednotlivých vlastníků jednotek na jejich úhradě určován dle velikosti jejich spoluvlastnického podílu na spo|ečných částech domu s účinností od 1.7.2O21 ve výši 20,-Kč/m2/měsíc, 3. výši příspěvku jednotlivých vlastníků jednotek na úhradu nákladů spojených se správou domu a pozemku, u kterých je podíl jednotlivých vlastníků jednotek na jejich úhradě určován jako jeden díl z celkového počtu jednotek v domě s účinností od 1.7.2O21 ve výši 368/jednotka/měsíc, 4. návrh rozpočtu SVJ pro rok 2O2O/2021, 5. finančnídar členům výboru za jejich činnost v roce 2020 nad rámec činnosti statutárního orgánu ve výši 8.000,- Kč s tím, že konkrétní rozdělení mezi jednotlivé členy výboru je ponecháno na rozhodnutí výboru. Navrhovatel hlasoval protivšem výše uvedeným a většinově schváleným rozhodnutím. Oznámení je podepsáno předsedou výboru XXXXXXX a členkou výboru XXXXXXXX, Navrhovatel je v právním postavení přehlasovaného vlastníka, neboť hlasoval proti navrhovaným rozhodnutím a současně návrh podal v tříměsíční lhůtě, jak předpokládá § 259 zákona č.89/2012Sb. občanský zákoník ve znění pozdějších změn a doplnění (dále též jen ,,OZ"). Níže pak uvádí důvody, pro které má zato, že je dán důtežitý důvod pro věcný přezkum přijatých rozhodnutí v rozsahu napadení přijatých rozhodnutí tímto návrhem. III. Navrhovatel tvrdí, že stanovy společenství schválené za účinnosti zákona č.72/1994 Sb. o bytovém spoluvlastnictví (dále též jen ,,ZVB"), byly sice 11.6.2017 shromážděním zrušeny, ovšem platnost přijatého rozhodnutí o jejich schválení je přezkoumávána soudem. Z návrhu výboru společenství ze dne 14.5.2021 není zřejmé, podle jakých pravidel se výbor společenství při hlasování per rollam řídil. Navrhovatel tvrdí, že přijatá rozhodnutí pod body 2.,3.,4., jsou v rozporu s prohlášením vlastníka, stanovami společenství a právními předpisy, Společenství vzniklo podle právní úpravy vtělené do ZVB. Každý z vlastníků jednotek za účinnosti tohoto zákona nabyl práva a povinnosti, která jsou regulována právě dosavadní právní Úpravou provedenou ZVB s výjimkou donucujících ustanovení, jak plyne z § 3028 ost. 2,3 OZ (stejný závěr je potvrzen také judikaturou, jak vyplývá z rozhodnutí vrchního soudu v Praze sp. zn. ( Cmo 315/2016). Napadené rozhodnutí vychází z právního stavu regulace vnitřních poměrů společenství podle nové právní úpravy provedené OZ. Takový postup je v rozporu s na věc odpadajícíprávní úpravou, neboť dosud nedošlo v rámci společenství k transformaci tzv. ,,starych" jednotek, vzniklých podle ZVB, na jednotky ,,nové", vymezené již podle § 1159 OZ, Tato transformace předpokládá především změnu vymezení relativně společných částí budovy, které byly vymezeny podle § 4 odst. 2, PÍsm, c) ZVB nyní podle § 1180 OZ (zejména ve znění novely provedené zákonem č. 163/2020 Sb.). tento závěr vyplývá též z judikatury dovolacího soudu. Navrhovatel v této souvislosti poukazuje na – rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 913/2019, z jehož obsahu vyjímá rozhodující právní závěr,... ,,podle § 3028 odst, j zákona č, 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, není-li dle stonoveno jinak, řídí se jiné právní poměry, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva o povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinnosti z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadnímí právními předpisy". - Výkladové stanovisko č. 10 Expertní skupiny KANCL_při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 7. 5.2013,z něhož plyne závér,že ..,."SVJ vzniklé před účinnosti NOZ se bude i po účinnosti NOZ nadále řídit vzorovými stanovami vydanými nařízením vlády č. 371/2004 Sb,, i když tento próvní předpis pozbyde účinnosti ke dni 31.12.2013. Stanovy se totiž stávají součástí vnitřních právnÍch poměrů této právnické osoby. Pokud nástedně pak toto společenství přijalo - nepovinně - stanovy vlastní, pak tyto jeho vlastní stanovy v zásadě vzorové stonovy nahradily". Z výše uvedené plyne závěr, že na společenství vzniklé za účinnost ZVB (a o takový případ v posuzované věci jde) celý oddíl 5 zák. č. 89/2012 Sb,, nazvaný,,Bytové spoluvlastnictví", nedopadá, samozřejmě mimo ustanovení, která mají donucující povahu. Navrhovatel považuje za zásadní, že podle § 1180 OZ ve znění zák. č. 163/2020 Sb. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v Prohlášení určeno jinak. V posuzovaném případě Stanovy a Prohlášení vlastníka vycházely ze ZVB, platba na správu domu a pozemku byla v Prohlášením regulována § 15 ZVB, pročež lze jedině uzavřít, že pravidla přispívání na správu na náklady domu a pozemku budou i nadáIe regulována Prohlášením, jakož i způsobem uvedeným v § 15 ZVB, tedy tento příspěvek musí být stanoven v poměru podle velikosti spoluvlastnického podílu každého jednotlivého vlastníka. IV. Jde_li o rozhodnutí přijaté po bodem 2 oznámení výboru ze dne 28.6.2021, jímž došlo (mělo dojÍt) ke schválení výše příspěvku jednotlivých vlastníků jednotek na úhradu nákladů spojených se správou domu a pozemku, u kterých je podíl jednotlivých vlastníků jednotek na jejich úhradě určován dle velikosti jejich spoluvlastnického podílu, navrhovatel tvrdí, že toto rozhodnutí odporuje stávající platné regulaci, podle které je příspěvek jednotlivých vlastníků jednotek na úhradu nákladů spojených se správou domu a pozemku určován dle velikosti jejich spoluvlastnického podílu na společných částech domu. Vycházeje z obsahu Prohlášení vlastníka, které je pro posuzovanou věc rozhodující (povinností vlastníka budovy bylo stanovit v Prohlášení společné části budovy všech a společné Části budovy jen něktených - relativně společné části. V poměrech společenství tak platí dvojí regulace, jednak pro vlastníky, kteří ,,nemají" balkony a jednak pro vlastníky, kteří ,,mají" balkony. Pro vlastníky, kteří ,,mají" balkony, tedy relativně společnou část budovy přístupnou pouze jim, platí povinnost je udržovat na svůj náklad a též na ně platit příspěvky (tzv. zálohy). Příspěvky by tak měly být stanoveny (schváleny) dva. Jeden příspěvek na správu domu a pozemku pro všechny vlastníky jednotek stejný odpovídající velikosti jejich spoluvlastnickému podílu a druhý příspěvek vztahující se k jednotám s relativně společnou částí budovy (balkon), který by měl být též evidován tak, aby bylo možné ověřit správnost jeho výpočtu. V návaznosti na tvrzení uvedená v předchozím odstavci navrhovatel poukazuje na to, že v Prohlášení vlastníka, Čl. c je uvedeno..... . ,,v budově jsou vymezeny následující části společných prostor, (relativně společných), které slouží jen některým vlastníkům jednotek, a to jsou balkony, které slouží vždy jen jednotce, ze které jsou přístupné. Vlastníci těchto jednotek mají právo tyto společné prostory užívat, ale i povinnost podílet se na jejich opravách a údržbě." Obdobně normuje § 1180 ve znění zák. Č. 163/2020 Sb. regulující společenství založená, resp. vzniklá podle NOZ, Podle něj ,,Vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo li v Prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné Části, která stouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotkv spravovat tuto část na vlastní náklad, Prohlášenívlastníka bylo v posuzované věci vypracováno podle ZVB, v němž je tato povinnost uvedena (vyplývá) z výkladu § 4. Současně toto stanovisko podporuje též odborná literatura. Navrhovatel poukazuje komentář zákona o vlastnictví bytů, autorů Novotný, Fiala, Horák, Oehm, Holejšovský, který uzavřel, že ....,.,.... ,,Určení relativně spotečných částí budovy má samozřejmě vlastnické důsledky, včetně práv a povinnosti z toho vyplývajících. Podle ustanovení § 8 odst, 1 jsou společné části domu v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek. To platí jak pro absolutně společné částí domu, tak i pro relativně společné části domu. Praktickým důsledkem určení relativně společných částí domu bude jednak právo vlastníků všech jednotek, kteří mají relativně společné části budovy ve spoluvlastnictví, tyto části domu spoluužívat a tomu odpovídající povinnost podílet se na jejich správě (včetně placení příspěvků na jejich opravy, provoz a údržbu) právě podle velikosti spoluvlastnického podílu, pokud dohoda neurčuje jinak (ustanovení § 13 a 15 zákona). V budově jsou vymezeny i společné části budovy, které jsou společné vlastníkům jen něktenich jednotek, uvedené v § 4 ZVB. § 1180 OZ ve znění zák. č. 163/2020 SB., vymezuje společné části domu jinak. Hovoří o ,,společné části jen některého vlastníka jednotky k výlučnému užívání", S ohledem na tuto skutečnost ve společenství vzniklém podle ZVB nelze příspěvek na správu upravit způsobem uvedeným v § 1180 odst. 1 OZ. V posuzovaném případě se totiž takto vymezené společné části v domě nenacházejí (nelze platit na něco co v domě není). Konečně by též došlo k porušení § 212 OZ podle kterého........ ,,Korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy. Navrhovatel vnímá takový postup též rozporný s dobrými mravy, jak o tom normuje § 245 OZ, Navrhovatel dále tvrdí, že z bodu 2 přijatého rozhodnutí ze dne 28.6.2021 nelze vůbec zjistit, kolik Činí platba na balkony (Prohlášení; § 4 ZVB), resp. v něm nejsou stanoveny platby na balkony. Nelze tak zjistit z čeho a jakým způsobem bude financována oprava a údržba balkonů. Prohlášení vtastníka ve věci batkonů uvádí v Čl. C povinnost podílet se na jejich opravách a údržbě. Tato povinnost se ovšem v rozpočtu vůbec neobjevila. Z rozhodnutí nelze ani zjistit, kolik činí platba na služby (jsou regulovány § 9a ZVB), nelze určit rozsah (druh) služeb a jejich přesné odlišení od nákladů správy domu a způsob rozúčtování a tím pádem nelze zjistit kolik činí platba na správu (regulována §15 ZVB). V tomto smyslu navrhovatel namítá jednoznačnou neurčitost zápisu ,,Oznámení výsledku hlasování vlastníků jednotek mimo zasedání shromáždění ze dne 28.6.2021" . Rozhodnutíje i z tohoto důvodu v rozporu z právními předpisy, v rozporu s Prohlášením vlastníka, pročež k němu nelze přihlížet. Navrhovatel poukazuje v této souvislosti na již formulované závěry v rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě č.j. 29 Cm 25/2O15-34. ze dne 9. 4. 2O15, ktený konstatuje.......... ,,je v zájmu společenství hodném právní ochrany, aby vnitřní poměry mezi společenstvím a jednotlivými spoluvlastníky ohtedně výše příspěvku na správu domu a pozemku a výše zóloh na úhradu za služby spojené s užíváním pozemku a domu byly stanoveny dostatečně určitě a jednoznačně, aby společenství mělo pevná pravidla i pro případ, že dojde ke změně spoluvlastníka. Stanovení příspěvků na správu a zálohy na služby je neurčité, neboť z něj nelze určit kolik se má platit na správu a kolik se má platit na služby. Takové rozhodnutí je neurčité, proto k němu nelze přihlížet, a proto je takové rozhodnutí neplatné. Konečně navrhovatel v téťo souvislosti poukazuje na závěry rozhodnutí dovolocího soudu sp. zn. 26 Cdo 913/2O19, z něhož plyne........,,Dovolací soud zastává názor, že i v poměrech bytového spoluvlastnictví je zapotřebí důsledně rozlišovat mezi zálohami na služby a platbami z titulu příspěvku na správu domu a pozemku. Je tomu tak proto, že i když mají i posléze uvedené platby charakter záloh (viz § 15 odst. 2 zókona č. 72/1194 Sb), podléhají odlišnému prdvnímu režimu (včetně pravidel pro jejich vyúčtování) a nelze je tedy směšovat s platbami za spotřebované služby. V. Jde-li o rozhodnutí přijaté pod bodem 3. oznámenívýboru ze ne 28.6.2021 (byl jím upraven ,,Příspěvek jednotlivých vtastníků jednotek na úhradu nákladů spojených se správou domu o pozemku, u kterých je podíl jednotlivých vlastníků jednotek na jejich úhradě určován jako jeden díl z celkového počtu jednotek v domě". Navrhovatel ve vztahu k němu vznáší následující námitky. Platba na náklady na správu domu a pozemku není nastavena poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (vyplývá z bodu 3 přijatého usnesenív návaznosti na návrh rozpočtu SVJ pro rok2O21). Z návrhu rozpočtu SVJ pro rok 2O21 je zjevné, že se jedná o 7 položek, které jsou navrženy na každou jednotku stejně, nikoliv podle velikosti spoluvlastnického podílu, tedy způsobem uvedeným v § 1180 odst. 2 OZ. K takové platbě na správu, která není nastavená poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu je ovšem nutný souhlas (dohoda) všech vlastníků. Žádný takový ovšem dám nebyl, pročež je takové rozhodnutíje v rozporu s ustanoveními jak ZVB, tak OZ (jsou již výše označena), jakož i v rozporu s Prohlášením. Podle Prohlášení čl. F, bod 1, vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku podle velikosti svých spoluvlastnických podílů. Podle čl. F bodu 10, náklady na správu představují zejména: a) náklady na údržbu a opravy společných částí domu, příp. pozemku příslušejícího k domu, b)daň z nemovitosti c) pojištění domu d) odměna správci za provádění správy e) spotřeba energii ve společných částech domu h) ostatní nóklady vztahující se přímo k domu, příp. k přilehlému pozemku Podle § 1180 OZ ve znění zák. č. 163/2O20 vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v Prohlášení určeno jinak. Dle § 15 odst. 1. ZVB jsou Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2), § 1214 OZ, věta druhá - mění-li se poměr výše příspěvků no správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech, vyžaduje se souhlas všech vlastníků jednotek. K výše uvedenému závěru (jeho právní validitě) navrhovatel též poukazuje na - odbornou právnickou literaturu (komentář C.H.BECK k § 15 Zákona o vlastnictví bytů; JUDr. Novotný; prof. JUDr. Fiala, Csc.; Mgr. lng.Horák; JUDr, Oehm; JUDr. Holejšovský), pole které....., ,,Povinnost přispívat na náklady spojené se sprdvou domu a pozemku navazuje na povinnost podílet se na správě domu (§ 73 odst, 1 zákona). Rozsah této povinnosti je určen rozsahem nákladů, které souvisejí se správou domu (tj. jak se samotnou správou, tak i provozem a opravami). Jen příkladmo lze uvést, přípodnou odměnu správce, čistění komínů, provoz výtahu. Opravy střechy, opravy rozvodů, osvětlení společných částí domu, pojistné atd. Za náklady spojené se správou domu se povožují i náklady na činnost orgánu společenství (§ 9 odst. 8 zákona). Na nákladech se vlastníci jednotky podílí poměrně, přičemž § 15 odst. 1 opět (jako i § 13 odst. 1) stanoví tento podíl dispozitivním ustanovením vyjadřujícím možnost odchylné dohody. Nedohodnou-li se vlastníci jednotek jínak, nastupuje ustanovení zákona, podle něhož jsou povinni přispívat podle velikosti spoluvlastnického podílu, samozřejmě podílu na společných částech domu, které jsou společné všem vlastníkům jednotek. Pro změnu podílů jednotlivých vlastníků (event, i jednoho vlastníka) na správě vyžaduje zákon dohodu, Z toho vyplývá, že musí být dosaženo konsesu všech vlastníků jednotek.(tento mechanismus nelze modifikovat ani stanovami společenství)", - závér Vrchního soudu v Olomouci učiněný v rozhodnutí č.j. 8 Cmo 176/2020 - 135,.... .., ,,Úprava uvedenó v ustanovení § 1180 odst. 1. obč. z. nahradila právní úpravu před tím obsaženou v ustanovení § 15 odst. 1 z.72/1994 Sb, Aby mohla být platně přijata úprava příspěvku odlišná od spoluvlastnického podílu , hlasovali-li by pro takovou úpravu všichni členové společenství, jak vyplývá z ustonovení druhé věty § 1214 obč, z. Podle názoru odvolacího soudu jsou tak použitelné závěry rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu vydaného pod sp. zn. 31, Cdo 4294/2011, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 57/2014, podle nichž se shromáždění vlastníků při stanovení výše příspěvku na náklady spojené se správou domu a pozemku nesmělo odchýlit od pravidla upraveného v ustanovení §15 odst. 1 z, 72/1,994 Sb., aniž by byla před tím uzavřena dohoda jakožto souhlasný projev vůle všech vlastníků jednotek předvídaná tímto ustdnovením. Neivvšší soud ve shora uvedeném rozhodnutí vvsvětlil, že dohoda spoluvlastníků není totéž, co rozhodnutí shromáždění společenství. protože dohodu uzovírá každý vlastník samostatně. kdežto rozhodnutí shromáždění je rozhodnutím orgánu společenství. Odvolací soud dále zastává stanovisko, že ani ustanovení § 1180 odst. 2 obč. zák., podle něhož se příspěvky určené na odměňovaní osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánu, na vedení účetnictví a podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně, není kogentním ustanovením. Není totiž žádný důvod, aby pro příspěvky zde uvedené platil jiný režim, než pro příspěvky uvedené v prvním odstavci téhož ustanovení, Z toho tedy vyplývá, že společenství vlastníků jednotek si tuto záležitost může upravit odchylně od zákona. Pokud však má dojít k úpravě příspěvku podle jiných, než v něm stanovených pravidel, musí rozhodnutí shromáždění předcházet dohoda všech spoluvlastníků. Z dosud uvedeného plyne, že vlastníci jsou povinni přispívat na náklady na správu domu a pozemku poměrně, podle velikosti spoluvlastnického podílu. Pokud by se společenství chtělo odklonit od tohoto pravidla, je k jeho schválení nutný souhlas (dohoda) všech vlastníků, kteří ovšem v posuzované věci dán nebyl. Rozhodnutí v bodu 3 je proto v rozporu s jak ZVB, tak OZ (ustanoveníjsou uvedena výše) a rozporu s Prohlášením vlastníka. VI. Jde-li o rozhodnutí přijaté pod bodem 4. oznámení výboru ze dne 28.6.2021", navrhovatel tvrdí, že z návrhu rozpočtu pro rok 2021 je zřejmé, že se jedná jen o součet (rekapitulaci) bodů 2,3,5 přijatých rozhodnutí, S ohledem na tuto skutečnost výše uvedená argumentace navrhovatele k bodů 2,,3., platí i pro tento bod. Nad rám uvedeného navrhovatel uvádí, že rozpočet pro r.2021 jev části na nákladů rozvržen na každou jednotku stejně, tedy nikoliv podle výše spoluvlastnického podílu. Jestliže právní předpisy uvádí, že se má na správu domu a pozemku platit poměrně, nelze v rozpočtu definovat, co se bude platit na každou jednotku stejně, a co se bude platit poměrně. Tedy celý rozpočet pro rok 2021 musí mít platbu na náklady na správu nastavenu v poměru podle velikosti spoluvlastnického podílu. Tak tomu ovšem v posuzované věci není. Důkaz o Návrh výboru na přijetí rozhodnutí per rollam ze dne 14.5.2O21 o Oznámení výsledku hlasování ze dne 28.6.2O21 o Hlasovací lístek navrhovatele ze dne 5.6.2O21 o zpráva osoby pověřené něktenými úkony spojenými se správnou společných částí domu a pozemku o Stavy příspěvku na správu domu a pozemku z25.1.2O21 . Výpis z účtu SVJ ke dni 31.12.2020