Portál společenství vlastníků jednotek - FAQ - Comments

Jaké je třeba dělat revize a jak často? - revizoři

janica — Fri, 14 Nov 2025 01:17:08 +0100

Přehled revizorů elektro, hromosvodů je na stránkách TIČR, Technická inspekce ČR. Je tam seznam revizorů s platným oprávněním i dobou, do kdy platí.

Vlastník neplatí do fondu oprav a na služby - Dotaz ohledně majitele který neplatil to co měl 1

Justitianus — Tue, 26 Nov 2024 17:03:21 +0100

Kristyno, Váš dotaz je téměř nesrozumitelný, ale jste nájemce bytu, a jde Vám zřejmě o roční vyúčtování služeb (vyúčtování nákladů na dodávku vody a odvádění odpadních vod).

Je naprosto bezvýznamné zda vlastník bytu platil zálohy „za tři osoby“, za jednu osobu, nebo neplatil zálohy vůbec. Vám ostatně není vůbec nic do toho co komu platil. To ani nemáte právo vědět. To je jeho soukromá věc.

Vaše vyúčtování služby musí obsahovat (kromě jiných) tyto položky:

zálohy, které jste Vy zaplatila pronajímateli bytu ve zúčtovacím období,
skutečná výše nákladů na poskytování služby ve zúčtovacím období.

Rozdíl těchto dvou čísel je Váš přeplatek, nebo nedoplatek.

Vaše vyúčtování služeb vůbec neobsahuje údaje o částkách, které snad měl platit (nebo které skutečně zaplatil) vlastník bytu svému poskytovateli služeb.

Justitianus

Vlastník neplatí do fondu oprav a na služby - ???

radka2222 — Tue, 26 Nov 2024 12:25:26 +0100

zaplatit. voda se platí podle odběru, tak zkontrolujte, kolik kubíků jste spotřebovali. pokud to sedí s vyúčtováním, zaplaťte.

Vlastník neplatí do fondu oprav a na služby - Dotaz ohledně majitele který neplatil to co měl.

Kristyna Rusnakova — Tue, 26 Nov 2024 11:24:58 +0100

Dobrý den. V nájemní smlouvě jsem mel tři osoby za které jsem platila ,ale. Při delší době užívání bytu my chodili. Nedoplatky i po navýšení nájmu z důvodu nedostatků za vodu . A pak jdem se v papíru dočetla že majitel opravdu neplatil za3 osoby ale jen za jednu. Co mám dělat? Dekuji

Pronájem společné části domu - Dotaz na cenu

filNad52 — Sat, 20 Apr 2024 11:29:26 +0200

Je rok 2024, jak vysoká je cena za pronájem nebytového prostoru (m), ?

Druhá moje otázka: zisk z pronájmu se musí rozúčtovat podílově na vlastníky?

Vlastník neplatí do fondu oprav a na služby - nelze

radka2222 — Tue, 18 Jul 2023 18:45:02 +0200

vyjádřil jste svůj názor na shromážděních? co jste proti tomu udělal?

Vlastník neplatí do fondu oprav a na služby - Výše poplatku fondu oprav

Jan Š. — Tue, 18 Jul 2023 17:48:51 +0200

Dobrý den,
chtěl bych se prosim zeptat ,jestli je možné platit méně do fondu oprav než jak je dáno.
Jsme 11bytovka převážná čas má byt v osobním vlastnictví,ale nelíbí se mi hospodaření s penězi a styl jakým pracuje družstvo , pod kterým jsme vedeni.To spoléhá na to ,že peníze na účtě jsou a nestará se o výhodnost zakæzek a mně už dochází trpělivost.
Děkuji Jan Š.

Jaké je třeba dělat revize a jak často? - Re: starý text?

Tomáš Neugebauer. — Mon, 29 May 2023 18:16:28 +0200

Ano, text je již starý. Od 1. 7. 2022 platí nová právní úprava.

Jaké je třeba dělat revize a jak často? - POZOR, JIŽ NEPLATNÉ!

Tomáš Neugebauer. — Mon, 29 May 2023 18:11:43 +0200

POZOR, JIŽ NEPLATNÉ!

Jak hospodařit se společnými místnostmi v domě? - Děkuji za vysvětlení.

Poplatek za společný prostor 5 — Wed, 22 Feb 2023 14:19:54 +0100

Děkuji za vysvětlení. Ano, příspěvěk chce člen výboru primárně za účelem topení v dané místnosti. Ale ty mám přeci zahrnuté energiích, které platím jako vlastník SVJ na osvětlení, elektriku apod (tedy společné prostory). Nebo se mýlím? Proč bych měla tedy danou věc platit dvakrát?

Jak hospodařit se společnými místnostmi v domě? - Poplatek za společný prostor 4

Justitianus — Tue, 07 Feb 2023 09:01:10 +0100

Prohlášení (vlastníka budovy) by mohlo obsahovat pravidla pro užívání společných částí. To je to co Vás zajímá. Prohlášení je uloženo na katastrálním úřadu a kopie je ve sbírce listin rejstříkového soudu mezi listinami SVJ.

Pokud byste měla přispívat na správu domu a pozemku jinak než v poměru odpovídajícím Vašemu podílu na společných částech, muselo by to být určeno v prohlášení. Není-li to v prohlášení, pak nejste povinna nikomu nic platit.

Spoluvlastník užívá společnou věc bezúplatně, na základě svého vlastnického práva. Je-li sušárna společná, pak ji užíváte právem spoluvlastníka. Avšak vždy tak, abyste Vy sama nebránila ostatním vlastníkům v užívání té společné místnosti.

Možná že „poplatek“ je určen na hrazení nákladů na vytápění sušárny?

Justitianus

Jak hospodařit se společnými místnostmi v domě? - Poplatek za společný prostor 2

Vlastník 2 — Mon, 06 Feb 2023 13:27:18 +0100

dobrý den, mohl byste být prosím konkrétnější? děkuji :)

Jak hospodařit se společnými místnostmi v domě? - Podhost

Podhost — Sun, 05 Feb 2023 21:22:55 +0100

„nároky podnájemce vyplývají pouze z podnájemní smlouvy“ (Vložil Justitianus, 25. Prosinec 2021 – 19:05)

Nájemce nemusí být oprávněn udělit svému podnájemci oprávnění užívat kočárkovnu. K tomuto dotaz směřoval.

V hotelovém pokoji také host nemůže ubytovat podhosta.

Jak hospodařit se společnými místnostmi v domě? - Poplatek za společný prostor 2

Justitianus — Sun, 05 Feb 2023 21:07:40 +0100

Přečtěte si prohlášení.

Justitianus

Jak hospodařit se společnými místnostmi v domě? - Poplatek za spolecny prostor

Vlastnik bytu — Sun, 05 Feb 2023 20:08:34 +0100

Dobry den, rada bych se zeptala, zda spolecne prostory mohou byt zpoplatneny? Jsem vlastnik bytu a vyuzivam v dome susarnu. Jednim ze clenu vyboru v dome mi bylo sdeleno, ze susarnu, tedy spolecny prostor, mohu vyuzivat pouze za poplatek, ze to pred nekolika lety bylo osouhlaseno na schuzi vlastniku. Muze toto po me vymahat, kdyz poplatky na spolecne prostory jiz platim? Dekuji za odpoved.

Pronájem společné části domu - Dobrý den,mám zájem 2

Justitianus — Thu, 08 Dec 2022 11:34:12 +0100

Paní Semecká, dostala jste nepravdivou informaci. Vaše hypoteční poradkyně má v hlavě guláš. Jako vlastník nemůžete zároveň být nájemcem Vašeho vlastního majetku!!! Toto se odjakživa řeší ujednáním mezi spoluvlastníky.

V tomto případě půjde o dohodu vlastníků jednotek o výlučném užívání společného prostoru. K tomu je nutný souhlas všech vlastníků jednotek a změna prohlášení podle § 1169 odst. 1 občanského zákoníku. Právnické osobě SVJ do tohoto rozhodování vůbec nic není. SVJ je pouhý sluha, správce cizího majetku.

Justitianus

Pronájem společné části domu - Dobrý den,mám zájem

Markéta Semecká — Thu, 08 Dec 2022 09:26:19 +0100

Dobrý den,mám zájem o pronájem půdy,je to malá místnost kterou si chci propojit s bvytem abych měla navíc jeden pokoj.Všichni majitelé mi to domu,spoluvlastníci společného prostoru který si chci pronajmout souhlasí.Je to tedy možné?pokud ano co musím podniknout?Moje hypot.poradkyně,řekla že bude potřebovat prohlášení o pronájmu místnosti předsedy SVJ a souhlasy všech.Děkuji.

Hlasování na shromáždění SVJ - dotaz

uwe — Fri, 21 Oct 2022 23:38:18 +0200

V případě podílového spoluvlastnictví má jednotka jeden nedělitelný hlas o váze spoluvlastnického podílu na společných částech domu.

Jsou-li na shromáždění přítomni spoluvlastníci jednotky s polovičním nebo nižším spoluvlastnickým podílem, vykážou se v zápisu jako „nepřítomný vlastník“. Jsou-li přítomni spoluvlastníci jednotky s nadpolovičním spoluvlastnickým podílem, vykážou se v zápisu jako „přítomný vlastník“ a hlasují jedním nedělitelným hlasem. Neshodnou-li se, vykážou se jako „přítomný vlastník“ a „neplatný hlas“.

zdravim mam dotaz plati to jeste nebo jiz se na to tak nanahlizi ? ptam se jelikoz dotaz byl zadan par let zpatky dekuji

Jak hospodařit se společnými místnostmi v domě? - Společné prostory 2

Justitianus — Sat, 25 Dec 2021 19:05:35 +0100

Paní Jano, nároky podnájemce vyplývají pouze z podnájemní smlouvy. My neznáme její obsah; nejsme totiž jasnovidci. Netušíme zda pronajímatel udělil nájemci nějaké oprávnění ohledně užívání kočárkovny. Netušíme zda nájemce následně udělil podnájemci nějaké oprávnění ohledně užíání kočárkovny.

Obsah podnájemní smlouvy bezpochyby znají ti kdo smlouvu podepsali: nájemce a jeho podnájemce. Zeptejte se jich co si dohodli.

Justitianus

Jak hospodařit se společnými místnostmi v domě? - Společné prostory

Jana Kořenková — Sat, 25 Dec 2021 10:23:34 +0100

Společné prostory /kočárkovna/ jsou rozděleny mezi vlastníky jednotek.Má na ně nárok i podnájemník , který není vlastníkem bytu?

Počet osob pro rozúčtování služeb - Místo dohadů, „co by

JaVa — Wed, 27 May 2020 19:11:07 +0200

Místo dohadů, „co by kdyby“, nám raději citujte z PV k vašemu domu.Co máte napsáno v „Pravidlech pro přispívání spoluvlastníků domu na výdaje spojené se správou,údržbou a opravami společných částí domu?“

Přeji hezký zbytek dne.JaVa

Počet osob pro rozúčtování služeb - Před 5 lety jen málokdo,

Jarda_ — Wed, 27 May 2020 18:51:23 +0200

Před 5 lety jen málokdo, ale dnes asi i Zbyšek zná firmu Airbnb. Gratuluji.

Asi není nic jednodužšího, než se podívat na nabídku, a prozkoumat, kolik v bytu ubytuje maximálně hostů a pak s ním dát na toto téma řeč…

Počet osob pro rozúčtování služeb - A dovedete si představit, že vlastníte byt 4+1 90m2 v přízemí pa

Jarda_ — Wed, 27 May 2020 18:48:47 +0200

A dovedete si představit, že vlastníte byt 4+1 90m2 v přízemí paneláku a nahoře bydlí 10 Vietů v 1kk 39m2?

To budete hned mluvit jinak, víte, jaké jsou náklady na výtah? :-)

Ps: A co podle vás má být konkrétně uvedeno v prohlášení vlastníka? Jak se rozúčtovává společná elektřina? To jsem ještě nikdy neviděl uvedené v PV!?

Počet osob pro rozúčtování služeb - „A podle čeho by se

JaVa — Wed, 27 May 2020 18:13:04 +0200

„A podle čeho by se měla spotřeba elektřiny asi tak rozúčtovávat, než podle osob?“

http://www.portalsvj.cz/…pocet-osob-0

Pokud v domě není pouze jediný vchod/východ, s nepřetržitou recepční službou, u které se „musí všichni povinně hlásit“,nebo zasloužilá „domovní důvěrnice“ hlídající vše ,co se v domě šustne,pak většinou náklady na sledování počtů osob v bytových jednotkách, převyšují, to Vaše puntíčkářské účtování, podle osob.

Zřejmě „výboři“ nemají nic jiného na práci.

Samozřejmě podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu,pokud je to uvedeno v PV.

Přeji hezký den.JaVa

Počet osob pro rozúčtování služeb - A podle čeho by se měla

Jarda_ — Wed, 27 May 2020 17:43:51 +0200

A podle čeho by se měla spotřeba elektřiny asi tak rozúčtovávat, než podle osob? Na byt? Tak pokud máte v domě výtah, tak to je extra nespravedlivé.

Počet osob pro rozúčtování služeb - Má SVJ povinnost mě o změně informovat?

JaVa — Wed, 27 May 2020 17:40:47 +0200

Ano,má a mělo by Vám to dokázat!Opravdu máte v PV uvedeno,že se spotřeba el.energie ve společných prostorách rozúčtuje podle počtu osob?

Přeji hezký den.JaVa

Počet osob pro rozúčtování služeb - A tyto okolnosti jste někomu předem sdělila? Ne, tak se nedivte

Jarda_ — Wed, 27 May 2020 17:39:09 +0200

A tyto okolnosti jste někomu předem sdělila? Ne, tak se nedivte situaci.

Vážně chcete, aby se celému domu předělávalo rozúčtování proto, že předseda byl příliš horlivý a vy jste mu předem nevysvětlila, jak to máte? Jde o kolik desetikorun?

Můžete, máte nárok na reklamaci, i na opravu, pokud jim tedy prokážete to, co jste uvedla nám zde. Například čestným prohlášením vaším a otce o tom, kde a jak dlouho děti žijí.

SVJ by nemělo svévolně měnit počet osob.

Počet osob pro rozúčtování služeb - Počet osob určených pro rozúčtování služeb bytu

Petra Belková — Wed, 27 May 2020 17:24:10 +0200

Dobrý den, jsem vlastníkem bytu, ve kterém se kromě mě zdržují přechodně i mé dvě děti. Máme střídavou péči (týden/týden), která ovšemje učiněna pouhou dohodou mezi dvěma rodiči (nemáme na to tedy dokument). Trvalé bydliště děti mají u otce. Pro rozúčtování jsem uvedla dvě osoby – z důvodu že pokud mé děti se tu zdržují polovinu z roku – v průměru jde o celoročnou jednu osobu. Resp. pro jednotlivé měsíce by počet osob tak, aby to bylo podle reality byl uveden následovně

Měs. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 celkem osoby 1 3 1 3 1 3 1 3 1 3 1 3 24

Polovinu času z roku děti využívají společných prostor, jejich osvětlení, šlapou (znečišťují) po společných prostorách. Taktéž produkují odpad pouze polovinu z roku. Aniž by mě o tom SVJ informovalo, změnilo počet osob u mé jednotky na 3. Nikdo se mnou jako s vlastníkem tuto změnu nekonzultoval. Sama jsem to zjistila až při doručení vyúčtování služeb, proti kterému jsem z tohoto důvodu podala reklamaci, byť tuším, že nebude úspěšná. Věřím, že v takové situaci nejsem jediná. Jak se toto řeší? Děti tu se mnou nežijí na základě nějaké smlouvy (typu nájemní, uživatelské atp., nejsou ani osobami, které se mnou tvoří domácnost). Jak se tedy mají posuzovat, aby to bylo právně správně, a předpokládám i spravedlivě. Např. u služeb odvozu komunálního odpadu je kuriozní to, že mé děti platí za odpad jak u otce, tak u mě… u obou celoročně, ve stejném městě, do stejného měšce. Má SVJ právo měnit počet osob bez mého vědomí? Má SVJ povinnost mě o změně informovat?

Pronájem společné části domu - pronájem spol. prostor - dělení příjmu z pronájmu, daně

Zdenek71 — Tue, 07 Jan 2020 10:56:54 +0100

Dobrý den, k tomuto tématu : pokud pronajmeme společný prostor a z nájemní smlouvy nám (příklad) plyne platba jednou ročně 20.000 Kč, která jde u účet SVJ – musíme tuto částku rozúčtovat okamžitě na xx vlastníků a každý si toto pak musí přiznat ve svém DP? Nebo ten příjem tam může na účtu zůstat a uvede se v DP za SVJ jako daň z příjmu společnosti? Děkuji.

Pronájem společné části domu - pronájem spol. prostor v SVJ

Naďa Nagyová — Fri, 25 Oct 2019 09:34:05 +0200

Společné prostory v domě jsou vlastněny všemi vlastníky jednotek v domě podle jejich podílového čísla. Zisk z pronájmu se dělí taktéž mezi vlastníky dle podílového čísla. SVJ žádné společné prostory nevlastní, proto nemá ani žádný zisk z pronájmu. To by měl vědět i ten nejslabší daňový poradce

Změna stanov - je nutný notář? - STANOVY SVJ

milos1 — Tue, 13 Aug 2019 21:29:14 +0200

budete se divit ale měl jsem připomínky k některým bodům v doplňujících stanovách ale diskuse nebyla možná a byl jsem doslova slovně napadán už samotný název ,,Stanovy společenství vlastníků" když se jednalo o doplnění stávajících stanov na základě NOZ domnívám se že měli být vypracovány nové stanovy SVJ navíc stanovy byly nakonec odeslány ke krajskému soudu, na další schůzi SVJ nám bylo řečeno že došlo ke ztrátě stanov na krajském soudu a schválení těchto stanov proběhlo telefonicky tak nevím je toto vůbec možné já o tom pochybuji v přítomnosti právníka by vás nikdo nenapadal a byl by jste vyslyšen a pokud by jste neměl pravdu tak vás opraví nebo uvede vše na pravou míru
jednalo se o rozšíření stanov 371/2004

Změna stanov - je nutný notář? - Dohled nad Lojzou

Nečlen II — Tue, 30 Jul 2019 19:15:18 +0200

Ona už jen přítomnost právníka (notáře) na lidovém shromáždění, řízeném předsedou z lidu, v některých SVJ určitě není na škodu. Právě naopak.

Změna stanov - je nutný notář? - notář a Stanovy

Ludmila — Tue, 30 Jul 2019 18:55:57 +0200

Notář rozhodně neručí za obsah Stanov!

Změna stanov - je nutný notář? - Notář při změně stanov

JaVa — Tue, 30 Jul 2019 17:58:23 +0200

Proč si myslíte.že by přítomnost notáře,která ve vašem konkrétním případě není nutná, něco změnila?

Děkuji za doplnění.JaVa

Vlastník neplatí do fondu oprav a na služby - „Zajímá mě,zda je

JaVa — Thu, 28 Mar 2019 08:26:33 +0100

„Zajímá mě,zda je možné někomu odpojit vodu, teplou a hlavně studenou ? Nejedná se o spor majitel bytu a nájemník, ale o spor vlastník bytu a družstvo vlastníku (které vlastně hřeší na jeho dluhy). Upomínán byl několikrát.“

Odpojení vlastníka jednotky od služby poskytované právnickou osobou SVJ,např. od přívodu vody nebo topení, je dle mého soudu,v rozporu se zákonem i v případě,že se jedná o dlužníka.

Přeji hezký den.JaVa

Vlastník neplatí do fondu oprav a na služby - odpojení vody

pavelbbbb — Wed, 27 Mar 2019 16:44:48 +0100

obrý den,

chtěla jsem se zeptat můj bratr má byt na hypotéku a jelikož má dluhy, tak podal insolvenci. Nicméně má dluh u společenství vlastníků na domu za vodu, teplo, užívání prostoru atd.

Dluh je obrovský cca 100 000kč. Cca 70 tis bylo zpusobeno protekáním záchodu a je to nedoplatek za rok 2017, za rok 2018 je tam dluh cca 20 tis a za rok 2019 ještě nezaplatil ani jednu uhradu. Celkový dluh cca 100 tis.

Ze začátku se snažil situaci řešit, ale pak už díky exekucím neměl na jídlo, tak ani moc nekomunikoval. Tedka družstvo svolalo schuzy, kde se bude jmenovitě řešit. Chci se zeptat, zda ho mohou jmenovat přede všema nebo uvest o který byt jde?

Dávali mu k podpisu nějaký papír ohledne GDPR ale nepodepsal to. Mají na to právo ?

Další věc na schuzi se bude probírat to, že chtějí najmout někoho, kdo zavede nějaké redukční ventily do domu, aby bylo technicky možné ho odpojit od vody jak studene tak teplé. Technicky to proveditelné je.

Zajímá me je možné někomu odpojit vodu teplou a hlavně studenou ? Nejedná se o sport majitel bytu a nájemník, ale o spor vlastník bytu a drusžtvo vlastníku (které vlastně hřeší na jeho dluhy) Upomínám byl několikrát.

Prosím o radu.

Nevlastník ve výboru? - (Ne)vlastník BJ

eSimona — Mon, 26 Nov 2018 09:57:45 +0100

Dobrý den, nemohu dohledat právní úpravu po NOZu, zda nevlastník může být členem/předsedou výboru. Dle stanov konkrétního SVJ není toto povoleno. Pokud by došlo k volbě člena/předsedy, který je sice vlastníkem BJ, ale fakticky je jeho fukce člena/předsedy formální, může tento člen/předseda zmocnit jinou fyzickou osobu (blízkou nebo cizí) k zastupování, resp. k výkonu té funkce? Děkuji eSimona

Před první schůzí společenství vlastníků jednotek - My jsme svj a neplatíme

abc — Thu, 30 Aug 2018 13:14:51 +0200

My jsme svj a neplatíme žádné další zbytečné náklady na provoz domu. Takže vám nerozumím. Vše závisí na tom, jak se to zorganizuje a pak to tak funguje. Podle příspěvků na tomto portálu v různých vláknech jsem se domíval, že naopak zbytečné náklady se platí v některých družstvech.

Před první schůzí společenství vlastníků jednotek - Jak v padesátých letech minulého století

Občan ČR — Thu, 30 Aug 2018 11:34:54 +0200

Podpisem převodní smlouvy jsem, ale automaticky nesouhlasil se založením SVJ. Ze zákona musíš být v SVJ nebo uvidíš viz. změna zákona 311/2013 Sb.(družstvo vyhrožuje 50tis.Kč, když SVJ nezaložíme, prý je to v zákoně). V padesátých letech minulého století se všechno povinně zestátňovalo a dnes se zase povinně všechno převádí do vlastnictví. Jsou, ale lidé, kteří nechtějí být v SVJ a platit další zbytečné náklady na provoz domu. Plno SVJ, se vrací k družstvu jako správci, protože nikdo ve výboru SVJ nechce pracovat (to jsou další náklady).

Hlasování na shromáždění SVJ - Hlasování na Shromáždění SVJ

Danpru — Wed, 29 Aug 2018 10:06:21 +0200

Záleží, co máte uvedeno ve Stanovách. Ale domnívám se, že takovýmto způsobem není možné hlasovat, a že takové hlasování je neplatné. Buď je Shromáždění vlastníků usnášeníschopné, pak se hlasuje na Shromáždění nebo usnášeníschopné není, pak je možné hlasovat korespondenčním způsobem (per rolam), ale to jen v případě, že to máte uvedeno ve stanovách. Co s tím? Asi to může rozhodnout pouze soud. I náš výbor to začal na posledním Shromáždění praktikovat. Šlo o schválení účetní uzávěrky a volbu nového člena výboru. Shromáždění nebylo usnášeníschopné, tak výbor sdělil, že přítomní odhlasují body programu na Shromáždění, nepřítomným rozdali lístečky a hlasovali korespondenčním způsobem doma, dodnes žádné usnesení ze schůze Shromáždění nevzešlo, ale nový člen výboru už pracuje, ostatní body programu navržené na Shromáždění jsou prý také schválené díky tomuto způsobu, ani nevíme jaké body a jak se tedy hlasovalo.

Pronájem společné části domu - Pronájem

Freaky — Sat, 23 Jun 2018 16:44:19 +0200

Podle práva to zřejmě nejde,ale dělá se to tak..

Jaké je třeba dělat revize a jak často? - odpoved

podebradova3178 — Fri, 23 Feb 2018 07:36:14 +0100

''Opravit nedostatky z revize může jakýkoli elektrikář. Záleží na povaze nedostatků, jestli jsou tam závažné vady, bylo by dobré si udělat novou revizi. Pokud jen malé nedostatky neřešil bych, pouze ve faktuře od jiného elektrikáře aby bylo potvrzené že se jedná o opravu všech nedostatků z revize xxx, ze dne yyy.

Hlasování na shromáždění SVJ - Hlasování pro novakpalm 4

osma — Sun, 12 Nov 2017 00:45:49 +0100

novakpalm,

uvažujete správně. Před každým shromážděním znáte program. Doporučuji před shromážděním svolat schůzku spoluvlastníků jednotky č.5, na které pověříte společného zástupce, jak má hlasovat na shromáždění. Na každém shromáždění to může být jiný společný zástupce.

Hlasování na shromáždění SVJ - Hlasování pro novakpalm 3

novakpalm — Fri, 03 Nov 2017 15:56:05 +0100

Díky osmo. Jedná se o všechna budoucí hlasování, protože dosud jsme to dělali špatně. Naštěstí si nikdo nikdy nestěžoval. Jde o to, jak to nastavit do budoucna. Zvolit někoho „kdo reprezentuje většinový názor“ by jistě byla dobrá volba, ale jak to vědět předem… Co ta možnost, že zvolený zástupce hlasuje 2×? Jednou za svoji jednotku a jednou za jednotku č.5 – v souladu s názorem většiny spoluvlastníků? Jak toho souladu dosáhnou nyní neřeším. Díky a zdravím.

Hlasování na shromáždění SVJ - Zastaralé, neplatné info.

Anonymouz — Sat, 21 Oct 2017 13:38:26 +0200

Zastaralé, neplatné info.

Hlasování na shromáždění SVJ - Hlasování pro novakpalm 3

osma — Sat, 21 Oct 2017 12:40:00 +0200

novakpalm,

mluvíme o hlasování, které už proběhlo? Pak platí varianta b). Pokud ne, zvolte jako zástupce jednotky č. 5 někoho, kdo reprezentuje většinový názor a nekomplikujte to.

Hlasování na shromáždění SVJ - Hlasování pro novakpalm

novakpalm — Thu, 05 Oct 2017 12:58:55 +0200

Výborně, děkuji. Takže technicky jednoduše řečeno, hlasují jednotky, nikoliv vlastníci. Každá jednotka, vlastněná více spoluvlastníky, musí mít zvoleného zástupce a ten za ni hlasuje. Vlastník, který výlučně vlastní více jednotek, hlasuje jen jednou a jeho hlas je součtem hlasů jeho jednotek. Potud jasné.

Můj příklad je ale o něco komplikovanější. Každý z vlastníků výlučně vlastní svoji jednotku č.1 až č.4 a pak má ještě spoluvlastnický podíl v jednotce č.5. Všichni jsou přítomni na schůzi. Dejme tomu, že zástupcem byl před hlasováním zvolen Olda. Jak přesně tedy má/může/bude hlasování probíhat?

a. Olda hlasuje 2×. Jednou jako zástupce za spoluvlastněnou jednotku č.5, jednou za svoji jednotku č.2. Přičemž může hlasovat pokaždé jinak. Např. takto:

Olda za č.2 – PROTI (sám za svoji jednotku) Olda za č.5 – PRO (protože Karel + Milan jsou PRO a maji v č.5 většinu. Olda se nechce stavět proti názoru většiny v jednotce č.5)

Při sčítání hlasů se budou počítat hlasy za jednotky takto: 1: PRO, 2:PROTI, 3:PROTI, 4: PRO, 5:PRO.

b. Olda hlasuje jen jednou a jeho hlas vyjadřuje vůli obou jednotek č.2 a č.5. To, že většinoví spoluvlastníci jednotky č.5 Karel a Milan hlasovali jinak nehraje roli v hlasu za jednotku č.5. Mají smůlu, že si vybrali špatného zástupce.

Při sčítání hlasů se budou počítat hlasy za jednotky takto: 1: PRO, 2:PROTI, 3:PROTI, 4: PRO, 5:PROTI.

V případě těsného hlasování to může při počítání hlasů vést ke dvěma různým výsledkům, jak uvádím v hypotetickém příkladě, a já se potřebuji dopídit, který postup je ten správný.

Chápu, že to vypadá jako pouhé teoretizování a hraní si s čísly. Jenže u nás v SVJ přesně tuto situaci máme. Proto děkuji za odpovědi, které mě nasměrují správným směrem.

Hlasování na shromáždění SVJ - Hlasování pro novakpalm

osma — Fri, 22 Sep 2017 15:39:19 +0200

Novakpalm, každá jednotka musí mít zplnomocněného zástupce, par 1185, odst 2 NOZ. Takže Karel pro a Milan pro znamená 25%. Pokud je zástupcem jednotky č. 5 Karel nebo Milan, je celkem pro 65%. Pokud je zmocněným zástupcem Olda nebo Jirka, zůstává pro pouze 25%.

Hlasování na shromáždění SVJ - Člověk s plnou mocí se

tristone — Fri, 22 Sep 2017 11:18:32 +0200

Člověk s plnou mocí se počítá tak, jakoby by tam byl ten, kdo ji udělil. Na tom není přece nic složitého. Jinak by plné moci neměly žádný smysl.

Prostě není žádný rozdíl mezi vlastníkem a držitelem vlastníkovy plné moci (pokud není ta plná moc nějak neobykle naformulovaná)

Daň z odměn výboru - Odměna za předsednictví

Deni S — Fri, 14 Jul 2017 16:57:17 +0200

Dobrý den, chtěla bych reagovat na Vaši zprávu s prosbou o pomoc. Jsem předsedkyně od října 2016. Po pro mě zcela nových zkušenostech jsem se rozhodla na funkci rezignovat. Nyní je otázka dní, kdy dojde k přepsání funkce předsednictví na souseda. Problém je v tom, ze jsem si převedla odměnu 4000 Kč na svůj účet ( toto bylo řádně schváleno a odsouhlaseno všemi vlastníky). Nový budoucí předseda mě vyděsil tím, že jsem porušila zákon, protože jsem nic nezdanila, nenechala podepsat vlastníky růžový papír-lidove řečeno- a nenahlásila vše do nějakých rejstříků na úřadě. Upřímně jsem ted trošku vyděšená a opravdu tomu nerozumím. Tak Vás prosím. Pochybila jsem? Děkuji moc za odpověď.

Hlasování na shromáždění SVJ - Dobrý den, Také se v tom

novakpalm — Tue, 23 May 2017 16:08:22 +0200

Dobrý den,

Také se v tom nevyznám. Připadá mi, že zákon zkrátka nepamatuje na případ, kdy v domě je vymezená jednotka (např. nebytový prostor) vlastněná více spoluvlastníky, kteří jsou zároveň vlastníky jiných jednotek (bytů). Druhá část první věty za středníkem v § 11 odst. 3 ZoVB vede k nejednoznačnosti a její aplikace se mi v reálu zdá komplikovaná. Uvedu názorný příklad. Najde se někdo erudovaný, kdo mi dá jasnou odpověď jak počítat hlasy?

Řekněme, že jsme SVJ o 5 jednotkách a 4 vlastnících:

Vymezené jednotky:

č.1: 15/100 = 15% (Karel)
č.2: 20/100 = 20% (Olda)
č.3: 15/100 = 15% (Jirka)
č.4: 10/100 = 10% (Milan)
č.5: 40/100 = 40% (z toho Karel 1/5, Olda 1/5, Jirka 1/5, Milan 2/5)

Podíl vlastníků na společných prostorech je tedy:

Karel: (15 + 1/5 ze 40)/100 = 23%
Olda: (20 + 1/5 ze 40)/100 = 28%
Jirka: (15 + 1/5 ze 40)/100 = 23%
Milan: (10 + 2/5 ze 40)/100 = 26%

Jsme na schůzi, účastní se poctivě všichni 4 vlastníci. K odhlasování určitého usnesení je potřeba kvórum "> 50%". Hlasuje se takto:

Karel: pro, Olda: proti, Jirka: proti, Milan: pro

Jaký je správný výsledek?

a. dle podílů vlastníků na společných prostorech: 23 + 0 + 0 + 26 = 49% ==> neschváleno

b. dle podílu jednotek na společných prostorech: 15 + 0 + 0 + 10 + 40 = 65% ==> schváleno (hlas za jednotku č.5 byl započítán, protože většina spoluvlastníků této jednotky hlasovala pro)

A konečně, řekněme že spoluvlastníci si předem zvolí zástupce Oldu pro hlasování za jednotku č.5. On hlasoval proti, takže hlas za č.5 se nepočítá i když vlastně většina spoluvlastníků této jednotky (Karel a Milan mají dohromady 3/5) hlasovala pro. Usnesení by tím pádem také nebylo schváleno. Jaký je správný výsledek hlasování v tomto případě?

Děkuji!

Je členství v SVJ dobrovolné? - Bytové vs. nebytové jednotky a vznik-založení SVJ

JaVa — Tue, 11 Apr 2017 19:19:54 +0200

Společenství vlastníků

§ 1194 z.č.89/2012 Sb.,

(1) Společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.

(2) Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech.

§ 1198 z.č. 89/2012 Sb.,

(1) Nebylo-li společenství vlastníků založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené jednotce.

Ze znění tohoto § vyplývá,že je úplně jedno,zda se jedná o jednotky bytové či nebytové.Rozhodující je jejich počet a kolik z nich má rozdílné vlastníky.

Existují i společenství vlastníků garáží,které jsou všechny jednotkami nebytovými.

JaVa

Je členství v SVJ dobrovolné? - Pokud nebytové jednotky jsou opravdu vymezeny jako jednotky

VN — Tue, 11 Apr 2017 14:32:43 +0200

poté se to z hlediska práva chová jako byty. Takže ve Vašem případu je nutné založit SVJ. Pokud by těmito deseti nebytovými jednotkami byly například parkovací stání pod domem , které by byly dohromady vymezeny jako jedna jednotka , poté by se na Vás povinnost založit SVJ nevztahovala.

Je členství v SVJ dobrovolné? - Bytové vs. nebytové jednotky

adunta — Tue, 11 Apr 2017 14:24:49 +0200

Dobrý den, tento údaj jsem v příspěvcích níže nikde nenašla, proto jej nyní vznáším. Je pro založení SVJ rozhodující počet bytových vs. nebytových jednotek? Jedná se mi o to, zda je ze zákona nutné zakládat SVJ, když v domě jsou pouze 2 bytové jednotky a cca 10 nebytových. Z výkladu zákona mi toto nepřijde zcela jednoznačné. (Dům má celkem 12 jednotek – 2 bytové, dalších 10 jsou různé nebytové prostory, celkem je vlastní 4 majitelé). Předem díky za odpověď.

Nevlastník ve výboru? - Není pravda

VN — Thu, 23 Mar 2017 09:25:59 +0100

Ve stanovách musíte mít naopak ošetřeno , pokud budete chtít , aby člen výboru byl současně i člen SVJ…

Nevlastník ve výboru? - Člen -nečlen 1)

JaVa — Thu, 23 Mar 2017 09:20:10 +0100

Mohl by jste zde, prosím, napsat,jak konkrétně má být ve stanovách SVJ ošetřeno,že členem statutárního orgánu nemůže být nečlen SVJ.Děkuji.

V § 1205 odst.2)z.č. 89/2012 Sb.,není o tom ,že členem voleného orgánu SVJ, nemůže být nečlen této právnické osoby ani zmínky:

(2) Způsobilý být členem voleného orgánu nebo zástupcem právnické osoby jako člena takového orgánu je ten, kdo je plně svéprávný a je bezúhonný ve smyslu jiného právního předpisu upravujícího živnostenské podnikání.

Ani v § 151–167 z.č. 89/2012 Sb.,není žádný zákaz výkonu funkce ve statutárním orgánu SVJ pro nečlena SVJ!

JaVa

Nevlastník ve výboru? - člen -nečlen?

Pavel krok — Wed, 22 Mar 2017 22:07:42 +0100

ovšem že zákon umožňuje zvolit do výboru i nečlena, ale!!!pozor musí to být ošetřeno ve stanovách SVJ, Členem výboru může být nově i nečlen společenství. Zde je znovu dobré se poradit s tím, kdo Vám stanovy tvoří, zda je tato možnost pro Vaše SVJ výhodná, zda ji ve stanovách připustit s tím, jaká pozitiva a negativa s sebou přináší, o čem bude rozhodovat a jaké pravomoci bude mít, musí vlastnit všeobecné pojištění o hmotné odpovědnosti, a uzavřenou smlouvu o výkonu této funkce. NOZ současně reaguje i na častou situaci, kdy nějaká osoba přijme funkci nebo v ní setrvává i přes vědomí toho, že na ni dle důvodové zprávy svými znalostmi nebo z jiných důvodů nestačí ze strany hospodáře této osoby se všemi z toho vyplývajícími důsledky, zejména povinnosti k náhradě škody. atd.

Je členství v SVJ dobrovolné? - SVJ garáží 2)

ab — Sun, 12 Mar 2017 20:41:30 +0100

Úvodní příspěvek zní: jsem vlastníkem řadové garáže… Co s tím má společného byt?

Je členství v SVJ dobrovolné? - SVJ-garáží- 1)

ik — Sun, 12 Mar 2017 19:33:25 +0100

Nevím, zda to vymyslelo SBD. Ale když se někdo stal za socialismu členem družstva (po revoluci už se nové družstevní byty moc nestavěly) tak si pořizoval buď jen byt, nebo byt+garáž. Bytů bylo o hodně víc než garáží. Neznám socialistický panelák jehož součástí jsou garáže. Zato teď při novém výstavbě je to běžná věc. Dcera se do takové novostavby vloni stěhovala. Někdo si koupil byt+ garáž či dvě garáže, někdo jen byt. Neprodané garáže developer prodával cizím, nebydlícím v domě. A všechny garáže se prodaly.

Je členství v SVJ dobrovolné? - SVJ garáží

asi tak — Sun, 12 Mar 2017 13:21:26 +0100

Takovou blbost, jako jsou garáže a svj vymyslely družstva. Jediná cesta, jak se toho nesmyslu zbavit je prodat garáž a přídit si jinou někde jinde, kde není svj. Nebo zkuste oslovit ostatní vlastníky a pokuste se něco změnit. Ale většinou druhou variantu nejde realizovat.

Je členství v SVJ dobrovolné? - členství v SVJ - 1)

ik — Sun, 12 Mar 2017 12:21:44 +0100

Prodejte garáž a nebudete.

Je členství v SVJ dobrovolné? - Členství v SVJ

Zdeněk Kříž — Sun, 12 Mar 2017 11:49:27 +0100

Jsem vlastníkem řadové garáže a členem společenství, které však neplní svou funkci a proto chci vystoupit. SVJ nejsou podle NOZ povinné, je vlastník povinnen být člen SVJ?

Je členství v SVJ dobrovolné? - jednoduše, mít svůj

Anama — Tue, 07 Mar 2017 11:11:34 +0100

Pane Radku Š., Vaše komentáře se již staly naprosto bezpředmětné. Přemýšlejte trochu dříve než začnete urážet. Mně osobně se na světě také nelíbí spousta věcí, není ale potřeba tím někoho obtěžovat. K Vašemu: „mít své“, „mám svůj“. Musíte si uvědomit, že jsou určité části měst, kde situace nedovoluje pořídit si „své“ a je třeba rozúčtovávat služby dohromady. To ale neznamená, že žijeme ve „stádu“, jak píšete. Neznamená to, že si myslíme, že je všechno všech. Čerpáme nějakou službu za kterou platíme. To, že není možné mít každou bytovou/nebytovou jednotku „napojenou“ přímo na dodavatele a je třeba službu rozpočítat, je úplně normální. Zdá se, že jste chtěl být pouze sprostý.

Typ účetnictví SVJ - Placení do "fondu oprav"

JaVa — Tue, 20 Dec 2016 19:59:36 +0100

Nejprve se zkuste podívat,jak je hrazení příspěvků ošetřeno v prohlášení vlastníka.Pokud je tam napsáno,že jste povinni hradit dle výše svého podílu na společných částech domu,tak pokud nezískáte souhlas všech vlastníků jednotek(změna prohlášení vlastníka), pro hrazení příspěvků na správu domu a pozemku, stejným dílem pro všechny jednotky v domě,tak pro vás platí :

§ 1180 z.č. 89/2012 Sb.,

(1) Nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

JaVa

Typ účetnictví SVJ - placení fond oprav

Ludmila — Tue, 20 Dec 2016 16:28:08 +0100

Co si pod pojmem „fond oprav“ představujete?

Typ účetnictví SVJ - placení fond oprav

Vlasta Čmochová — Tue, 20 Dec 2016 15:37:54 +0100

Je nás 6 vlastníků domu,5 jich souhlasí se stejnou sumou do fondu oprav jen 1 je proti otázka zní je podle zákona si domluvit stejné peníze do fondu oprav nebo ne.Jsme v přesile,ale jedná se mi o to,abych mohla argumentovat s tím,že to zákon povoluje.Nějaký paragraf,kde bych to našla a úplné znění. Děkuji Čmochová a děkuji za předešlou odpověď

Typ účetnictví SVJ - výše platby

anon. — Sun, 18 Dec 2016 12:30:31 +0100

Máte zvláštní nepochopitelné přání. Ten kdo má menší byt chce platit tolik, kolik ten co má větší byt? Nebo máte všichni stejné byty? No když chcete, tak prosím. Měl by tady být souhlas všech.

Typ účetnictví SVJ - platby na správu bebo oprava domu

Vlasta Čmochová — Sun, 18 Dec 2016 09:17:56 +0100

Prosím mám dotaz pro rozúčtování plateb na fond oprav podle čeho se počítá podle podlahové plochy nebo si majitelé domu můžou domluvit stejné placení i když mají rozlišné plochy bytu. Jde to? Jedná se mi o ,že máme rozdílné plochy bytu,ale přispívat na opravy chceme přispívat všichni stejnou částkou. Děkuji Čmochová

Změna stanov - je nutný notář? - STANOVY SVJ

milos1 — Tue, 30 Jul 2019 13:42:26 +0200

Díval jsem se do starých vzorových stanov a u článku VII což je shromáždění odstavec b)zní že může schválit a změnit stanovy bez přítomnosti notáře já bych chtěl rozhodně přítomnost notáře jelikož většina vás lehce převálcuje a ustanoví do stanov co uzná za vhodné to se u nás událo a žádná diskuse nebyla možná

Pronájem společné části domu - Družstvo - prodej prádelny

anon. — Thu, 10 Nov 2016 14:40:44 +0100

Veškeré aktivity družstva se řídí jeho stanovami.

Pronájem společné části domu - Družstvo - doplnění

Petra Semoradova — Thu, 10 Nov 2016 14:28:07 +0100

Dobrý den, Napsala jsem svůj dotaz velmi nepřesně, omlouvám se a opravuji. ZoVB se pro družstvo (co se týče hlasování o „prodeji např. prádelny) použít nedá, je to tak? Najdu v zákoně minimální počet družstevníků, kteří musí s převodem souhlasit – jde o přenechání užívacího práva se změnou využití prostoru (část půdy se bude měnit na ateliér). Děkuji, Petra

Pronájem společné části domu - Družstvo

Družstvo — Thu, 10 Nov 2016 12:37:01 +0100

Dobrý den, jaká je prosím úprava pro družstvo?

Děkuji, Petra

Vlastník neplatí do fondu oprav a na služby - odpojení vody

hou hou — Tue, 08 Nov 2016 06:42:01 +0100

Podívat se do své nájemní smlouvy a změnit nájem. Co jiného byste chtěli dělat?

Vlastník neplatí do fondu oprav a na služby - odpojeni vody

karin — Mon, 07 Nov 2016 23:47:29 +0100

Dobry den Chci se zeptat,platim majitelce vodu z najmen.Nakonec jsme zjistily ze majitelka neplati vodu od od roku 2015 co jsme se nastehovali .a neuhradila ani vyuctovani,pokud neuhradi hrozi nam vypnuti vody,Co mame delat,mame 4 lete dite a dalsi je na ceste Dekuji za odpoved

Vlastník neplatí do fondu oprav a na služby - jste v pronájmu?

Taisa — Sun, 18 Sep 2016 21:58:33 +0200

Vy jste u toho majitele v pronájmu? Tak nemusíte dělat nic. Schovávejte si pro jistotu doklady, že jste Vy majiteli vše řádně uhradila – co s těmi penězi udělá on, to není Vaše věc, na to nemáte žádný vliv.

Vlastník neplatí do fondu oprav a na služby - co dělat když zistite že majitel neplati služby ktere mu posilam

vladka00006 — Sun, 18 Sep 2016 19:20:48 +0200

dobrý den potřebuji poradit co dělat když zistite že majitel bytu neplati služby za ktrere mu posilam pravidelně každy měsic co stim mam dělat odstěhovat se nebo kam zajít předem děkuji

Co je změna vzhledu? - Zasklení lodžie

Novák — Wed, 13 Jul 2016 11:14:49 +0200

Napsala jste:

„Dle mého názoru, měl nejdříve požádat Společenství SVJ o koupi lodžie, a následně předložit Společenství SVJ návrh na způsob zasklaení, požádat o odsouhlasení a toto předložit stavebnímu úřadu.“

Společnou část domu nelze prodat!

Co je změna vzhledu? - Změna vzhledu stavby - zasklení lodžie

Olga Zámostná — Tue, 12 Jul 2016 20:16:40 +0200

V případě zasklení lodžie se jedná o změnu vzhledu stavby a v tom případě nelze postupovat dle § 103, odst.1) písmeno c) a d)stavebního zákona. Ale je nutno postupovat dle § 104 -Jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce vyžadující ohlášení, odst.1), písmeno k). K ohlášení stavebník připojí mimo jiné doklady dle § 105, odst. 1) písmeno a) doklad prokazující vlastnické právo…písemno f) souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu – a souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu. Dále ve stanovách SVJ bývá uvedeno ( v případě našeo SVJ to takto je a jsou odvozeny od vzorových stanov SVJ, takže lze předpokládat, že se jedná o většinu SVJ), že úpravy, jimiž se mění vzhled domu, může člen společenství provádět jen se souhlasem všech členů společenství. Domnívám se navíc, že zasklení lodžie je opravdu naplno viditelná změna stavby a je opravdu tristní, že stavební úřad dá souhlas k zasklení lodžie, aniž byl připojen souhlas vlastníků.Jaké problémy to může vyvolat si lze představit, když k zasklení lodžií budou chtít přistoupit další vlastníci SVJ – ale budou mít jinou představu o způsobu zasklení. Představa o domě, s 11 lodžiemi s různým zasklením ve mně budí hrůzu. A bohužel stavební úřad v našem městě takto postupoval! Ale ráda bych tu vznesla související dotaz: Dle Prohlášení vlastníka a následně uzavřením Smlouvy o převodu bytové jednotky podle §6 zák. 72/1994 Sb., není započtena výměra lodžie, takže se vlastně jednalo o společné prostory, tudíž v tom případě prováděl vlastník BJ změnu stavby na společných prostorách. Dle mého názoru, měl nejdříve požádat Společenství SVJ o koupi lodžie, a následně předložit Společenství SVJ návrh na způsob zasklaení, požádat o odsouhlasení a toto předložit stavebnímu úřadu. Současný stav je takový, že stavební úřad mu na jeho ohlášení úprav v bytové jednotce sám připsal – „týka se i zasklení lodžie“. Co nyní dělat, když už zasklení je provedeno? Bylo by drsné a dle mého názoru neproveditelné požadovat odstranění zasklení, ale mělo by být vše uvedeno do právního stavu, t.j. uzavřít mezi Společenstvím SVJ a vlastníkem BJ kupní smlouvu o převodu lodžie (o výměře 4,5 m2). Následně tak bude muset být provedena i změna celkové výměry společných ploch a v jeho případě i úpravy výměry m2, ze které se vypočítává platba do Fondu oprav. Domnívám se, že pokud žijeme v právním státě, zákony by se měly dodržovat všemi – jak občany, tak zejména úřady. Mohli byste mi dát vyjádření k tomuto problému? Předem velice děkuji.

První schůze shromáždění - Kdy končí kuratela SBD

JaVa — Tue, 28 Jun 2016 20:16:31 +0200

Ve Vašem případě,kdy SBD vlastní ve vašem SVJ cca.11 % podíl, končí jeho diktát okamžikem,kdy se vlastníci jednotek probudí ze zimního spánku a začnou se konečně sami starat o svůj majetek.Pokud většině „ovčanů“ současný stav vyhovuje a Vám ne ,tak se toho ujměte sama a své návrhy na změny ve vedení SVJ prosaďte.JaVa

První schůze shromáždění - kdy končí správcovství SBD nad SVJ

Jarmila 44 — Tue, 28 Jun 2016 10:43:04 +0200

Prosím kdy končí „kuratela“ SBD nad vlastníky svých „nemovitostí“ bytů když mají již jen cca 6ooo podíl z 54825. K 1.7.2016 nám zaslali předpis záloh s razítkem SBD bez podpisu a vedou nás jako svoje středisko , Pod IČ našeho SVJ není o SBD žádná zmínka

Vlastník neplatí do fondu oprav a na služby - kdy začít řešit neplatiče

Eva F. — Wed, 01 Jun 2016 08:40:12 +0200

Prosím o radu:

jsme malé SVJ (7 bytů). Jeden vlastník přestal platit do FO a zálohy(zatím 3 měsíce -dluh asi 4000 ). Kdy má smysl to začít řešit „oficiálně“? Mohu dlužníkovi vyhrožovat, že bude muset uhradit veškeré výlohy na právníka atd? Někde v diskuzi jsem zahlédla, že to nelze hradit z FO; tak z čeho? Dala bych to ostatním do vyúčtování za služby? Je jedno, zda začít s případným vymáháním před koncem účetního období, nebo počkat a zahrnout do vymáhání i vyúčtování? Poplatky hradíme dohromady, FO a zálohy rozlišujeme papírově. Omlouvám se za případné „hloupé“ otázky, ale nějak začít musím. Děkuji

Změna stanov - je nutný notář? - Hledam "casopis" Bulletin z dubna

SVJ 11 — Fri, 29 Apr 2016 13:56:54 +0200

Dobry den, chtela bych poprosit Vsichni, kdo mi muzou pomoc s hledanim casopisu „Bulletin“ z dubna, ktery jste mozna obdrzeli postou, aby se mi ozvali, protoze potrebuji dulezitou informaci z tohoto casopisu. Dekuji mockrat predem, DA

Výklad pojmu "dohoda" - platnost uzavřené "Dohody" statut. orgánem

Krejča Miroslav — Tue, 12 Apr 2016 12:48:57 +0200

Dobrý den. I když je „vlákno“ z dřívější doby, zkusím požádat o výklad k následujícímu. V roce 2013, došlo k podpisu dokumentu nazv. „Dohoda o narovnání dle §585 a násl. OZ“ , uzavřené členy statut. orgánu našeho SVJ. Dohoda měla uzavřít a hlavně nahradit soudní spor s vl. nebyt. prostor našeho domu (dříve kryt CO). Smyslem bylo, vyřadit tohoto vlastníka z povinnosti hradit zálohy a vypořádat náklady za spotřebované teplo v jím vl. prostorách a prostorách % podílu na spol. částech domu (9,43 %). Dohoda měla zavazovat SVJ k prominutí plateb za teplo z minulosti vedené jako dluh k vlastníkovi , ale i do budoucna. Taky se tak stalo a v letech 2014 a dále č. statu orgánu nezahrnovali vlastníka do výpočtu za spotřebované teplo. Tak došlo k tomu, že částku řádně vedenou jako dluh – cca 17 000 Kč, naúčtovali jednotlivým vlastníkům k úhradě z jejich účtů (ve výši % vl. podílů) z „fondu dlouhodobých záloh na správu a údržbu domu“ Upozornění na nesprávný postup nybyl akceptován. Snaha o řešení – podáním tr. ozn na PČR – odmítnuto, žaloby podané soudu – soustavně odmítány vč. st. zastupitelství s odůvodněním nejasnosti žalob a jejich neúplnost. Takto se spor táhne do dnešního roku. Něco se ale stalo (pokud neprosákla info ze soudu) , neboť na shr. 2016, podal stat. orgán , po přiznání, že postup v roce 2013 byl špatný – a nechal návrh odsouhlasit usnesení, kterým vrací vlast. b.j. částky naúčtované v roce 2013 ve vyúčtování (ve výši cca 17 000 Kč), a úhradu za dluh tepla vlast. neb. prostor , provede vyúčtování v hospodaření roku 2015 tak, že zadá zpracovateli tepelných spotřeb úkol, aby částku za rok 2013 (cca 17 000 Kč) rozpočítal jednotlivým b.j. – vlastníkům k jejich b.j., jako nadspotřebu nad jimi vlastněné % podíly evidované v KÚ. Bohužel sází na neznalost vlastníků a na shromáždění bylo toto usnesení odsouhlaseno ve výši 62,67 % všech vlastníků. Jsem nadále přesvědčen o tom, že mělo dle Zákona 67/2013 Sb dojít před tímto krokem k dohodě – písemné !!!, všech 100 % vlastníků. Zajímal by mně názor odborníků – zejména p. Lakeho(jehož příspěvky s oblibou sleduji), zda jedná statut. orgán v rozporu se zákonem a nechová se dle § 159 NOZ jako nedobrý hospodář. Ještě bych rád znal názor na platnost textu Stanov (narychlo schválených), které říkají že :
(11) O způsobu rozúčtování služeb rozhodne shromáždění tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných vlastníků jednotek; nedojde-li k rozhodnutí společenství, rozúčtují se náklady na služby podle zákona č. 67/2013 Sb. ------

Podle odb. diskuzí , však má jít pro platnost usnesení při schvalování o 2/3 většinu všech vlastníků v domě ! Zřejmě by měl být zákon nadřazen nad Stanovami, pokud je v ním v rozporu, stejně jako by měl mít i pro tento případ povinnost statut. org. dodržet zákon 67/2013 Sb a vyžadovat pro navržené usnesení písemnou dohodu 100 % vl. b.j. a text stanov by byl tak neplatný.

Ing. Krejča Děkuji za reakce

První schůze shromáždění - ustanoveni vyboru vs voleny organ SVJ

Anna Novakova — Mon, 29 Feb 2016 14:57:53 +0100

Dobry den, pri prvnim shromazdeni nebyl vybor zvolen a doslo pouze k predstaveni clenu z povinne ustanoveneho vyboru. Dale jsme neodsouhlasili stanovy, ktere nam pripravil developer a dle vyboru se jimi mame ridit. Presto nam stavajici ustanoveny vybor tvrdi, ze je vse v poradku. Maji pravdu? dekuji

Jaké je třeba dělat revize a jak často? - Dobrý den, mám dotaz.

Petráčková — Tue, 02 Feb 2016 09:19:02 +0100

Dobrý den, mám dotaz. Byla mi dělána revize. V revizní zprávě byli nedostatky, které se museli napravit do určité doby. A zde nastal problém, revizní technik který mi revizi prováděl slíbil, že nápravu udělá. A už ho 3 měsíce naháním a stále neúspěšně. Jak to je, když bych si na nápravu zavolala jiného elektrikáře, musela bych udělat úplnou novou revizi znova která je teď nedávno dělaná nebo jak se tato situace řeší? Děkuji

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Žádné potvrzující vyjádření soudu

lake — Tue, 01 Dec 2015 12:45:58 +0100

Pan Evžen opět lže. Vysvětlil jsem, že v rozsudku se jedná o zcela jiný případ. Nejde o povinné podřízení se části NOZ o bytovém spoluvlastnictví. Viz http://www.portalsvj.cz/…omu-doplneno#….

lake

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Další potvrzující vyjádření soudu

Evžen — Tue, 01 Dec 2015 11:31:37 +0100

Tak už tu máme další vyjádření soudu http://www.portalsvj.cz/…omu-doplneno podle něhož se se „bytové spoluvlastnictví“ v NOZ vztahuje i na SVJ vzniklá před účinností NOZ.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Který soud?

Cyril — Mon, 30 Nov 2015 22:03:39 +0100

Pane Evžene,

kterého soudu to jsou rozsudky a kde jsou zveřejněné? Děkuji.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Judikáty pro Evžena

lake — Mon, 30 Nov 2015 15:49:42 +0100

Pan Evžen si bohužel vymýšlí a snaží se Vás uvést v omyl.

První judikát, který uvedl, je nepravomocný. A vzhledem k porušení Ústavy a zjevným chybám soudce se nejspíše pravomocným nestane.

Druhý judikát (25 Cm 42/2014) interpretuje pan Evžen velmi zavádějícím způsobem. Ve skutečnosti to nebyl soudce, nýbrž sám žalobce, kdo mylně tvrdil, že usnášeníschopnost má být posuzována podle § 1206 NOZ (což je ustanovení, které se na „stará“ SVJ nevztahuje). Žalobce tento nesmysl zopakoval dvakrát: v žalobě a pak ještě v doplnění žaloby na výzvu soudu.

Soudce se naprosto ztratil v zákonech a nebyl ani schopen odůvodnit proč by se na SVJ(2000) měla uplatnit právní úprava NOZ, když ta se vztahuje pouze na právnické osoby SVJ(2012) vznikající od 1.1.2014. . Retroaktivita právního předpisu může být zavedena pouze výslovným a npochybnost nevzbuzujícím zákonným ustanovením. Nikoliv pouhým mlčením zákonodárce a už vůbec ne opomenutím zákonodárce.

Sudce nedokázal správně interpretovat dokonce ani samotný § 1206 NOZ: v něm se jednoznačně píše, že pro rozhodování spoluvlastníků platí kvorum uvedené v zákonu, je-li vyšší než nadpoloviční většina přítomných. Takové vyšší kvorum obsahuje zákon například v § 1128, § 1129, § 1132 a § 1133 NOZ, i jinde. Nižší kvorum uvedené v § 1206 se tedy nemůže uplatnit – samotný § 1206 to výslovně vylučuje.

Argumentovat protiústavními názory kteréhosi neschopného soudce nemá valného smyslu.

lake

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Schvalování Stanov

Petr Honda — Mon, 30 Nov 2015 14:25:31 +0100

Pane Rosto, ve věci starý nebo nový zákon a kvór pro hlasování jsem pro přidržení se 89 s možnosti uprav podle důležitosti společne věci. Ale musí to takto byt uvedeno ve stanovach. Soudím, ze každá nova norma není špatná a kvůli něčemu vznikla.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - stanovy a stará SVJ

Petr Honda — Mon, 30 Nov 2015 14:03:59 +0100

Jsem přesvědčen, ze možnost využití 72/1994 vyplývá z NOZ 3028. V praxi i podle našich stanov poklady pro jednání na shromazdeni a tedy i stanovy k jednání na shromazdeni předkládá výbor zvoleny více než 1/2 všech vlastníkům, tedy by měl mít kredit a důvěru rozhodnout a předložit základní navrh, pokud je prostor pro diskuzi o jejich obsahu, lze diskutovat a upravovat, rozhodnuti o změně stanov podle 72/1994 par.11 odd. 4 nutná 3/4 většina přítomných. Podle mě pro důležitost stanov pro život Společenství je nutna výrazna většina všech vlastniku, protože se týká nejen těch pritomnych na shromazdeni, řešení nabízí při stanoveni spodní hranice NOZ 1129 pro aspoň 2/3 všech hlasu vlastniku nebo vyšší kvorum podle rozhodnuti shromazdeni. To neodporuje tvrzení pana Evzena, ze by mohla stačit nadpoloviční většina přítomných, ale zároveň tvrdí, ze kvorum je věci vlastniku a důležitosti společne záležitosti. Tedy výrazná pojistka je na místě. Já bych to tak navrhoval. Ale jsem praktik ne teoretizujici právník.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Pro stará SVJ 89/2012 připouští zrušenou 72/1994

Rosťa — Mon, 30 Nov 2015 10:31:51 +0100

„pro stará SVJ 89/2012 připouští řízení se zrušenou 72/1994, nebo se mohou rozhodnout pro NOZ.“ Petr Honda

Pane Hondo,

odkud plyne Vámi uvedené tvrzení? Jaké kvorum je třeba k Vámi uvedenému rozhodnutí? Děkuji.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Schvalování stanov - vyšší kvóra

Petr Honda — Mon, 30 Nov 2015 09:22:54 +0100

Děkuji pane Evzene za konečně jasnou odpověď. Myslím si, ze pokud se jedna o rozhodování o společne záležitosti, které ma významný dopad na závazky všech vlastniku, by mělo byt použito vždy pojistné kvorum procenta ze všech, ať už je to podle kteréhokoliv zákona. U zákonných pojistek typu alespoň 50 a více procent všech zákon uznává hlas nepřítomného vlastníka na shromazdeni jako hlas proti, tak proč by mělo o společne záležitosti s dopadem na všechny vlastníky rozhodovat jen 25 proc. pritomnych, když z logiky vyplývá, ze je vlastně témeř 75 proc. proti. Řidme se selským rozumem. Většina přítomných by mohla asi rozhodovat o věcech typu kolikrát umyvat v zimě schody a jestli zamykat po 22h vchodové dveře a většině provozních záležitosti, ale ne vlastníka zavázat k rozsáhle investici či rozhodovat o financování úvěrem. Chápu vás argument, ze to mají velká SVJ složité se sejít a pak ještě dohodnout, ale to je tak všechno. Nás je 32 vlastniku se společným vlastnictvím domu, SVJ vznikla ze zákona v r. 2002. Jsem přesvědčen o tom, ze ochrana vlastniku u důležitých rozhodování o společne věci před rozhodováním menšiny by měla byt samozřejmostí. A pokud to tam nemá zákon, tak je to nutné jmenovitě k jednotlivým záležitostem dat do stanov. A podle kterého zákona? Pokud jsem dobře četl NOZ a sledoval diskuzi, nabyl jsem dojmu, ze pro stará SVJ 89/2012 připouští řízení se zrušenou 72/1994, nebo se mohou rozhodnout pro NOZ. Záleží na vlastnicich. V 72 jsou zákonná pojistná kvóra u pro vlastníky důležitých záležitostech přísnější a je tam uvedeno, ze když 72 něco neřeší, platí OZ. Nežijeme ve vzduchoprazdnu, po letech existence by vlastníci starých SVJ už měli vedet, jestli stačí pojistka 3/4 všech nebo jen 2/3 všech. U nás je to rozdíl 6 proc. hlasu vlastniku. Tak těsně jsme nikdy nehlasovali. Spíše jde u směny stanov se dohodnout, podle kterého zákona to bude, dobře číst zákon a důsledně převzít příslušné paragrafy bez další lidové tvořivosti, tato chyba se stala u nás. A radši do stanov zakomponovat více a jasných pravidel, než se pak dohadovat, co platí a jak to bylo myšleno. Za svou osobu děkuji za diskuzi.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Pro žvanila "Vlastník bytu"

lake — Sun, 29 Nov 2015 22:02:19 +0100

Pane „Vlastník bytu“, můj názor je podložen přímo zněním zákona č. 89/2012 Sb. Je pouze Váš problém, že jste to nepoznal. Pokud se domníváte, že NOZ neplatí, a že tomu Vy rozumíte lépe – pak si samozřejmě rád přečtu Vaše argumenty, máte-li ovšem nějaké.

Zatím jste neuvedl ani jediný.

lake

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Judikáty

Evžen — Sun, 29 Nov 2015 13:13:50 +0100

Jeden judikát, podle kterého se „bytové spoluvlastnictví“ v NOZ vztahuje i na SVJ vzniklá před účinností NOZ je uveden v diskusi zde: http://www.portalsvj.cz/…aleni-stanov

Dalším je judikát j.č. 25Cm42/2014. V tomto judikátu se mimo jiné uvádí:

„Soud zde odkazuje na ust. § 1206 odst. 2 z.o., dle něho bylo shromáždění žalovaného usnášeníschopné.“

Přestože se jedná v předmětném sporu o SVJ vzniklé před účinnosti NOZ se stanovami z r. 2012, odvolává se soud na NOZ část „bytové spoluvlastnictví“ (§ 1206), což je v rozporu s lakeho názorem, podle kterého se na SVJ vzniklá podle ZoVB část „bytové spoluvlastnictví“ NOZ nevztahuje.

Co se týče § 1128 a následujících obecných ustanovení týkajících se hlasování spoluvlastníků nemovitostí v NOZ, vyjadřuje se k nim soud rovněž v judikátu j.č. 25Cm42/2014.

Cituji z judikátu:

„Soud žalobce poučil dle § 118a odst. 2 o.s.ř. o jiném právním názoru soudu, dle něhož ust. § 1206 a násl. o.z. jsou ustanoveními speciálními pro SVJ a nelze na ně vztahovat ustanovení obecná týkajících se hlasování spoluvlastníků nemovitostí. Soud tak má napadené shromáždění vlastníků žalovaného za usnášeníschopné a usnesení bodu 2)pozvánky hlasováním za přijaté dle § 1206 odst. 2 o.z., Neboť na toto hlasování shromáždění SVJ speciálně upravené nelze použít obecná ustanovení vyžadující většinu všech spoluvlastníků dle § 1128 odst. 1 o.z..“

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Bytové spoluvlastnictví se vztahuje na SVJ vzniklá před 1.1.2014

Rosťa — Sun, 29 Nov 2015 11:57:34 +0100

Pane Evžene,

poprosil bych o ony Vámi zmíněné zatím dostupné judikáty a rovněž o judikát k § 1129 NOZ a SVJ. Děkuji.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - "Zaručené pravdy" pana laka

Evžen — Sun, 29 Nov 2015 11:43:57 +0100

Pane Hondo,

pan lake zastává názor, že se celá část „bytového spoluvlastnictví“ NOZ nevztahuje na SVJ vzniklá před účinností NOZ. Ovšem podle názorů odborné veřejnosti a nyní už také zatím dostupných judikátů se „bytové spoluvlastnictví“ NOZ na SVJ vzniklá před účinností NOZ vztahuje.

Rovněž tak názor, který lake označuje za nepravdu, že se § 1129 NOZ nevztahuje na „bytové spoluvlastnictví“ (SVJ) už potvrdil judikát, který už jsem uvedl.

Můžete souhlasit s lakeho názory, ale jak přesvědčíte ostatní vlastníky nebo soudy? Myslíte, že bude stačit, když proti názorům odborné veřejnosti, Vašeho právníka a dosavadním judikátům postavíte názor anonymního pana laka?

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Schvalování stanov - schvalovací kvóra

Evžen — Sun, 29 Nov 2015 11:21:56 +0100

Ano, vyšší schvalovací kvóra vůči § 1206 jsou věcí stanov.

Napsal jste: „Proč nás zákon pro ochranu našeho vlastnictví a práv nutí, abychom 1206 nerespektovali a do stanov dávali vyšší kvóra, logicky minimálně většinu všech?“

To není přesné vyjádření. § 1206 Vás nenutí, nýbrž Vám dává na výběr, buď většina přítomných, nebo libovolně vyšší schvalovací kvórum. Záleží na vlastnících, jaká schvalovací kvóra si vyberou a schválí do stanov. Paragrafem 1206 máte závazně dané nejnižší schvalovací kvórum (většina přítomných), horní hranici nijak nelimituje a záleží jen na rozhodnutí shromáždění vlastníků. Ve stanovách si můžete např. stanovit případy, ve kterých se uplatní většina přítomných, a ve kterých se uplatní vyšší schvalovací kvóra.

Možnost rozhodování nadpoloviční většinou přítomných si vyžádala praxe v mnohých SVJ, ve kterých (především ve větších domech o desítkách vlastníků) byl problém při pravidelně nižší účasti vlastníků na shromáždění dosáhnout souhlasu nadpoloviční většiny všech nebo kvalifikované většiny jak vyžadoval ZoVB u některých hlasování. Mohla tak být ochromena rozhodovací činnost v těchto SVJ, proto nyní právě ona mohou využít možnost nižšího schvalovací kvóra podle § 1206 NOZ.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Schvalování stanov a par. 1206

Petr Honda — Sun, 29 Nov 2015 10:53:57 +0100

Děkuji lake za vysvětlení, už jsem to snad s tou 1206 pochopil. Výbor předložil na shromáždení stanovy, které vycházely z nějakého vzoru se špatnými kvóry pro hlasování o společne věci a per rollam. Přitom se zastitoval tím, ze je připravil nějaký právník. Z vašeho výkladu, který se shoduje u společne věci s mym názorem, ač nejsem právník, který jsem na shromazdeni prezentoval a hlasoval proti, vyplývá, ze je to jinak, než teď máme ve stanovach. A ze 1206 se netýká těch nejdůležitějších záležitosti Společenství, vlastnictví a společne věci. Takže máme schválené něco, co je v podstatných pasážích o hlasování a rozhodování neplatné.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Snížené kvorum není podložené

Vlastník bytu — Sun, 29 Nov 2015 09:01:39 +0100

„půjde-li o „náhradní“ hlasování (po tom, co řádně svolané shromáždění nepřijalo usnesení pro svou neschopnost usnášet se), by se vypsalo hlasování per rollam o téže věci se sníženým kvorem podle § 1214 NOZ.“

Rozlišujte, prosím, zde i jinde důsledně své názory od názorů podložených (praxí, judikáty, publikacemi apod.) a jako takové je označujte. Děkuji.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Per rollam pro P. Hondu

lake — Sun, 29 Nov 2015 08:51:47 +0100

Pane Petře Hondo, děkuji za upřesnění Vaší situace.

Přečtěte si § 1210 až 1214 NOZ. Pak zjistíte, že snížené kvorum je pouze speciální a výjimečný případ, který má svůj dobrý právní důvod.

V nových stanovách vašeho SVJ je ovšem obsaženo protizákonné ustanovení o hlasování per rollam, které počítá se sníženým kvorem ve všech případech. Znění zákona je však jiné. Autor stanov zjevně nepochopil obsah, smysl a cíl § 1210 NOZ.

Kvora při hlasování o společné věci jsou samozřejmě shodná či vyšší než uvádí § 1128 až 1133, stejně jako při jakémkoliv hlasování o společné věci. Pouze půjde-li o „náhradní“ hlasování (po tom, co řádně svolané shromáždění nepřijalo usnesení pro svou neschpnost usnášet se), by se vypsalo hlasování per rollam o téže věci se sníženým kvorem podle § 1214 NOZ. Jde tedy o přesně vymezenou výjimku z pravidla.

lake

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Pro Petra Hondu o § 1206

lake — Sun, 29 Nov 2015 07:43:49 +0100

Pane Petře Hondo, vyjadřujete obavu z hlasování nadpoloviční většinou přítomných podle § 1206 NOZ.

Nejspíše jste nepochopil o jakých záležitostech se má podle tohoto kvora hlasovat. Prosím vypište si některé případy příklamo na papír, abyste si učinil představu o tom v jakých „důležitých“ záležitostech se použije toto kvorum.

lake

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Nepravdy pana Evžena o hlasování

lake — Sun, 29 Nov 2015 08:36:57 +0100

Pane Petře Hondo, velká část toho, co zde napsal pan Evžen, je hromada protiprávních nesmyslů.

Není schopen prokázat, že by § 1206 NOZ měl jakoukoliv spojitost s právnickou osobou SVJ(2000) či se spoluvlastnictvím domu rozděleného na jednotky(1994) a společné části podle zákona č. 72/1994 Sb..

Dále napsal o spoluvlastnictví domu rozděleného na jednotky(2012) – což ovšem není případ Váš – že se na rozhodování spoluvlastníků nevztahuje § 1129. To samozřejmě není pravda; viz jednoznačný odkaz na vyšší hlasovací kvorum, které určuje buď zákon, nebo stanovy. Viz § 1206 NOZ.

Dále napsal nepravdu ohledně hlasování mimo schůzi shromáždění.

Hlasovací kvora ohledně rozhodování spoluvlastníků o společném majetku byla uvedena v zákonu č 72/1994 Sb.. Podle § 3063 NOZ platí, že vlastnictví jednotky(1994) se i po nabytí účinnosti NOZ nabývá podle dosavadních právních předpisů. Vlastnictví jednotky v sobě zahrnuje i věcná práva a věcné povinnosti s vlastnictvím věci nerozlučně spojená. Patří mezi ně i právo podílet se na rozhodování, upravené v § 11 ZoVB. Kvora jsou tedy uvedena v ZoVB.

Může být, že v domě pana Petra Hondy se vlastníci jednotek rozhodli odchýlit se od znění ZoVB, pokud jde o hlasovací kvora. V tom případě se nabízí převzít podrobnou úpravu hlasování spoluvlastníků podle § 1128 až § 1133 NOZ.

O společném majetku podle NOZ se ovšemže nikdy nehlasuje nadpoloviční většinou přítomných. Pokud pan Evžen toto tvrdí, ať cituje příslušnou část zákona. Hlasování nadpoloviční většinou přítomných se podle NOZ použije v těch případech, které zákon neupravuje výslovně nějak jinak. Hasování o společné věci však je jednoznačně upraveno jinak; jak v ZoVB, tak v NOZ.

lake

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Schvalování stanov

Petr Honda — Sun, 29 Nov 2015 00:26:39 +0100

OK, 1206 co náleží do působnosti 1208, ale je jen na nas a na našich stanovách, pokud si jako pojistku dame do stanov kvóra vyšší pro případy, které se týkají 1128 a dalších, i když pro nás 1128 a další paragrafy neplatí. Z vasi odpovědi mi plyne, vyšší kvóra vůči 1206 až na zákonné výjimky jsou tedy věci stanov. U 1206 mám jeden zásadní problém, a to s krajní situaci, pokud 25,01 % hlasu vlastníku svola shromáždení k nějakému zásadnímu problému, sejde se pouze 50,01 hlasu vlastníku, je usnesenischopne a pro schválení stačí 25,01 hlasu vlastniku přítomných na shromáždení, pak tato malá skupina vlastníku ovládne se souhlasem zákona cele Společenství včetně výboru. Toho se u 1206 bez vyšších pojistek obavám, protože zvracení situace bude stát úsilí, čas i peníze. A neobstojí argument, ze měli na shromáždení přijít vlastníci ve větším počtu, aby byla pro schválení nutná vyšší většina přítomných. Pri 100% účasti je 1206 pro schválení 50,01 přítomných a tedy i všech hlasu vlastníku, proto by mělo byt spravedlivé, aby 1206 bylo většina všech hlasu než pouhá většina přítomných. Proč nás zákon pro ochranu našeho vlastnictví a práv nutí, abychom 1206 nerespektovali a do stanov dávali vyšší kvóra, logicky minimálně většinu všech?

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - schvalování stanov - co dělat

Evžen — Sat, 28 Nov 2015 17:20:30 +0100

V prvé řadě § 1129 se na „bytové spoluvlastnictví“ (SVJ) podle NOZ nevztahuje. Hlasování na shromáždění vlastníků upravuje podle NOZ § 1206, jde ustanovení speciální pro „bytové spoluvlastnictví“ (SVJ) a nelze na něj použít obecná ustanovení týkající se hlasování spoluvlastníků nemovitostí (§ 1128 a následující). Tento názor podtvrdil už i judikát j.č. 25Cm42/2014.

Tzn. že se podle NOZ až na výjimky dané zákonem rozhoduje podle § 1206 nadpoloviční většinou přítomných ve všech záležitostech v působnosti shromáždění viz. § 1208, ledaže Vaše stanovy nevyžadují vyšší počet hlasů (v tom případě se rozhoduje podle vyššího počtu hlasů daného Vašimi stanovami).

Výjimkou danou zákonem je ustanovení § 1214 NOZ, podle kterého se při rozhodování mimo zasedání rozhoduje většinou hlasů všech vlastníků, pokud Vaše stanovy nevyžadují vyšší počet hlasů.

Další výjimkou danou zákonem je druhá část ustanovení § 1214, kdy je potřebný souhlas všech vlastníků (mění-li se všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech ) – toto ustanovení se vztahuje na rozhodování jak na shromáždění vlastníků, tak při rozhodování mimo zasedání. Pokud by ustanovení Vašich stanov vyžadovala u výjimek uvedených v odst. 3 a 4 nižší schvalovací kvóra, byla by tato ustanovení neplatná a platila by kvóra podle NOZ jak jsem uvedl v odst. 3 a 4.

Zvláštní postup se ještě vyžaduje při „změně prohlášení“ podle § 1169 odst. 2.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - schvalování stanov

Petr Honda — Fri, 27 Nov 2015 21:34:37 +0100

Děkuji za odpověď. Pokud jsem pochopil správně, znamená to tedy, že pokud nejsou ve stanovách uvedeny jmenovitě žádné významné záležitosti týkající se společné věci spadající pod § 1129, platí při hlasování o těchto záležitostech kvora v NOZ, tedy 2/3 všech vlastníků, a tam, kde je vyžadováno NOZ 100 % a je ve stanovách jinak, platí opět NOZ… A tato část stanov je neplatná do doby, pokud nebudou v souladu s donucovacími ustanoveními NOZ bez nutnosti soudního zablokování?

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - schvalování stanov

Petr Honda — Fri, 27 Nov 2015 21:00:42 +0100

SVJ vzniklo v r. 2002. Odlišná od zákona 82/2012 Sb. je např. ta část schválených stanov, hovořící o kvorech pro schválení per rollam – stanovy říkají, že stačí u všech projednávaných bodů v per rollam jen nadpoloviční většina všech bez odkazu na to, že ve stanovách je i jiné kvorum – při hlasování na shromáždění je přece u některých záležitostí kvorum 2/3 a 100 %. Nebo to při per rollam neplatí? U jiného zatížení a zrušení zatížení, nebo úvěru delšího než 10 let ve stanovách vychází kvorum pro schválení jen 50% všech, protože ve stanových nejsou tyto záležitosti s nutností kvora 100 % všech vlastníků vůbec uvedeny. Významné záležitosti týkající se společné věci a jejího zlepšení podle § 1129 nejsou ve stanovách jmenovitě uvedeny také žádné – např. rekonstrukce a opravy většího rozsahu a schvalování úvěru, proto by prý mělo platit pro schválení těchto věcí na našich shromážděních prosté kvorum nadpoloviční většiny všech místo 2/3 všech vlastníků, jako to požaduje NOZ. Vychází mi, že z toho plyne, že pro všechny významné záležitosti našeho společenství týkající se zlepšení společné věci stačí podle našich schválených stanov ke schválení jen prostá většina všech vlastníků, když žádná taková věc není pod kvorem 2/3 všech uvedena. Argument proč tomu tak je – bude snazší o investicích na shromážděních rozhodovat. Může si výbor zvolit při přípravě nových stanov kvora pro schválení jednotlivých věcí podle vlastního uvážení a ze zákona si vybrat jen to, co se podle jeho mínění hodí a některé důležité věci z NOZ jaksi opomenout? Nebo do stanov převzít jen půl věty z paragrafu (služby a osoby bydlící v bytě po nějakou dobu)? Tak to aspoň proběhlo u nás. Byly schváleny nedokonalé stanovy (i přes upozornění před hlasováním – diskuse neotevřena)jen s tím, aby nějaké byly, jak řekl předsedající za souhlasu většiny přítomných, že se pak na dalším shromáždění vylepší. Ale co když na dalším shromáždění v 2016 ke schválení změn ve stanovách nedojde pro nedosažení potřebné většiny? Pokud je má obava oprávněná a v respektování povinných kvor z NOZ se nemýlím, nebude jistější zablokovat soudně ty části stanov, které se ze zákonem v kvorech rozcházejí do jejich změny? Omlouvám se, že jsem se tak rozepsal. Doufám, že se v tom vyznáte. Děkuji předem za odpověď.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Schvalování stanov

lake — Fri, 27 Nov 2015 14:04:27 +0100

Pane Petře Hondo,
Váš dotaz je neurčitý a proto nemůžete dostat použitelnou odpověď. Musel byste uvést která část vašich stanov je odlišná od NOZ.

Pokud snad vaše společenství je SVJ(2000), nemá vůbec nic společného s částí NOZ týkající se bytového spoluvlastnictví. Teprve až uvedete o co konkrétně jde, bude možno Vám odpovědět tak, aby to dávalo smysl.

lake

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Co dělat?

Evžen — Fri, 27 Nov 2015 11:14:58 +0100

Úpravu stanov můžete provést kdykoli později. Do té doby prostě ustanovení stanov, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními NOZ jsou neplatná. V tom případě platí donucující ustanovení NOZ, i když nejsou ve stanovách uvedená.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Schvalování stanov na shromáždení

Petr Honda — Thu, 26 Nov 2015 03:30:44 +0100

Pokud byly na shromáždení přijaty většinou hlasu stanovy i přes upozorněni vlastníka, ze neodpovídají v důležitých bodech NOZ, s tím, ze se podle sdělení předsedajícího na dalším řádném shromáždení upraví, je tento postup správný? Diskuze o výhradách ke stanovám přitom nebyla na shromáždení pripuštěna, abychom nezdržovali paní notarku. Vlastníci obdrželi sice navrh stanov k pripominkonani do určitého termínu před shromážděním, ale nikdo si v té době nesouladu s NOZ nevsiml. Co dělat? Jedna se v tomto případě o důležitou záležitost?
Děkuji za odpověď.

Hlasování na shromáždění SVJ - Počítání plných mocí do "přítomných"?

Werewolf — Thu, 17 Sep 2015 20:04:06 +0200

Jedna věc mi tu chybí. Při shromáždění se nejdřív musí spočítat, jestli je shromáždění usnášeníschopné. Počítají se i plné moci nebo jen přítomní vlastníci? Řekněme, že se sejde 49% vlastníků a ten jeden bude mít balík plných mocí zbývajících 51%. Je takové shromáždění usnášeníschopné nebo není? Bere se, že je přítomno 49 nebo 100%?

(jestli je zastupování na plné moci ve stanovách nebo ne není předmětem dotazu, pochopitelně předpokládáme že je)

Předpokládejme extrém, že všichni vlastníci dají plné moci jedinému člověku, ten si pak může odhlasovat co chce… Jak je to?

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - pro petrxc

Korky0202 — Wed, 05 Aug 2015 19:51:28 +0200

Tak to Vám upřímně závidím.
Já osobně jsem rád, že tu je SVJ. Myslím si, že je ve společném zájmu vlastníků (členů SVJ), aby se starali o způsob financování.
Není třeba komentovat.
Nemíchám je, podstata a ručitelský závazek je stejného rozsahu.
Vy neplatíte daně, z čeho si myslíte, že se platí státní dluh? Peníze jsou přeci také vaším majetkem, stejně tak akcie, dluhopisy, vklady u penzijních společností. O nemovitost přijít nemusíte, může jej však státní bankrot znehodnotit.

Nicméně, to už jsme daleko od tématu diskuze a též s Vámi nechci nijak polemizovat. Každý máme svůj náhled na svět, své názory, i své mantinely (ať už jsou materiální či jiné povahy), ve kterých se pohybuje při svém rozhodování.

Přeji příjemný večer.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - neplatnost usnesení

petrxc — Wed, 05 Aug 2015 14:55:53 +0200

Nepochybně s Vámi nemá cenu polemizovat, nicméně:

V SVJ jehož jsem členem podíl na investici zaplatila rovná třetina vlastníků. Současná inflace je prý velice nízká (alespoň podle ČSU), úroky z vkladů nízké.

2)Váš vývod naprosto odmítám. SVJ podle mne má být sice kompetentní v rozhodování o společném majetku, o záležitostech týkajících se domu jako celku (společných částí a společných prostor). Ale otázka úhrady se ho nemá týkat. To je naopak otázkou každého vlastníka. SVJ není povinno, ale podle mne by nemělo být ani oprávněno se starat o to, kde jednotliví vlastníci vezmou finance na úhradu nákladů na bežnou správu, ale ani na jednorázové rekonstrukce. A pro pořádek: SVJ jsme zakládali proto, že nám to uložil zákon. Dobrovolně bych tak nikdy neučinil a je podle mne sporné, zda to, že ty, kteří již byt vlastnili, zákon dodatečně donutil k členství v této právní formě, ohrožující zásadním způsobem jeho soukromý majetek (na rozdíl od právní formy družstevní, například).

3)Záležitosti bank neřeším, já o voze, Vy o koze.

Nesouhlasím, tato rizika nelze směšovat. Mají jiný původ, důvod i velikost. Nesouhlasím s tím, abych nesl rizika z úvěru za cizí lidi. Jestli Vy ano, pak jsem rád, až budu potřebovat ručitele, obrátím se na Vás.

5)Státní dluh tedy rozhodně neplatím. Možná na něj doplácím jinak, ale neplatím ho. V tom je podstatný rozdíl. Při státním bankrotu mohu přijít jen o peníze, tj. např. o nemovitosti (byt) myslím ne.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - neplatnost usnesení 2

Korky0202 — Sat, 18 Jul 2015 21:40:07 +0200

Já se osobně ještě nesetkal s tím, že někdo chce svůj podíl na investici zaplatit předem. Jde totiž též o časovou hodnotu peněz, prostě pětistovka není furt pětistovka, za pár let si za ní koupíte prostě míň věcí, než nyní. Takže úvěry v současné době jsou prostě levnější variantou z pohledu času, než to platit ze svého. Kort, když ten úvěr vyběhá a zařídí někdo jiný.
Opravdu to není soukromou věcí, když se jedná o společný majetek ve společné správě. Vždyť kvůli tomu jste přeci zakládali společenství.
Banky požadují různá ručení, liší se to ústav od ústavu. Některá chce ručení zástavou z vkladů na běžném účtu, některá si stanovuje, že nesmí příspěvek na správu klesnout pod určitou hranici na m2 apod. Ručení bytovými jednotkami jednotlivých vlastníků se již nepoužívá několik let.
Ano, takové je riziko toho, že budete platit i podíl na úvěru jiného vlastníka, tak jako, když by nebyl úvěr, a on neplatil, platíte jeho vodu, příspěvky na opravy, společnou elektřinu, pojištění nemovitosti, odměny členů statutárního orgánu.
Státní dluh také platíte, i když jste o něm nehlasoval a nelíbí se Vám se zadlužovat. A můžete se domnívat, že vydávat státní dluhopisy s dlouhodobou splatností není nutnost či nezbytnost. Také můžete přijít v důsledku státního bankrotu o svůj majetek.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - pohádka? - doplnění

petrxc — Wed, 08 Jul 2015 10:04:19 +0200

Pro nechápavé ještě uvedu, že ani těch pět nebo kolik zálohových plateb na účet nemuseli kvůli úvěru dát vlastníci předem (zálohově), pravděpodobně proto, že na tomto účtu byly zálohové platby na teplo, revize výtahů, a nějaká minimální rezerva nastřádaná ze zálohových plateb v průběhu předchozích desetiletí pro nenadálé případy. Nevím, zda jsme výjimka, nebo zda se takto tristně hospodaří ve více SVJ.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - pohádka?

petrxc — Wed, 08 Jul 2015 09:55:15 +0200

Mohu Vás ujistit, že banku vůbec nezajímaly zálohové platby v rámci vztahů vlastník bytové jednotky – SVJ. Tu nezajímalo (dokud jsem ji na to neupozornil), ani to, že o úvěru v domě nebylo vůbec hlasováno. Co ji zajímalo, jak jsem později zjistil, je podmínka, aby vklad SVJ na účtu vedeném u stejné banky nepoklesl pod několikanásobek měsíční splátky (tuším pětinásobek). Zvýšené platby některým vlastníkům z důvodu, že neuhradili náklady investice předem, tedy stačilo předepsat až po podepsání úvěrové smlouvy. Nelze je tedy podle mne nazývat zálohovými, když to jsou splátky nákladů za již vyčerpané prostředky úvěru.

Počet osob pro rozúčtování služeb - Počet osob pro rozúčtování služeb 7

Neználek' — Tue, 07 Jul 2015 00:41:55 +0200

„…Pojem „počet osob nehlášený vlastníkem jednotky“ …“

je zjevné, že by se místnímu pisálkovi hodily brýle. Napsal jsem „nahlášený“, nikoli „nehlášený“

„…právní domněnka v § 2 písm. g alinea 2 zákona č. 67/2013 Sb.. …“

„alinea“ se paragrafu nečísluje. Použití „alinea“ svědčí o nekvalitě a mezerách u pana pisálka.

„…počet osob se stanoví na základě právní fikce, bez ohledu na tvrzení vlastníka…“

měl li by být počet osob dle §2/g vykládán poskytovatelem služeb,
pak by §12 měl, význam toliko šikanózní. Avšak §2/2 NOZ uvádí cit.
„Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu“
a §2/3 NOZ cit.
„…Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí …“
odkaz na „divadelní kus“ je toliko apriorní úsudek (tzn. aniž by se pisálek s posuzovanou věcí seznámil, alespoň po dvou letech). Příjemcům lze doporučit podat reklamaci, neboť následný soud v prvé řadě posoudí nikoli „invenci (fikci) poskytovatele“, ale „zda příjemce splnil svou povinnost dle §12 ZoSL“ a teprve v řadě druhé (a jen pokud se toho bude žalobce dovolávat), zda hodnota nahlášená příjemcem poskytovateli dle §12 byla ve shodě se zněním §2/g/2.

Neználek'

^{PS: míním, že problematika již byla dostatečně probrána zde a není třeba ji rozdmýchát jen proto, že venku
je horko a zjevně jsme v období kdy se zde (na PortalSVJ) nenachází
dostatek jiných „masitých“ soust, do kterých by se pan pisálek zakousl a
dostatečně si je požvýkal}

Počet osob pro rozúčtování služeb - Počet osob pro rozúčtování služeb 2

lake — Sat, 04 Jul 2015 14:31:43 +0200

Odpověď na tento starší dotaz je velmi jednoduchá.

Pojem „počet osob nehlášený vlastníkem jednotky“ je odlišný od pojmu „vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období“.

V prvním případě lze pouze kontrolovat, zda vlastník jdnotky nahlásil ten počet, který pak SVJ použilo k rozúčtování.

Ve druhém případě není pro věc významné jaký počet nahlásil vlastník jednotky. Podle znění zákona č.67/2013 Sb. platí, že počet osob se stanoví na základě právní fikce, bez ohledu na tvrzení vlastníka. Viz vyvratitelná právní domněnka v § 2 písm. g alinea 2 zákona č. 67/2013 Sb.. Vysvětlil jsem to podrobně zde: http://www.portalsvj.cz/…-rozuctovani#….

lake

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Pohádka petraxc

Úvěr — Sat, 04 Jul 2015 00:09:36 +0200

Pokud je pravdou, že „se nezvýší (již téměř nulové) zálohové platby vlastníků na opravy a rekonstrukce společných částí domu“ tak nebude z čeho splácet úvěr a banka žádný úvěr neposkytne. Z téměř nulové platby se skutečně splácet úvěr nedá, bez ohledu na skutečnost, zda je úvěr na 1% nebo na 10%. Je to pouze pohádka.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - neplatnost usnesení

petrxc — Fri, 03 Jul 2015 17:49:37 +0200

Postup je takový, že v okamžiku, kdy je známa cena rekonstrukce, se dá možnost vlastníkům jejich podíl předem uhradit na účet SVJ, a na zbytek si SVJ vezme úvěr. Současně se platby za účelem splacení úvěru zvednou jen těm vlastníkům, kteří svůj podíl neuhradili předem (předem uhradí vlastníci cca 1/3 podílů).

Samozřejmě nemohu vyloučit, že soud rozhodne jak uvádíte. Ale opravdu je vpořádku, že se kromě otázek správy domu jedná na shromáždění o způsobu financování? Není to soukromou věcí, a hlavně starostí, každého vlastníka, kde na odhlasovanou investiční akci vezme peníze?

Pokud by se věřitel rozhodl, že požaduje ručení od každého vlastníka, těžko by mne mohl někdo k takovému ručení přinutit, i kdyby pro úvěr hlasovali všichni vlastníci. Banky však ručení jednotlivými vlastníky nepožadují, nejspíš proto, že si jsou vědomy toho, že vlastníci zodpovídají za závazky SVJ ze zákona. Nasvědčuje tomu to, že by (dotazoval jsem se na to banky) stejná banka jednotlivým členům SVJ namísto celé SVJ v daném případě nepůjčila (museli by každý něčím ručit).

I když tedy za úvěr SVJ věřiteli neručím (písemným závazkem), zodpovídám ze zákona (věřiteli?) za podíl odpovídající mému vlastnickému podílu, a tím zodpovídám svým podílem i za škody vzniklé v důsledku jednání (např. nesplácení) oststních vlastníků. V praxi (jen modelový případ) to vypadá tak, že se podílím na splácení úvěru věřiteli za vlastníka který z nějakého důvodu nesplácí, ač má splácet, tj. neplatí včas stanovené částky do pokladny SVJ, ze které SVJ splácí svůj dluh věřiteli. Tento neplatící vlastník může mít svoji bytovou jednotku zastavenu bance, takže je nepatrná šance, že by peníze, které dluží SVJ někdy zaplatil, o to větší je šance, že SVJ a potažmo i já zaplatíme za marné vymahání částky její několikanásobek advokátům.

V Ústavě ČR stojí, že mám právo na ochranu svého majetku. Nemyslíte si, že umožnit SVJ jednání, při kterém jsem donucen proti své vůli participovat na rizicích úvěru který naprosto není v této chvíli nezbytný pro fungování domu (rizika ze zálohování běžného provozu domu jsou samozřejmě nevyhnutelná, také mnohem nižší, a nic proti nim nenamítám), odporuje tomuto právu?

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - pohrdání soudem

petrxc — Fri, 03 Jul 2015 16:49:43 +0200

Ano, to jsem opravdu rád. Se soudy si neradno zahrávat. Tím spíš, že místní zákony jsou asi pouze poněkud komplikované a tím snad je soudní řízení jen trošku zdlouhavé. Já jsem uvedl, že jsem z důvodu podání k věcně nesprávnému soudu věc zdržel jen o dva roky, neboť mezitím věcnou příslušnost musel řešit také Vrchní soud. Na tomto fóru jsem našel příspěvek, kde kdosi uvádí, že ho stejná chyba stála zdržení tříleté. To takový Kancléřský soud ve Velké Británii řešil spory (o majetek) podle Dickensova románu „Ponurý dům“ běžně desítky let, rekord je snad sto nebo dokonce 200 let. Soudu, pokud jste se na něj jednou obrátili, již nebylo možno věc odebrat (což se mi u Městského soudu zatím nestalo). Další vlastností soudu bylo, že se všechny náklady hradily z majetku, o který se spor vedl. Proto ani po stu letech spor zpravidla nekončil vynesením rozsudku, ale tím, že již jaksi nebylo o co vést soudní spor (pro soud samozřejmě pouhý detail, smůla, na cestě ke spravedlnosti a k větší slávě generací soudců a advokátů, celé generace některých advokátů se dokázaly hmotně zcela zajistit jen díky třeba i jedinému soudnímu sporu). Stejné to bylo i v mém případě po pouhých dvou letech – tedy nebylo již o co vést spor (hmotně se z mého majetku ale zajistili jiní, nikoli soudci či advokáti). No, některým stranám či jejich potomkům se to prý moc nelíbilo, dělali výtržnosti v soudní síni a chovali se i jinak zcela nepřístojně, na rozdíl od Městského soudu ale neodcházeli s pokutami, ani za své neuctivé chování nebyli trestně stíháni. Nebo to aspoň Dickens ve svém románu neuvedl. Kancléřský soud myslím ve Velké Británii stále existuje, možná bude i nějak implementován do evropského práva.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Pohrdání soudem

50.000,00 Kč — Wed, 24 Jun 2015 13:12:54 +0200

„Vrchní soud rozhodl mojí žalobu předat Městskému soudu v Praze, celá tato procedura trvala rovné dva roky.“ (petrxc)

Buďte rád, že jste za Vaši troufalost nedostal pořádkovou pokutu do výše 50.000,00 Kč a nebo nebyl obviněn z trestného činu pohrdání soudem.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - neplatnost usnesení

Korky0202 — Wed, 24 Jun 2015 11:10:02 +0200

Vzhledem k tomu, co uvádíte v tomto, se obávám, že Obvodní soud rozhodne v tom smyslu, že je to věc, která upravuje vnitřní chod společenství vlastníků, což placení/snížení/zvýšení/neplacení příspěvků je.

Z toho titulu si myslím, že vaší žalobu zamítne jako neodůvodněnou a maximálně přezkoumá formální správnost uvedenou hlasování – správnost zápisu, správnost a legálnost usnesení, soulad s právními předpisy, kterými si řídíte při hlasováni.

Jen nechápu z čeho bude placen daný úvěr?

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - na který soud se má přehlasovaný vlastník obrátit

petrxc — Wed, 24 Jun 2015 10:37:53 +0200

Děkuji Vám za rychlou odpověď. Obrátím se na Městský soud, ale jistý správností volby nejsem (vzhledem k výjimce, kterou uvádíte). Stejně od toho (jako od ničeho v tomto režimu) nic neočekávám, je to pouze věc mého svědomí.

Chci se totiž obrátit na soud s žádostí o vyslovení neplatnosti bohužel téměř jednomyslného rozhodnutí shromáždění SVJ, podle kterého se nezvýší (již téměř nulové) zálohové platby vlastníků na opravy a rekonstrukce společných částí domu, a to ani poté, co byla na stejném shromáždění odhlasována značná investice, na kterou chybí finanční prostředky, a podle výboru SVJ má být tato situace řešena úvěrem na deset let (jeden se již splácí, neboť podobná situace nastala již před třemi lety). Tenkrát jsem se prakticky ve stejné situaci obrátil na Obvodní soud pro Prahu 10, ten se ale obrátil na Vrchní soud, aby rozhodl o příslušnosti mé žaloby (přestože jsem ho požádal, aby je-li to možné, rozhodl sám a spis předal příslušnému soudu). Vrchní soud rozhodl mojí žalobu předat Městskému soudu v Praze, celá tato procedura trvala rovné dva roky. Mezitím již výbor SVJ úvěrovou smlouvu podepsal, investiční akce byla realizována, SVJ „prý“ splácí (totéž se ale již nedá říci o všech vlastnících). Proto jsem po dvou letech soudu poděkoval s tím, že považuji projednání žaloby v situaci, kdy již se nedá dělat nic jiného než úvěr splácet a roky trnout, zda bude skutečně splacen (přestože jsem příslušnou částku na rekonstrukci odpovídající mému vlastnickému podílu uhradil SVJ předem). Nyní zjišťuji, že se má stát běžnou praxí, že výbor 14 dní před konáním shromáždění (jednou ročně), vyrukuje s návrhem na rekonstrukci fasády, střechy, výtahů, balkonů, schodiště, … (dlouhodobý plán rekonstrukcí neexistuje, přestože luxusně platíme správce – SBD) s nejdůležitější argument pro rekonstrukci právě teď je ten, že Česká spořitelna (jeden z členů výboru je jejím vedoucím zaměstnancem) nám nabízí úvěr (aktuálně) prý pod jedno procento ročního úroku. Shromáždění SVJ má ráz agitace a reklam. Účastníci shromáždění jsou již za 25 let masírování reklamou vycvičeni tak, že na to slyší. Mladí manželé, kteří mají vše na dluh, i ten byt v domě mají zastaven bance (takže si na nich SVJ nic nevezme, nebudou-li splácet, neboť jejich byt sebere banka), hlasují ve shodě s osmdesátiletámi dámami pro úvěr (na deset let!), kterým tedy mladí manželé i starci docela vychytrale nezatíží sami sebe, ale SVJ, čili hlavně ostatní vlastníky.

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - Příslušnost soudu

Korky0202 — Tue, 23 Jun 2015 20:39:54 +0200

Pokud usnesení, které chcete rozporovat, definuje občanský soudní řád v a § 9, odst. 2:

Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně

písmeno l: ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků a sporů z toho vzniklých, s výjimkou sporů o příspěvky členů společenství vlastníků na správu domu a pozemku, sporů o zálohy na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb.

Ve Vašem případě – Městský soud v Praze: http://portal.justice.cz/…ud/soud.aspx?…

Jestliže se jedná o vyjmenovanou výjimku, místně příslušný soud je soud okresní, což je pro Vás:

Obvodní soud pro Prahu 10: http://portal.justice.cz/…ud/soud.aspx?…

Kdy se vlastník může obrátit na soud? - na jaký konkrétní soud se má přehlasovaný vlastník obrátit?

petrxc — Tue, 23 Jun 2015 20:27:53 +0200

Dobrý den, můžete mi prosím poradit,na jaký konkrétní soud se má přehlasovaný vlastník obrátit? Byt i trv. bydliště vlastníka je na Praze 10. Na Městský soud v Praze? Děkuji, Petr

Počet osob pro rozúčtování služeb - jak zjistit počet migrujících uživatelů bytu ?

zbyšek — Wed, 17 Jun 2015 09:49:16 +0200

Dobrý den Lake
náhodně jsem zabrousil sem a děkuji za ucelený výčet. Musel jsem se usmát- jeden z našich vlastníků (byt mu těsně před privatizací přihrála ze sociálních důvodů MČ kde byl jeho otec místostarostou, to jen pro zasmání ) byt pronajímá,zřejmě cestovce, zahraniční návštěvníci se mění obden, rychleji než lhůty ve Vámi zmíněných paragrafech. Nemám na něj tedy čáku, jak požádat aby sdělil skutečný počet uživatelů. Zdravím.

Výklad pojmu "dohoda" - Výklad pojmu "dohoda" 10

lake — Sun, 10 May 2015 10:36:12 +0200

K výkladu pojmu „dohoda“ ve smyslu § 15 odst. 1 ZoVB se vyslovil i Nejvyšší soud ČR ve velkém senátu. Cituji:

„Shromáždění vlastníků jednotek se při stanovení výše příspěvku na náklady spojené se správou domu a pozemku nesmí odchýlit od pravidla upraveného § 15 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů, aniž by byla nejprve uzavřena dohoda jakožto souhlasný projev vůle všech vlastníků jednotek, předvídaná citovaným ustanovením.“
Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 31 Cdo 4294/2011, ze dne 2.4.2014

Tento rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu je průlomový v tom, že NS si konečně zametl před vlastním prahem a naplno judikoval, že dřívější rozsudky senátů JUDr. Davida (2006) a Mgr. Králíka (2011) byly od počátku rozporné s právem.

Trvalo to od roku 2006 do roku 2014, tedy dlouhých osm let, než se NS konečně probudil. Mezitím již nesmysly o pojmu „dohoda“ odmítl jeden ze senátů Nejvyššího soudu (JUDr. Spáčil 2008), Ústavní soud (2009) a Vrchní soud v Olomouci (2011). Ale i tak Nejvyššímu soudu děkujeme, že se konečně vypořádal se svými dvěma kostlivci ve skříni.

Podrobněji k tomuto judikátu referuje článek pana Pavla: Dohoda je dohoda všech, tvrdí velký senát NS.

lake

Typ účetnictví SVJ - mám špatně vyůčtovanou elektriku na garáž kde mám podhodiny

máša55 — Wed, 01 Apr 2015 23:35:11 +0200

máša

Typ účetnictví SVJ - má vlastník nárok na nahlédnout do účetnictví svj

máša55 — Wed, 01 Apr 2015 23:15:25 +0200

máša

Je členství v SVJ dobrovolné? - Nový zákon na

silva — Wed, 04 Feb 2015 00:41:19 +0100

Nový zákon na správce.Nic neukáží- ví,že lidi to moc nezajímá,výbor všude k ničemu.SPRÁVCE má nasmlouváno spoustu SVJ a ten cár papíru co musí udělat, není jak by měl být.Nový zákon na správce.Aby měl jen malý počet společenství.A aby učetnictví FÚ kontroloval.Pak bude pořádek.Jinak je to všude stejné.Dej někomu moc a on ti ukáže???Dát to na změnu zákona.Běda, kdo poukáže na závažný problém.Nebo na peníze?Víte,že za toho totáče jsme platili podniku a byl přehled o výdajích ve vyúčtování?Lidi se bojí na shromáždění něco říct.Nebo nejsou vůbec puštěni ke slovu. Nejhorší je,že radí tomu co je ve výboru správec.Místo,aby svj PŘEDKLÁDALO správci svůj návrh.Všude stejné a znám už dost lidí nespokojených.SVJ to je paráda pro správce.Za deset let mají pěknné peníze, za tak nepřehledné přehledy za co se platí.Klidně k tomu stačí mít další své zájmy, co jim také pěkně vynáší.To jim jde vláda pěkně naruku.A aby výbor dobře jim vyhověl,na to mají moc dobré taktiky.Kde jsou ty pravidla,která se mají dodržovat?Nikdo nekontroluje,vše se zatluče.Reklamace u správce?Odepíše se jedna věta,že nebyla nikde chyba.K soudu to nikdo nedá.Kdo by měl na to peníze?Oni ano. A když jo,tak je zastoupí někdo ,koho si určí.Atd… Všude stejné.Diskriminační SVJ.Tak si tady pište.A zlobte se.Nebo ať se změní zákon.Byt.družstva se nezrušili.Udělali správce nejen z nich,ale i realitky na toto skočili.A mají vystaráno.Vy SVJ jen plačte nad takovými zákony.Které vyhovují právě jiným a ne SVJ.Všechny svj ,kdyby F.Ú zkontroloval,to by byl průštich všude…Nedohodnou se ve vládě a tolik lidí v svj se má dohadovat?To nevíte,že i sem píše správec?Ovšem ke svému dobru…Pokud odpovědný člověk práva tady odpovídá,dotazy prosím vás dejte do připomínkování návrh na změnu zákona k svj.Ne změny co chtějí správci a domůžou se toho.Správec se najde poctivý určitě snad nějaký,ale to bude vzácné.Tam se lidem žije lépe.Mají pak i k sobě blíže.A nemusí své vážné nejasnosti sem psát.

Vlastník neplatí do fondu oprav a na služby - neplatič

Berdaska — Sun, 16 Nov 2014 13:48:19 +0100

Dobrý den.Máme v SVJ člena,který se rozhodl a písemně sdělil,že do fondu oprav bude platit „jak on bude chtít!“Takže má třeba za 3 měsíce dluh více než 15 tisíc,který splatí do konce roku.Naše SVJ je malé,fond oprav měsíčně činí 16 tisíc,takže takové jednání nám dělá potíže.Kdo nám poradí,co s takovým členem?

Vlastník neplatí do fondu oprav a na služby - Dobrý den,rád bych se

Pavel Vodvárka — Fri, 31 Oct 2014 09:00:41 +0100

Dobrý den,rád bych se Vás zeptal,máme v domě 4 bytové jednotky, dva vlastníci se rozhodli,že nebudou platit do tzv.fondu oprav. Není sepsaná žádná smlouva,ale do června letošního roku platby probíhaly v pořádku. Je možné vymáhat dlužnou částku soudně i na základě ústní dohody platících a prokazatelných dokladech o tom,že to do června platili? Děkuji za odpověď.

Pronájem společné části domu - Pronájem společné části domu

ivak — Wed, 21 May 2014 18:29:18 +0200

Ve vaší podpovědi čtu: Pokud nájemce hodlá pronajímanou místnost užívat k účelu odlišnému od kolaudačního rozhodnutí, musí stavební úřad povolit změnu účelu užívání stavby. K tomu je nutný souhlas všech vlastníků jednotek (§ 11/5 ZoVB). Šlo by např. o sklep nebo kočárkárnu, která má být nájemcem užívána jako živnostenská provozovna, sklad nebo obchod. Náš správce však tvrdí, že pokud jde o změnu užívání stavby (rekolaudace z nepoužívané prádelny na kosmetický salón), pak přichází v úvahu jedině odkoupení všech podílů na této místnosti. Pronájem prý v tomto případě není možný. Tak opravdu nevím…

Hlasování na shromáždění SVJ - Hlasování na shromáždění SVJ - perlička

salve — Wed, 30 Apr 2014 09:41:23 +0200

Před hlasováním o usnesení jsem chtěl ověřit usnášeníschopnost tj. přítomné vlastníky. Nebylo vyhověno, členové výboru řekli, že mi potom nic není. Přitom: Někteří vlastníci se podepsali i za manželku (manželka nebyla přítomna )- stanovy vyžadují plnou moc; někteří prostě napsali v.z. jméno – oháněli se ústní plnou mocí; u některých byla napsána plná moc – plné moci mi výbor odmítl předložit ke kontrole některé vlastníky zastupoval přímo člen výboru.

Chtěl jsem si pořídit fotokopii prezenční listiny (často bývá doplňována až po shromáždění) – nebylo mi to umožněno dobrovolně. Po strkanici a fyzickém napadení mojí osoby (hrozba rozbití huby) jsem si to nakonec ofotil a se slovy jestli nevypadnu tak dostanu do držky jsem byl vyhoštěn ze sálu. Napadení teď řeší policie.

I takhle může vypadat hlasování v reálu.

Hlasování na shromáždění SVJ - Prosím o radu jak hlasovat

panjo — Wed, 12 Feb 2014 12:03:48 +0100

Chtěl bych se zeptat jak hlasovat v případě, že byt mají ve vlastnictví stejným dílem pan Novák a paní Nováková. Četl jsem tu hodně příspěvků, ale stále mi to není asi úplně jasné. Schůze SVJ je zahájena, děláme prezentaci. Za byt Nováků počítáme jeden hlas, přítomen, i když přišli oba. /nebo má-li jeden plnou moc za druhého/. Dále hlasujeme o nějakém usnesení a pak už je to jinak, pak už hlasuje pan Novák i paní Nováková za sebe, svým poměrným dílem,každý zvlášť, nebo zase za bytovou jdenotku jako jeden hlas, tedy musí se mezi sebou domluvit, jestli jsou pro, či proti, při neshodě, se hlas nepočítá. Liší se toto jestliže hlasujeme o společných prostorách domu a pak třeba o zvýšení odměn členům výboru? Děkuji panjo.

Nevlastník ve výboru? - Nevlastník ve výboru před NOZ

Qwerty — Mon, 27 Jan 2014 21:30:17 +0100

Doporučuje se psát vhodný Předmět, pokud je toho pisatel schopen.

Když si projdete celé vlákno, tak zjistíte, že je z roku 2007, takže je jasné, že nereflektuje NOZ, který byl v té době na houbách.

Nevlastník ve výboru? - Tato odpověd nereflektuje

Ondřej Huml — Mon, 27 Jan 2014 20:36:44 +0100

Tato odpověd nereflektuje nové ustanovení v zákoně, od 1.1.2014 může být členem výboru právnická osoba ( nebo přímo zastávat funkci výboru – pověřeného vlastníka ) tak i fyzická osoba, která není vlastníkem.

Nevlastník ve výboru? - Nevlastník ve výboru 34

lake — Wed, 25 Dec 2013 19:46:21 +0100

Pane koutak, to co zde uvádíte není samozřejmě pravda. Váš problém je ve Vaší větě: „Vlastní stanovy SVJ NESMÍ být v rozporu se vzorovými stanovami“.

Tu větu jste si celou vycucal z prstu, ona není součástí českého práva. Proto Váš závěr je nesprávný.

lake

Nevlastník ve výboru? - Nevlastník ve výboru 1

Koutak — Wed, 25 Dec 2013 19:07:23 +0100

To co zde uvádíte není samozřejmě pravda. Pokud by to byla pravda, tak se nenacházíme v právním státě.

Vlastní stanovy SVJ NESMÍ být v rozporu se vzorovými stanovami.

Nevlastník nemůže být členem výboru, protože podle vzorových stanov může být členem výboru pouze člen SVJ. Nevím, kde jste vzal informaci, že to zákon nezakazuje.

Jedině poslední Vaše věta dává smysl a potvrzuje, co jsem napsal výše.

koutak

Změna stanov - je nutný notář? - Verze Vzorových stanov

Ondřej Z — Wed, 06 Nov 2013 14:05:34 +0100

Dobrý den, snad mohu odpovědět.

„dřívější“ Vzorové stanovy jsou ve Sbírce zákonů uvedeny pod číslem 322/2000 – jsou platné a účinné od 25. 9. 2000.

Tyto byly zrušeny a nahrazeny Vzorovými stanovami (pod č. 371/2004 ve Sbírce zákonů), jež jsou platné od 21. 6. 2004 a účinné od 1. 7. 2004.

Vás zajímá účinnost – čili 1. 7. 2004 – to je účinnost aktuálních stanov tak, jak mi to ukazuje ASPI.

Nevlastník ve výboru? - Nečlen ve výboru, nečlen předsedou 2

Pavel — Thu, 17 Oct 2013 17:13:19 +0200

Podle mého názoru stanovy mohou zakázat účast nečlena ve výboru. U nás jsme naopak do stanov dali, že členem výboru může být i nečlen. Možná je to nadbytečné, ale až si to paní na soudu přečte, tak se bude mít o co opřít. :-))

I když exitují názory, že nečlen nemůže být ve výboru, já tyto názory nesdílím.

Tento názor však může sdílet úřednice, která zápis provádí. V tom se krajské soudy liší. Nedávno tu někdo psal, že v HK nečlena nechtěli zapsat.

Koho je možné podle NOZ volit do orgánů se uvádí v § 1 205/2.

Hezký den!

Pavel

Nevlastník ve výboru? - Nečlen ve výboru, nečlen předsedou

dawton — Thu, 17 Oct 2013 16:41:21 +0200

U nás v domě zrovna řešíme volbu nového výboru a jsme v situaci, že bychom na místě předsedy rádi měli človeka, který není vlastníkem, ale manželem vlastnice.

Lake píše:

„Nečlen může být ve výboru, protože to nevylučuje zákon. Ne snad proto, že to možná povolují stanovy.“

Pokud to tedy nezakazují stanovy (a mohly by to vlastně stanovy zakázat, když to zákon nevylučuje?) je přítomnost nečlena ve výboru korektní a může být prípadně zvolen i předsedou výboru?

Díky za upřesnění!

Nevlastník ve výboru? - Orgán subjektů

Nečlen — Thu, 10 Oct 2013 16:34:20 +0200

Samozřejmě že v orgánech subjektů mohou být nečleni (nespolečníci).

Nevlastník ve výboru? - Nečlen 1

lake — Thu, 10 Oct 2013 13:13:15 +0200

Paní Rejstříková nemá pravdu. Nečlen může být ve výboru, protože to nevylučuje zákon. Ne snad proto, že to možná povolují stanovy.

Ale pořád je to od nich lepší, než dostat pěstí do zubů.

lake

Nevlastník ve výboru? - nečlen

Marcelka — Thu, 10 Oct 2013 13:06:39 +0200

teď jsem domluvila s paní na rejstříku, která to dělá v Ústí nad Labem a ta mi řekla, že pokud to bude uvedeno v založených stanovách, že nečlen může být členem voleného orgánu a ty stanovy už budou založené na rejstříku, tak potom to lze a bude zapsán klidně jako předseda, ale pozor nemůže hlasovat na shromáždění

Hlasování na shromáždění SVJ - Dobrý den, už už jsem si

kobop — Sun, 29 Sep 2013 02:34:47 +0200

Dobrý den, už už jsem si myslel to samé, jenže nastává zde podle mě takový zvláštní případ. Pokud jednotku vlastní více spoluvlastníků, je každý z nich zapsán v katastru jako vlastník části SVJ a každému je přidělen příslušný podíl na společných prostorách. A z toho usuzuji, že rozhodovací pravomoc má každý ze spoluvlastníků jednotky na celkovém SVJ o síle poměru mezi vlastněnou plochou jednotky ku celkové ploše. Opravdu by mě zajímalo jak to tedy je – jestli hlasují vlastníci SVJ zapsáni v KN nebo jednotlivé jednotky. Jistě že o konkrétní jednotce si budou rozhodovat dle OZ, ale obávám se, že o společných prostorách SVJ budou rozhodovat každý sám za sebe. Moc by mě zajímalo, jak to doopravdy je, protože se mě tento problém přímo dotýká. V případě zájmu, mohu emailem uvést objekty, kde tyto situace nastávají a jak tedy vypadá výpis vlastníku SVJ.

Daň z odměn výboru - Platy funkcionářů

Alous — Thu, 22 Aug 2013 12:55:23 +0200

Ano, plavu v terminologii. Proto jsem taky tady, abych se něco dozvěděl, protože jsem novic a laik. Píšete, že autorka textu, na který jsem dal odkaz plave taky a navíc má text věcné vady. Poučte mne jaké? Já myslel, že to psala paní profesionálka, která rozumí svému oboru. Jinak by tu funkci(uvedenou v článku úplně dole)nemohla zastávat si myslím. Už nevím komu a čemu tady v těch spoustech vláknech věřit. Přeji taktéž hezký den. A.H.

Daň z odměn výboru - Funkcionář a pracovní činnost 2

Pavel — Thu, 22 Aug 2013 11:09:44 +0200

Nerozumím, čeho tím chcete dosáhnout.

Platy jsou jen ve státní sféře, platy v SVJ nikdy nedocílíte. Asi trochu plavete v terminologii, jako autorka textu, na který jste dal odkaz. Ten text má navíc i věcné vady.

Za výkon funkce je „funkcionářská“ odměna. Za výkon funkce nemůže být DPP ani DPČ. DPP nebo DPČ může být za jinou činnost, než je výkon funkce. Je na to tady několik vláken, stačí hledat.

Hezký den!

Pavel

Daň z odměn výboru - Zde je to taky hezky popsáno

Alous — Thu, 22 Aug 2013 09:42:53 +0200

http://www.sbdfm.cz/…jednotek.htm