Portál společenství vlastníků jednotek - Člen výboru neodpovídá za škodu způsobenou při výkonu funkce - Comments

Člen výboru neodpovídá za škodu způsobenou při výkonu funkce - Zmocňovací ustanovení zákona 2

lake — Wed, 07 Mar 2012 08:32:39 +0100

„Pán Lake“ napsal: „Z Vašeho dosavadního výkladu se podává, že stanovy nemohou ukládat povinnosti vůbec žádné a vůbec nikomu.“

Přesně vzato máte naprostou pravdu. Stanovy (nebo vzorové stanovy) jsou pouze pár listů popsaného papíru; samy o sobě skutečně nemohou nikomu žádné povinnosti ukládat. Ten, kdo ukládá povinnosti svým členům je někdo jiný: společenství vlastníků jednotek, přesněji řečeno nejvyšší orgán SVJ – shromáždění.

Povinnosti lze ukládat nejen stanovami, nýbrž rovnocenně i usnesením shromáždění. Zákon samozřejmě obsahuje příslušná zmocňovací ustanovení pro SVJ – právnickou osobu, doporučuji podívat se např. na § 9 odst. 1, § 9a a další. Povinný obsah stanov viz § 9 odst. 14 ZoVB.

Důležité pro tuto diskusi však je něco jiného: že ze znění ZoVB ani jiného právního předpisu nelze dovodit, že by SVJ mělo mít pravomoc rozhodovat mimo rozsah své působnosti o odpovědnosti za škodu. Tato věc je upravena jiným celostátně platným právním předpisem (Občanský zákoník), kdežto ZoVB o tom mlčí. Z uvedeného je zřejmé, že chybí výslovné zákonné zmocnění pro společenství a ZoVB není v této věci v postavení „lex specialis“ vůči ObčZ. Proto i stanovy SVJ musí respektovat zákonnou úpravu, v tomto případě § 420 ObčZ.

A ještě poznámka na závěr: SVJ by si samozřejmě mohlo sjednat se stautáry soukromoprávní dvoustrannou smlouvu o výkonu funkce, např. smlouvu příkazní, nebo smlouvu obdobnou smlouvě mandátní. Tím by byla odpovědnost za škodu vyřešena. Uzavření takové smlouvy je však zdejšími diskutéry považováno za prakticky neprůchodné.

lake

Člen výboru neodpovídá za škodu způsobenou při výkonu funkce - Zmocňovací ustanovení zákona ohledně stanov

Pán Lake — Wed, 07 Mar 2012 00:03:27 +0100

Pán Lake,

napíšete nám tu, jaké zmocňovací ustanovení obsahuje zákon ohledně stanov. Z Vašeho dosavadního výkladu se podává, že stanovy nemohou ukládat povinnosti vůbec žádné a vůbec nikomu.

Napíšete nám to tu, Pán Lake.

Člen výboru neodpovídá za škodu způsobenou při výkonu funkce - nepochopil

anonn — Tue, 06 Mar 2012 19:00:05 +0100

K těm sporům Neználek vs Lake se vůbec nesnažím ani vyjadřovat, ale vám mohu odpovědět.

K tomu aby někdo zabásnul předsedu který UKRADNE peníze není třeba žádná „odpovědnost“, není potřeba žádná smlouva dle lake atd. Kdo krade prostě půjde sedět protože na to myslí trestní zákoník a je úplně jedno jestli krade někdo v obchodě nebo v SVJ.

Jenže! Spousta „prudičů“ v SVJ si myslí, že „krade“ každý výbor, už jen proto že nedělá to co si rozumbrada myslí že by výbor měl nebo naopak.

Proto velice ale velice opatrně s označením „KRADE“. Pokud někdo např. úplně jednoduše čmajzne z účtu SVJ peníze půjde na 90% sedět nebo to minimálně bude muset vrátit. Naopak pokud někdo řekne že výbor „krade“ a přitom je to jen jeho zvrácený názor těžko lze hledat nějaký postih za něco co se nestalo.

Předseda

Člen výboru neodpovídá za škodu způsobenou při výkonu funkce - zpochybněné postihnutí čl.výboru

Brandýský zdeněk — Tue, 06 Mar 2012 18:52:58 +0100

Pánové, prosím, nemějte mi to za zlé,ale dovolím si zde uvést můj „postřeh“a následně otázku.Jak jsem si zde pročetl všechny příspěvky,je zde zásadní rozdílný názor na možnost tr.právního postihu členů výboru u Společenství.Je samozřejmostí,že na venek výbor zastupuje samotné Společenství,tedy SVJ.To všichni víme.Proto je to výbor,který zastupuje v čele s předsedou zájmy celého SVJ.Tak a teď přijde určitá zlomyslnost těchto lidí,tedy nějaká trestně právní záležitost a jak zjišťuji,zákon by měl být na ně krátký.Ptám se,kde je tedy nějaká možnost tyto lidi postihnout? Když to několikrát zde citovaný daný § snad 420 Obč.zákoníku nedovoluje.To mně hlava prostě taky nebere.Jak vidím, to zde tedy panuje anarchie,že si každý může dělat s mými penězi co chce.To snad ale není možný,sakra?!? To lze rozkrádat i tyto „organizace“,ve kterých se grupujou lidi pod jednou střechou? Kam by tedy měli jít,aby se nebáli,že je někdo může okrást,co to tu je za bordel? To se přece nedá přehlížet,to není možný nějaký zákon či paragraf,který by toto mohl opravdu postihovat?Děkuji za pochopení.Brandýský

Člen výboru neodpovídá za škodu způsobenou při výkonu funkce - Stanovy nezavazují statutáry

lake — Tue, 06 Mar 2012 17:43:00 +0100

Neználek napsal: "…to je JEN právní názor pana LAKA. Stejně tak zde má právní názor většina přispěvatelů. I můj pes vyjevuje svůj názor – teď se chce proběhnout."

Neználku, z Vašich slov je zřejmé, že neznáte základní principy právního státu, dané Listinou základních práv a svobod a Ústavou. Komu není rady, tomu není pomoci. Nejste tedy způsobilý zde diskutovat ani o právech Vašeho psa, nemluvě o obsahu ZoVB, ObčZ či stanov.

Článek 4 odst. 1 LZPS zní: "Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod."

Zákon 4. 72/1995 o vlastnictví bytů neobsahuje zmocňovací ustanovení, na základě kterého by bylo možno stanovami uložit pověřenému vlastníkovi nebo členům výboru povinnosti k náhradě škody způsobené při výkonu funkce. Bez existence zákonného zmocnění nelze takovou povinnost uložit ve stanovách. Uplatní se § 420 odst. 2 ObčZ. Pokud by stanovy snad takové ustanovení obsahovaly, jsou v této části absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a "povinnost" nepřevzatá smluvně je nevymahatelná.

Skutečnost, že stanovy nejsou platnou dvoustrannou smlouvou mezi SVJ a členy statutárního orgánu, vyplývá tedy přímo ze znění LZPS a ZoVB. Nejde o můj "právní názor". Neználku, Vaše zhovadilé texty ukazují, že o právu víte prd. Už vícekrát jsem Vás vyzval, abyste se zdržel zveřejňování názorů o věcech, kterým nerozumíte.

lake

Člen výboru neodpovídá za škodu způsobenou při výkonu funkce - K čemu jsou Stanovy ?? Zavazují právně ?

NeznáIek˙ — Tue, 06 Mar 2012 11:52:29 +0100

„…Konstantní judikatura dovozuje, že k převzetí povinností…“

že je LAKE-judikatura konstantní, zde uvádí často. Ale konkrétně která ?? …,tedy číslo nějakého z konstantních judikátů – NE jen, že je konstantní.
Že judikatura často konstantní není, nám bylo ukázáno u „JUDr Davida“ – > http://www.portalsvj.cz/…pojmu-dohoda

„…neboť ZoVB o tom mlčí…“

no důležité je aby o tom nemlčely alespoň ty Stanovy. Že na odpovědnost platí §420/2 druhá věta za středníkem – > ano, na tomto se s panem LAKEm shodnu a jistě nebudu sám :))

„…Stanovy (ať už obsahují cokoliv) takovou smlouvu nemohou nahradit…“

…to je JEN právní názor pana LAKA. Stejně tak zde má právní názor většina přispěvatelů. I můj pes vyjevuje svůj názor – teď se chce proběhnout. V běžném životě se některé „právní názory“ nazývají „lži“ nebo „polopravdy“. U soudu pak soudce rozhodne, kterým právním názorem se budou NADÁLE VŠICHNI ŘÍDIT. Tedy tolik asi o „právním názoru pana LAKA“

Neználek

Člen výboru neodpovídá za škodu způsobenou při výkonu funkce - soud

anonn — Tue, 06 Mar 2012 06:18:23 +0100

Odpovědět nelze jinak než že může. Jsme ve svobodné zemi kde každý může dát žalobu na koho chce a kdy chce.

Ale asi spíš chcete slyšet zda má taková žaloba šanci na úspěch. Na to samozřejmě nelze odpovědět bez znalosti případu a i při znalosti podrobností stejně odpoví jedině soud, nikdo jiný. Můj osobní názor – taková žaloba nemá šanci.

Předseda

Člen výboru neodpovídá za škodu způsobenou při výkonu funkce - škoda

anonn — Tue, 06 Mar 2012 06:16:09 +0100

Text hezký, vcelku nelze nic namítat. Ale má to jednu zásadní mezeru, které se „prudiči“ v SVJ často chytají:

Jaká je vlastně definice ŠKODY způsobené výborem?

Příklad – někteří jedinci si třeba často myslí, že výběr ne-nejlevnější firmy pro zakázku je automaticky škoda. Obdobných příkladů by šlo jistě vymyslet spousta.

Porovnávání např. se škodou způsobenou zaměstnancme kulhá. Naměstnanec většinou rozbije pracovní nástroj, zničí výrobek, atd. Jenže výbor víceméně nemůže způsobit přímo hmotnou škodu.

Tedy jen chci upozornit na to, že celý výše uvedený text bez definice ŠKODY je víceméně k ničemu. A jelikož žádná taková definice neexistuje, bude to vždy a pouze na soudu jak věc posoudí/odsoudí.

Předseda

Člen výboru neodpovídá za škodu způsobenou při výkonu funkce - Odpovědnost za škodu

Předseda SVJ — Mon, 05 Mar 2012 21:45:32 +0100

Napadá mě laická otázka…v případě, že výbor způsobí škodu a postiženo je SVJ, může některý vlastník nárokovat formou občanskoprávního sporu náhradu škody po členovi výboru? Děkuji.

Člen výboru neodpovídá za škodu způsobenou při výkonu funkce

lake — Mon, 05 Mar 2012 19:14:49 +0100

Osoby použité k činnosti právnické osoby samy neodpovídají za škodu způsobenou při této činnosti. Plyne to z ustanovení § 420 odst. 2 ObčZ.
Pověřený vlastník popř. člen výboru SVJ jsou osobami, které právnická osoba používá ke své činnosti, proto neodpovídají podle ObčZ za škodu způsobenou při výkonu funkce. Za tuto škodu odpovídá SVJ – právnická osoba.
Vymáhání škody způsobené při výkonu funkce na členech výboru tedy nemůže mít úspěch. Mají zákonnou „imunitu“.

Psal jsem o tom zde:
http://www.portalsvj.cz/…y-organu-svj#…
http://www.portalsvj.cz/…a-spoluucast#…

K tomuto ustanovení jednoduchého práva se v jiné diskusi (http://www.portalsvj.cz/…a-spoluucast) objevil ničím nedoložený názor, že ustanovení § 420 odst. 2 má údajně jakousi výjimku a prý nezbavuje odpovědnosti statutární orgány a členy statutárních orgánů SVJ. Názor je bez právního podkladu, v rozporu se zněním ObčZ, v rozporu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu. Místním zmatkařům se však velmi zalíbil. Čím větší nesmysl, tím hlasitější potlesk.

Pro ty, kdo si chtějí přečíst skutečné závěry Nejvyššího soudu namísto nepodložených fantazií, doporučuji projít alespoň tento výběr z rozsudků:

• Rozsudek Nejvyššího soudu 11 Tdo 561/2010:
„Podle tohoto ustanovení je škoda způsobena právnickou osobou anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle občanského zákoníku neodpovídají. Jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. Podmínkou uplatnění tohoto ustanovení tedy je, že osoba byla použita k činnosti právnické nebo fyzické osoby. Osoba použitá k činnosti neprovádí práci či jinou činnost vlastním jménem a na vlastní riziko, ale pro právnickou nebo fyzickou osobu podle jejích příkazů a pokynů, popřípadě v jejím zájmu i bez pokynu.“

• Rozsudek Nejvyššího soudu 25 Cdo 3125/2005:
„Odpovědnost právnické či fyzické osoby (podnikatele) za škodu podle tohoto ustanovení se uplatní nejen v případech, kdy škoda byla způsobena jejich zaměstnanci, ale i tehdy, byla-li způsobena jinými osobami, které podnikatelský subjekt použil ke své činnosti. Není proto podmínkou, aby ten, kdo škodu způsobil (škůdce) byl v přímém právním (smluvním) vztahu vůči podnikateli, nýbrž je rozhodující, zda škodu způsobil při činnosti, která je konána pro fyzickou či právnickou osobu podnikatele a která spadá do působnosti této osoby. Do rámce činnosti právnické (fyzické) osoby spadá totiž nejen výkon zaměstnání v pracovním poměru, ale i taková další činnost, která nepostrádá místní (prostorový), časový a věcný (vnitřní, účelový) vztah k činnosti této osoby.“

• Rozsudek Nejvyššího soudu 30 Cdo 1096/2009:
„… obecně je nepochybné, že jestliže byl neoprávněný zásah do osobnosti způsoben někým, kdo byl použit právnickou či fyzickou osobou k realizaci činnosti této právnické či fyzické osoby, postihují občanskoprávní sankce podle § 13 o. z. samotnou právnickou či fyzickou osobu při (…) užití ustanovení § 420 odst. 2 o.z. ve spojení s ustanovením § 853 o.z.“

• Rozsudek Nejvyššího soudu 30 Cdo 1509/2011:
„Podmínkou uplatnění tohoto ustanovení je, že osoba byla „použita k činnosti“ právnické nebo fyzické osoby. „Osoba použitá k činnosti“ neprovádí práci či jinou činnost vlastním jménem a na vlastní riziko, ale pro právnickou nebo fyzickou osobu podle jejích příkazů a pokynů, popřípadě v jejím zájmu i bez pokynu.“

• Rozsudek Nejvyššího soudu 30 Cdo 1293/2007:
„Platí zásada, podle níž, jestliže neoprávněný zásah do osobnosti byl způsoben někým, kdo byl použit právnickou osobou (nebo jinou fyzickou osobou) k realizaci činnosti této právnické osoby (nebo jiné fyzické osoby), kdy určujícím je existence místního, časového a věcného vztahu k plnění činnosti takové osoby, pak v těchto případech občanskoprávní sankce podle § 13 o.z. postihují samotnou právnickou (nebo jinou fyzickou osobu) ve smyslu analogie § 420 odst. 2 o.z. ve spojení s § 853 téhož zákona (obdobně srovnej Karel Knap a Jiří Švestka a kol.: Ochrana osobnosti podle občanského práva, Linde Praha, a.s., 2004, str. 166 násl.).“

.......................................................................................................
lake