Portál společenství vlastníků jednotek - Rozúčtování tepla - kapacitní a spotřební složka faktury - Comments

Rozúčtování tepla - kapacitní a spotřební složka faktury - Zpět k tématu rozdělení nákladů.

FrantaF — Thu, 12 Jan 2012 23:10:24 +0100

Pane Ondřeji. Vaše úvahy a pochybnosti jsou pochopitelné. Mám jenom dvě připomínky. Jsem přesvědčen, že náklady na teplo musíme brát jako celek, nejen kvůli vyhlášce, ale proto, že to považuji jako logické. To ostatně připouštíte také. Další připomínku mám k názoru nebo spíše často vyslovované domněnce, že nutnost provádět korekce u více než poloviny bytů, může být vyvolána chybným algoritmem výpočtu.

Vlastní výpočet rozdělení tepla je jednoduchý a profesionál jej nemůže udělat špatně. Následná redukce k eliminaci překročení limitů spotřeby na jednotku plochy je náročnější, ale oba výpočty se dají poměrně snadno následně kontrolovat. Pokud zahrnujete do fáze výpočtu také stanovení redukcí pro odstranění znevýhodnění bytu polohou v budově, pak bych připustil, že by chybně stanovené redukce, mohly problémy s velmi rozdílnými náměry vyvolat. Stanovení redukcí je pracnější a časově náročnější, než ostatní výpočty.

Než bych uvažoval o změně měřidel. Udělal bych několik jiných kroků. Jejich pořadí je na možnostech lidí z domu. Poptal bych se, zda rozvod tepla odpovídá současným podmínkám budovy. Vyžádal bych si náměry a redukce polohy pro každé měřené místo (případně redukce skupin a přiřazení místa ke skupině). Velikost bytů, stejně jako poměr základní a spotřební složky, je výboru jistě známa. Bez korun se můžeme obejít. Pro zjištění, o jakou chybu se jedná původní domněle chybné hodnoty, nejlépe obojí, tedy dílky z prvotní redukce, i výsledné dílky.

Kdyby byly na portálu nějaké schránky, kde by registrovaní účastníci mohly taková data dočasně uložit, sám bych se (pro poučení) o ně zajímal. U nás se zatím případy velkých náměrů vyskytují málo, ale provedli jsme „zelené“ zateplení, takže je očekávám také. Podkročení limitu je ještě méně časté a nulové náměry vlastně nejsou. Pro jistotu ještě poznamenám, že profesionálně nemám s výpočty rozdělení žádnou spojitost. FrantaF

Rozúčtování tepla - kapacitní a spotřební složka faktury - Re: Nelíbí se mi propagace firem v těchto diskuzích

Petr Patočka — Thu, 12 Jan 2012 14:11:50 +0100

Již několik let zde vystupuji jako jednatel firmy VIPA CZ s.r.o. Nesnažím se schovávat za anonymní nick a maskovat se. Nechovám se jako ředitel konkurenční firmy, který neustále tvrdí, že zde nehodlá propagovat svoji firmu. Ano, on vždy hovoří pouze a jen za sebe (to koneckonců předvedl i nám a má to potvrzeno od asociace Artav).

Prezentuji zde naše dlouholeté zkušenosti s rozúčtováním, které jsou založeny jak na neelektrikých indikátorech (sklíčkových) tak i na našich elektronických.

To že náměry indikátorů založených na ČSN EN 834 jsou pochybné, je naše dlouholetá zkušenost díky několika porovnávacím měřením. Bohužel největší paseku zde provádí spouštěcí teplota ve spojení s postupným zateplováním a výměnou oken. Díky tomu je možno dosahovat nižších vytápěcích teplot (a tím fakticky k úspoře nákladů), ale indikátory dle ČSN EN 834 zde začínají selhávat.

To že náměry indikátorů založených na ČSN EN 834 jsou pochybné, je vidět i z úvodního dotazu.

Jsme asi jediná společnost, která si okolo poměrového měření stále klade otázku „jak co nejlépe měřit“. Všichni ostatní již přeci mají jasno. Podle ČSN EN 834.

Takže položme si otázku „co značí nulový náměr?“. Značí nulovou dodávku tepla do místnosti? Značí nulovou dodávku tepla do místnosti konkrétním radiátorem? Je dodávka tepla do místnosti radiátorem to co chci skutečně měřit?

Až budou mít dodavatelé indikátorů jasno, možná přijdou s něčím novým. Zatím jsme jediní, co nabízejí jiný pohled na dodávku tepla do objektu.

A proč elektronické indikátory VIPA nemají nulový náměr? Protože v zimním období indikují od 10°C. Může v zimním období existovat v místnosti vyšší teplota než je venku bez podílu na dodávce tepla? Podle nás nemůže. Nevím co je v centrálně vytápěném objektu netopící byt. Je to byt s venkovní teplotou? Tak jako by to bylo v případě, že by tento byt stál uprostřed fotbalového stadionu?

Je to vlastně skrytá forma nivelizace náměrů není. My to velmi důrazně prezentujeme. Všechny konkurenční systémy mají nulový náměr do nějakých 20% dodávky tepla (spouštěcí teplota 28 – 36°C). Takže řekněme hypoteticky všichni kteří mají pod 19°C mají 0. Není ale rozdíl jestli mám 16°C, 17°C, 18°C nebo 19°C? Je ještě rozúčtování kde budu mít 14,4287 korigovaných dílků a 2053,5327 přidaných dílků vůbec rozúčtováním podle náměru? (vzor takovéhoto rozúčtování je možno opravdu najít na internetu)

Takže to ukončím. Neumím zde vystupovat jako anonymní uživatel. Cokoli zde napíši, píši jako jednatel a může to vypadat jako propagace. Pokud s tím má někdo problém, nechť prosím mé příspěvky ignoruje.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Rozúčtování tepla - kapacitní a spotřební složka faktury - RE: Nelíbí se mi propagace firem v těchto diskuzích

Ondřej M. — Thu, 12 Jan 2012 11:24:00 +0100

Pane FrantoF,

s Vaším názorem o zbytečném rozdmýchávání diskuse nad něčím, co nebylo tak úplně předmětem dotazu souhlasím. Můžeme se tu dlouho bavit o tom, k čemu slouží fixní složka faktury za teplo, ale domnívám se, že pokud by ředitel teplárny chtěl zákazníkům naúčtovat náklady na svoje auto, pak to může udělat ať je faktura jednosložková nebo dvousložková.

Diskuse o tom, zda tam fixní část má být nebo nemá je vlastně stejná jako pokud uvažujeme, zda tuto část faktury budeme v domě rozdělovat podle podlahové plochy, nebo spotřeby. Otázka je vlastně nakonec úplně stejná – mají byty s nulovým odběrem tepla za teplo platit nebo ne? Mají domy s nulovým odběrem tepla platit za možnost, že mohou teplo odebrat když budou chtít nebo ne?

Fakt je, že v první otázce je odpověď ano, mají platit, vlastně logická – i když třeba v bytě nejsou, stejně, díky tomu, že byt prostě nelze od zbytku domu odizolovat, teplo do jejich bytu proniká a nemají tam venkovní teplotu. Proč by toto teplo měli platit ostatní uživatelé, kteří normálně topí? To je problém i netopičů, tj. byty s nulovými náměry – také v bytě nemají venkovní teplotu. Pokud by jejich byt byl zcela tepelně izolovaný od ostatních a měli stejné termostatické ventily jako ostatní byty, nikdy by nulových náměrů nedosáhli, protože topení by se zapnulo jakmile by teplota klesla pod teplotu, kdy se i při „zavřeném ventilu“ topení stejně spustí. V tomto směru mi tedy rozúčtování podle dosahovaných teplot a nikoli podle výkonu topení přijde logické a spravedlivé. Samozřejmě pokud je systém schopen odhalit nepravosti jako je nadměrné větrání.

U otázky jestli domy, které by měly nulový odběr mají platit za možnost odebírat teplo to tak jednoduché asi není, ale i tak – optimalizace provozu teplárny není úplně jednoduchá záležitost a schopnost odhadovat odběr je klíčová pro ekonomickou optimalizaci provozu. Platba za kapacitu tomu trochu přispívá – každý dům si asi může sjednat i menší množství předpokládaného odběru tepla, musí pak ale počítat s tím, že pokud ho překročí, bude platit více za skutečně odebrané teplo, protože výrobce skutečně musel vynaložit větší náklady na jeho výrobu…

Nakonec – souhlasím s tím, že je třeba hledat příčiny toho, že náklady na m2 překračují, nebo klesají pod ±40% průměru stanovených vyhláškou. Pokud ovšem budeme brát jako fakt, že ±40% je nastavených rozumně, což dle mého názoru je, možná dokonce ještě příliš benevolentně, a korekce se musí provádět u více než poloviny bytů, je něco špatně zřejmě v algoritmu výpočtu…

Rozúčtování tepla - kapacitní a spotřební složka faktury - Nelíbí se mi propagace firem v těchto diskuzích

FrantaF — Thu, 12 Jan 2012 10:49:22 +0100

Pane Patočka. Váš příspěvek získal přízeň čtenářů, ale mně se nelíbí, že do diskuze taháte věci, které nikomu z nás nepomohou a vyvolávají pouze nepříjemné emoce, které mohou přispět k tomu, aby občan snadněji podlehl vaší propagaci pro neomylný systém vipa.

Myslím tím vaše „Vícesložková fakturace slouží zejména k zneprůhlednění dodávky tepla (plynu) dodavatelem“. „poplatek za rezervovanou kapacitu distribuční soustavy je takový marketingový blábol. Tato položka je tam právě proto, že pokud nic neodeberete, tak stejně budete platit“. Obojí je falešné a vyvolává větší emoce, než si záležitost zaslouží. Následuje další matoucí tvrzení – „Ony pochybné korekce tam vznikají zejména z důvodu pochybných náměrů elektronických indikátorů (zejména nulové a blížící se nule)“.

Mají tomu zřejmě všichni rozumět tak, že pochybné náměry jsou způsobeny pochybnými elektronickými indikátory, tedy většinou používaných indikátorů, zatímco u vašich zatím méně používaných neelektronických se nevyskytují. Budu oponovat svým (také jednostranným) názorem, že nenulovým náměrům vašich měřidel brání to, že měříte teplotu již od 18 stupňů (nejsem si hodnotou jistý), takže naměříte spotřebu i netopícímu bytu, čímž zvednete průměr náměrů natolik, že značně snížíte poměr mezi nejmenší a největší hodnotou. Je to vlastně skrytá forma nivelizace náměrů a je docela možné, že by panu Ondřejovi pomohla.

Domnívám se, že náměry mimo limit jsou upozorněním, že v měření tepla, rozvodu nebo stanovení redukcí náměrů je chyba. Nejdříve bychom měli „doma“ hledat příčiny, a zdůrazňuji hlavně vysokých náměrů, které zvyšují náklad všem v domě (díky vysoké ochraně spotřebitele). Naše diskuze (myslím na tomto portále) zkresluje skutečný stav, protože sem nikdo nepřijde s dotazem, co dělat, když mu měření tepla funguje dobře. FrantaF

Rozúčtování tepla - kapacitní a spotřební složka faktury - Požádejte dodavatele

Neználek — Thu, 12 Jan 2012 10:22:51 +0100

Požádejte dodavatele o poskytnutí kalkulace nákladů a položky uváděné panem Patočkou tam budou (jenom jinak nazvané: administrativní náklady, provozní režie ad.)

Pokuty zjistíte při troše snahy přímo od pokutujících.

Rozúčtování tepla - kapacitní a spotřební složka faktury - Uzavření diskuse

Ondřej M. — Wed, 11 Jan 2012 23:48:09 +0100

Vidím, že se bohužel diskuse vyvinula směrem, který jsem úplně nechtěl.

Rád bych zde jen zopakoval, že skutečně jde jen o to zvěrohodnit výpočet, protože pokud musí být korekce na ±40% aplikovány u poloviny bytů, není na tom něco správně, pravděpodobně nejsou zohledněny fakta, jako prostupy tepla topících bytů do okolních netopících, uvedené větrání a další faktory, jako samotná necitlivost indikátorů, kterou zmiňoval pan Patočka ap.

I on přece zmiňoval, že pokud je rozúčtování počítáno správně, mělo by ke korekcím docházet pouze výjimečně.

Pro pořádek uvedu, že naše domácnost rozhodně nepatří k „plýtvačům“, opak je pravdou. Není mi ovšem lhostejné, kdybych měl neoprávněně odebírat teplo od sousedů, proto hledám cestu ke spravedlivému výpočtu a protože minimálně pro tento rok není jiná cesta, než se spolehnout na náměry stávajících indikátorů, hledám možnost, jak na základě těchto dojít k rozumným a spravedlivým nákladům na teplo jednotlivých bytů.

V žádném případě ovšem nehledám možnosti, které by byly v rozporu se zákony, nebo logikou. Přesvědčili jste mně, že moje úvaha, byť se mi zdá, že nějakou logiku má, zřejmě v rozporu se zákonem je, takže ji nebudeme dále rozebírat.

Pokud by tedy byl nějaký návrh, jak dojít s pomocí současných indikátorů k spravedlivému a věrohodnému rozúčtování, považoval bych za přínosné ho v tomto vláknu zmínit, jinak bych diskusi ukončil a zúčastněným děkuji.

Rozúčtování tepla - kapacitní a spotřební složka faktury - Zatím žádnou chybu nedělám – opravdu?

FrantaF — Wed, 11 Jan 2012 21:09:52 +0100

Pane Ondřeji. To co odpověděl pan lake a pan Patočka by mělo stačit. Jakou roli hraje poplatek za rezervu, není důležité z hlediska dělení nákladů na teplo. Vaše úvahy jsou z oblasti určování poměru základní a spotřební složky. Dělení nákladů na složky, má zajistit zainteresovanost na odebraném množství tepla a současně také vhodný podíl spotřebitele na nutných nákladech pro zajištění stálých nutných na výrobu, dopravu a rozvod tepla po domě, které nejsou přímo závislé na velikost odběru.

Usilujete vlastně o snížení spotřební složky jiným než legálním způsobem. To sníží zainteresovanost a jiným poměrem (podle plochy) rozdělí náklady na vysokou spotřebu odběratelů. Tím značně a jistě neprávem poklesne cena přemrštěné spotřeby. Vysoká spotřeba nevzniká vytápěním bytu na teplotu 30 stopňů, jak se nám snaží mnozí namluvit, ale vypouštěním tepla bez užitku do vnějšího prostoru. Většinou nesprávným větráním.

Zmiňujete se o pochybných téměř nulových náměrech. Je otázkou, zda vůbec jsou tyto byty poškozeny neprávem, ale víme jistě, že neovlivňují nepříznivě celkovou spotřebu. Neúměrně vysoké náměry spotřebu naopak značně zvyšují. To by nás mělo vyburcovat k tomu, abychom hledali možnosti jak jim alespoň částečně zabránit a ne hledat způsob, jak je nenápadně zahladit. Ale to už by bylo jiné téma. FrantaF

Rozúčtování tepla - kapacitní a spotřební složka faktury - Rozúčtování tepla - kapacitní a spotřební složka faktury

G.X — Wed, 11 Jan 2012 21:05:21 +0100

Dobrý den,

zjednodušme to prosím. Jedna věc jak fakturuje dodavatel společenství, druhá věc je , jak se náklady na teplo následně rozúčtují v rámci domu spotřebitelům.

Zjevně vám jde o to druhé. Rozúčtováváte jedinou věc, a sice náklady, tzn. jednu celkovou dodavatelem fakturovanou částku za teplo za rok. Jinou úvahu zde prosím nerozvíjejte.

Zmíněné korekce ±40% nemusí vůbec být pochybné, jsou v souladu s vyhláškou 372 § 4 odst (4). Tato vyhláška ovšem nestanoví přesný algoritmus výpočtu.

G.X.

Rozúčtování tepla - kapacitní a spotřební složka faktury - Re: Pane lake, zatím žádnou

Petr Patočka — Wed, 11 Jan 2012 18:54:43 +0100

poplatek za rezervovanou kapacitu distribuční soustavy je takový marketingový blábol. Tato položka je tam právě proto, že pokud nic neodeberete, tak stejně budete platit.

Opakovaně mícháte položky na faktuře s položkami na vyúčtování.

Na faktuře by se správně měly také objevit položky jako:

úplatkovné
na nové auto pana ředitele
peníze na firemní mejdany
peníze na pokuty od SEI/ERU/FU…
oprávněný zisk (přece si to auto nebudem kupovat ze zisku)

Jak vidíte, tyto položky tam nejsou, přestože alespoň část z nich je jistě použita. Mají tyto položky být v objektu rozděleny podle plochy (základní složka) nebo podle spotřeby (spotřební složka)?

Náklady na tepelnou energii představují veškeré náklady na energii, tak jak ji v objektu spotřebujete. Jsou zde oprávněně i revize, doprava, údržba…

Navíc pokud bude chtít mít dodavatel tepla (plynu) své jisté, tak bude postupně navyšovat podíl na kapacitní složce a snižovat na spotřební. Prostě budete platit ať se děje co se děje.

Ony pochybné korekce tam vzikají zejména z důvodu pochybných náměrů elektronických indikátorů (zejména nulové a blížící se nule).

Jestli časem přejdete na systém VIPA, nemá v tomto ohledu žádnou váhu. Ani u nás není žádná vazba mezi složkami na faktuře a na konečném vyúčtování.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Rozúčtování tepla - kapacitní a spotřební složka faktury - Pane lake, zatím žádnou

Ondřej M. — Wed, 11 Jan 2012 17:46:50 +0100

Pane lake,

zatím žádnou chybu nedělám, pouze přemýšlím, jak naše rozúčtování napravit tak, aby právě nedocházelo k nutnosti provádět pochybné korekce.

Vyhláška 372/2001 stanoví, že se rozúčtovávají „náklady na tepelnou energii na vytápění“. Já pouze rozvíjím úvahu, zda poplatek za rezervovanou kapacitu distribuční soustavy je takovým nákladem, protože se skutečným odběrem tepla souvisí pouze zprostředkovaně. Jinými slovy, pokud bychom daný měsíc žádné teplo neodebrali, stejně bychom tuto část faktury museli zaplatit aniž by to mělo jakýkoli pozitivní vliv na teplotu v domě.

Proto jsem uvažoval o tom, zda uvedené „náklady na tepelnou energii na vytápění“ nejsou vlastně jen spotřební složka faktury. Pokud by se poplatek za kapacitu rozdělil podle podlahové plochy, a spotřeba podle vyhlášky 372/2001, tj. tato část platby by se rozdělila na základní a spotřební složku, mnohem lépe by to odpovídalo výkladu uvedenému v metodickém pokynu, tj. že základní složka slouží k rozúčtování dodaného tepla potřebného na temperování společných prostor, prostupy tepla zdmi apod. a spotřební složka má reflektovat teplo dodané do konkrétního bytu.

V celkovém důsledku by toto nakonec vedlo ke snížení váhy spotřební složky a tím i zmenšení rozdílů mezi průměrnými cenami za vytápění na 1 m2.

Nejsem první, koho taková myšlenka napadla – podobná úvaha je zmíněna i ve zde uvedeném článku: http://www.portalsvj.cz/…vubec-platna

Neříkám, že pan Patočka nemá pravdu. Pouze se ptám, pokud je to tak, jak říká, tj. že se takto musí rozúčtovat celá faktura, jak je možno řešit úpravu výpočtového vztahu spotřební složky tak, aby dávala při současné technologii měření tepelného výkonu topných těles věrohodnější výsledky.

Nebráníme se v budoucnosti přechodu na jinou metodu indikátorů, např. systém VIPA, ale pro aktuální vyúčtování to již rozhodně nebude možné.

Pokud tedy máte nějaký návrh, jak tuto situaci řešit, moc rád si ho přečtu.

Rozúčtování tepla - kapacitní a spotřební složka faktury - Rozúčtování tepla - složka faktury

lake — Wed, 11 Jan 2012 16:59:42 +0100

Pane Ondřeji M,
Nerozúčtuje se teplo, nýbrž náklady na teplo. V souvislosti s tím děláte dvě hrubé chyby.

Za prvé:
zbytečně se zabýváte metodickým pokynem k vyhlášce. Ten ovšem není právním dokumentem a obsahuje některá tvrzení v přímém rozporu s vyhláškou.

Za druhé:
nesprávně srovnáváte dvousložkovou fakturaci mezi dodavatelem a odběratelem s tzv. základní a spotřební složkou nákladů podle vyhlášky č. 372/2001 Sb.. Dvousložková fakturace nemá s rozúčtováním nákladů vůbec nic společného a nejedná se o rozdělení, které by mělo nějaký fyzikální význam. Má význam pouze finanční a smluvní.

lake

Rozúčtování tepla - kapacitní a spotřební složka faktury - Dobrý den, složky

Ondřej M. — Wed, 11 Jan 2012 14:21:13 +0100

Dobrý den,

složky nesrovnávám, jen se snažím o fyzikální interpretace faktury a rozúčtování. Jestliže tedy zaplatím 40 procent částky aniž bych odebral jakékoli teplo a pouze zbylých 60 procent částky je spojeno se skutečnou dodávkou teplelné energie, ovšem celou fakturu rozúčtovám tak, že základní složka tvoří 45% nákladů a spotřební 55% nákladů, je jasné, že základní složka nemůže při takovém výpočtu pokrýt náklady na vytápění společných prostor apod., protože toutu základní složkou defakto jen pokryji fakt, že jsem připojen k tepelné soustavě distributora a mám „možnost“ teplo odebrat.

Je v pořádku, že tato část se dělí podle podlahové plochy bytu, protože tuto možnost mají všechny byty. Pokud ale chci postihnout fakt, že skutečně odebrané teplo musí ohřívat i společné prostory, postihovat prostupy tepla stěnami apod., na čemž by se opět měly podílet všechny byty podle své podlahové plochy, do základní složky už se mi to „nevejde“. Je tedy možné toto zahrnout do výpočtu spotřební složky (tj. rozdělit spotřební složku podle náměrů měřičů pouze částečně)?

Rozúčtování tepla - kapacitní a spotřební složka faktury - Vícesložková fakturace

Petr Patočka — Wed, 11 Jan 2012 13:37:24 +0100

Vícesložková fakturace slouží zejména k zneprůhlednění dodávky tepla (plynu) dodavatelem. (ano, můj pohled je jednostranný) Je vysvětlována tím, že teplárna (plynárna) si musí předem nasmlouvat množství plynu které bude potřebovat a pokud se netrefí, tak je tento plyn od dodavatele dražší. Proto stejným principem netrefení se, trestá odběratele, který také neví kolik tepla bude potřebovat. A riziko ze špatně nakoupeného plynu (nebo jiného topného média) takto přehazuje na odběratele.

Je to asi stejný princip, jako když si objednáte auto a teprve podle toho kolik si ostatních zákazníků objedná vozů a následně jakou cenu dílů se výrobci podaří sjednat, tak teprve po jeho dodání vlastně budete vědět kolik zaplatit.

Rozhodně ale nelze různé složky na faktuře srovnávat se dvěma složkami na rozúčtování nákladů dle vyhlášky.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Rozúčtování tepla - kapacitní a spotřební složka faktury - Dobrý den, děkuji za

Ondřej M. — Wed, 11 Jan 2012 13:25:41 +0100

Dobrý den,

děkuji za informaci. Jde mi o to, že v případě, že fixní složka faktury tvoří cca 40% a těchto 40% nesouvisí se skutečně odebraným teplem (resp. souvisí pouze částečně, protože se jedná o rezervaci kapacity), pak základní složka ve výši 45% stěží může pokrýt to, co podle metodického pokynu pokrývat má, tj. "náklady na tepelnou energii, která může být dodána do prostoru místností bytu (nebytového prostoru) prostupem stěnami a přestupem z vnitřních rozvodů tepla a která rovněž vyjadřuje část podílu nákladů na vytápění (temperování) společných částí domu“.

Vzhledem k tomu, že základní složka nesmí být vyšší než 50%, nelze výše uvedené náklady v základní složce postihnout a musely by tedy, aby rozúčtování bylo spravedlivé, být zahrnuty v rozúčtování spotřební složky. To jde podle mého názoru proti smyslu metodického pokynu. Říkáte tedy, že ovšem takový postup je jediný možný k zajištění spravedlivého rozúčtování?

Rozúčtování tepla - kapacitní a spotřební složka faktury - Re: Rozúčtování tepla - kapacitní a spotřební složka faktury

Petr Patočka — Wed, 11 Jan 2012 12:15:48 +0100

Vyhláška 372/2001 bere fakturu jako celek. Jestli teplo dodavatel fakturuje jedno, dvou nebo vícesložkově nemá na rozdělení nákladů žádný vliv.

Absolutně není možné zaměňovat (spojovat) základní a spotřební složku úhrady s konkrétní částí faktury od dodavatele tepla.

Možná by spíše stálo za to se zeptat, proč V minulých letech firma provádějící vyúčtování musela často přistoupit ke korekcím tak, aby náklady na vytápění na m2 nepřesáhly rozmezí ±40% průměru. Pokud náměry indikátorů zohledňují chování uživatelů bytů fyzikálně zdůvodnitelným náměrem, není třeba žádných podezřelých korekcí.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Rozúčtování tepla - kapacitní a spotřební složka faktury

Wed, 11 Jan 2012 11:58:07 +0100

Dobrý den,

v našem SVJ řešíme rozúčtování tepla. Rozúčtování provádí „odborná firma“ na základě elektronických měřičů energie dodané topným tělesem. V minulých letech firma provádějící vyúčtování musela často přistoupit ke korekcím tak, aby náklady na vytápění na m2 nepřesáhly rozmezí ±40% průměru. Vzhledem k tomu, že se objevily dotazy, proč k těmto korekcím dochází, zkoumali jsme, jak vlastně výpočet probíhá.

Mimo jiných nejasností ve výpočtu a neochotě firmy sdělit konkrétní postup (prý „firemní know-how“) jsme došli k tomu, že velká část problémů vzniká tím, že na základní a spotřební složku se rozděluje celá faktura od Pražské plynárenská – tj. kapacitní i spotřební složka. Jinými slovy – základní složka rozúčtování pak pokryje víceméně jen kapacitní složku faktury a spotřební složka skutečnou spotřebu (tj. celá se rozpočítává podle náměrů měřičů a byty s nulovými náměry se nepodílí na platbě za vytápění spol. prostor apod.).

To je ovšem dle mého názoru v rozporu s vyhláškou MMR 372/2001, resp. s metodickým pokynem k jejímu uplatňování, která stanoví, že základní složka (40–50 procent nákladů) pokrývá „náklady na tepelnou energii, která může být dodána do prostoru místností bytu (nebytového prostoru) prostupem stěnami a přestupem z vnitřních rozvodů tepla a která rovněž vyjadřuje část podílu nákladů na vytápění (temperování) společných částí domu“. Tj. základní složka by měla pokrývat část spotřeby tepla, nikoli platbu za kapacitu.

Otázka tedy zní – lze kapacitní část faktury Pražské plynárenské rozúčtovat podle plochy bytu a až spotřební část faktury rozúčtovat dle vyhlášky MMR 372/2001, tj. tuto část rozdělit na základní a spotřební složku?