Portál společenství vlastníků jednotek - Může rozhodovat menšina? - Comments

Může rozhodovat menšina? - Norsko 6

Pavel — Tue, 01 Nov 2011 13:45:54 +0100

Dnes mám dobrou náladu a tak jsem přečetl již Váš druhý příspěvek.

Máme rozdílný názor na věc.

Pokud mi někdo řekne, že "pro pana A nemůže hlasovat, ale že zároveň není proti jeho kandidatuře a ani po vysvětlení, že když se zdrží, tak že je vlastně proti, stejně hlasuje zdržel se s tím, že tvrdí, že není proti, že se jenom zdržuje, tak je pro mne blbeček.

Samozřejmě má právo hlasovat pro i proti, on jenom nechápe, že zdržel se je v konečném důsledku proti a nedá si to vymluvit. Vždyť se přece jen zdržel. A vo tom to je.

Hezký den!

Pavel

Může rozhodovat menšina? - Norsko 5

lolek — Tue, 01 Nov 2011 13:04:45 +0100

pane „Pavle“

cit.„…slovo, které jste asi přehlédl…“
- nepřehlédl. jen jsem mu nedal takovou vážnost jakou jste asi očekával. Pokud já na něco „dávám vážnost“ pak to zvýrazním – jak uvádíte „graficky pojímám“ a případně i obarvím.
cit.„…Podstatné v tomto výroku je právě slovo NÁSLEDNĚ…“
- ano moje otázka mohla být „pregnatnější“ ale měl jsem za to, že Vám bude merit věci zřejmý
- v příspěvku Norsko 2 je uvedeno že cit.„…ten blbeček řekne, že má právo hlasovat jak chce a zdrží se…“. Z toho jsem odvodil otázku proč dehonestujete Vlastníky, jen proto, že se Vám procesně nelíbí způsob jejich vyjádření. Jen shrnu: dělíte tedy Vlastníky na
  1. ty co „projeví svůj (pokud možno podložený) názor“ tolerujete pokud jsou přítomni na Shromáždění hlasují jen „PRO“ nebo „PROTI“
  2. „blbečky“ kteří trvají na volbě „ZDRŽEL SE“ a nechtějí pochopit že to znamená „PROTI“
  3. „ty co mají NÁSLEDNĚ držet hubu“ protože na Shromáždění nebyli
  Pokud jsem snad něco přehlédl nebo díky své stylistycké neobratnosti chybně interpretoval, pak mne prosím, opravte správně. Děkuji.

lolek

Může rozhodovat menšina? - Norsko 4

Pavel — Tue, 01 Nov 2011 10:35:30 +0100

1)Pane lolku, Vaše graficky pojaté odpovědi, kdy nadpis neladí s vlastním textem, mi činí potíže při jejich pochopení a proto je většinou nečtu, natož abych na ně odpovídal. Ale udělám výjimku.

2)Zvýrazním slovo, které jste asi přehlédl: „Každý kdo se neúčastní hlasování/volby by měl především následně držet hubu.“ Podstatné v tomto výroku je právě slovo NÁSLEDNĚ. Pokud přijde na shromáždění a projeví svůj (pokud možno podložený) názor, prosím, na to má právo. Pokud ale nepřijde a jen trousí „co by se a jak by se mělo“ tak na to se podle mne uvedený výrok vztahuje.

3)Máme problém s účastí. Když u voleb, kde musí být nadpoloviční většina ze všech, nejen z přítomných, opakovaně vysvětluji, že kdo není PRO je vlastně PROTI a jednotlivci se přesto ZDRŽÍ, tak jsem je nazval blbečky a na svém názoru si trvám. Oni zkrátka nebyli pro zvolení konkrétního člověka a jestli byli proti nebo zdržel se je ve výsledku úplně jedno. V Norsku to již pochopili, očekávám, že za 20 let to může být i u nás. Systém 0×1 neplatí jen v počítačích. Zda to pochopíte, je jen na Vás.

4)Když někdo „argumentuje“ totáčem, tak většinou žádný argument nemá, že?

Hezký den!

Pavel

Může rozhodovat menšina? - Může rozhodovat menšina 8

lolek — Tue, 01 Nov 2011 09:59:06 +0100

cit.„…Každý kdo se neúčastní hlasování/volby by měl především následně držet hubu…“
- není mi jasné proč je „blbečkem“ ten kdo se chce volbu „zdržel se“ když jak pro usnesení je důležité jen PRO a nikoli-PRO. Klidně by mohla být volba „zdržel se“ i vícestupňová. Je to relevantní názor, je.
- trochu mi to zavání totáčem kdy každý musel volit (oportunisticky: PRO (stranu) PROTI (imperialismu)).
cit.„…pokud se svého práva vzdají svou neúčastí tak se …“
- je právem „neúčastnit se“ protože i „neúčast“ JE volbou. Jaká volba to je jasné „nikoli-PRO“. Co je na tomto tak iritující ??

lolek

Může rozhodovat menšina? - Norsko 2

Pavel — Tue, 01 Nov 2011 09:25:22 +0100

Předsedo,

předně souhlasím s tvrzením: „Každý kdo se neúčastní hlasování/volby by měl především následně držet hubu.“

S tím „zdržel se“ to ale vidím jinak. Pokud se někdo „zdrží“ tak není „pro“ a tím je vlastně „proti“. K přijetí rozhodnutí se počítají pouze hlasy „pro“. Čeká nás shromáždění a tam to budu na úvod zase vysvětlovat. A zase se najdou intelektuálové, kteří budou plkat, že pro pana A nemůže hlasovat, ale že zároveň není proti jeho kandidatuře a že má právo hlasovat „zdržel se“. Tak opakovaně vysvětlím, že kdo se zdrží je proti a ten blbeček řekne, že má právo hlasovat jak chce a zdrží se.

Hezký den!

Pavel

Může rozhodovat menšina? - Norsko

anonn — Tue, 01 Nov 2011 09:09:59 +0100

V Norském parlamentu mají jednu takovou zvláštnost. Na lavicích poslanců jsou hlasovací tlačítka ale pouze DVĚ – SOUHLAS – NESOUHLAS. Žádné „zdržuji se“ neexistuje – poslanec je zaměstnán proto, že se MUSÍ vyjádřit.

Tohle bych zavedl jako zákonnou povinnost (nejen) v SVJ – povinnost vyjádřit se!

Spoustě lidí je všechno fuk, k volbám nejdou, na shromáždění SVJ kašlou ale pak nadávají jak jejich stát/dům vypadá, jak se vše rozkrade apod. Každý kdo se neúčastní hlasování/volby by měl především následně držet hubu.

Předseda

Může rozhodovat menšina? - hluboce nesouhlasím

Jaroslav Jaroslav — Tue, 01 Nov 2011 08:47:02 +0100

účast na shromáždění je povinnost vlastníka získaná spolu s vlastnictvím bytu, a pokud se někdo nezůčastní shromáždění (jednou ročně v předem známém termínu), tak nemá !!!! zájem zůčastnit se rozhodování. Maximálně má zájem buzerovat výbor. Bez účasti na shromáždění je barák i výbor paralizován a zpravidla to směřuju buď k diktatuře výboru, nebo rozpadu baráku. elektronicky můžete plkat na takovémto portále, ale nakonec někdo musí zvednout ruku, a říct ano, nebo ne !!! jednoznačně a prokazatelně.

Může rozhodovat menšina? - Mají zájem, ale nechtějí dodržovat, byť problematický zákon - hm

jardaparda — Mon, 31 Oct 2011 20:55:15 +0100

Zákon ale nic takového neumožňuje. V blízkém budoucnu jsem pro, aby bylo po řádné a dostatečné autentizaci a autorizaci (včetně začlenění plných mocí) umožněno konat shromáždění v kombinaci klasického např. videokonferencí (narozdíl od cesty korespondenční, tedy nejen z hlediska podvodných/přemlouvacích/vyhrožujících jednání především z hlediska komunikace a vyjasnění si názorů v diskuzi zcela nedostatečné), ale zatím k tomu doba nenazrála - ani legislativní + odborně-znalostní, ani standardizovaně v rozšíření příslušné techniky u všech vlastníků.
A navíc nejen diskuze, ale i hlasování by u středních a velkých SVJ takto bylo zatím jen o dost divočejší, a spíš než plus by to přineslo bez dostatečně odladěných pravidel mínus.

Kromě toho, dnes stačí k udělání si názoru technické a "odborné" zrůdnosti typu Datové schránky, různé ty IZIPy, OpenCardy a budoucí Základní registry, a hned jsme doma, jak by za stávajícího stavu a času implementace podobného technického ošetření do právního řádu asi dopadla - zcela mimo mísu (nebo spíš jako něco do mísy).

Pokud byly myšleny i parodie shromáždění typu: vlastník odpoví e-mailem (nejlíp i elektronicky nepodepsaný komerčním/kvalifikovaným certifikátem), že souhlasí/nesouhlasí s tím, co mu pokoutně řádně upravené pošle na odsouhlasení výbor nebo čtvrtina (ZoVB) či desetina (nový ObčZ) vyčůránků, tak takhle jako fakt ne...

Může rozhodovat menšina? - Neplést účast na rozhodování a účast na shromáždění

plk. Bc. Nikodým Chytil — Mon, 31 Oct 2011 10:51:34 +0100

„Vsichni se maji ucastnit shromazdeni“

Trochu zjednodušujete.

Všichni se jistě mají účastnit rozhodování. K tomu, aby se všichni, kdo mají zájem, účastnili rozhodování, není třeba vyžadovat, aby se osobně účastnili shromáždění.

Měla by v civilisované zemi postačit účast na rozhodování dálkovým způsobem (prostřednictvím pošty, prostředů dálkové komunikace, …)

Řada vlastníků bytů má zájem účastnit se rozhodování, a to i v případě, kdy se neúčastní shromáždění.

Může rozhodovat menšina? - Rozhoduje aktivní část spoluvlastníků

Pavel — Thu, 27 Oct 2011 16:16:42 +0200

V „bytovém spoluvlastnictví“ to má být jako např. při rozhodování v obchodních společnostech či ve družstvu nebo při volbách.

Rozhoduje aktivní část spoluvlastníků/voličů. Zda je menšinou či většinou je nerozhodné. Všichni mají právo rozhodovat, ale pokud se svého práva vzdají svou neúčastí tak se samozřejmě musí nastavit nějaký mechanismus, aby SVJ či obchodní společnosti mohly normálně fungovat.

Hezký den!

Pavel

Může rozhodovat menšina? - Ano, většina z většiny

Jandus — Thu, 27 Oct 2011 15:54:19 +0200

Ano, většina z většiny může být menšina všech. Vsichni se maji ucastnit shromazdeni a pak si nemohou stezovat!

Může rozhodovat menšina?

Thu, 27 Oct 2011 15:46:02 +0200

Spoluvlastnictví

§ 1100/1 O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

§ 1101/1 věta první K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků.

Pro rozhodování se tedy vyžaduje většina hlasů všech spoluvlastníků pro běžnou správu a alespoň dvoutřetinová většina hlasů všech spoluvlastníků pro rozhodnutí o významné záležitosti. To se jeví v pořádku, menšina není nikdy přehlasována.

Bytové spoluvlastnictví

§ 1177/2 Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.

Pro rozhodování se tedy vyžaduje většina hlasů přítomné většiny vlastníků, a to i pro rozhodnutí o významné záležitosti.

Jenže většina z většiny může být menšina všech.

Jsou dvě možnosti výkladu:

(1) Protože § 1100/1 a § 1101/1 tvoří základní princip rozhodování o společné věci a navíc neobsahují ustanovení „není-li v zákoně uvedeno, že postačí menší podíl hlasů všech spoluvlastníků“, platí pro bytové spoluvlastnictví § 1100/1 a § 1101/1 a § 1177/2 současně, jinak by mohla být přehlasována menšina.

(2) § 1177/2 je speciální úpravou vůči § 1100/1 a § 1101/1, a zákonodárce tak záměrně povoluje, aby mohla být přehlasována většina, a to i pro rozhodnutí o významné záležitosti.