Portál společenství vlastníků jednotek - Co je myšleno pod pojmem „Shromáždění musí být svoláno … a to do 30 dnů od doručení této žádosti“. - Comments

Co je myšleno pod pojmem „Shromáždění musí být svoláno … a to do 30 dnů od doručení této žádosti“. - Shromáždění musí být svoláno do termínu... 11

rivr — Fri, 12 Aug 2011 19:36:38 +0200

cit.(): „…Je něčím zakázáno (zákon, vyhláška atd.) abych si stanovy a ZoVB četl a chápal takto…“

Chápat si můžete jakkoliv. Poslední slovo ale ve výkladu bude mít soud.

Pane „Erik“ já jsem se pokusil uvést jen na pravou míru zavádějící názor na pana „jardypardy“, který tvrdí, že pokud se mu nějaké ustanovení Stanov nelíbí – prostě si vytrhne bez kontextu nějakou větu tuhle nebo támhle a pak se s tím bude ohánět.

Je pouze jeho neznalostí pokud tvrdí, že nelze „…obejít výbor v rozumném a adekvátně použitelném čase…“ – není to pravda, pokud si Vlastníci nezmění v nějakém deliru tremens Stanovy tak, že pak jen skřípou zuby – což ale není případ citovaného čl.VII/6 vzorových stanov.

rivr

Co je myšleno pod pojmem „Shromáždění musí být svoláno … a to do 30 dnů od doručení této žádosti“. - Shromáždění musí být svoláno do termínu... 10

rivr — Fri, 12 Aug 2011 19:28:25 +0200

cit.(): „…Výbor může svolat schůzi až o rok a klidně i později…“

Bezpochyby může ale je chybné dovozovat z toho, že není možné Shromáždění s termínem „za rok“ přeskočit konáním Shromáždění v bližším termínu. Pokud jsou zmiňovány vzorové stanovy – pak je nutno přečíst vše:

cit. čl.VII/6 zák.371/2004 – vzorové stanovy

Shromáždění musí být SVOLÁNO též, požádá-li o to s uvedením návrhu pořadu jednání nejméně takový počet členů společenství, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu všech hlasů, a to do 30 dnů od doručení této žádosti

Samozřejmě lze obstrukčně VYKLÁDAT, že slovo „SVOLAT“ ve významu „OZNÁMIT SVOLÁNÍ“
Nikoli význam je nepochybně „KONAT Shromáždění“.

V tomto případě lze postupovat SPOREm po 30-tém dnu od doručení žádosti oznámí konání Shromáždění „osoby pověřené 25% Vlastníků“. Pozor ale: 25% stačí na svolání a konání – nikoli na výměnu členů Výboru porušujících své právní povinosti.

rivr

Co je myšleno pod pojmem „Shromáždění musí být svoláno … a to do 30 dnů od doručení této žádosti“. - Termín svolání schůze

AnonymousX — Fri, 12 Aug 2011 16:55:18 +0200

Ve svém podnětu pro svolání schůze uveďte termín, do kterého dne má být schůze konána (ale tak, aby výbor mohl dodržet ostatní lhůty.

Pokud nemáte ve stanovách něco jiného, tak nový výbor začíná okamžikem zvolení a ne až mu někdo něco předá nebo ho někde zapíše.

Co je myšleno pod pojmem „Shromáždění musí být svoláno … a to do 30 dnů od doručení této žádosti“. - Co je myšleno pod pojmem „Shromáždění musí být svoláno …

Erik — Fri, 12 Aug 2011 14:21:39 +0200

Všem děkuji za názory. Hrozně rád bych se ztotožnil s názorem pana „jardopardo“, ale nejde to. Myslím si tak jako většina odpovědí, že §11 odst. 1 věta druhá ZoVB sice obecně říká z podnětu koho je možné svolat schůzi shromáždění, ale stanovy upřesňují způsob svolání. Ve stanovách je určen svolavatelem výbor (čl.VII/4), nebo na žádost =>25% zase výbor (čl.VII/5), nebo po NE-akceptaci žádosti dle čl.VII/5 i jiní než výbor (čl.VII/6). Tedy výbor má „možnosti Legální obstrukce“ a např. prodlužovat čas k jeho odvolání. Uvedu příklad: Víc jak polovina členů (pro jistotu = usnášení schopnost) chce volit nový výbor a tak se pokusí svolat schůzi díky čl. VII/5 vše z podnětu 25% členů. Výboru dodají návrh pořadu jednání. Pro jistotu i vypracují podklady pro jednání shromáždění a dodají je výboru s návrhem programu i když je to povinností svolavatele (čl.VII/4). Logicky asi nebude výbor hledat argumenty na své odvolání. Možné obstrukce, pokud bych 100% akceptoval výklad pana „lake“:

Výbor může svolat schůzi až o rok a klidně i později. Nic mu nebrání svolat na svůj podnět jinou schůzi s vlastním programem a tím si prodlouží nutnost svolání „vynucené schůze“ co nejpozději a dodrží limit méně než roční prodlevy mezi schůzemi.
Pokud i dojde ke svolání „vynucené schůze“ a na schůzi se zvolí nový výbor, ten i tak nebude moct nic dělat než bude vše „zoficiálněno“ = zapsáno do „rejstříku společenství spravované OR“.
Na zapsání změny do rejstříku společenství (kromě jiného) potřebuje nový výbor oficiální usnesení, kde došlo k pře-volení. A toto zabezpečuje svolavatel a tedy starý výbor. Není mi známo, že by měl svolavatel termín na dodání platného usnesení a zápisu ze schůze.
Aby i mohl nový výbor něco podnětného dělat, tak potřebuje protokolárně převzít agendu od starého výboru. I k manipulaci s BU v bance potřebuje nový výbor být zapsán v OR. Není mi známo, že by někde byl stanoven termín předání agendy.
atd.

Nejraději bych se díval na svolání „vynucené schůze“ takto. Členové podají žádost dle (VII/5). Výbor má cca 2týdny na zaslání pozvánky (15dnů před konáním schůze) s podklady (vše dodané žadatelem) a do 30 dnů musí být schůze. Když ne, tak svolá schůzi žadatel o schůzi. V návrhu programu schůze se nesmí zapomenout na odsouhlasení si termínů další nutné činnosti starého výboru (vydání usnesení ze schůze, předání agendy apod.). Je něčím zakázáno (zákon, vyhláška atd.) abych si stanovy a ZoVB četl a chápal takto?

Co je myšleno pod pojmem „Shromáždění musí být svoláno … a to do 30 dnů od doručení této žádosti“. - Shromáždění nesmí... - líbí nelíbí, mám jinej názor

jardaparda — Fri, 12 Aug 2011 09:50:44 +0200

Nesmysl. Stanovy můžou doplňovat a upřesňovat (pak specifikovat věci i zvlášť v případech, kdy to je v zákoně i přímo napsáno, nebo dokonce přikázáno, jaké minimum musí obsahovat), ale právě ne přebíjet. Vzorové to dělají, spousta ostatních taky (a to nejen v tomto případě). Ohledně ústavních práv v případě uvažované chyby přímo v ZoVB by šlo jít "vejš" (spousta lidí to už udělala), ale to tady není třeba.

Ale vy si dělejte v případě nutnosti obejít výbor co chcete, jiná SVJ a vlastníci se zařídí podle zákona (svolání provedou dle stanov, ale bez účasti výboru) a náhodou i tedy podle rozumu, a jistě budou i připraveni případně hájit platnost a oprávněnost svýho kroku.

Nemožnost obejít výbor v rozumném a adekvátně použitelném čase by obracelo na hlavu celé vlastnické právo, ale v tomto případě je v zákoně zcela jasné, že se vůbec přes výbor jít nemusí (což by bylo v případě akutního problému a jeho nekonání, nebo při jeho uvažovaném odvolání na hlavu víc než dost).

Co je myšleno pod pojmem „Shromáždění musí být svoláno … a to do 30 dnů od doručení této žádosti“. - Shromáždění se nemusí konat hned po svolání

Zdenek 22 — Wed, 10 Aug 2011 14:43:32 +0200

Co je na tom divného? Legální obstrukce v rámci (špatných) vzorových stanov. Já jen děkuji za tuto i jiné diskuse, že vím zase o jednom kostlivci, kterého je třeba změnou stanov z pomyslné skříně vyhodit.

Co je myšleno pod pojmem „Shromáždění musí být svoláno … a to do 30 dnů od doručení této žádosti“. - Shromáždění musí být svoláno do X dnů

Předseda SVJ — Wed, 10 Aug 2011 12:44:34 +0200

Obvykle souhlasím s lakem, ale nedokážu si představit, že bych mohl svolat na popud čtvrtiny vlastníků společenství za rok a blokovat tak ostatní případné pokusy o své odvolání, například, a nikdo nemohl nic dělat. Ne že bych měl chuť to zkoušet. V SVJ je nás totiž 7.

Co je myšleno pod pojmem „Shromáždění musí být svoláno … a to do 30 dnů od doručení této žádosti“. - Shromáždění musí být svoláno do 30 dnů 1

lake — Tue, 09 Aug 2011 14:20:00 +0200

Eriku,

máte zřejmě stanovy odpovídající v této části vzorovým. Podle těchto stanov shromáždění musí po výzvě být svoláno (pozvánkou) do 30 dnů. Pak následuje další, minimálně patnáctidenní lhůta a teprve o jejím uplynutí může shromáždění být konáno.

Datum konání může být v pozvánce uvedeno klidně i o jeden, dva, šest či dvanáct měsíců později. Svolavatel (zpravidla statutární orgán) není v určení data vzorovými stanovami nijak omezen. Může tedy úspěšně oddálit konání shromáždění, na němž se má např. hlasovat o jeho odvolání.

Upozorňuji, že úvaha o roční pauze mezi žádostí a konáním shromáždění není ani vtip, ani nadsázka. Mohu citovat z rozsudku Nejvyššího soudu 28 Cdo 5216/2007, ze dne 14.5.2008, který se vyjádřil k otázce kdy má být svoláno shromáždění na žádost vlastníka jednotky. Nejvyšší soud dospěl k tomuto závěru:

„Není povinností statutárního orgánu svolat shromáždění ihned, jakmile dostane žádost o projednání. Většinou se (ve větších společenstvích) shromáždění koná jednou ročně …“

Takže hrozba odkladu shromáždění na 31.12. následujícího roku je při vzorových stanovách celkem reálná a nepostižitelná. Navíc v této době ani ostatní vlastníci nemohou sami svolat shromáždění, viz článek VII odst. 6 vzorových stanov:

„Nesplní-li svolavatel uvedený v odstavci 4 povinnost svolat shromáždění podle odstavce 4 nebo 5, jsou oprávněni shromáždění svolat členové společenství, jejichž počet hlasů činí alespoň jednu čtvrtinu všech hlasů.“

Jakmile totiž svolavatel svou povinnost splnil tím, že rozeslal a vyvěsil pozvánky s datem konání o rok později, je tím shromáždění bezpochyby řádně svoláno; nenastane tedy případ předvídaný v čl. VII odst. 6 vzorových stanov a ostatní členové společenství nejsou oprávněni během této doby shromáždění svolat sami.

Že je toto pro praktický život nesmyslné netřeba zdůrazňovat. Inu – vzorové stanovy jsou vládní paskvil a vy máte, co jste si odhlasovali.

Naštěstí nic vám nebrání schválit si stanovy jiné, lepší. Jen pro inspiraci: v Obchodním zákoníku se svolání členské schůze družstva řeší mnohem rozumněji témto způsobem:

Obchodní zákoník, § 239 odst. 3
„(3) Členská schůze musí být svolána, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina všech členů družstva, kontrolní komise, jakož i v dalších případech, určují-li tak stanovy. Jestliže představenstvo nesvolá členskou schůzi tak, aby se konala do 40 dnů od doručení žádosti, je osoba písemně pověřená osobami nebo orgánem, který požadoval svolání členské schůze, oprávněna svolat členskou schůzi sama.“

lake

Co je myšleno pod pojmem „Shromáždění musí být svoláno … a to do 30 dnů od doručení této žádosti“.

Mon, 08 Aug 2011 11:42:26 +0200

Dle stanov SVJ je textace: Shromáždění musí být svoláno též, požádá-li o to s uvedením návrhu pořadu jednání nejméně takový počet členů společenství, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu všech hlasů, a to do 30 dnů od doručení této žádosti.

Je tím myšleno, že oznámení o konání schůze má být doručeno členům a v něm může být termín schůze jakýkoliv po termínu „do 30dnů od doručení žádosti“, nebo je tím myšleno, že do 30dnů se musí konat schůze?

Z logiky věci by to mělo být tak, že 25% lidí dodá výboru žádost o svolání schůze shromáždění a v žádosti uvede i návrh pořadu jednání (případně dle potřeby dodá odůvodnění – potřebné vysvětlení k některým bodům = tedy připraví podklady pro jednání shromáždění a Výbor by do návrhu pořadu neměl nijak zasahovat.

Prosím o vysvětlení. Do 30dnů znamená termín konání schůze nebo termín oznámení schůze, kde si výbor může svévolně určit jakýkoliv termín konání schůze?

Děkuji předem za odpověď