Portál společenství vlastníků jednotek - Zpochybněný výklad pojmu "dohoda" v FAQ - Comments

Zpochybněný výklad pojmu "dohoda" v FAQ - Zpochybněný výklad pojmu "dohoda" v FAQ 4

lake — Sat, 19 Mar 2011 08:53:21 +0100

Domnívám se, že rozsudek 22 Cdo 3651/2009 je vadný. Tedy nejde o zpochybnění pojmu „dohoda“ obsaženého ve FAQ. Svůj názor na tento rozsudek jsem vyjádřil zde:
http://www.portalsvj.cz/…-fondu-oprav#…

lake

Zpochybněný výklad pojmu "dohoda" v FAQ - Výklad ZoVB 4

Pavel — Sat, 19 Mar 2011 07:48:15 +0100

Poslední (špatný) judikát NS má svůj původ v paskvilu ZoVB, který je i pro nespecializované právníky obtížně pochopitelný. A specializovaní právníci pak mohou špatný ZoVB vykládat různě. Pan Králík určitě není specializovaný právník na ZoVB. To je jako by gynekolog vrtal zuby. Oba jsou doktoři, ale…

Zdůvodnění je vadné a věta o ustálené judikatuře NS vyloženě nepravdivá (v případě řadových soudců tohoto senátu přímo lež, protože sami vydali opačný Rozsudek 22 Cdo 2038/2008).

Na druhou stranu mne to tak nepřekvapilo. Znám judikaturu např. NSS, kde počet judikátů k jednomu § byl např. 5:7 a otázku musel projednat rozšířený senát NSS. U sporných věcí ÚS projednává tyto rozpory plénum ÚS.

Mechanismy pro opravu nejednotných stanovisek soudců tedy jsou, ale musí být používány.

Hezký den!

Pavel

Zpochybněný výklad pojmu "dohoda" v FAQ - Výklad ZOVB 2

J.V. — Fri, 18 Mar 2011 20:49:34 +0100

Jak to vypadá, tak nejen člen společenství, ale i každý soudce NS si zákon vykládá po svém ;-). Jednou je dohoda vůle všech a jednou (s odvoláním na ústavní soud), je to rozhodnutí určené hlasováním :-/. A už vůbec nechápu ten začátek: „Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu, od níž se dovolací nehodlá odchýlit ani v souzené věci“, ale třeba jen špatně chápu pojem „ustálený“ :-).

Zpochybněný výklad pojmu "dohoda" v FAQ - Výklad ZOVB

miklik — Fri, 18 Mar 2011 15:57:36 +0100

No a nyní babo raď, jak se v tom má chudák člen společenství a výbor vyznat. Navíc konkrétně u nás si každý sebevědomý člen zákon vykládá po svém a domnívá se, že jedině tak jak to sám vykládá, tak jedině je to správně.

Zpochybněný výklad pojmu "dohoda" v FAQ

Vosobně — Fri, 18 Mar 2011 14:57:47 +0100

Ve světle příspěvku Šárka 1 (bez ověření), 18. Březen 2011 – 10:59 http://www.portalsvj.cz/…-fondu-oprav#… lze hovořit o zpochybněném Výkladu pojmu „dohoda“ v FAQ – časté dotazy. Příspěvek Šárky 1 odkazuje na Rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 3651/2009 http://www.nsoud.cz/…783200499F1B?…

V naprostém rozporu se závěry uvedenými ve Výkladu pojmu „dohoda“ v FAQ – časté dotazy uvádí usnesení NS mimo jiné:

Cituji:

"Podle § 15 odst. 1 ZVB jsou vlastníci jednotek povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2).

Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu, od níž se dovolací nehodlá odchýlit ani v souzené věci, je za „dohodu“ předpokládanou § 15 odst. 1 ZVB třeba považovat i usnesení shromáždění společenství vlastníků, přijaté na základě zákonem upraveného a řádně použitého mechanismu hlasování (k hlasu vlastníka jednotky viz zejména § 11 odst. 3 citovaného zákona). Jiný (zvlášť vyjádřený) projev shody vůle vlastníků jednotek není při spoluvlastnickém vztahu nezbytný. Tomuto výkladu odpovídá i závěr Ústavního soudu České republiky (srovnej jeho nález ze dne 8. března 2005, sp. zn. I. ÚS 646/04, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, C. H. Beck, svazek 36, pod pořadovým č. 49), podle něhož je hlasování vlastníků jednotek podle § 11 odst. 3 ZVB projevem vzájemného vztahu mezi spoluvlastníky. Dohodou vlastníků jednotek o jiném rozsahu podílu na správě domu, než odpovídá jejich spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, tak může být též usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek, bylo-li přijato postupem odpovídajícím zákonné úpravě přijetí takového rozhodnutí (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. března 2007, sp. zn. 28 Cdo 1253/2006, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 5090). Proti uvedenému rozsudku byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 27. září 2007, sp. zn. II. ÚS 1501/07 (uveřejněným na internetových stránkách Ústavního soudu České republiky – http://nalus.usoud.cz) pro zjevnou neopodstatněnost, když se výslovně ztotožnil s právními závěry vyslovenými v uvedeném rozhodnutí, k nimž se následně dovolací soud přihlásil např. v usnesení ze dne 25. listopadu 2010, sp. zn. 22 Cdo 796/2009, uveřejněném na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky – www.nsoud.cz.

Ve světle shora uvedených závěrů je tedy třeba v daném případě považovat přijetí změny části stanov, upravující způsob rozúčtování nákladů spojených s provozem a údržbou společných částí domu, společenstvím vlastníků jednotek odchylně od způsobu stanoveného ve smyslu § 15 odst. 1 ZVB (poměrně podle velikosti spoluvlastnických podílů), a to na základě usnesení usnášeníschopného shromáždění vlastníků jednotek přijatého ve smyslu § 11 odst. 4 ZVB více než tříčtvrtinovou většinou přítomných hlasů, za souladné se zákonem."

Konec citace