Portál společenství vlastníků jednotek - Četnost shromážění vlastníků versus počítání lhůty podle obč.zák. - Comments

Četnost shromážění vlastníků versus počítání lhůty podle obč.zák. - Rok není třeba definovat

Manuela — Sat, 20 Mar 2010 08:37:56 +0100

Rok je tzv. notorieta, kterou není třeba definovat. Čekala jsem, že to některý ze zdejších teoretiků napíše, nestalo se tak, tak jsem ho zastoupila.

Manuela

Četnost shromážění vlastníků versus počítání lhůty podle obč.zák. - „Děkuji právníkovi

Anonymous — Sat, 20 Mar 2010 08:26:19 +0100

„Děkuji právníkovi číslo 1, že neodpověděl na položenou otázku.“

Tak to právníci dělají.

Četnost shromážění vlastníků versus počítání lhůty podle obč.zák. - Četnost shromáždění - 12

AnonymousX — Sat, 20 Mar 2010 06:46:20 +0100

Děkuji právníkovi číslo 1, že neodpověděl na položenou otázku. Má úvaha je tedy správná.

Četnost shromážění vlastníků versus počítání lhůty podle obč.zák. - Co takhle si přečíst

AnonymousX — Sat, 20 Mar 2010 06:44:03 +0100

Co takhle si přečíst otázku ? Ve stejný den, třeba 16.4. můžete začínat vždy, i ve stejnou hodinu nebo později, v tom problém není.

Četnost shromážění vlastníků versus počítání lhůty podle obč.zák. - Četnost shromáždění 7

lake — Sat, 20 Mar 2010 04:02:36 +0100

PeDuPles napsala: A že slovo „ročně“ běžně zákonodárce používá ve významu „za kalendářní rok“ lze odvodit i z formulací v Zákoně o daních z příjmů

Není to pravda, i když z laického pohledu by to tak mohlo vypadat. Ze znění zákona o daních z příjmů lze odvodit, že pokud zákonodárce používá pojem "ročně", míní tím většinou zdaňovací období, tedy dobu/lhůtu 12 měsíců stanovenou v § 5 odst. 1 ZDP pro fyzické osoby, nebo v § 17a ZDP pro právnické osoby. To může, ale nemusí být kalendářní rok.

Zákon o dani z příjmů stanoví účetní období právnických osob jako kalendářní rok, nebo hospodářský rok, což je dvanáct měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích. Hospodářský rok začíná prvým dnem některého kalendářního měsíce s výjimkou ledna (viz zákon o účetnictví).

Použitý pojem "ročně" se tedy většinou vztahuje ke zdaňovacímu období - buď ke kalendářnímu roku, nebo k hospodářskému roku, podle toho, jaký roční cyklus konkrétní účetní jednotka zvolila. Analogicky za "roční odpis" se považuje odpis za zdaňovací období, nikoliv za kalendářní rok (§ 26 odst. 6 ZDP).

lake

Četnost shromážění vlastníků versus počítání lhůty podle obč.zák. - Co takhle

Krupp — Fri, 19 Mar 2010 21:02:13 +0100

Co takhle vybrat si nějaký den, třeba 16.4. Začít ve 24 hodin, další rok to můžete dělat ve 23.45 atd. To vám vydrží bezmála 100 let.

Jirka

Četnost shromážění vlastníků versus počítání lhůty podle obč.zák. - Četnost shromáždění - 6

PeDuPles — Fri, 19 Mar 2010 18:02:32 +0100

Mám pozdravovat od právníka číslo 1 veškeré místní osazenstvo a vyřídit, že by opravdu chtěl mít naše starosti :-)

Ve Vašem konkrétním případě by doporučil dát do stanov klauzuli, že se shromáždění koná vždy poslední sobotu v březnu. Tím by případné výkyvy byly prý dostatečně legalizovány.

Četnost shromážění vlastníků versus počítání lhůty podle obč.zák. - Četnost shromáždění - 11

AnonymousX — Fri, 19 Mar 2010 17:27:47 +0100

Děkuji za pěknou odpověď. Děkuji i Vašim známým právníkům.

Paní PeDuPles, byla byste tak hodná a tlumočila tomu 1. právníkovi můj dotaz vycházející z uvedeného příkladu ?

Příklad: V našem SVJ pořádáme schůze pouze v sobotu. Tento rok bude shromáždění vlastníků 27.3. V roce 2011 bude 26.3. a v roce 2012 už musí být 24.3, protože 31.3. by bylo pozdě ? ( zatím to praktikujeme tak, že shromáždění vlastníků by v roce 2012 bylo 31.3. )

Je tato úvaha správná ?(a tedy termíny se budou posouvat směrem k počátku roku ) Nebo lze (při dodržení lhůty jednoho roku) nějakým způsobem konat shromáždění dne 31.3.2012 ? (neuvažujme možnost konání 2. shromáždění )

Četnost shromážění vlastníků versus počítání lhůty podle obč.zák. - Četnost shromáždění 5

lake — Fri, 19 Mar 2010 16:58:09 +0100

Paní PeDuPles, nezbývá než přijmout váš závěr. Ještě přidávám další citát - stanovisko odborníka z oblasti finančnictví.
lake

Nacher, Patrik: Otakar Schlossberger: „Nový zákon by měl více chránit spotřebitele. Uvidíme v praxi“ (online)
Rozhovor serveru www.bankovnipoplatky.com s předsedou představenstva společnosti Akcenta, spořitelní a úvěrní družstvo a prvním Finančním arbitrem ČR z let 2003 až 2007 o novém zákonu o platebním styku (284/2009)
-------------------------------------------------------
Otázka: V zákoně se píše o povinnosti informovat klienta o stavu účtu minimálně jednou měsíčně.
(...)
Odpověď: Z tohoto ustanovení lze dovodit, že poskytovatel si nemůže s klientem dohodnout jinou lhůtu než měsíční, neboť zákon užívá výraz, že intervaly „nesmějí“ být delší než jeden měsíc při poskytování těchto informací. Jedná se tedy o výpisy z účtu, i když je takto zákon neoznačuje.
-------------------------------------------------------

Četnost shromážění vlastníků versus počítání lhůty podle obč.zák. - Četnost shromáždění - 4

PeDuPles — Fri, 19 Mar 2010 16:49:11 +0100

No a nemohli bychom se tedy prosím shodnout na tom, obzvláště vzhledem k výše uvedeným citacím ze ZoDP, které jsou v opačném smyslu, že zákonodárce používá termín „ročně“ nesystematicky a je tedy možný obojí výklad, dokud vyšší místa nerozhodnou jinak?

Četnost shromážění vlastníků versus počítání lhůty podle obč.zák. - Četnost shromáždění vlastníků 3

lake — Fri, 19 Mar 2010 16:37:12 +0100

Přidávám citát - stanovisko právníka z oblasti pracovního práva.
lake

Zdravotní prohlídka jednou ročně nebo jednou za 12 měsíců?
Autor: Odpověděla JUDr. Eva Dandová
Zdroj: http://www.bozpinfo.cz
Datum: 29.9.2009
---------------------------------------------------------------
Ustanovení § 94 zákoníku práce o noční práci i ustanovení § 247 o preventivních prohlídkách mladistvých zaměstnanců používá legislativního obratu „pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně“. Z toho tedy vyplývá, že by preventivní prohlídka měla být vykonána nejpozději do roka. Zákoník práce nemá speciální ustanovení o počítání času, odkazuje na občanský zákoník a ten výslovně stanoví, že lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Polovinou měsíce se rozumí patnáct dní a že konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den.
(...)
Já jako právník musím konstatovat, že by zaměstnavatel měl naplánovat preventivní prohlídky tak, aby se opakovaly nejpozději do roka a dne, po tomto datu by neměl připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž podmínkou je lékařská preventivní prohlídka.
---------------------------------------------------------------

Četnost shromážění vlastníků versus počítání lhůty podle obč.zák. - Četnost shromáždění 2

Pavel — Fri, 19 Mar 2010 14:26:13 +0100

Jsem rád, že další 3 právníci potvrdili můj názor, že ZoVB je neskutečný paskvil. Jsou i jedinci, kteří se domnívají, že je to dobrý zákon.

Já také svolávám shromáždění v kalendářním roce a ne ve lhůtách. Jednak to uvádí literatura (např. Dvořák), jednak k tomu svádí zdravý rozum.

Připouštím, že lze teoreticky bádat i jiným směrem, ale venku je jaro…

Hezký den!

Pavel

Četnost shromážění vlastníků versus počítání lhůty podle obč.zák. - Četnost shromáždění - 1

PeDuPles — Fri, 19 Mar 2010 14:14:58 +0100

Tak jsem v dané otázce zburcovala tři své kamarády právníky a výsledky jsou tyto:

1 právník souhlasí s panem lake, že se shromáždění má konat ve lhůtách 1 krát za 12 měsíců dle § 122 Obč.Z.

2 právníci jsou toho názoru, že se musí rozlišovat mezi výrazy „lhůta“ a „frekvence“. Zatímco slovo lhůta, obsažené v § 122, udává termín, do kterého je něco nutno učinit s pevně stanoveným počátkem (do 60 dnů od vzniku SVJ, do 8 dnů od podání daňového přiznání apod.) a je uváděno s předložkou „do“, slovo frekvence udává počet úkonů, které je potřeba učinit za daný časový úsek (denně, týdně, měsíčně, ročně).

Tito dva právníci pak tvrdí, že na frekvenci lze poté analogicky vztáhnout § 122, tedy že je nutno danou činnost učinit v daném počtu opakování za období shodné pojmenováním nebo číslem. 1× denně pak znamená, že se činnost musí učinit 1 x v kalendářním dni (dni se stejným číselným označením data) a nikoli v intervalu 24 hodin, 1× týdně znamená, že se činnost musí učinit 1 x v kalendářním týdnu a nikoli po sedmi dnech, 1× měsíčně v daném kalendářním měsíci (se stejným pojmenováním) a nikoli ve stejné datum, a 1× ročně v daném kalendářním roce (se stejným číselným označením, tj. 2009, 2010, …)

Jeden z nich se matně upomenul na jakýsi soudní spor z dávné minulosti, ve kterém obchodní společnost žalovala úklidovou firmu, že si sjednali úklid jednou týdně a mají uklizeno jednou za 14 dní, když uklízečka přijde vždy v neděli a pak ihned v pondělí. Spor prý společnost projela s tím, že 1× za týden (kalendářní) uklizeno bylo dle smlouvy a pokud to chtěli po sedmi dnech, tak to tam měli napsat.

Všichni tři právníci se pak shodují na tom, že ZoVB je neskutečný paskvil, nad jehož výkladem se (nejen v uvedeném) dá diskutovat roky, neboť nikdy není zřejmé, co tím chtěl básník říci. A že se zákonodárci (když chtějí) vyžvejknout umí, prokázali jasně například v Zákoně o DPH (formulace „pokud její obrat nepřesáhne za částku 1 000 000 Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců“) nebo v Zákoníku práce (formulace „Zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout pracovní pohotovost na pracovišti v rozsahu nejvýše 400 hodin v kalendářním roce“).

A že slovo „ročně“ běžně zákonodárce používá ve významu „za kalendářní rok“ lze odvodit i z formulací v Zákoně o daních z příjmů:

Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny … hodnota nepeněžních darů … až do úhrnné výše 2000 Kč ročně…
Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění … ve výši 11 604 Kč ročně…

Takže závěrem – já si budu dál dělat schůze jednou ročně, tj. jednou v kalendářním roce, a to v termínu, kdy je potřeba něco řešit a ne tolikátého a tolikátého dubna, protože jednak to jeden z výkladů zákona připouští a závazné rozhodnutí neexistuje, jednak nám to tak všem vyhovuje, a v neposlední řadě proto, že v zákoně nejsou stanoveny žádné sankce, jak s oblibou říká (při jiných příležitostech u stejného zákona) místní SBD.

Četnost shromážění vlastníků versus počítání lhůty podle obč.zák. - Chápu to po svém

Krupp — Fri, 19 Mar 2010 13:35:00 +0100

Já chápu ustanovení konat shromáždění jednou za rok tak, že v každém roce by mělo být svoláno.

Jirka

Četnost shromážění vlastníků versus počítání lhůty podle obč.zák.

Fri, 19 Mar 2010 12:42:48 +0100

V jiném vlákně (http://www.portalsvj.cz/…-je-nezbytne) jsem byl obviněn, že nerozumím co si myslí lake. Vypsal jsem si tedy všechny příspěvky uživatele lake k problému a musím se přiznat, že má pravdu. Opravdu mu nerozumím. Dále uvádím přehled vyjádření uživatele lake k problému. Snažil jsem se, abych uvedl vše podstatné, celá diskuze je na uvedeném odkazu.

Děkuji všem, kteří mi bez invektiv a urážek pomohou pochopit tuto problematiku. Možná ani nemusím pochopit obecné počítání lhůty podle obč.zak, mi stačí, když budu vědět, kdy má proběhnout shromáždění vlastníků, jestli to u nás neděláme špatně.

Příklad: V našem SVJ pořádáme schůze v sobotu. Tento rok tedy bude shromáždění vlastníků 27.3.
V roce 2011 bude 26.3. a v roce 2012 už musí být 24.3, protože 31.3. by bylo pozdě ?
( zatím to praktikujeme tak, že shromáždění vlastníků by v roce 2012 bylo 31.3. )

Problém:

Vložil Anonymous, 16. Březen 2010 – 10:58 Bydlím tam od května 2009, dosud neproběhlo ani jednot shromáždění SVJ.

Příspěvky uživatele lake v časovém uspořádání:

Vložil lake, 16. Březen 2010 – 19:57 Počítání času nemá nic společného s kalendářními roky. Podle § 122 odst. 2 ObčZ. konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den. Podle § 122 odst. 3 ObčZ. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Vložil lake, 18. Březen 2010 – 6:54 Nerozumíte pojmu „lhůta“, což je je časový interval, v němž musí být něco vykonáno. Pletete si lhůtu s dobou, která uplyne mezi dvěma shromážděními ve vašem společenství. Diskuse byla o lhůtě podle § 11 odst. 1 ZoVB počítané podle ObčZ. Pletete si pojem „jednou ročně“ (lhůta podle ObčZ) s pojmem „jednou v kalendářním roce“ (období od 1.1. do 31.12.)

Vložil lake, 18. Březen 2010 – 9:09 K termínu „lhůta“ netřeba snad nikomu výkladu.

-- Děkuji za věcné odpovědi.

-- AnonymousX