Portál společenství vlastníků jednotek - telekomunikace - Comments

telekomunikace - smlouvy a nový vlastník

tata_FIDO — Fri, 23 Sep 2011 12:46:02 +0200

však je jasné že za SVJ navenek jedná a smlouvy s řádným mandátem uzavírá výbor společenství resp. tak je zaps8no na rejstříkovém soudu :-)

Ano byla uzavřena nová smlouva, a to i přesto, že je tam článek týkající se změny smluvních stran, kde práva a povinnosti ze smlouvy přecházejí na případné nástupce obou smluvních stran.

Pro nás je důležitý výsledek smlouva, která nám vyhovuje a k tomu patřičný poplatek – roční do „naší společné kasy“ (samozřejmě po odsouhlasení členy společenství)

telekomunikace - Změna vlastníka a smlouvy

lake — Fri, 23 Sep 2011 08:13:32 +0200

Změnou vlastníka objektu podle ZoVB přešla smlouva na nového vlastníka objektu, nikoliv na SVJ.
Společenství není účastníkem smlouvy a nemá tedy právo ji svým jménem měnit. K tomu jsou oprávnění (všichni) vlastníci jednotek v domě, viz § 12 ZoVB.
SVJ by mohlo jedině uzavřít smlouvu novou.

lake

telekomunikace - telekomunikace x platby

tata_FIDO — Fri, 23 Sep 2011 07:19:44 +0200

Jistá telekomunikační nadnárodní společnost provozuje na našem objektu systém antén, platí nám za to roční částku dle smlouvy. Pokud dochází ke změně na jejich technologii, např. přidání dalších zářičů či montáže dalších „krabic“, vždy jim navrhneme změnu smlouvy s navýšenou částkou a ta částka již není malá. Je to o dohodě mezi Vámi jako vlastníkem objektu a jimi. Původní smlouva také byla na někoho jiného, ale změnou vlastníka objektu přešla na naše společenství.

telekomunikace - Začnu od konce. Pocit, že

PetrKall — Thu, 22 Sep 2011 21:00:26 +0200

Začnu od konce. Pocit, že lepší by byla opakovaná platba (ročně) je jen pocit. Pokud hodláte něco „pronajímat“, je opakovaná platba na místě. Pokud ale chce operátor umístit svoje zařízení (technologii) v/na domě, je za zákona povinen s vámi (Společenstvím) uzavřít smlouvu o věcném břemeni – dál jen VB (zák.č.127/2005 Sb.). Za vklad VB na nemovitost přináleží vlastníkovi nemovitosti finanční náhrada. Zákon sice nevylučuje opakované plnění ale žádný operátor na opakované plnění za věcné břemeno nepřistoupí, protože by vynechání platby (z jakýchkoliv důvodů) bylo důvodem k vypovězení VB. A protože se komunikační sítě stavějí na dlohodobý provoz (minimálně pro návratnost investice), nemůže si nikdo dovolit, aby se i jen pro nějakou chybu v platbě celá síť zhroutila vypovězením technologie. Takže, jednorázová platba za věcné břemno je přijatelné řešení pro obě strany. Je ovšem otázka, jak bude toto VB oceněno. Je možné se orientovat (!) obdobnými VB na pozemcích. Ve vašem případě se věc komplikuje faktem, že operátor na domě už věcné břemeno má (i když není zapsané v katastru nemovitostí (to by bylo na dlouhé vysvětlování ale je to tak) a potřebuje jen rozšířit technologii. A zase, je nejasné, zda v současnosti užívá jen střechu, či má nějaké rozvodu v domě (i třeba jen bývalou STA, dnes s programy TKR). Každopádně, jak cítím z kontextu popisu toho, co se má v domě instalovat, jde nejspíš o rozvod optiky až do bytů a to je nejmodernější a nejdokonalejší technologie, která víceméně zhodnotí dům. Nebránil bych se, nechtěl bych „spravedlivý podíl ze zisku operátora“, protože optika až do bytu není jen zítřek ale spíš popozítří komunikačních technologií. Howgh. PK

telekomunikace

Sat, 12 Dec 2009 20:11:17 +0100

Dobrý den,

jisté telekomunikační společnost má na našem domě (14 podlaží) v jednom téměř stotisícovém domě anténu se zařízením (kontejner)- (existuje původní smlouva – stávající stav prověřen nezávislou firmou, která konstatovala, že dosavadní částka za pronájem odpovídá rozsahu využití – smlouvy uzavíral ještě kdysi pověřený vlastník) . Nyní se k ní však chce telekomunikační firma připojit dalšími optickými kabely a nabízí nám jako společenství jednorázovou náhradu cca 15.000 Kč za umožnění zřízení a provozování „veřejné telekomunikační sítě“ jak stojí v navrhované smlouvě…

Můj dotaz tkví v tom, zda je navrhovaná finanční odměna pro naše Společenství adekvátní technickému popisu plánovaného díla:

Dvojice optických HDPE trubek 40/32 mm vstoupí do Budovy …….. , do sklepních prostor. Zde dojde k umístění pastové skříně MIS 200-QT ( rozměry 585×390×173 mm; v x š x h ) na zeď. Uvnitř kabelové skříně MIS 200-QT dojde k ukončení dvojice vnějších optických HDPE trubek včetně sady vnějších mikrotrubiček, které budou z vnějšku zafouknuty v provozní HDPE trubce. Z kabelové skříně budou dále pokračovat již pouze mikrotrubičky, určené pro vnitřní prostředí. Trasa zde bude vedena v podstropním prostoru směrem ke stoupací šachtě. V místě, kde jsou do stoupací šachty zaústěny stávající sdělovací kabely, vstoupí do této stoupací šachty i optické mikrotrubičky. V stoupací šachtě budou optické mikrotrubičky vedeny v úseku 1.PP až 14. NP. Ve 14. NP bude využit prostup přes strojovnu výtahu přes kterou budou mikrotrubičky vyvedeny a na střechu budovy. Následně budou využity kabelové rošty. Po těchto roštech budou optické mikrotrubičky dotaženy a následně i zaústěny do kontaineru společnosti …………………………………. V celé délce trasy z přechodové kabelové skříně MIS 200-QT až po kontainer společnosti ……………………….. a.s. budou optické mikrotrubičky mechanicky chráněny ochrannou trubkou ISOFLEX 40 mm tak, aby nemohlo dojít případnou manipulací na dalších zařízeních k jejich poškození. Do provozní optické mikrotrubičky bude následně zafouknut optický mikrokabel.

Je to dotaz poměrně konkrétní, tak pokud by měl někdo s podobným zkušenosti, každý názor uvítám. A pokud by někdo dovedl posoudit přínos pro telekomunikační firmu, která nabízí „pouhých“ 15.000 a kolik by tedy k danému bylo adekvátní, byl bych neskonale vděčný. Mně osobně by se líbila částka pravidelná roční nikoli jednorázová. Podotýkám, že jsme nejvyšší objekt v centru stotisícového města a telekomunikační firma plochu střechy hojně využívá již z původních uzavřených smluv.

Díky za odpovědi.