Portál společenství vlastníků jednotek - Kdo svolává shromáždění - Comments

Kdo svolává shromáždění - To Ignác: Kdo svolává shromáždění

lake — Mon, 26 Apr 2010 10:50:57 +0200

Píšete, že mé tvrzení je oprávněné. Nepochybuji o tom. I pro Vás zajisté platí, co jsem již napsal: pojem "dát podnět ke svolání" není v ZoVB obsažen.

Hovoříte o "daném kontextu", aniž byste byl schopen jej jakkoliv upřesnit nebo formulovat. Bavím se skvěle; zejména nad vaší poznámkou o výukovém předmětu jazyk český na úrovni obecné školy. Víte, snad by Vám postačil pouhý selský rozum ...

Pokud se řadíte k jazykozpytcům, hledajícím v textu ZoVB skryté významy, doporučuji, abyste se zamyslel nad otázkou, KOMU směřuje onen "podnět". ZoVB to neřeší. Směřuje-li "podnět" přímo členům SVJ jako pozvánka, pak ke svolání shromáždění dojde bez jakéhokoliv prostředníka. Totéž platí pro výbor. Totéž platí pro pověřeného vlastníka. Čtěte občas ZoVB.

lake

Kdo svolává shromáždění - Dát podnět k čemu

Ignác — Mon, 26 Apr 2010 08:40:51 +0200

„termín „dát podnět ke svolání“, který ovšem ZoVB nezná (!!!)“

Vážený pane lake,

sousloví „dát podnět“, resp. „podat podnět“ je ustálené, prostě podnět se dává, resp. podává. Co jiného chcete s podnětem dělat? Rovněž můžete podnět poslat telegrafem, holubí poštou, případně dát či podat jinými prostředky. Jak jinak chcete zapojit slovo do věty než slovesem? Stejně tak se „podnět“ pojí s předložkou „k, ke, ku“, tj. „podnět k čemu“. Vaše tvrzení, že zákon neobsahuje termín „dát podnět ke svolání“ může být tedy do jisté míry oprávněné, ale v daném kontextu je zcela irelevantní. Podnět k něčemu se jednoduše dává či podává. Podrobněji výukový předmět jazyk český na úrovni obecné školy.

Ignác

Kdo svolává shromáždění - Kdo svolává shromáždění 11

lake — Mon, 26 Apr 2010 04:10:41 +0200

Je zajímavé, že někteří jazykozpytci nacházejí v ZoVB věci, které v něm nejsou. Jiní pak tyto nesmysly (*) od nich opisují, stále dokola. Příkladem je naprosto zbytečné dumání o právu svolat shromáždění.

Podle § 11 odst. 1 ZoVB "shromáždění se sejde z podnětu výboru nebo pověřeného vlastníka nebo vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů."

Zákon nijak neupřesňuje tento "podnět". Takovým "podnětem" může být písemná pozvánka doručená členům společenství nebo vyvěšená v domě (v souladu s konkrétními stanovami). Takže si shrňme:

Všechny osoby vyjmenované v § 11 odst. 1 ZoVB mají právo přímo svolat shromáždění, protože ze znění ZoVB nelze dovodit opak.
Ze zákona nelze dovodit, že by jedna čtvrtina hlasů byla oprávněna pouze "podat podnět ke svolání" někomu jinému (statutárnímu orgánu).
Zákon však takový postup nevylučuje, blíže viz konkrétní stanovy.

lake

--------------------------------------------------------------------
(*) Uvádím příklady výmyslů, které jednotliví diskutující napsali na toto téma v rozmezí let 2008-2010. Všiměte si, že používají termín "dát podnět ke svolání", který ovšem ZoVB nezná (!!!). Stokrát opakovaná lež žije už vlastním životem ...

"Je třeba důsledně rozlišovat (1) právo dát podnět ke svolání shromáždění (2) a právo shromáždění přímo svolat. Zákonodárce toto úmyslně rozlišuje."
(Anonymous Emanuel 13. Březen 2008 - 11:41]

"... co uvádí ZoVB: je třeba nejprve prokazatelně dát podnět ke svolání schůze, potom vyčkat zákonem stanovenou dobu, a teprve když statutární orgán nekoná, jsou iniciátoři oprávněni svolat schůzi přímo a vést ji."
(Anon (bez ověření), 5. Listopad 2008 - 9:44)

"vlastníci s 26,7 % podílem nemohou shromáždění přímo svolat, mohou pouze dát podnět ke svolání a teprve když tomuto podnětu není vyhověno, mohou shromáždění sami svolat. Přesnější formulace je v ZoVB."
(Čtenář (bez ověření), 24. Červen 2009 - 17:02)

"Zákonodárce jasně od sebe odlišuje oprávnění „svolat“ a dát „podnět ke svolání“ orgánu společenství. Pokud by to mělo být totéž, zákonodárce by tato dvě oprávnění od sebe pojmově nerozlišoval"
(FrantaK (bez ověření), 16. Září 2009 - 8:19)

"Podstatné zde je, že zákon vymezuje okruh těch, kdo mají právo dát podnět ke svolání tomu, kdo je oprávněn orgán svolat, ale nemusí současně být sami oprávněni orgán přímo svolat."
(FrantaK (bez ověření), 11. Říjen 2009 - 8:49)

"ZoVB zjevně používá termíny dva odlišné termíny „svolat“ a „dát podnět ke svolání“ proto, že je chce od sebe jasně a zřetelně odlišit, aby snad někdo nemohl dovodit, že se jedná o totéž."
(Manuela (bez ověření) 19. Březen 2010 - 9:51)
--------------------------------------------------------------------

Kdo svolává shromáždění - Prosím upřesnit: svolat x dát podnět ke svolání

Jeroným — Sun, 25 Apr 2010 11:29:14 +0200

Nemůžete citovat, kde zákon nerozlišuje mezi právem „svolat“ a právem „dát podnět ke svolání“?

Při pečlivém čtení je věc jasná. Připouštím, že při povrchním čtení to hned jasné být nemusí.

Jeroným

Kdo svolává shromáždění - Ve stanovách se nečinnost výboru neřeší

KarelJan — Thu, 15 Apr 2010 17:17:54 +0200

„… mohou shromáždění svolat vlastníci, kteří mají alespoň čtvrtinu hlasů. A to zase není tak jednoduché. Tento problém právě řeším“ Narazil jsem na toto téma zpožděně, ale moc by mne zajímal váš přístup. Kdo svolal schůzi shromáždění, kdo ji řídil, odvolání členů výboru a jak proběhla změna v rejstříku. Předpokládám, že používáte vzorové stanovy z roku 2004. Jsme v obdobné situaci a každá rada se hodí. Moc by nám informace praktickém provedení přišla vhod. Dííííky. KarelJan.

Kdo svolává shromáždění - Svolat x dát podnět ke svolání

FrantaK — Sun, 11 Oct 2009 10:16:23 +0200

Jak jsem už psal, rozdílu mezi oprávněním „svolat“ a „dát podnět ke svolání“ dobře rozumím.

(1) Ten, kdo je oprávněn dát podnět ke svolání orgánu, dává podnět tomu, kdo je oprávněn orgán přímo svolat. První okruh osob je vymezen v ZoVB, druhý okruh osob je vymezen ve stanovách (jako jejich povinná část, není-li, použijí se v této věci vzorové stanovy).

Příklad: Výbor (je k tomu oprávněn ze zákona) dá podnět ke svolání shromáždění osobě, která vykonává pro společenství některé činnosti spojené se správou domu (tzv. „správní firma“), a ta (podle stanov) shromáždění svolá, tj. rozešle pozvánky členům společenství. (To nijak nebrání, aby výbor svolal shromáždění přímo, ale na to jste se neptal.)

(2) Ve stanovách má být podle ZoVB řešen způsob svolávání orgánů, nikoliv výčet osob, které mohou dát podnět ke svolání shromáždění. Ten je podle mě v ZoVB taxativní a nemůže být ve stanovách rozšířen, ale tady si tak úplně jistý nejsem, vy máte komentáře k zákonu.

Kdo svolává shromáždění - Kdo svolává shromáždění 7

Pavel — Sun, 11 Oct 2009 10:06:09 +0200

Můžete uvést, komu dává výbor/pověřený vlastník podnět ke svolání shromáždění?

Prosím neuvádějte, že to má být řešeno ve stanovách.

Hezký den!

Pavel

Kdo svolává shromáždění - Svolat x dát podnět ke svolání

FrantaK — Sun, 11 Oct 2009 09:49:10 +0200

To je tak v pořádku.

Být oprávněn přímo „svolat“ je přece širší oprávnění než „dát podnět ke svolání“ tomu, kdo může přímo svolat.

V pozvánce by pak zřejmě mělo být uvedeno, nejen kdo schůzi orgánu svolává, ale i z čího podnětu se tak děje.

Podstatné zde je, že zákon vymezuje okruh těch, kdo mají právo dát podnět ke svolání tomu, kdo je oprávněn orgán svolat, ale nemusí současně být sami oprávněni orgán přímo svolat. Je to poměrně dobrá pojistka proti oběma extrémům.

ZoVB je často nepřehledný, to ano, ale v této věci nejasnost nevidím. Chyba je snad jenom v tom, že řešení samotného svolání zákon nechává na stanovách a nenabízí řešení přímo v textu.

Kdo svolává shromáždění - Kdo svolává shromáždění 5

Pavel — Sun, 11 Oct 2009 09:34:23 +0200

Pane FrantoK,

mohl byste vysvětlit rozdíl mezi oprávněním „svolat“ a „dát podnět ke svolání“?

Nezpochybňuji, že zákonodárce používá oba pojmy. Nicméně je od sebe „jasně neodlišuje“ jak uvádíte, ale zmatečně je používá ve stejném významu, což je jedna z mnoha vad paskvilu s názvem ZoVB.

Vaše tvrzení „Pokud by to mělo být totéž, zákonodárce by tato dvě oprávnění od sebe pojmově nerozlišoval“ je velmi úsměvné. Mělo by to tak být, s tím souhlasím, bohužel v českých předpisech to vždy neplatí.

U nás výbor „svolává“ shromáždění a nedává nikomu „podnět ke svolání“, protože není komu takový podnět dát. Ale jiný kraj, jiný mrav. :-))

Hezký den!

Pavel

Kdo svolává shromáždění - Kdo svolává shromáždění 4

lake — Sun, 11 Oct 2009 01:46:20 +0200

Pane Pekárku,

Nahlédněte na webu do rejstříku společenství vlastníků. Najdete tam údaje o předsedovi a členech výboru. Ve sbírce listin tamtéž je zápis z prvního shromáždění a vaše stanovy. Pokud to v rejstříku není, okamžitě odvolejte celý výbor. Zřejmě nic nedělají. Měli to do rejstříku vložit ihned po prvním shromáždění.

Ze stanov zjistíte, jaké jsou další povinnosti členů výboru (kromě každoročního svolávání shromáždění, což je povinností ze zákona). Jakou jste jim schválili odměnu? Je dostatečně motivující? Máte v domě jiné vlastníky, ochotné pracovat ve výboru?

lake

Kdo svolává shromáždění - Ve stanovách se nečinnost

Martin Pekárek — Sun, 11 Oct 2009 01:01:57 +0200

Ve stanovách se nečinnost výboru neřeší, je tam pouze uvedeno, že pokud výbor shromáždění nesvolá, tak mohou shromáždění svolat vlastníci, kteří mají alespoň čtvrtinu hlasů. A to zase není tak jednoduché. Tento problém právě řeším. Naše SVJ má cca 50 bytů, vzniklo v květnu 2008, kdy se konala zakládající schůze, ale od té doby se nikdo neozval. Nebyly předány zápisy, nikdo vlastníky neinformoval, koho výbor zvolil za svého předsedu a nebyl ani oznámen způsob komunikace – telefonní čísla, prostě nic. Je sice pravda, že pokud je to SVJ o 50 bytech a je to vlastně jen jeden dům se čtyřmi vchody, tak by nebyl problém zajít k někomu z členů výboru, zazvonit na jeho dveře a na všechno se zeptat. Ale to není zrovna ideální postup, zvlášť pokud máte výhrady a hrozí nějaký názorový střet. Teď tedy zpět k mé otázce: co dělat, když je výbor nečinný a od vzniku SVJ před rokem a půl ještě nesvolal ani jedno shromáždění a nic nenasvědčuje tomu, že by se k tomu chystal? Mám samozřejmě zájem dozvědět se, jak vůbec výbor hospodaří s mými penězi a zda je nezpronevěřil. Díky, Martin Pekárek

Kdo svolává shromáždění - Svolávání orgánu společenství řeší § 9 odst. 14 písm. c) ZoVB

FrantaK — Wed, 16 Sep 2009 09:19:09 +0200

Už se to tu řešilo. Zákonodárce jasně od sebe odlišuje oprávnění „svolat“ a dát „podnět ke svolání“ orgánu společenství. Pokud by to mělo být totéž, zákonodárce by tato dvě oprávnění od sebe pojmově nerozlišoval:

(1) „Svolat“ orgán společenství:

§ 9/8: „První schůze shromáždění …; svolá ji původní vlastník budovy.“

§ 9/14c: „Stanovy společenství musí obsahovat … orgány společenství … a způsob jejich svolávání“

(2) Dát „podnět ke svolání“ orgánu společenství:

§ 11/1: „Shromáždění se sejde z podnětu výboru nebo pověřeného vlastníka nebo vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů.“

Způsob svolávání orgánů společenství pak musí podle § 9 odst. 14 písm. c) ZoVB povinně obsahovat stanovy, neobsahují-li, použije se svolávání orgánů podle vzorových stanov.

Závěr: Členové se 1/4 hlasů mohou shromáždění přímo svolat pouze za podmínek uvedených ve stanovách (i vzorové stanovy za určitých podmínek tuto možnost uvádějí).

Kdo svolává shromáždění

Pavel — Tue, 15 Sep 2009 23:45:58 +0200

Už několikrát se tu objevil názor, že 25% hlasů může požádat výbor, aby svolal shromáždění. To samozřejmě může, ale 25% hlasů je samo oprávněno svolat shromáždění.

Svolat shromáždění podle ZoVB může:

původní vlastník (§9/8 – jen první schůzi shromáždění)
výbor nebo pověřený vlastník (§11/1)
vlastníci jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů (§11/1)

Hezký den!