Portál společenství vlastníků jednotek - Žádost o právní radu - Comments

Žádost o právní radu - odpově´d panu G.X.

Voják — Tue, 15 Sep 2009 22:01:46 +0200

Vážený pane G.X. Jednolitý panelák rozdělený v polovině pomyslnou svislou čarou, v každé části přední vchod, každá polovina samostatné popisné číslo. Prohlášení vlastníka je věnováno popisu jenom té jedné polovině SVJ, o družstevní části ani slovo, o společném soužití a užívání prostor aj. rovněž ani slovo. A to,prosím, zpracovali právníci z advokátní kanceláře. V právní části je uvedeno, že na budově neváznou žádné právní vady, zástavní právo ani jiná věcná břemena či jiná právní omezení. Panelák totiž stavěly společně v r. 1973 MNV / státní byty pro učitele, zdravotníky, příslušníky VB / a bytové družstvo. Obec v roce 2003 pak státní byty prodala bydlícím. Prohlášení vlastníka se cele věnuje jenom té jedné polovině a popisu bytů v ní. Naše polovina SVJ má číslo popisné, list vlasrnicrví a číslo parcelní.

Žádost o právní radu - Věcné břemeno 4

G.X — Tue, 15 Sep 2009 21:14:56 +0200

No mě se to zdá celé takové…divné. Z popisu je zřejmé, že ony „poloviny“ paneláku neplní samostatně funkci budovy ; jedná se skutečně o dvě budovy? Nebo je družstvo vlastníkem „poloviny“ budovy ve smyslu, že vlastní půlku bytů v celé domě? Jak vypadá Prohášení vlastníka?

G.X.

Žádost o právní radu - Věcné břemeno 5

lake — Tue, 15 Sep 2009 14:40:52 +0200

Opravuji se, přehlédl jsem ve Vašem úvodním příspěvku,že se zadní vchod využívá už 10 let. Tedy vznik věcného břemene vydržením je více než pravděpodobný.

Jako oprávněný se mi jeví požadavek, aby družstvo určitým podílem neslo náklady na úklid, opravy a údržbu (představme si např. nutnost vyměnit zavírač dveří, nebo zámkovou vložku + náklady na desítky klíčů). Vy pak byste souhlasili se zápisem břemene do katastru. Odmítne-li družstvo takovou dohodu, můžete vnitřní průchod mezi domy i zazdít a čekat na případnou žalobu.

Občanský zákoník, §151n (3): Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání.

lake

Žádost o právní radu - Vážený pane lake Ano,

Vojak — Tue, 15 Sep 2009 14:14:48 +0200

Vážený pane lake Ano, jsme právnická osoba s IČ

Žádost o právní radu - Věcné břemeno 3

lake — Tue, 15 Sep 2009 12:59:13 +0200

Pane Vojáku, vůbec jste se nezmínil o tom nejdůležitějším: jste SVJ - právnická osoba s IČ?
Pokud družstevníci užívají váš vchod od nepaměti, mohl by jim svědčit servitus pecunis tollendi ;-), zkrátka věcné břemeno tu může být. Nepůjde ovšem o vydržení.

lake

Žádost o právní radu - Věcné břemeno - vydržení dodatek

Petr — Tue, 15 Sep 2009 12:05:53 +0200

p.Vojáku, obstarejte si Prohlášení vlastníka (předpokládám, že bylo vypracováno a je na katastru nemovitostí), tam by skutečnosti užívání domu měly být uvedeny.

Žádost o právní radu - Věcné břemeno - vydržení

Petr — Tue, 15 Sep 2009 12:02:29 +0200

Pane Vojáku, A/ zadal jsem na internetu právo vydržení a našel jsem (pochopitelně v Občanském zákoníku, kde jinde)

Nabývání vlastnictví § 134 Vydržení (1) Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. (2) Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví, nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). (3) Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. (4) Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

§ 135c (1) Zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen „vlastník stavby“). (3) Soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.

B/ věcné břemeno by mělo být zapsáno v katastru (možno se poučit v jiné diskusi zde), a je zpoplatněno.

Žádost o právní radu

Mon, 14 Sep 2009 15:42:28 +0200

Dobrý den, obracím se laskavě a pokorou na odborníky s tímto problémem :

Náš panelový dům je postavený v roce 1972. Obsahuje 16 bytových jednotek, je čtyřpodlažní. Má dva přední vchody a jeden společný zadní vchod. Každý vchod má své číslo domu, přičemž celkově panelák tvoří fyzicky jednolitou budovu. Polovina paneláku / např. číslo 1/ je Společenství vlastníků, které vzniklo prodejem bytů původního majitele , obce v roce 1993. V této části je 8 bytů, dále je zde STA s příslušným zesilovačem napájeným ze společné elektřiny domu č.1. Je zde také hlavní uzávěr vody pro celý panelák. Především pak v této části je zadní vchod. Druhá polovina paneláku / např. číslo 2 / je vlastnictvím bytového družsta. Je zde rovněž 8 bytů, hlavní přívod tepla z kotelny mimo panelák pro více panelových domů, společný rozvod tepla, měřič spotřeby tepla, vchod na společnou střechu.Spotřeba tepla se dělí stejným dílem pro obě části paneláku. Financování elektřiny pro STA jsme vyřešili. Družstevní polovina využívá od vzniku domu zadní vchod a příslušné prostory, které jsou ve vlastnictví SVJ velmi často a více jako SVJ. Nyní se ale objevily problémy, družstevníci, odmítají uklízet tyto části / které nikdy neuklízeli /, začínají se chovat vulgárně, chtějí rozhodovat, co zde bude umístěno apod. Žádná písemná smlouva o užívání zadního vchodu není, žádné břemeno není uvedeno v kupní smlouvě ani v Prohlášení vlastníka. Není to ani nouzový východ. Družstevníci tvrdí, že zde chodili 30 let, mají zde domovské právo a budou zde chodit s koly apod. dál. Požádal jsem za SVJ právníka bytového družsta o sespání nějaké smlouvy, věcného břemena, nějaké dohody apod. Právník se prý nebude podle jeho slov spory mezi lidmi zabývat. Domnívám se, že vlastníci SVJ platí za tyto kritické prostory daň a měli by na nějakou smlouvu nárok. Nebo zde platí břemeno vydržením, nebotˇvyužívají tento vchod více jako 10 let ? Také je třeba si uvědomit, že používají světlo z našich spol. prostor.. Někteří vlastníci SVJ projevují s tímto stavem nespokojenost, dokonce se ozývají návrhy na zazdění obou polovin domu / technicky by to bylo velmi jednoduché./. Obracím se proto na odborníky, jak by tento problém řešili po právní stránce a jaký by zvolili postup. Nebo je nejrozumnější vše považovat za malicherný problém , nechat vše plavat a nejitřit vztahy mezi lidmi a nechat všechno na vzájemné tiché domluvě ? Děkuji za rady a posouzení S pozdravem B. Voják