Portál společenství vlastníků jednotek - Zateplování - Comments

Zateplování - Zateplování

dáda — Sun, 12 Jul 2009 14:58:08 +0200

Rozhodně s vámi souhlasím,též jsem byla Don Quijote na schůzi, když se rozhodovalo o zateplení domu a rovněž jsem argumentovala, že návratnost nákladů investovaných do zateplení domu a ještě k tomu na úvěr je holý nesmysl a špatné hospodaření.Nikdo neposlouchal, každý chtěl mít „hezkou fasádu“.Stavební práce se prováděly „pouhých“ 10 měsíců,nekvalitně a ještě si firma doúčtuje vícepráce za zhruba dalšího půl milionu,takže proti tomu jsem ochotná i podat žalobu na původní výbor a nyní, když se lidem zdražily příspěvky do FO o 5Kč/m2, tak už se jim to nezamlouvalo.Neodpustila jsem si, abych neřekla,že fasádu budeme splácet 20 let a už za 5 let se uvidí,jak bude vypadat.Perlička závěrem – do r.2016 po navýšení do FO se dáme na modlení,aby se nemusela např. řešit kanalizace pod domem, protože na to prostě nemáme, protože navyšovat si nikdo nechce.A hlavně ptejte se jak se to finančně dá utáhnout a jestli bude ve FO přibývat i na další investice. Takže mohu-li radit,opřete se o stanovy při hlasování,nenechte se obejít a hlavně shánějte si pádné argumenty, informace a chtějte vidět rozpočet, jaké jsou celkové příjmy a vydání společenství.

Zateplování - Tepelné regulační

Petr Patočka — Thu, 18 Jun 2009 09:47:37 +0200

Budu těď hovořit za firmu která se instalací poměrového měření živí.

Největší problém a problematickou návratnost přínáší právě montáž termostatických ventilů. Při jejich špatném používání může dokonce spotřeba objektu stoupnout. Stačí na ně nechat trvale otevřenou ventilačku.

Ono všechny úsporné kroky jsou třeba provádět. Hodně je to o pořadí jednotlivých kroků. Podle našeho zjištění je optimální pořadí:

1 – zlej policajt (poměrové měření tepla) 2 – všechny další kroky vedoucí ke snížení tepelných ztrát objektu (zateplení, výměna oken …) 3 – automatická regulace (termostatické vektily)

Krok jedna je ten nejlevnější s nejrychlejší návratností.

Rád bych se poměrového měření zastal v bodě „Sice nerozdělují náklady spravedlivě, ale zato účinně snižují spotřebu tepla.“ Jsou na trhu systémy, které umí rozdělovat spravedlivě se zpětnou kontrolou uživatelem bytu toho za co platí. Ale to by byla debata na delší dobu.

Zateplování - Tepelné regulační

Pave1 — Thu, 18 Jun 2009 00:02:21 +0200

Tepelné regulační ventily přinášejí okamžitou úsporu odebraného tepla bez ztráty kvality bydlení, protože hlídají každý radiátor. Jak zasvítí sluníčko, automaticky hned jemně přiškrtí topení a naopak, jakmile se ochladí, zase jej automaticky jemně pootevřou. Poměrové měřiče spotřeby tepla na radiátoru jsou naopak zlí policajti. Sice nerozdělují náklady spravedlivě, ale zato účinně snižují spotřebu tepla. Každý se totiž snaží, aby odebral co nejméně „jednotek“, a to i za cenu nižší teploty v bytě. Ale při stoupjící ceně za GJ a obecné povaze člověka se bez nich asi neobejdeme. Zbytek úspor připadá na plastová okna a na vnější izolaci (zateplení). Škoda, že ještě nikdo nespočítal, kolik procent v průměru připadá na každé z těchto opatření. Podle mého názoru největší podíl na úsporách tepla mají ty zlé poměrové měřiče. Plastová okna a zateplení mohou vše pokazit, není-li to uděláno odborně a kvalitně.Pave1

Zateplování - Máte pravdu, bylo by

Pave1 — Wed, 17 Jun 2009 23:16:59 +0200

Máte pravdu, bylo by naivní dotovat úniky tepla prostřednictvím výnosů z úroků, pokud se myslí dotovat je tímto způsobem trvale a objekt nechat chátrat. Pokud se ale jedná o dočasné řešení, než se najde firma s lepší nabídkou, potom si myslím, že je to správné a není třeba se ukvapovat. Návratnost 40 let je skutečně dlouhá doba. Pave1

Zateplování - Zateplování 5.4

Krupp — Sun, 14 Jun 2009 22:38:00 +0200

Samozřejmě GJ

Jirka

Zateplování - Zateplování - 4.1

Matějka Jaroslav — Sun, 14 Jun 2009 20:02:15 +0200

Vážení diskutující,

proveďte si skutečnou analýzu. Dům vyžaduje opravu fasády zhruba po 35–40 letech. Zvážíte-li výši rozdílu ceny opravy fasády bez zateplení (u panelových domů včetně výměny těsnící hmoty ve spárách mezi panely) a se zateplením fasády, tak to je ve skutečnosti (pro skrblíky) ten „vícenáklad“, který investujete navíc, který vám přináší úspory nákladů tepla k otopu; a tato návratnost je cca 15 let.

Pozn.: „obyčejná“ estetická oprava fasády za „malý“ peníz, většinou nevydrží 15 let, podívejte se po svém okolí, kolik domů má od r.1989 pouze opravenou fasádu a jak dnes „obyčejně“ opravené domy vypadají.

Matějka

Zateplování - Zateplování 5.3

mirek_2 — Sun, 14 Jun 2009 17:43:33 +0200

Děkuji. P.S. Předpokládá, že v jednotkách ( MJ ) se jedná o překlep. mirek.

Zateplování - Zateplování 5.2

Krupp — Sun, 14 Jun 2009 12:24:09 +0200

Jedná se o panelový dům Jižní Město, 86 b.j., (26 2+kk, 60 3+1)z roku přibližně 1970, topení dálkové nejspíš z Mělníka Jirka

Zateplování - Zateplování 5.1

mirek_2 — Sun, 14 Jun 2009 11:53:47 +0200

? Bylo by možno doplnit zákl.informaci o bytovém domě (panel/zděný, stáří, počet bytů, zdroj tepla:dálkové/vlastní kotelna apod.) ? mirek.

Zateplování - Zateplování - 6

Matějka Jaroslav — Sun, 14 Jun 2009 19:35:06 +0200

Podnadpis: NEJEN ZATEPLOVÁNÍ DOMU, ale komplexní Výkon správy domu společenstvím

Chci se zde podělit se čtenáři o zkušenostech správy domu z pohledu vlastníka jednotky, statutárního zástupce společenství – pověřené vlastníka.

Náš bytový dům byl postaven v r.1972 v podnikové bytové výstavbě n.p. Jedná se o samostatně stojící budovu o 7.NP, vystavenou kombinovanou metodou – část stavby z krajského panelového systému a část zděná. Ve 2.-7.NP jsou vždy čtyři stejné zrcadlově otočené byty 3+1 o výměře 70 m² s lodžií, v 1.NP byt 1+1 o výměře 40 m². V 1.NP je umístěno příslušenství k bytům – sklepní kóje a technické zařízení – plynová kotelna, prádelna, sušárna, mandlovna a kočárkárna, ze které bylo ještě před privatizací domu uskutečněna rekonstrukce na nebytový prostot – provozovnu kadeřnictví. Dům je vybaven výtahem a požárním vodovodem s hydranty.

V roce 1996 byl dům privatizován převodem jednotek (25 bytových a 1 nebytová) do osobního vlastnictví. V r.1997 jsme se na shromáždění vlastníků usnesli na změně osoby správce, kterou určil původní vlastník v „Prohlášení vlastníka“. Vedla nás k tomu skutečnost zásadních nesrovnalostí hospodaření domu, kdy nám byly účtovány náklady oprav, které v domě nebyly provedeny. Rozdíl ve výši cca 100 tis.Kč byl získán mimosoudní cestou v následujících dvou letech. Novým správcem od r.1998 byla vybrána nová společnost, které byla v té době pojištěna proti škodě způsobené při správě na hodnotu 5 mil.Kč. Na základě mandátní smlouvy vede pro naše společenství i úplnou účetní agendu v souladu s platnými předpisy na samostatném finančním účtu, se kterým je oprávněn disponovat i majitel společnosti. Na základě samostatného smluvního vztahu nám tato společnost provozuje svým vlastním jménem domovní tepelný zdroj. Tyto smluvní vztahy trvají dosud ke vzájemné spokojenosti. Na základě zákona č.103/2000 Sb. se tato společnost, jako správce domu, zásadním způsobem podílela na vzniku právního subjektu, vytvoření stanov společenství, organizaci ustavující schůze za účasti notáře a zápisu do obchodního rejstříku, kde bylo společenství zapsáno 1.11.2000. Obdobně tato společnost postupovala i u ostatních domů s jednotkami v OV v jejich správě. K 1.1.2001 byly veškeré smluvní vztahy s dodavateli energií, služeb, servisu a pojistná smlouva převedeny – uzavřeny jménem společenství vlastníků.

Od převodu bytu do OV v r.1996 jsem členem výboru společenství. Na „ustavující“ schůzi shromáždění vlastníků v návaznosti na zásadní novelu zákona č.74/1994 Sb. v r.2000 jsem byl zvolen do funkce pověřeného vlastníka. Od r.2002 jsem zaměstnancem společnosti správce na pozici provozního technika. Na jednání shromáždění vlastníků jsem tuto skutečnost oznámil, že je zde možný střed zájmů či podjatosti a nabídl rezignaci. Vlastníci neshledali důvody ke změně, pověřeného vlastníka vykonávám dosud.

Ihned po změně správce jsme ve výboru vytvořili plán nezbytně nutných oprav a dlouhodobý plán oprav k zajištění řádného a hospodárného provozu domu. Omezujícím faktorem byl zdroj financí – výše příspěvku na dlouhodobou zálohu. V prvopočátku byl příspěvek 10,–Kč/pod.m², od června 2009 činí 18,–Kč/pod.m². Možná se to zdá málo, ale dokázalo se udělat hodně.

Základním úkolem bylo zajištění opravy rovné střechy, kde do bytů v posledním podlaží občas zatékalo. Po zvážení výše nákladů opakujících se oprav lepenkové střechy, které byly vyhodnoceny jako neekonomické, bylo v r.2000 přistoupeno k zásadní rekonstrukci střechy. Byla zachována rovná střecha, dodatečně zateplena 10 cm polystyrenu a pokryta svařovanou izolační fólií a byly vyměněny klempířské prvky za nové, opatřené plastovým nástřikem. Součástí opravy střechy byla i kompletní rekonstrukce hromosvodové soustavy. Od provedené opravy nebyl nutný zásah do údržby střechy. Zvýšila se pohoda bydlení v bytech pod střechou. Do bytů nezatéká, v zimně není chlad a v létě se byty nepřehřívají – takto hodnotí výsledek opravy vlastníci, kteří zde bydlí. Zateplení střešního pláště se projevilo následně i ve snížení spotřeby plynu k otopu.

Jedním z prvořadých úkolů bylo zajištění hospodárného provozování tepelného hospodářství. V domě byly dva plynové kotle ETI o výkonu 116 kW s nízkou tepelnou účinností. Otopná tělesa byla osazena termostatickými ventily již v r.1994. Ohřev TUV byl zajišťován ve dvou zásobnících o objemu 1.800 litrů. Zde byla první možná úspora nákladů bez nutných investic a to vyřazením jednoho zásobníku TUV z provozu na základě vyhodnocení spotřeby TUV, kde průměrná denní spotřeba TUV činila 2,4 m³. Výsledný efekt se okamžitě dostavil ve snížené spotřebě. Bylo zadáno vypracování technické dokumentace rekonstrukce celého tepelného zdroje z otevřené otopné soustavy s vyrovnávacími nádobami na střeše na uzavřenou tlakovou otopnou soustavu s expanzomatem. Součástí zadání byl požadavek zapracování případné realizace ohřevu TUV slunečními kolektory či elektrickou energií. K tomuto účelu byly navrženy 2 ks nerezových ohříváků o objemu 500 l s atestem pro potravinářství, každý se dvěma samostatnými topnými větvemi. Ohříváky jsou ve spodní části opatřeny vyměnitelnou přírubou s možností instalace elektrického ohřevu. V roce 2001 došlo k havárii jednoho kotle. Na rekonstrukci celé kotelny nebyly finanční prostředky. V souladu se záměrem rekonstrukce ve spolupráci s provozovatelem byl vyměněn 1 kotel. Instalován byl kotel VIADRUS s výkonem 120 kW. Tento kotel byl přednostně provozován v zimním období, až při poklesu venkovní teploty pod –5°C byl ručně zařazován původní kotel. Výsledek se okamžitě dostavil opět ve snížené spotřebě plynu při zachování standardních dodávek tepla a TUV. Následný rok v listopadu se vyskytla havárie původních azbestocementových splaškových svodů. Řešením bylo uskutečnit jen opravu a nebo celou rekonstrukci. Odbornou argumentací bylo na shromáždění rozhodnuto, že se provede výměna svislých odpadů včetně rozvodů SV a TUV, čímž se vstoupí do bytového jádra jen jednou. Zde došlo k prvnímu navýšení příspěvku dlouhodobé zálohy o 2Kč/m². Realizace se uskutečnila postupně po jednotlivých větvích, přičemž se započalo tam, kde byl havarijní stav. Akce byla přerušena 14 dní před vánocemi a poslední stupačka byla realizována v lednu následujícího roku. Byly tak vyměněny „zarostlé“ kovové rozvody SV a TUV za plastové rozvody včetně hlavních uzávěrů pro byty a jednotlivé uzávěry na systému. Na vstupním potrubí SV do domu byl instalován filtr vody s regulátorem tlaku a magnetický upravovač, před regulátorem tlaku bylo odbočeno potrubí požárního vodovodu v kovovém provedení.

V roce 2003 došlo k dokončení rekonstrukce tepelného zdroje. Byl osazen druhý plynový kotel VIADRUS o výkonu 80 kW, dva ohříváky, expanzomat a MaR. Kotel s nižším výkonem je v období jara, léta a podzimu plně dostačující k otopu a přednostnímu ohřevu TUV. V zimních měsících je provozován samostatně druhý kotel s vyšším výkonem. V období, kdy jsou očekávané venkovní teploty nižší než –5°C jsou provozovány oba plynové kotle. Rekonstrukcí domovního tepelného hospodářství jsme docílili v roce 2004 úspory 20% množství plynu proti roku 2000; spotřeba v r.2004 = 42.750 m³, v roce 2000 byla spotřeba 53.900 m³.

V roce 2002 byly osloveny firmy ve věci zateplení obvodového pláště budovy včetně kompletní opravy lodžií (zábradlí, dlažba), výměny sklepních okýnek a vstupních dveří do domu s tím, že termín realizace není určen. Na základě předložených nabídek a prohlídkou referenčních staveb jsme vybrali společnost MAMUTHERM. (Tato společnost mimo jiné jako jediná měla smluvně uvedeno přerušení prací 15.listopadu a opětovné započetí 15.3. následujícího roku z důvodu, že nebyla ochotna převzít riziko v případě náhlých teplotních zněn a tím možné porušení technologických procesů.) S dodavatelem stavebních prací byla předjednána realizace v r.2006. Zástupci stavební a úvěrové společnosti se zúčastnil jednání shromáždění, kde bylo odsouhlaseno vlastníky čerpání úvěru pro tuto akci ve výši 2,7 mil.Kč od Modré pyramidy a zateplení domu. Bylo schválené nutné navýšení příspěvku na dlouhodobou zálohu o 2 Kč/m² na částku 14,–Kč/m². Po smluvním zajištění úvěru byla následně uzavřena s dodavatelem smlouva o dílo. Jelikož nejsme panelový dům, nedosáhli jsme v dané době na podpůrné finanční programy a na lodžie se žádný program nevztahoval. Okna a dveře na lodžii v jednotlivých bytech si vyměňovali vlastníci sami na své náklady dle vlastních finančních možností, přičemž většina byla realizovaná při zateplení pláště domu v r.2006 s využitím množstevních slev. Součástí rekonstrukce lodžií byla i možnost instalace zasklení na náklady vlastníka bytu, kterou využila cca 1/3 vlastníků. Vzhledem k nepředpokládaným nutným vícenákladům nebyla uskutečněna oprava okapového chodníku kolem domu. Ekonomický efekt zateplení se dostavil. V roce 2007 opětovně klesla spotřeba plynu na 26.647 m³, proti roku 2000 celkem úspora o 52 % objemu plynu.

Vedlejším provozně ekonomickým efektem je, že se byty v létě, především na jižní straně nepřehřívají, zvýšil se konfort bydlení. Tuto skutečnost mimo jiných potvrzují vlastníci, kteří v letních měsících užívali klimatizaci s tím, že potřebná provozní doba klimatizace se zkrátila, čímž se snížila spotřeba elektrické energie. Z pohledu stavebního nutno konstatovat, novým zatepleným pláštěm budovy došlo jednak k opravě 35 let staré šedivé fasády, která by musela následovat, ke zvýšení ochrany obvodového pláště proti povětrnostním vlivům, ale i k estetické barevné změně – vzhledu domu.

V roce 2009 bylo přistoupeno k navýšení příspěvku na dlouhodobou zálohu o 4,–Kč/pod.m², na 18,–Kč/pod.m². Toto navýšení příspěvku bylo nutné k zajištění provozu domu: provedení výměny lan výtahu ve výši 65 tis.Kč a nutné vyvložkování komínu za 85 tis.Kč.

V následujícím období tří let plánujeme rekonstrukci páteřního rozvodu elektrické energie, poté opravu okapového chodníku. Výhledově je plánovaná rekonstrukce výtahu s výměnou kabiny zvětšenou prostorově tak, aby výtah mohl být užíván osobou na invalidním vozíku s doprovodem.

Z našeho pohledu se nelze při správě domu, vlastního majetku, zabývat pouze „zateplením domu“, ale pojmout opravu – revitalizaci domu jako celek, byť je ralizovaná v navzájem navazujících postupných krocích.

Opravu fasáda domu vyžaduje zhruba po 35–40 letech. Zvážíte-li rozdíl ceny opravy fasády bez zateplení a se zateplením fasády, tak to je ve skutečnosti ten „vícenáklad“, který investujete navíc, který vám přináší úspory; a tato návratnost je do 15 let v úspoře nákladů tepla k otopu.

Každé stavebně technické zařízení má svoji životnost, po 30 letech jsou některé věci technicky staré, elektrorozvody nedostačující vzhledem k nárůstu množství elektro spotřebičů v domácnosti.

Záleží tedy na nás, vlastnících, zda budeme svůj majetek udržovat a zvelebovat, snižovat provozní náklady domu jako celku – tedy i náklady jednotlivých vlastníků, nebo dům pouze „vybydlíme“ a vlastní majetek znehodnotíme.

Nemalým faktorem je i tržní/prodejní cena bytu v domě neopraveném/neudržovaném a v domě opraveném.

Matějka

Zateplování - Zateplování 5

Krupp — Sat, 13 Jun 2009 23:55:19 +0200

Rád bych přispěl svoji troškou do diskuse. My jsme postupně nainstalovali regulátory a měření, vyměnili okna a zateplili. Od roku 2003 postupně klesá spotřeba tepla. V roce 2003 byla 3200 MJ a v roce 2008 1300 MJ. Těžko určovat, co přispělo jaký dílem. Já jsem byl skeptický k zateplování, neboť i před ním jsme topili minimálně a hlavní úsporu vidím v instalaci měřidel. Žádnou oporu pro to ale nemám. Fakt je, že všechna opatření dohromady snížila spotřebu tepla pod 40%. Jirka

Zateplování - Zateplování 4

Pavel — Sat, 13 Jun 2009 22:38:52 +0200

Přínosem zateplení není pouze snížení úniku tepla a tím snížení nákladů.

Dalším faktorem je ochrana obvodového pláště před povětrnostními vlivy. Cenu za opravu pláště nechráněného zateplením neumím spočítat, ale odhaduji, že nebude malá.

Také nová omítka není k zahození.

Pokud ale použijete pouze ekonomickou návratnost počítanou z úspory tepla (podle metodiky k EA se musí používat pouze současné ceny), tak zateplení je většinou neekonomické, to máte pravdu. Několik EA jsem četl.

Nemyslím si, že skutečně bohatý je ten, kdo sedí v chátrajícím paneláku a těší se z bankovních výpisů, kde mu naskakují 3% p.a. Ale to je věc názoru. :-))

Hezký den!

Pavel

Zateplování - Bohatí se vyznačují

Pave1 — Sat, 13 Jun 2009 21:38:38 +0200

Bohatí se vyznačují tím, že vyhledávají dobré investice a realizují je. Dovoluji si tvrdit, že racionální investování je podmínkou trvalého bohatství. Kdo to neví, ten zpravidla nic nemá, nebo časem o vše přijde. To platí jak pro soukromé osoby, tak pro družstva a společenství vlastníků. Ve svém článku jsem ukázal nejjednodušší úvahu, kterou by pro sebe měl umět udělat každý, kdo chce zateplovat. Pro ilustraci jsem zvolil příklad nerozvážného „hurá“ zateplování. Mám totiž dojem, že je to častější případ. Stejně jsem ale mohl ilustrovat tutéž metodu na případě úspěšného zateplení. Úvaha by byla stejná, jenom úspory by musely být větší a náklady nižší. Bohužel ale žádný takový případ neznám. Na rozdíl od reklamních sloganů. ve kterých se zateplováná jdnostranně vychvaluje, metody efektivnosti jsou neutrální. Nejsou obecně ani pro, ani proti, ale objektivně hodnotí každý konkrétní případ. Proto znova vyzývám všechny, kdo mají úspěšné zateplení za sebou, aby se ozvali. Ukažte že je vás víc než těch, kteří po výměně oken za plastová mají plíseň v bytě, nebo kteří po zateplení platí za teplo stejně jako ti, co nezateplovali. P.S. Vaše podobenství Trabantu, Renaultu a zemljanky se zateplovaným domem se dá převyprávět také takto. Těžko si představit poslance, jak jezdí do parlamentu Trabantem. Těžko si představit malíře pokojů, jak jezdí po zakázkách v pancéřovaném Renaultu. Každý musí vědět, co potřebuje a co si může dovolit. Také by nebylo rozumné, kdyby náhle zbohatly malíř pokojů investoval do „zateplování“ svého Trabanta s nadějí, že tím zvýší jeho tržní hodnotu. Měl by si koupit nový, přiměřeně drahý moderní vůz. Co se týče zemljanek. Někteří skutečně bohatí lidé si stavějí svá sídla na vhodném místě z velké části zapuštěná do zamě. Nevěřili byste, jak je to pohodlné, bezpečné a tepelně úsporné. Ale pro malíře pokojů zbytečný komfort. Pave1

Zateplování - zateplování

Petr Čech — Sat, 13 Jun 2009 13:40:02 +0200

Zdravim,

také jsem řešil jak financovat zateplování svého domu, nakonec jsem nasel firmu rw therm, která vyřešila vše za mne opravdu od A do Z nasel jsem je na teto adrese, ale domácí web mají www.rwtherm.cz, asi kvůli vyhledávačům.

Zdravi Petr

Zateplování - Zateplování

Steve — Fri, 12 Jun 2009 22:47:43 +0200

Vaše úvaha je velmi zajímavá, ale vychází pouze z finačního kalkulu. Bydlení ale není jen o měřítku snižování nákladů na bydlení. V současné době jde o dosažení úrovně určitého standardu bydlení. Co mi budou platny úroky v bance, když budu muset v zimě chodit po bytu ve svetru, protože okna profukují (technologie oken 90. let). Co mi budou platny peníze v bance, když se neustále objevují „vodní mapy“ na stěnách bytu, protože příčina je v zatékání mezi spáry panelů. A mohu uvést třeba i problém s prorůstáním plísní zkrs panel… No a na dokreslení: dokážete si zkalkulovat tržní hodnotu bytu v takovém neopraveném „holém domu“ mezi ostaními již opravenými domy???. Prostě vznesený ekonomický argument je sice důležitý, ale nemůže být rozhodující. Prvořadá musí být především kvalita bydlení. Pokud chce někdo šetřit, doporučiji dosáhnout velmi, ale velmi dobré tepelné úspory v bydlení historicky známých „zemljancích“…Závěrem: chápu přednesené námitky, ale je to jako odrazovat vlastníka trabantu od nákupu vozidla, např. Renaultu, vybaveného 6 airbagy, ale o 450 000,– dražšího. A věřte, že se současní lidé se těchto vozidel velice rádi zbavili a raději si pak nakoupili vozidla sice nepředstavitelně dražší, ale na úrovni (bezpečnost, pohodlí, atd.) odpovídajících dnešní době. Podle mne je tedy postaveno na hlavu uvažování, kdy někdo nabádá dotovat úniky tepla prostřednictvím výnosů z úroků bankovních vkladů…Steve

Zateplování

Fri, 12 Jun 2009 21:18:38 +0200

Zateplení fasády a střechy a výměna oken se obecně považuje za racionální způsob úspory tepla a následné úspory peněz. To ale nemusí být vždy pravda. Náklady na zateplení jsou investice, peníze, které investor musí dostat formou realizovaných úspor se ziskem zpět.
Hovořím ze zkušenosti cihlového domu s dálkovým vytápěním. Znám případ, kdy členy sdružení přemlouval dealer stavební firmy, aby investovali 2 900 000 Kč do zateplení. Sliboval, že tak mohou získat „úžasnou“ úsporu 20 % z nakupovaného tepla. Pro dealera to byla lákavá nabídka z hlediska provize.
Když jsem se zmíněných vlastníků zeptal jak velkou úsporu v korunách čekají, nevěděli. Podívali jsme se tedy do faktury a zjistili jsme, že za dodané teplo minulý rok zaplatili 350 000 Kč. Mluví-li dealer pravdu, mohli by po realizaci čekat úsporu asi 70 000 Kč ročně.
Podívejme se na to blíž. Vlastníci by měli dát skoro tři miliony reálných korun (tučný vrabec v hrsti) za příslib, že po realizaci budou spořit méně než sto tisíc korun ročně (holub na střeše). Jak dlouho se bude zmíněná investice umořovat? Podělíme-li ji očekávanou úsporou, vychází to na více než čtyřicet let Tak dlouho by museli vlastníci čekat na zisk ze své investice. A to bez záruky. To je téměř doba životnosti investice. To by žádný rozumný investor neudělal.
Přesto se našli někteří, kteří se mnou nesouhlasili. Teplo prý bude stále dražší. I stavební práce budou stále dražší. Honem zateplujme, později to bude ještě bolestnější. Ale já říkám, ne. Neukládejte své poctivě našetřené miliony bezhlavě do plastu. Pokud je už máte připravené, uložte je třeba do banky, dejme tomu na 3 %-ní úrok. V úrocích budete dostávat očekávanou úsporu hned, ne až za 40 let. Z úroků také můžete „dotovat“ případný růst cen tepla.
Nejsem zásadně proti zateplování. Jenom bychom si měli uvědomit, že se jedná o investici a že investovat se má s rozumem. Jistě existují případy, kdy se zateplení vyplatilo. Zajímá mne váš názor.
Pavel.