Portál společenství vlastníků jednotek - koeficienty pro rohové přízemní byty - Comments

koeficienty pro rohové přízemní byty - Kupte si barák a topte

kulopak — Wed, 14 Jul 2010 13:44:13 +0200

Kupte si barák a topte dřevem nebo sluncem

koeficienty pro rohové přízemní byty - Rozúčtování tepla 2

lake — Wed, 09 Sep 2009 14:30:22 +0200

Pro pana Antonína Vaňka:

Vaše lamentace nad vyhláškou 372/2001 Sb. nepovažuji za oprávněné. Vyhláška je sestavena tak, že se do ní navážejí zejména zastánci názoru "každý ať si platí co protopí", kteří nebydlí v okrajových bytech.

Jeden z Vašich příkladů (neustále větrající kuřák) mne zaujal, protože je ukázkou nepochopení toho, jak se má s vyhláškou zacházet. O řešení takového případu jsem napsal před časem na jiném (pro toto téma vhodnějším) portálu:
http://www.tzb-info.cz/t.py?t=22&i=2123#text419.
Mimochodem, ono řešení je přímo ve vyhláškce, stačí pozorně si ji přečíst.

Je časté, že nesprávné postupy rozúčtovatelů se neoprávněně házejí na vyhlášku samotnou. Podívejte se na portál TZB Info, tam jsou takovýchto diskutérů desítky.

lake

koeficienty pro rohové přízemní byty - Rozúčtování tepla a otop.

FrantaF — Wed, 09 Sep 2009 10:25:30 +0200

Rébus s otazníkem. Pokud jste odskočili na odkaz a zamýšleli nad uvedeným rébusem pouze povrchně, jistě se rádi přečtete mé řešení „hádanky“.

Vyhláška přikazuje zajistit při výpočtu rozdělení nákladů na vytápění srovnatelné náklady na jednotku plochy pro byty znevýhodněné polohou v budově. Pokud je ztráta vnějšího bytu v uvedeném příkladu při 20°C 150W a vnitřního bytu 100W, pak musí být pro dosažení srovnatelných nákladů na jednotku plochy použita redukce, která naměřenou spotřebu tepla sníží. Velikost spotřeby tepla je vyjádřena počtem dílků poměrového měřidla. Pouze v případě, že měřidlo nezohledňuje přímo výkon otopného tělesa, musíme počet dílků vynásobit koeficientem otopného tělesa. V uvedeném případě 5 dílků * 1,5 abychom dostali skutečný náměr 7,5 dílků. Totéž provedeme s dílky středního bytu a dostaneme z odečtených 3,5 dílků * 1,33 = 4,655 dílků.

Poměr ztrát v příkladu je 100/150 = 0,66, poměr dílků je 4,65/7,5 = 0,62. Malá odchylka pouze znamená, že příklad není přesně sestaven a má být pouze demonstrací. Tento poměr 0,62 je teprve koeficientem pro znevýhodněný krajní byt, kterým musíme násobit jeho počet dílků, abychom dosáhli požadované srovnatelné náklady.

Po zateplení se změní hodnoty na 90/70 = 0,777 a 4,99/6,3 = 0,79 tedy koeficient pro znevýhodněné byty 0,79, pro střední byty 1. Porovnání těchto koeficientů odpovídá změně tepelných ztrát. Ztráty poklesly u všech bytů a proto není třeba redukce 0,62 (38%) ale stačí menší redukce na hodnotu 0,79 (21%).

Jádrem rébusu v uvedeném příkladě je záměna korekce rozdílné náročnosti s koeficienty otopného tělesa. U autora příspěvku mě to nepřekvapuje, tuto záměnu on dělá trvale. Hodnoty označené autorem jako „korekce zohledňující rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou“ jsou koeficienty otopného tělesa. Korekce má hodnotu 0,62 u krajních bytů a 1 u středních bytů. Po zateplení má tato korekce hodnotu 0,79 u krajních a 1 u středních bytů.

Že je příklad je pouze demonstrační, ukazuje i to, že ve skutečnosti má krajní byt nárok na vyšší teplotu za stejnou cenu o 1 až 3 stupně podle počtu ochlazovaných (vnějších) stěn.

FrantaF

koeficienty pro rohové přízemní byty - Rozúčtování tepla a otop.

Věnek Kulhánek — Sun, 21 Jun 2009 11:23:56 +0200

Vážený pane, plně se ztotožňuji s Vašim názorem. Pokud máte zájmem,navštivte moje stránky http://venekkulhanek.sweb.cz Zde se jednoznančně a zcela konkrétně k problematice vyjadřuji, včetně návrhu na řešení.

koeficienty pro rohové přízemní byty - rozúčtování dodávek tepla

Tonda — Mon, 15 Jun 2009 16:34:22 +0200

RNDr. Ing. Jaromír Pohanka a doc. Ing. Josef Patočka vedou učenou debatu o spravedlivém způsobu rozúčtovávání dodávek tepla. Já k této debatě přispěji názorem technicky nevzdělané důchodkyně (herce, lékaře, kuchaře….).

Nejprve dva konkrétní příklady ze života, jak by to mělo fungovat.

Důchodkyni vyhovuje teplota 21°C. Normálně tedy topí a nic se neděje.
Důchodkyni vyhovuje teplota 18°C, protože je nemocná. Přitom neví, na jakou teplotu vytápí její bezprostřední sousedé a ani ji to nemusí zajímat. Topí podle své potřeby. Jestliže se tito sousedé z různých důvodů rozhodnout snížit teplotu ve svých bytech také na 18°C, důchodkyni začne být chladno, protože vlivem ztrát teplota v jejím bytě poklesne. Tak si prostě přitopí, aby měla svých 18°C a opět ji nebude zajímat, na jakou teplotu její sousedé vytápí své byty.

Vyhláška č. 372/2001 Sb v §4, odst.4 říká, že: Rozdíly v nákladech na vytápění, připadající na 1m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40% oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.

Uvedu tři příklady ze života, které dokumentují nesmyslnost tohoto ustanovení a pak jeden zcela konkrétní případ, který ale nemohu doložit přesnými čísly srovnávaného bytu, protože vlastník objektu je mě v souladu s Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj odmítá poskytnout.

1.Bytový dům s 10 byty, průměrná teplota v bytech 20°C. 9 bytů se pohybuje uvnitř rozpětí ± 40% podle vyhlášky, jeden byt překročí hranici + 40% (uživatel bytu je kuřák, neustále větrá, proto mu indikátory naměří mnohem více dílků, než by odpovídalo skutečné teplotě v bytě). Uživatel zaplatí skutečně naměřené dílky, protože nezpůsobil teplotní rozkolísání domu a vysoká úhrada by ho měla motivovat k úsporám. Nebo to bude jinak?

2.Bytový dům s 10 byty, průměrná teplota v bytech 20°C. 9 bytů se pohybuje uvnitř rozpětí ± 40% podle vyhlášky, jeden byt překročí hranici – 40% (uživatel bytu je otužilec a navíc se v bytě méně zdržuje, protože jezdí po závodech). Indikátory mu naměří málo dílků. Zpracovatel rozúčtování ho potrestá pokutou, přestože neporušil Vyhlášku č. 152/2001, která stanovuje minimální teplotu v bytě 16 – 18 °C. Nebo to bude jinak?

3.Bytový dům s 10 byty, náměr dílků odpovídající průměrné teplotě v bytech 24°C. 9 bytů, jejichž uživatelé jsou kuřáci a nepřetržitě intenzivně větrají, zvedne celkový průměr zúčtovací jednotky. Jeden byt bude topit normálně na svých 20°C. Překročí ale hranici – 40%. Zpracovatel rozúčtování ho potrestá pokutou, přestože neporušil Vyhlášku č. 152/2001, která stanovuje minimální teplotu v bytě 16 – 18 °C. Nebo to bude jinak?

4.Můj konkrétní případ. V našem domě je 26 bytů, náměry odečítá a podklady zpracovává externí firma. Dva, plochou i umístěním téměř identické byty (rozdíl – já 2. patro, srovnávaný byt 1. patro). Já jsem překročil spodní hranici rozpětí (protože mám zavzdušněný jeden radiátor a navíc jsem spořivý), a proto mě byly skutečně naměřené dílky 563,11 navýšeny koeficientem 1,1915 na 670,95, které mě byly vyfakturovány. Přitom teplota v bytě nikdy neklesla pod 19°C, mám v bytě teploměr, který průběžně kontroluji. Ve srovnávaném bytě byla překročena horní hranice + 40% a uživateli bytu byl skutečně naměřený počet dílků snížen o cca 25%, takže mu bylo fakturováno o cca 4 000 Kč méně, místo cca 14 000 Kč platil cca 10 000 Kč (přesné hodnoty nemohu uvést z důvodů, jak je uvedeno nahoře). Chtěl jsem se přesvědčit, kdo jím uspořené peníze za dodané teplo za něj zaplatil, a proto jsem požádal v souladu s §7, odst. 3 Vyhlášky č.372/2001 Sb o………..podklady, ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování TUV mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.

Protože považuji tento způsob rozúčtování za nespravedlivý a demotivující, požádal jsem o podklady celého domu, zpracovatele podkladů, firmu REÚSS Uherské Hradiště, i bytové družstvo. Na bytovém družstvu mě byl předložen Metodický pokyn, který v§7, odst. 3 říká…………nejedná se o informace např. o spotřebě TUV jednotlivých spotřebitelů nebo o odpočtech indikátorů u jednotlivých spotřebitelů.

A já se ptám, jaké právo na informace má nájemník? Jak se může jednotlivý spotřebitel přesvědčit, jaký způsob rozúčtování zpracovatel podkladů používá, proč jsou uživatelé, mrhající teplem odměňováni bonusem a proč jsou spořiví uživatelé trestáni pokutou? Má se spořivý nájemník nechat bezostyšně okrádat? Hodlám se obrátit na soud, který by rozhodl, zda interpretace Vyhlášky č. 372/2001 je správná a zda používaná metoda rozúčtování je v souladu se snahami vlády a Ministerstva pro místní rozvoj o maximální úspory v dodávkách tepla, které také podporuje svými programy PANEL a ZELENÁ ÚSPORÁM. Než tak učiním, obracím se na všechny, kteří mají k tomuto tématu co říci. Jaký je Váš názor?

Antonín Vaněk, Břeclav

koeficienty pro rohové přízemní byty - koeficienty pro rohové přízemní byty -(zmena koef. po zatepleni)

ivo6 — Wed, 03 Jun 2009 14:54:01 +0200

Ano, ponechani starych oken v tomto modelovem priklade zdurazni moji argumentaci, ale ne nijak zasadne. Pokud by se menila i okna a to na doporucenou vodivost 1,2, bude pomer ztrat stredove a narozni mistnosti pred/po zatepleni 0,45 / 0,68, tedy stale vyrazny rozdil. Jinak okna budou dirami do zdi z pohledu energetickeho vzdy, i kdyz se pouziji sebelepsi. K postupu zateplovani, co je lepsi zateplit fasadu nebo vymenit okna nebo oboje. Samozrejme je nejlepsi oboje, ale vratme se na zem. V praxi hraji roli omezene finance a rozhodovani vlastniku/druzstevniku. Jinak receno neochota zadluzit dum a nostalgie ke starym drevenym „vzdusnym“ oknum. A kdyz tedy nejde oboje, jsou lepsi okna nebo fasada? Zalezi na konkretnim pripade, ja jsem jen poukazal na vyssi riziko plisne pri systemu „jen okna“. Postup zatepleni jen jednoho prvku je podle zkusenosti z meho okoli pomerne casty. Navic znam osobne, nebo jsem slysel o pripadech, kdy zatepleni neni provedeno na celem plasti – zatepleno vse krome lodzii (odlozeni rozhodnuti zasklivat/nezasklivat) nebo dokonce zatepleni jen jedne (severni) steny. Takze musim setrvat na svem nazoru, ze strileni koeficentu od pasu firmami a neprovadeni aktualizace koeficientu je chybou. ivo6

koeficienty pro rohové přízemní byty - srovnání firem

pobavený čtenář — Tue, 02 Jun 2009 13:13:20 +0200

koeficienty se po zateplení samozřejmě změní a poměry mezi nimi nebudou stejné jako byly. Kdo tvrdí opak, tak nikdy nepočítal tepelné ztráty. Mezi firmami je těžké vybírat a to nejen v tomto oboru, každý tvrdí, že jeho systém je nejlepší a nejpřesnější. Můžete si ale před podepsáním smlouvy nechat vysvětlit postup při stanovování koeficientů. Pokud to firma považuje za výrobní tajemství, obraťte se někam jinam. Právě z toho důvodu je tu to konkurenční prostředí,aby si obyčejný člověk mohl vybírat.

koeficienty pro rohové přízemní byty - koeficienty pro rohové přízemní byty -(zmena koef. po zatepleni)

Petr Patočka — Mon, 01 Jun 2009 14:10:43 +0200

Omlouvám se, že mi to tak trvalo, ale nějak nebyl buď čas nebo proud.

K vašemu modelovému příkladu. Ano matematicky je to správně a v tomto případě nemám pravdu. Ale není za tím takhle náhoudou to okno? Použiji jednu vaší větu: „Mozna zatepleni bez vymeny oken je zvrhlost, ale v nekterych pripadech mozna lepsi reseni nez zatesnit okna a nezateplit.“ viz :http://spolecenstvi.okinfo.cz/…po-zatepleni#… tedy hlavně tu prví část.

Opravdu jsem netušil, že někdo provede zateplení né na požadované hodnoty, ale na hodnoty doporučované (což není žádná prča, ač se nám bývalý zelený ministr snažil říkat opak) a pak tam nechá v podstatě dvě díry do zdi. Představme si situaci, že ve vašem případě to okno nebude mít 4m2, ale 9m2 (pěknej francouzkej výhled, že?) to teprve bude mazec.

Celou dobu žiji v přesvědčení, že pokud se zatepluje, tak šmahem. Tedy je snaha snížit tepelné ztráty všude tam kde jsou a snad mi dáte za pravdu, že okna jsou to nejhorší místo. Tudíž vámi předvedený modelový příklad je názorná ukázka toho jak se zateplování nemá dělat. (nic proti vám, ale mě to tak připadá)

Takže znovu opakuji to co jsem zde již psal, bez konkrétní situace nelze říci co se v objektu bude dít s koeficienty pokud se s nimi bude vůbec něco dít.

Dovolím si pozvat všechny debatující na veletrh Aquatherm (ano vím bude až na podzim) a tam to můžeme v klidu probrat nad skleničkou něčeho ostřejšího. Snad to bude to jediné ostré co v debatě bude.

koeficienty pro rohové přízemní byty - koeficienty pro rohové přízemní byty -(zmena koef. po zatepleni)

ivo6 — Wed, 27 May 2009 09:13:26 +0200

Vazeny pane Patocko, rad bych reagoval na vas prispevek z 22.5.2009 18:43, kde uvadite ke zmene („sjizdeni“) koeficientu po zatepleni: „Podle mě dojde ve všech bytech ke snížení tepelných ztrát. Ale zůstena zachován poměr mezi místnostmi. Tedy dejme tomu, že stále zůstává, že okrajová místnost má stále dvojnásobnou spotřebu tepla než středová.“

S tim nemuzu souhlasit, pomer tepelnych ztrat stejne velke stredove a narozni mistnosti se po zatepleni zmeni a mely by se tak zmenit i koeficienty polohy. Pro podporu tohoto tvrzeni uvedu zjednoduseny, ale realny priklad:

Mam dve mistnosti (25m2), jednu stredovou (jedna vnejsi stena) a jednu narozni (dve vnejsi steny+strop pod strechou). Pro obe mistnosti je shodna vnejsi stena 11m2 (7m2 zed, 4m2 okno), narozni mistnost ma jeste vnejsi stenu 17m2 a strop 25m2. Vodivost panelu pred/po zatepleni je 1,5/0,25, vodivost strechy pred/po zatepleni 0,6/0,2. Okna zustavaji po zatepleni stejna – stara drevena dvojskla – vodivost 2,4. Podlahu a zbyvajici steny neuvazuju – predpoklad ze v sousednich mistnostech se topi v prumeru stejne (zisky a ztraty se rovnaji). Dale teplotni rozdil (int-ext) v topne sezone 15C. Navic uvazuju ztraty vetranim (0,5/h) 190W. Potom vyjde ztrata stredove mistnosti pred/po zatepleni 500W / 370W a
narozni mistnosti 1110W / 510W. Tedy pomer ztrat stredove a narozni mistnosti pred/po zatepleni 0,45 / 0,73 (jinak receno mely by byt pouzity koeficienty polohy narozni mistnosti prave o techto hodnotach). ivo6

koeficienty pro rohové přízemní byty - Pan Patočka, nemá zájem

Petr Patočka — Mon, 25 May 2009 23:29:42 +0200

Obávám se, že se dostáváme do osobního souboje. Omlouvám se, že jsem se zde celý den neukázal, ale jedna taková malá firma ČEZ u nás provádí výměnu trafostanice a přilehlých sítí.

Takže pan Patočka má zájem pokusit se vysvětlit vše, na co konkrétně on má. Možná si pan Kulhánek myslí, že Petr Patočka a Doc. Ing. Josef Patočka CSc. jsou jedna a táž osoba. Nejsou. Přiznávám , že mám na starost primárně počítačové zpracování údajů, tedy zajistit to aby těch něco přes 100 000 účtů bylo zpracováno a vytištěno včas u našich zákazníků. Zde se snažím pomoci se znalostmi které mám a myslím, že to i tak má smysl. Pokud se někdy mýlím, s klidným svědomím to ovšem přiznám. Na rozdíl od spousty ostatních. Konkrétní odpověď na váš poslední příspěvek k tématu jsem se rozhodl konzultovat, abych náhodou nebyl nachytán. I proto je odpověď zatím zdržena.

Pokus se budeme bavit o modelovém příkladu, tak ten vždy vyjde tak jak budu potřebovat. Zvláště pokud už rovnou požadujete vzít dvě místnosti různě velké. Ano čím více proměnných, tím větší chaos. Ale rozpočty v objektech kde je provádíme, nejsou modelové příklady. Je tedy potřeba vždy postupovat podle konkrétní situace. A ta, opakuji, neumožňuje nikdy šmahem prohlásit, že koeficient ten a ten bude tolik a tolik. Navíc náš systém rozpočtu koeficienty výkonu a polohy nepoužívá. Ale to jsem zde již popisoval. Mohu jen konstatovat, že tato dlouhá debata vyprovokovala toho „všeznalého pana Patočku“ jak jej pan Kulhánek nazval k napsání článku o různých koeficientech a o tom , jak je jejich používání často zavádějící. Vyjde v aktuálním časopise EaP. Pokusím se znění tohoto článku ihned po vydání zpřístupnit na našem firemním webu.

Ale obávám se, že tato diskuze nikdy nebude mít konec. Osočíte mě z toho, že souhlasím s naprosto děsivou možností nějakého odsouhlasování jakýchsi koeficientů. Následně mě osočíte z nějaké „zpátečky“ tedy z toho, že neustále měním názor. Ale bez jediné reakce, odpovědi, odkazu kde se tak děje, ač jsem o to žádal. V této debatě jsem pokračoval neb jsem k tomu byl vyzván. V jednom příspěvku napíšete „je to časopis jednoho pána a bible všeznalého pana Patočky“ a hnedle „Bezesporu si pana Patočky vážím“, prosím ujasněte si svůj postoj k nám. Pokud chcete vést debatu na odborné úrovni, rád ji zprostředkuji, protože se klidně přiznávám, mé znalosti jsou v této oblasi omezené. Pokud chcete jen uspokojit své ego, bohužel já a předpokládám ani otec, tedy Doc Ing. Josef Patočka CSc. se nepřidáme.

Mohu se třeba na olátku já zeptat co znamená věta „Koeficient výhodnosti bydlícího, jenž má vliv na neznalost ostatních.“ Podle zápisu bych to chápal tak, že koeficient výhodnosti (těžko říci co to znamená, výhodnosti čeho?) má přímý vliv na inteligenci? Nebo jak může mít koeficient vliv na neznalost??? Ale ono je to asi jedno.

Pokusím se během zítřka odpovědět na původní váši připomínku z 23. Květen 2009 – 8:55 (ano přiznám se, že po konzultaci) a myslím, že tím naši vzájemnou debatu ukončím, protože ji beru jako bezpředmětnou a zbytečně osobně útočnou.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Pan Patočka, nemá zájem

Věnek Kulhánek — Mon, 25 May 2009 19:37:21 +0200

Pan Patočka, nemá zájem a ani nechce vysvětlit jak, je to s lineárním násobkem koeficientů spořeby tepla. Asi se teorie někoho někam dostala do úzkých. Ony firmy si poradí, tak jako jeho. To je zřejmě vše, co tyto firmy umí. Poradit si, pro konečného spotřebitele, nepochöpitelným způsobem. K několika koeficientůnm prostě přidáme ještě jeden. Koeficient výhodnosti bydlícího, jenž má vliv na neznalost ostatních. Pokud se pletu, čekám obejktivní vysvětlení. Vysvětlení ne systémem odkud, ale pro koho! Technicky zdůvodnitelného. To stojí za zamyšlení. Ne mého, ale i pana Patočky!

koeficienty pro rohové přízemní byty - Rozpočty-(koeficienty pro rohové a přízemní byty)

Věnek Kulhánek — Sat, 23 May 2009 10:55:33 +0200

Musím na Vaše výše uvedené vyjádření reagovat, i když jsem to neměl v úmyslu. Zkuste si modelově vypočítat tepelnou ztrátu dvou různě velkých místností před zateplením a po zateplení. Pak jednoduše a prostě zjistěte vzájemné poměry tepelných ztrát každé místnosti. Víte zcela jistě jako já, že poměry budou u obou místností jiné, proto i přepočet hodnoty koeficientů bude jiný a ne shodný! Vaše tvzení, že poměry před zateplením a po zateplení budou u obou srovnávaných místností, potažmo v celém objektu shodné je neprofesionální a zavádějící. „Dejme tomu, že poměr před zateplením a po zateplení zůstává“ je opravdu jen tím dejme tomu.Hlavně technicky nepodloženým.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Rozpočty-(koeficienty pro rohové a přízemní byty)

Petr Patočka — Fri, 22 May 2009 20:43:18 +0200

Sjíždění tepelných ztrát použil Ivo6. Já jsem mu naopak oponoval. Podle mě dojde ve všech bytech ke snížení tepelných ztrát. Ale zůstena zachován poměr mezi místnostmi. Tedy dejme tomu, že stále zůstává, že okrajová místnost má stále dvojnásobnou spotřebu tepla než středová.

Ono to tu již začíná být trošku nepřehledné. Konkrétní na sebe navazující příspěvky jsou rozstřeleny dalším příspěvkem. Ale s tím asi nic nenaděláme.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Rozpočty-(koeficienty pro rohové a přízemní byty)

Karel Dvacnik — Fri, 22 May 2009 19:28:39 +0200

Není mi zřejmý pojem sjíždění tepelných ztrát. Při zateplení místností přece nemůže dojít k jednotnému snížení tepelných ztrát v hodnocených místnostech! To by popíralo výpočet tepelných potřeb a veškeré platné normativy! Větší, či menší zateplení se dá snad technicky zůvodnit! Anebo ne? Mám tomu rozumět tak, že audity pro potřebu získání dotací jsou postavené na fikci? Jak tomu má rozumět konečný spotřebitel? Teplo je zbožím, anebo ne? Firemní si poradení je nevysvětlitelným tajemstvím, anebo finanční fikcí? Zdají se mi Vaše vysvětlení logická, začínám být jejich příznivcem, ale je vše normální?

koeficienty pro rohové přízemní byty - Koeficienty pro rohové přízemní byty.

Věnek Kulhánek — Wed, 20 May 2009 19:26:15 +0200

Říká se,že jednou nohou nevstoupíš do téže řeky. Chtěl jsem předmětnou diskusi, na téma stanovení ohodnocovacích koeficientů otopných těles úplně ukončit, ale nedalo i to. Podnětem mi je vcelku seriozní výjádření pana Patočky k mému zdůvodňování proč tak a ne jinak.Bezesporu si pana Patočky vážím, vždyť se nejedná o problémy odborníků, ale občanů. Oba máme zájem vyjádřit svůj názor, názor k něčemu prospěšnému. Ale k věci. Zjistitelnost oprávněnosti stanovených koeficientů OT je jednoduchá. Požádat vyúčtovatele nákladů spotřeby tepla mezi konečné spotřebitele, aby do kolonky spotřeby (počet naměřených jednotek, dílků..apod)) napsal číslo jedna. Pokud se náklad jednotlivých konečných spotřebitelů na 1m2 pohybuje v rozumné toleranci oproti nule do 5%, je vše v pořádku. Pokud ne, požádejte rozúčtovatele o vysvětlení,jak je to možné. Zde by měla být zcela jasná, technicky věcná argumetace. Pokud tomu tak není, a důvody rozúčtovatele jsou výrobním tajemstvím, tak není něco v pořádku.Je pravdou, že si s tím rozúčtovatel poradí. Je otázkou, jak tomu bude rozumět konečný spotřebitel.Jedno důležíté nakonec. Veškeré posuzování musí být prováděno v rámci celku. To je totiž ten nejzávažnější problém rozúčtovatele, problém vzájemného porovnání, který v mnoha případech tají a nemá zájem o jeho zveřejnění. Rozdíly v platbách za otop se doposud stávají nevysvětlitelným výrobním tajemstvím. To asi není v pořádku.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Rozpočty-(koeficienty pro rohové a přízemní byty)

Karel Dvacnik — Wed, 20 May 2009 07:26:26 +0200

V podstatě se s Vašim názorem ztotožňuji. To odpovídá i názoru pana Kulhánka, že veškeré změny koeficientu jednotlivých místností, po zateplení objektu, by měly být řešeny na základě poměru instalovaného výkonu a tepelných ztrát. Jestliže se sníží tepelné ztráty vlivem zateplení, pak jednoznačně se musí zvýšit i koeficient. Opačně když se sníží instalovaný výkon v otopných tělesech-koeficient se sníží. Poměrně jednoduché. Pan Patočka stále uvádí něco, čemu nerozumím. Pořád upřednostňuje nějakou cenu před technickými fakty. Já jej sice chápu v názoru na věc, ale nechápu proč se to snaží tak složitě vysvětlovat.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Rozpočty - (koeficienty pro rohové přízemní byty)

Petr Patočka — Tue, 19 May 2009 19:23:25 +0200

Po zateplení objektu se přeci ztráty nesjíždějí k sobě. Pouze dojde ke snížení spotřeby tepla. Tedy u všech místností může dojít ke snížení třeba o 30%. Ale tím zůstane zachován poměr mezi středovou a okrajovou místností.

Samozřejmě může cíleně dojít třeba k většímu zateplení střechy nebo štítových stěn, ale to už se bavíme o konkrétním objektu a ne o obecné změně koeficientů.

Ale opět připomínám, pokud má firma provádějící rozpočty vnitřní kontrolní mechanizmy které umožňují kontrolu rozpočtu umí si s podobným problémem poradit. A pokud uživateli umožní kontrolu rozpočtu uvedením teplotních poměrů, má i koncový uživatel možnost si tuto kontrolu provést.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Rozpočty - (koeficienty pro rohové přízemní byty)

ivo6 — Tue, 19 May 2009 15:38:28 +0200

Opet se zamicham do diskuze. Pokud se drzim duchu vyhlasky (plati se teplota v mistnosti, ne energie predana radiatorem), tak kdyz zateplim, mely by se prece koeficienty polohy mistnosti zmenit. Pokud by pred zateplenim byly napr. 1,0 pro stredni mistnost a 0,5 narozni podstresni mistnost (extremni pripad), tak po zatepleni se preci musi koeficenty priblizit (druhy zvysit, kdyz prvni zustane 1,0) – pro vytopeni na stejnou teplotu jiz neni tak velky rozdil potrebne energie z radiatoru. Pisete, ze staci spatny panel a je chyba ve vyuctovani. To ale preci neni podstatne. Obecne si dovedu predstavit, ze koeficienty by spravne mely vznikat dvema zpusoby: a) podrobnym merenim ztrat jednotlivych mistnosti (uznavam, ze to je asi nakladne) b) odhadem ztrat ze znalosti pouzitych stavebnich materialu – vodivost panelu (tabulkova nebo na jednom miste zmerena), tabulkova vodivost pouziteho polystyrenu, vodivost oken atd. Tedy vypocet od stolu dle dokumentace. To co se mi nelibi je, ze jsem nevidel zadnou firmu nabizet a) ani b) a nejsem si jisty zda existuje pro b) nejaky obecne uznavany postup. Proste firma prijde se svymi univerzalnimi koeficienty. ivo6

koeficienty pro rohové přízemní byty - Rozpočty

Petr Patočka — Tue, 19 May 2009 15:06:00 +0200

Sám vidíte, že to není jednoduché. Já tam ty číselné údaje uváděl jen pro orientaci, ne že se nějaký konkrétní koeficient takto mění.

Pokud totiž budete chtít zateplení vyřešit přesně, má to drobný háček a tím je cena. Musíte zjistit změnu podílu instalovaného výkonu ku tepelným ztrátám po zateplení pro každou konrétní místnost. V tomto má pan Kulhánek pravdu. Ale v tomto já s ním nepolemizoval.

Otázkou je, jestli je to nejlepší cesta při pomětu cena / výkon, tedy kolik mě bude toto zpřesnění rozpočtů stát.

Naše zkušenost ukazuje, že dopředu není třeba měnit parametry rozúčtování po zateplení. Máme tu výhodu, že v našem rozúčtování uvádíme přímo teplotní rozdíly mezi místnostmi téhož bytu a mezi průměrnou teplotou celého objektu a pokud dojde po zateplení k velkým nesrovnalostem v těchto údajích je třeba se jim dále věnovat. Ano je možné namítnout, že díky tomuto postupu není naše rozúčtování absolutně přesné. Není a ani nikdy nebude. To je holt problém poměrového měření. Ono totiž další problém je konkrétní provedení objektu. Stačí vám jeden špatný panel a už máte chybu v rozúčtování. A pokud máte systém bez možnosti zpětné kontroly, nazvěmě jej „kupování dílků“, nemáte jakoukoli možnost zkontrolovat jestli náhodou není v rozpočtu nějaký problém. Uvedeme-li teplotní rozdíly jednotlivých místností, může každý uživatel zkontrolovat co mu počítáme a za co platí.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Rozpočty

Karel Dvacnik — Tue, 19 May 2009 12:28:50 +0200

Děkuji za reakci na můj dotaz, ale s takovým vysvětlením (až na výjimky) bych u bydlících neobstál. Hodně složité. Když jsem se z vlastního zájmu informoval u projektatna otopných systémů jak je to s výpočtem tepelných ztrát, bylo mi řečeno, že změny po zateplení neprobíhají lineárně a vy píšte, že když změníte v celém objektu předimenzovanost vlivem zateplení ze 2 na 3 tak je to jedno! Dle mého laického úsudku to jedno není, protože „předimenzovanost“ se musí posuzovat dle jednotlivých místností tak, jak jsou počítány koeficienty místnosti a ne celého objektu. Předimenzovanost jednotlivých místností nebude jednotná, ale odlišná a tím snad i koeficienty. Nebo se pletu? Díval jsem se na webové stránky pana Kulhánka v souvislosti s návrhem úprav vyhlášky 372/2001 a jeho vysvětlení se mi zdají být logická. Postihují docela srozumitelným způsobem zateplení,případnou úpravu předimenzovaného systému a následně i koeficientů. Je to pouze můj názor ne obhajování. To je pro skutečné odborníky.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Rozpočty

Petr Patočka — Mon, 18 May 2009 09:13:59 +0200

Ono to s těmi koeficienty není tak úplně jednoduché. I na ně je totiž několik možných pohledů: 1 – koeficient výkonu topného tělesa (v podstatě vytvoří z výkonové stupnice jednotnou), koeficient polohy místnosti (zohledňuje umístění místnosti v objektu) a mnoho dalších 2 – koeficient „nepovedenosti“ topného systému (zohledňuje ochylku konkrétního radiátoru oproti ostatním) První přístup používá většina firma, druhý pokud vím pouze naše (ale na tom tak nezáleží).

Je pořeba si uvědomit, že topný systém je ve většině případů provozován jako předimenzovaný. Je počítán na vekovní teplotu –12°C až –18°C. Jenže tato teplota se v topném období vyskytne sem tam. Tím že objekt zateplíte dojde k většímu předimenzování (jsou zde odborníci, kteří tvrdí, že je třeba t tomto okamžiku topný systém vyměnit).

Protože se jedná o poměrové měření, tak „chyba“ v koeficientech bude pro všechny uživatele stejná. To znamená, že všichni po zateplení mají systém ne dvakrát, ale třikrát předimenzovaný (berte jako pomůcku, né číselné vyjádření). Hlavní efekt je ovšem ten, že by měla klesnout celková částka kterou je třeba rozdělit. Ono je totiž úplně jedno, jestli zavedu koeficient předimenzovanosti a v celém objektu jej změním z 2 na 3. Pro rozpočet se vůbec nic nemění, protože pokud všem budu dílky násobit tímto koeficientem, tak jen budu těch dílků mít víc.

Zateplením by ovšem mohlo dojít k tomu, že se konečně některé byty dají vůbec vytopit. Jejich energetická náročnost mohla být tak velká, že prostě nebyl tak velký radiátor. Takže se mohu dostat do situace, kdy malá část bytů byla nedotápěná a nyní je v „normále“ a většina je jen více předimenzovaná. Ale tato situace už opět měla být nějakým způsobem zohledněna v předcházejících rozpočtech (to je právě ten koeficient „nepovedenosti“).

Jak vidíte, nelze šmahem prohlásit, že se mění koeficient jen tím, že provedu zateplení celého objektu. takže firma která vám dělá rozpočty chybu neudělala.

Ale ještě poznámečka. Zateplením a výměnou oken v současné době vznikají pro některé indikátory problémy jinde. Tím zásadním problémem je spouštěcí teplota elektronických indikátorů. Ta je podle normy 28 – 36°C. Protože po zateplení se můžete dostat do situace, kdy běžně stačí teplota na vstupu do topného tělesa kolem 40°C. A může se stát že třeba 30% indikátorů „naměří“ nulu. Toto je problém který začína být v současnosti asi tím nejpalčivějším při používání indikátorů dle ČSN EN 834.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Rozpočty

Karel Dvacnik — Fri, 15 May 2009 19:05:58 +0200

Pane Patočko, nestranně sleduji debatu mezi Vámi a panem Kulhánkem. Je velmi těžké v konkurenčním boji poskytovatelů služeb v oblasti rozúčtování nákladů si vybrat, která konkurence je ta nejlepší a nejkvalitnějí. Na druhé straně se mi zdá být logickou otázka, jak je to s koeficienty přepočtu spotřeby při zateplení domu. Otázka pana Kulhánka se mi nejevila z oblastí „jedna paní povídala“, ale z oblasti běžného dotazu neprofesionálního spotřebitele. Celý dotaz jsem pochopil asi takto: Je zateplený dům, tím pádem je nižší tepelná ztráta místností a s výkonem těles se nehýbe. Koeficient zůstává stejný, anebo se mění? V našem domě charakteru SVJD se to stalo a firma, provádějící rozúčtování ponechala koeficienty stejné. Máme zpracovaný energetický audit, ve kterém se nikdo nevyzná, návratnost vynaložených prostředků na úsporu se stává trvalou, nikdy návratnou položkou. To jsme pochopili ze závěru auditu, potřebného pro poskytnutí úvěru. Jinak to byla snůška reklam. Tyto věci se lidem těžko vysvětlují. Vaše reakce, bez ohledu na žabomyší válku s panem Kulhánkem, se začínají stávat přínosem pro pochopení celé problematiky. Byla by chyba, i přes oboustranné nevraživé reakce, tuto debatu okončit. K obdobnému vyzývám i Vašeho oponenta. Jedná se o naznačení řešení problémů, které mohou být pochopitelné i pro laika. Děkuji za odpověď. Karel Dvacnik

koeficienty pro rohové přízemní byty - Rozpočty

Věnek Kulhánek — Thu, 14 May 2009 08:55:21 +0200

Vážený pane, pochopil jste mně velmi dobře a zcela záměrně jsem podhodil VIP a ne VIPA. Věděl jsem totiž, s kým asi koresponduji. Vaše poučování v časopise EaP je pro mnoho lidí jednak nesrozumitelnou, ale hlavně trapnou záležitostí a dokonce se s humorem říká, že je to časopis jednoho pána a bible všeznalého pana Patočky . I já končím, poněvadž by to byla pohádka na pokračování, jako ta Vaše v časopise EaP.

koeficienty pro rohové přízemní byty - rozpočet

Petr Patočka — Thu, 14 May 2009 07:48:07 +0200

Obávám se, že Vám vůbec nerozumím.

Hovoříte o jakési „likvidaci“ rozúčtovatelů, ale nic takového neprobíhá.

Hovoříte o tom, že časopis „E+P“ je vazalem Artavu, což je naprostý nesmysl.

VIP Liberec asi má být VIPA CZ s.r.o. (Liberec), které jsem jednatelem, ale nějak nechápu co chcete říci větou: „kteří se vrací k původním myšlenkám po odběhnuté době, v podobě intergrálů, které tak jak tak vedou k jednoduchým vzorcům, záměrně zveličovaným“. Jestli je to pozitivní informace nebo negativní informace. To že popisujeme v E+P okolnosti jaké je potřeba zohledňovat během rozúčtování, může být přínosné i pro ty, kteří si budou chtít dělat rozpočty sami. Ono to na první pohled vypadá strašně jednoduše a spousta „pseudoodborníků“ je přesvědčena o tom, že to pouze zbytečně komplikujeme, ale nic jim nebrání si také založit firmu a své služby nabízet. Zvláště pokud je to podle Vás „Kšeft velmi výnosný a hlavně trvalý.“ což sice krásně zní, ale je to blbost. Rozpočty nákladů jsou práce jako každá jiná, také mohu tvrdit, že pekaři maj děsně výhodnej kšeft, protože jíst se bude pořád.

Omlouvám se, ale pokud zde již nebudou konkrétní dotazy, nemá cenu v podobném rozhovoru pokračovat. Podle Vás, jsme prostě my ti špatní a basta.

A na informace jedna paní povídala, že koeficient (neuvádíte jaký a co má ovlivnit) má mít nějakou hodnotu, již nebudu reagovat.

koeficienty pro rohové přízemní byty - rozpočet

Věnek Kulhánek — Wed, 13 May 2009 20:09:22 +0200

Není to překvapení, jen stvrzení konkurenčního boje v oblasti prodávaných poskytovaných služeb. Je zcela jasné, že se nejedná o konkureční boj technickcýh jednotek, ale o boj získání přízně vlivnitelů, kteří konkurenci ovlivňují. Jeden metr by měl mít sto centimetrů. Někteří počátek měření záměrně usřihují. Bohužel demokratický způsob nabízených služeb v této oblasti nahrává těm, kteří jsou sjednateli služby. Sice tomu nerozumí, ale ví, že na tom nebudou špatně. O dalších korekcích , zcela nelogických, ani nemluvě. Proč? Protože nikdo z konečných odběratelů nemá ponětí o co jde! Jim jde jen o to, aby platili co nejméně! Takže demokracie rozpočtu spočívá v podbízivosti zúčtovatelů vůči zástupcům celkůjen proto, aby mohli mít kšeft. Kšeft velmi výnosný a hlavně trvalý. Časopis ENERGIE a PENÍZE se stal vazalem ARTAV(u) a pisatelů formátu VIP Liberec, kteří se vrací k původním myšlenkám po odběhnuté době, v podobě intergrálů, které tak jak tak vedou k jednoduchým vzorcům, záměrně zveličovaným. Auta beru jako bonbonek k vyjádřením VIP Liberec. Konkurence má být konkurencí a ne záležitostí, zneužívající neznalosti. Anebo opak je pravdou? Pak se nedivím likvidacím zúčtovatelů, kteří nemají o teple ani smítko znalosti. To by byl první krok k pořádkům,o kterých jsem se již zmínil. Bonbonek na závěr. Někde jsem se dočetl, že při zateplení domu má mít koeficient nižší hodnotu. Prostě systémem čím menší tepelná ztráta místností -při zachovalém systému tepelného zisku -tím nižší koeficient. Je to pravda, nebo fikce? Pokud ani jedno, ani druhé-jak to tedy je?

koeficienty pro rohové přízemní byty - Rozpočty

Petr Patočka — Wed, 13 May 2009 08:14:54 +0200

Prosím, můžete mě odkázat na příspěvek, kde tvrdím, že je správné, že si uživatelé mohou sami určovat koeficienty? Když mě osočujete ze „zpátečky“.

O té hromadě kde by bylo „tóčo“ mohu říci jediné. Existuje něco jako sdružení rozúčtovatelů (Artav) a než nás stihli vyloučit (stihli nás vyhodit po zaslání naší žádosti o ukončení členství) tak jsem si pokaždé užíval ten chaos, jak i velké nadnárodní koncerny netušili ktará bije a třeba o zákonu na ochranu osobních údajů, už když byl platný, neměl nikdo ani páru a netušil jaké pro rozúčtovatele z něj plynou povinnosti.

Zase na druhou stranu, služby spojené s rozúčtováním, nejsou nic jiného než služby nabízené zákazníkům. I prodejci aut (kteří si také dost konkurují) se mezi sebou neperou, když náhodou vystavují třeba na veletrhu. Prostě od toho je zde ten zákazník aby si vybral ten systém, který mu bude vyhovovat a který je podle něj nejspravedlivější.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Rozpočty

Věnek Kulhánek — Wed, 13 May 2009 07:11:09 +0200

Přesně takovou zpátečku jsem čekal. Ale víte co by bylo vůbec nejzajímavější? Kdyby „někdo“ svolal rozúčtovatele nákladů na dejme tomu Valnou hromadu s tím, že by jednotlivé firmy zdůvodnily svůj zcela jedině správný „technický výpočet“ koeficientů. Zcela demokraticky. To by bylo tóčo o přesvědčování ve věci,že ten některý je ten nejlepší! Mimo jiné; když se systém „rozúčtování nákladů na otop“ zaváděl u nás, byl přejat i s chlupy ze zahraničí. Co bylo obzvlášť zajímavé – chytly se toho firmy ne znalé problematiky tepla jako takového, ale znalé kšeftu. Původní textace k údajům byly v němčině a mnozí vůbec nevěděli co to znamená. Dnes jsou v češtině, ale znalost zůstala na skoro nezměněné úrovni. S jednou takovou firmou jsem věci konzultoval konkrétním výpočtem a bylo mi trapně za ně. Když nevěděli z kterého rohu do kterého, tak mi jejich „odborník“ řekl něco ve smyslu že ten byt, který je nepřiznivě umístěný, musí logicky platit víc. Uvedl mi příklad; co kdyby si každý topil lokálním topidlem na tuhá paliva? Prostě paráda. Jeho mentoraci o blbinách jsem mu doplnil o holou skutečnost bolesti nohou při donášce paliva k topidlu, těch nepříznivě umístěných. Taková je současná situace na poli rozpočtů spotřeby tepla pro otop. Když to přeženu,tak platí, že pod pojmem 1 metr si někdo určí rozdílnou hodnotu v centimetrech, jako by mětr a centimetr spolu nesouvisely.Zde se proto nemůže přistupovat jinak, než stanovením jasných pravidel pro rozúčtování. Fakt je to, že některé firmy by zmizely z trhu. To je pravá příčina umělého uchovávání demokratického stavu na poli rozúčtování nákladů na otop mezi konečné spotřebitele. Pokud se razantně věci nezmění, bude „některý“ konečný spotřebitel zcela demokraticky okrádán. Může ale i mít hřejivý pocit dobrého skutku. Sponzoruje otop svého souseda příznivě umístěného.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Rozpočty

Petr Patočka — Tue, 12 May 2009 16:38:39 +0200

Mohu se zeptat, z čehy plyne vaše přesvědčení, že až bude povinná instalace indikátorů, tak nebude docházet k rozdílným rozpočtům? Nevede to pak také náhodou k tomu, že befelem dostamene nařízeno jaké si můžeme koupit auto (protože málokdo je odborník na bezpečnost automobilů), budeme nosit stejnokroje (protože někdo jinej ví co je pro nás nejlepší) atd.

Povinná instalace indikátorů záležela na jediné větičce, která byla v návrhu zákona o hospodaření s energií. Byl to §6 ods 10 kde bylo …přístroji regulujícími a registrujícími… Vyhláška 372 by zůstala naprosto stejná.

Je lepší, že všechny firmy budou provádět rozpočet stejně špatně? Třeba podle norem ČSN EN 834 a ČSN EN 835? Není přeci jen lepší možnost si moci vybrat i firmu která to dělá jinak? (jasně, že narážím na nás, ale dejme šanci třeba i gradenovým systémům).

To že konkrétní SVJ je postaveno před možnost výběru není přeci jen záležitost poměrového měření tepla. (a jste odborníci na vše co musíte rozhodnout?)

A jen mimochodem, já jsem nikdy netvrdil, že je správné, že mohou vlastníci „kecat“ do stanovování koeficientů. Bohužel to v současné době vede mimo jiné ke „korupčním“ koeficientům, kdy rozúčtovací firma klidně slíbí těm správným ty správné koeficienty k nejnižší úhradě v objektu. Ale to stejně žádná vyhláška nikdy nezaručí a je to jen o výběru důvěryhodné firmy. Ale také vám to dává možnost si zakoupit u dodavatelů indikátorů jen měřiče a rozpočet si dělat na vlastní triko (třeba Metra Šumperk nebo indikátory Siemens je možno takto zakoupit).

koeficienty pro rohové přízemní byty - koeficienty pro rohové přízemní byty

ivo6 — Tue, 12 May 2009 09:51:37 +0200

Ano, s tim musim souhlasit. Ty koeficienty jsou problem. Je paradoxem, ze vlastnici maji vyhlaskou stanoven pomer zakladni a spotrebni slozky, ale pritom by meli mit odbornost na odhlasovani koeficientu nebo schvaleni rozuctovaci firmy, ktera si „svoje“ koeficienty prinese. ivo6

koeficienty pro rohové přízemní byty - Vážený pane Patočka,

Věnek Kulhánek — Tue, 12 May 2009 08:25:23 +0200

Vážený pane Patočka, závěr Vaší připomínky byl vzorný, oproti Vašemu názoru se neděsím povinného poměrového měření. Ba naopak. Nenastaly by situace, kdy dva zcela shodné sousedící domy-paneláky (tepelné ztráty,vnitřní rozvody tepla, počet otopných těles..)mají zcela rozdílné koeficienty. Je to z jednoho prostého důvodu. Jeden dům dělá jedna firma, druhý dům dělá druhá firma.Každá má koeficient jako firemní tajemství. Jak je to možné? Jednoduše. Současná vyhláška,s ohledem na toleranční pole spotřeby,umožňuje rozpočet tepla střelbou od pasu a vždy se trefíte. Ano, pokud by bylo měření povinné, tak by se v prvé řadě musela změnit podstatným způsobem legislativa, aby si nemohl každý dělat co chce. Proč tomu přes neustálou polemiku k dosud platné vyhlášce nedošlo? Protože tomu brání rozúčtovací firmy! Jediným sjednocujícím prvkem je totiž technický výpočet koeficientů dle tepelných ztrát a tepelných zisků a ten je náročný. Jakákoliv jiná debata je zcela mimo. Svalovat celou problematiku na odsouhlasení koeficientů vlastníky by v daném případě nebylo možné,postup by byl dán novelizovanou vyhláškou. Nicméně Vaše tvrzení o možnosti odsouhlasení těchto koeficientů vlastníky jen dokládá nesmyslnost současného způsobu vyhodnocování poměrového měření dodaného tepla na otop mezi konečného spotřebitele.

koeficienty pro rohové přízemní byty - V naší bytovce jsou

Pavel777 — Mon, 11 May 2009 11:10:08 +0200

V naší bytovce jsou koeficienty 10% u vnitřních bytů a 25, resp. 30% u rohových místností. Proč je tam rozdíl 5%, ale nevím…

koeficienty pro rohové přízemní byty - Vyhláška a většina

Petr Patočka — Mon, 11 May 2009 10:43:54 +0200

Jen poznámka, proč se nedá mnoho manipulovat s možnostmi rozúčtování. Ona má "demokracie" i své problematické stránky.
Představte si dva konkrétní případy. V jednom případě je to velký panelák, který má převážnou část bytů středových (klasickej osmipatrák s šesti vchody) a na druhé straně malej panelák s převážnou částí okrajových bytů (tři patra, s garzonkou na patře uprostřed).

A teď jaké mohou nastat situace:
1 - ve velkém paneláku se většina dohodne, že nebude kompenzovat polohu místnosti, zcela "demokraticky" se na tom dohodnou na schůzi a odskáčou to ty krajní, kteří jelikož budou v menšině, nemají žádnou možnost se bránit.
2 - v malém paneláčku si mohou odhlasovat neodůvodněně vysoké kompenzace a odskáče to ten středovej.

A ještě drobná poznámečka k neustálemu napadání rozúčtovatelských firem. Tyto firmy poskytují služby, ale nikdo vás nenutí jejich služeb využívat. Já se děsím okamžiku, kdy bude poměrové měření povinné. Protože do té doby vím, že kdo využívá našich služeb, je přesvědčen o tom, že to pro něj má přínos na úsporách celkových nákladů.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Vyhláška je závazná

Josef K. — Sun, 10 May 2009 20:26:36 +0200

A jsem doma, měl jste to napsat hned: vyhláška neumožňuje rozúčtování nákladů na otop dle většinového vyjádření vlastníků. (Kromě toho nepíšete, jak velkou většinu byste si představoval.)

koeficienty pro rohové přízemní byty - Vážený pane,

Věnek Kulhánek — Sun, 10 May 2009 20:09:04 +0200

Vážený pane, v žádném případě jsem svoji připomínku nemyslel ve smyslu urážky. Pokud jste to takto pochopil, tak se veřejně omlouvám. Problém,o kterém diskutujeme, je problém lobistů, státem podporovaných. Mně zarazila Vaše rovnátka, co se čemu rovná. Vyhláška umožňuje i zcela něco jiného. Rozúčtování nákladů na otop dle většinového vyjádření vlastníků, či občanstva. Otázka konečného spotřebitele je stále stejná. Na základě čeho je spotřeba tepla pro otop stanovena? Tajnost a nebo zázrak? K zamyšlení stojí i nákladovost na spotřebu a užití TUV. Je hodně co rovnat. Bohužel je to boj marný. MMR má dobré lobisty a tvrdé exekutivní vemeno. Občan je vždy až ten konečný.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Vážený pane, když tak

Karel Dvacnik — Sun, 10 May 2009 19:29:29 +0200

Vážený pane, když tak sčot(sečítání na počítadle). V současnosti se soustavy početní upravují dle potřeby počítajících, bez ohledu na matematickou soustavu, ve které se počítají. V této oblasti vynikal soudruh Gorbačov, než se stal panem. Známe deset soustav, ale možná Vy jste vymyslel jedenáctou. Ta by mohla znamenat prioritu české cesty účetnictví, bez ohledu na soustavu, ve které je počítána, ale hlavně kde je brán na hůl konečný spotřebitel.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Vyhláška umožňuje teplo rozpočítávat podle podlahové plochy

Josef K. — Sun, 10 May 2009 19:29:05 +0200

Pane znalče, vyhláška 372/2001 Sb. jasně uvádí, cituji:

„V zúčtovací jednotce, ve které mají byty srovnatelný počet místností, velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor, je možné pro rozúčtování základní složky nákladů na vytápění uplatnit jejich podlahovou plochu.“ Příloha 1A, odstavec 2c.

Nic jiného jsem nepsal, pouze to, že vyhláška umožňuje teplo rozpočítávat podle podlahové plochy jednotky, což je volným převyprávěním shora citovaného odstavce vyhlášky 372/2001 Sb.

Jinde vyhláška umožňuje rozpočítávat spotřební složku stejně jako základní složku. Potřebujete přesnou citaci?

koeficienty pro rohové přízemní byty - Z příspěvků „nad

Věnek Kulhánek — Sun, 10 May 2009 18:56:48 +0200

Z příspěvků „nad Vámi“ je zřejmé,že vyhlášku a dokonce zákon správcovské firmy porušují. Vámi uvedené vysvětlení je shodné se správcem, který přesvědčí i slepého býka, že před ním někdo mává červenou látkou. Pokračování nesmyslné debaty z mé strany je zbytečné. Bavme se raději o čtyřech skutcích dvojkové soustavy, na které je založen princip počítačů. Tam se sice jedná o vazby mezi 0,1,2 – které neznalcům jsou nelogické, ale znalcům jasné. Některým pro pochopení nestačí ani ščot. Ne tak uvádět principy šestkové soustavy na lidskou hloupost, kde by si pletla šestka se švestkou a následně vhodně zpracovala.

koeficienty pro rohové přízemní byty - 1 = 2

Josef K. — Sun, 10 May 2009 10:51:25 +0200

V příspěvku nade mnou 1 = 2. Vyhláška přitom umožňuje, aby 1 = 2 = 3, takže správcovské firmy, které tak postupují, vyhlášku neporušují.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Rozúčtování nákladů

Věnek Kulhánek — Sun, 10 May 2009 10:17:17 +0200

Rozúčtování nákladů na otop nelze v žádném přpadě provést dle spoluvlastnického podílu, ale zásadně dle započtené podlahové plochy. Každý dům má tři hodnoty, dle kterých se provádí vyúčtování nákladů.

Spoluvlastnický podíl(případně jednotky), dle kterých se účtuje fond oprav, pojištění domu.
Celková plocha, dle které se účtuje základní složka pro ohřev TUV.
Započtená plocha, dle které se účtuje základní složka pro otop, případně rozúčtování otopu pouze dle m2.

Je to velmi rozdílné a bohužel některé správcovské firmy používají pro veškeré účtování pouze celkovou plochu, což je v rozporu s platnými vyhláškami.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Rozúčtování tepla a otop.

Věnek Kulhánek — Sun, 10 May 2009 09:46:11 +0200

Pro rozdělení spotřební složky provádím přepočet koeficientu dle tepelných zisků a ztrát, kterou firmy zabývající se rozúčtováním respektují a používají. Konkrétní materiály lze nalézt na stránkách http://venekkulhanek.sweb.cz Do dnešního dne jsem neměl závažných připomínek a rozúčtování je bez výkyvů.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Ne, špatně jste to

Anonymous — Mon, 04 May 2009 18:32:05 +0200

Ne, špatně jste to pochopil, koeficient má vyrovnat to, že někdo musí topit více, aby vyhřál místnost na stejnou teplotu jako je místnost stejných rozměrů, která je umístěna ve výhodné poloze.Jde o to, aby náklady na vytápění metru čtverečního v různých částech domu, byly stejné.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Vyhláška umožňuje

Anonymous — Mon, 04 May 2009 18:28:45 +0200

Vyhláška umožňuje vypočítat náklady na teplo podle spoluvlastnického podílu, ale umožňuje také rozpočítat náklady podle dvou složek, podle základní složky a podle spotřební složky. Základní složka se vypočítává podle spoluvlastnického podílu a spotřební složka se rozpočítá vlastníkům podle poměru naměřených dílků na poměrných měřidlech. A právě ta metoda poměrných dílků je sprostým okrádáním majitelů okrajových bytů, kteří dotují majitele vnitřních bytů, pokud nedojde k vhodné úpravě koeficientů, kterými se násobí počet dílků. I tak najdete domácnosti, kterým není naměřen ani jeden dílek a nepodílí se na spotřební složce, jsou to lidé, kteří se ve vnitřních bytech nechávají vyhřívat okolními byty. Jde o tzv. „zloděje tepla“. A je jich požehnaně.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Koeficienty se navzájem vyruší

Václav — Mon, 04 May 2009 18:27:06 +0200

Jestli dobře rozumím příspěvku nade mnou, koeficienty mají za cíl obnovit dřívější rozúčtování podle metrů čtverečních.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Děkuji vám. Máte pravdu.

Anonymous — Mon, 04 May 2009 17:54:49 +0200

Děkuji vám. Máte pravdu. Trvalo mi několik hodin, než jsem se k tomu prokousala. Přestože jsem v oboru topenářství laik, stačila k tomu, logika, středoškolská fyzika a znalost vyhlášky(našla jsem na netu). Ráda bych takovou laickou, srozumitelnou cestou přiblížila problematiku výpočtu spotřební části složky za topení i ostatním, kteří jsou stejní neš´tastníci, jako jsme my, tj. lidé bydlící v rohových bytech, pokud bydlí stejně jako my navíc v přízemí a nejsou podsklepeni, pláčí teď po vyúčtování asi stejně jako my. Bytovky typu, ve které bydlíme my, byly stavěné za socialismu, kdy náklady na energie byly velmi nízké. Rozpočítávaly se podle metrů čtverečných stejným dílem(stejně tak se dnes rozpočítává tzv. základní složka). Je zcela jasné, že v bytovkách jsou různě situované byty, v různých patrech, různě vyhřívané okolními prostory. Je tedy také zcela jasné, že přízemní rohové byty a rohové byty pod střechou, jsou byty, které vyžadují více vytápění. Jediným zcela objektivním ukazatelem je teplota v místnosti. Vyhřát tyto místnosti(energeticky náročné) na stejnou teplotu jako místnosti energeticky méně náročné, je možné pouze zvýšením výkonu topného tělesa( počet žeber radiátoru). Je proto také jasné, že se na vytopení těchto místností spotřebuje více tepla. Ale teplota je stejná jako v místnostech energeticky nenáročných.Takže je to spravedlivé, tyto byty sice spotřebují více tepla, ale lidé se v nich více neohřejí. Takže tzv. základní složka se rozpočítává spravedlivě. Přistupme ovšem ke spotřební složce a nejrůznějším koeficientům. Počet naměřených poměrných dílků, se násobí různými koeficienty, jak jste si jistě všimli při vyúčtování. Máme koeficienty polohy, výkon tělesa, koeficient světové strany . A začneme žasnout, jak je možné, že 11 naměřených dílků se nám na konci změnilo na 18,89 dílků, 14 dílků na 28,09 dílků atd. A jak je možné, že v konečném součtu zaplatíme za jeden dílek třeba o třetinu více, než je cena dílku, která se určuje podílem celkové sumy za spotřební složku a počtem všech naměřených dílků ve všech bytech. Jak již bylo napsáno, v energeticky náročných bytech se pokoje osazovaly radiátory s větším počtem žeber, čili s vyšším výkonem. A tím výkonem nám právě vynásobí ten počet naměřených dílků. Koeficienty polohy a světové strany by měly být poté vypočítány tak, aby se s výkonem vlastně vynulovaly. Platí to za předpokladu, že výpočtový výkon otopného tělesa odpovídá velikosti výpočtové tepelné ztráty dané místnosti. Pokud jste si svévolně neměnili radiátory v bytech, nezvyšovali , nebo nesnižovali jste počet žeber, zachovali jste původní projekt, ve kterém toto bylo propočítáno. Nemůžete být tedy tímto trestáni ve spotřební složce a mají být vypočítány koeficienty, které toto dají do souladu. To jsou ty různé koeficienty, na které se lidi často ptají v domnění, že jde o konstantní údaje. Dám příklad toho, jak jsme byli okradeni my. Radiátor, na kterém poměrné měřidlo ukázalo 14 dílků je zvýhodněn koeficientem polohy 0,85, ale okamžitě je počet dílků vynásoben výkonem 2,79. Vzhledem k tomu, že je zde původní projekt, původní počet žeber, je jasné, že koeficient polohy neodpovídá. Proto se stalo, že náklady na vytápění našeho bytu: 72 metrů čtverečných činily 27000 korun a v bytě jsme se ani neohřáli. Při naměřených 41 dílcích jsme byli stále pod peřinou. Předmětem naší reklamace budou tedy koeficienty polohy a také fakt, že jsme o 80 procent překročili průměrné náklady na metr čtverečný, přičemž vyhláška umožňuje toto překročení pouze o 40 procent. O co více platíme my za dílek, o to méně musí za dílek platit někdo jiný, což je také logické. Nevím, zda mi na družstu, které spravuje naše společenství sdělí, kdo je zvýhodňován, když my jsme nejstudenější byt v paneláku.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Vyhláška umožňuje

Ano — Mon, 04 May 2009 08:49:56 +0200

Vyhláška umožňuje rozpočítávat náklady na teplo podle spoluvlasnického podílu, asi myslíte tohle.

koeficienty pro rohové přízemní byty - Nejobjektivnějším

Věnek Kulhánek — Mon, 04 May 2009 08:29:17 +0200

Nejobjektivnějším způsobem je stanovení koeficientu jako poměr instalovaného výkonu těles, včetně stoupajícího potrubí a tepelné ztráty místnosti. Zde jsou objektivně zhodnoceny technické parametry pro výpočet koeficientu. Platí zásada, že na dosažení stejné vnitřní teploty ve stejných místnostech různě orientovaných, musí být shodný finanční náklad na vytápění. Současný stav výpočtu to neumožňuje a co je paradoxní, vyhláška to umožňuje. Tím dochází k tomu, že okrajové byty dotují byty vnitřní, což odporuje občanskému zákoníku.

koeficienty pro rohové přízemní byty

Sun, 03 May 2009 15:34:24 +0200

Jaké koeficienty platí pro zvýhodnění výpočtu spotřební částky tepla u rohového bytu, u kterého ani jedna strana nesousedí s vytápěnou plochou? Chodby v panelovém bytě nejsou vytápěné a jsme jediný přízemní byt v paneláku. Pod bytem se nachází pouze šachta(nevytápěná).