Portál společenství vlastníků jednotek - Datovka - Comments

Datovka - Jak tedy podat námitku 2

Justitianus — Sun, 05 Jul 2026 09:12:17 +0200

Zdeno (bez ověření): „Vaše odpovědi by byli o dost lepší, pokud byste zbytečně nebazíroval na detailech … Přitom sám uvádíte, že SVJ (obecně právnická osoba) přece „nemá ručičky a nožičky“ a tedy jedná za ni nějaká fyzická osoba (řekněme statutár).“

Snad jste nepochopil co jsem napsal. To, co nazýváte „bazírování na detailech“ je právě podstatné.

Chcete, aby námitka byla doručena poskytovateli služeb (SVJ). A to za situace, kdy neznáte „telefonický (ani osobní) kontakt“ na Frantu Vomáčku, který je fyzickou osobou zastupující SVJ navenek.

Telefon nepotřebujete. Není pro tyto účely použitelný – telefonem nelze doručit písemnost.
Jak sám píšete: nevíte jak Frantu Vomáčku zkontaktovat. Takže nevíte kdy a kde může být zastižen, abyste mu předal do vlastních rukou písemnost určenou poskytovateli služeb (SVJ).

Zbývá tedy možnost, kterou jsem zde už poradil: Znáte jistě ID datové schránky a adresu sídla poskytovatele služeb (SVJ) – a to je vše, co k doručení potřebujete. Můžete si vybrat mezi odesláním přes datovou schránku a odesláním prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Proč byste tedy měl za těchto okolností uvažovat o nedosažitelném Frantovi Vomáčkovi???

Justitianus

Datovka - Kdo je hlupák 2

Justitianus — Sat, 04 Jul 2026 08:04:30 +0200

Člene 1, opsal jste zde část judikátu ÚS v záležitosti, o které zde vůbec nediskutujeme – adresátem byl přece orgán veřejné moci (soud). Doručování dokumentů orgánům veřejné moci prostřednictvím datové schránky se řídí vlastními pravidly. K tomu si můžete otevřít novou diskusi.

Zde se diskutuje pouze o doručování mezi osobami v soukromoprávní sféře (odesilatelem byla v tomto případě fyzická osoba – příjemce služeb a adresátem právnická osoba – poskytovatel služeb). To je odlišný případ.

Vaše citace z II.ÚS 335/12 tedy není přiléhavá a netýká se zde probírané problematiky.

Justitianus

Datovka - Kdo je hlupák :-) II.ÚS

člen 1 — Sat, 04 Jul 2026 05:18:20 +0200

Kdo je hlupák :-) II.ÚS 335/12 ze dne 15. 8. 2013 N 148/70 SbNU 377 K otázce doručování prostřednictvím veřejné datové sítě (datových schránek)

… není rozhodný ani prvotní okamžik odeslání datové zprávy, ani okamžik, kdy se do datové schránky soudu přihlásí oprávněná či pověřená osoba, nýbrž okamžik jejího dodání soudu, tj. rozhodující je údaj na doručence či potvrzení o zaslání datové zprávy o tom, kdy k dodání do datové schránky adresáta došlo, a nikoli až okamžik, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu, jelikož „není přijatelné, aby orgán veřejné moci (zde soud) vlastním postupem (zejména svým pasivním přístupem či nečinností – nepřihlášením oprávněné osoby do datové schránky) určil okamžik, kdy mu bude podání účastníka řízení předáno, tedy kdy z procesněprávního hlediska vyvolá účastníkem zamýšlené důsledky“

Datovka - Jak tedy podat námitku - datovkou a brzy

Zdeno — Wed, 10 Jun 2026 10:15:02 +0200

Vaše odpovědi by byli o dost lepší, pokud byste zbytečně nebazíroval na detailech, když mnoho z nich sám (předtím uvádíte). Příklad: můj dotaz „Nedáte zde návod na to, jak to udělat, pokud na statutára (SVJ) není telefonický (ani osobní) kontakt“, vaše odpověď: „Ne, nedám. Protože je naprosto bezvýznamné, zda na statutára je nebo není telefonický nebo osobní kontakt. Námitka se adresuje – jak známo – poskytovateli služeb.“. Poskytovatel služeb, který doručil vyúčtování, je SVJ… Přitom sám uvádíte, že SVJ (obecně právnická osoba) přece „nemá ručičky a nožičky“ a tedy jedná za ni nějaká fyzická osoba (řekněme statutár). Tak je snad jasné, proč jsem se ptal tak jak jsem se ptal (osobní kontakt na ústní sdělení námitky na PO asi jinak neexistuje a když je na PO uveden telefonický kontakt /který také není povinný/, tak také to zvedne nějaká FO…).

Ale k podstatnějším věcem. „Zásilka dojde adresátovi v den, kdy má objektivně možnost seznámit se s jejím obsahem.“ – to bude celkem zásadní. Pokud vím, neexistuje žádný celostátně účinný právní předpis, který nutí statutára (SVJ) být neustále dostupný na adrese (sídla) daného SVJ. Zejména pro SVJ, které mají (profesionálního) externího předsedu SVJ, který v domě nebydlí a nezdržuje se, to bude obvyklý jev. A teď je otázka, co vše je tou „objektivní překážkou“ (nevidím rozdíl mezi zahraničím a pobytem „v jiném místě“), resp. povím to jinak – pokud statutár nebude ochoten námitky řešit, zajisté bude namítat a argumentovat nějakou překážkou doručení (a tedy že namítající „nestihl lhůtu“ k podání námitky) – a je pak na namítajícím, aby to nějak řešil (a kromě žaloby asi moc jiných možností není).

„Při posuzování dojití písemnosti vůbec nezáleží na datu podání. Vy si přece sám volíte způsob doručení. Tedy je pouze na Vás, abyste si vybral takový doručovací způsob, aby Vaše námitka byla uplatněna včas.“ – to sice zní hezky, ale taky neznám okolnosti, které ovlivňují toto doručení („uplatnění námitek“) a ani na ně nemám žádný vliv. To celkem vylučuje poštu a z prokazatelných způsobů doručení toho moc nezbývá.

Takže to zkusím shrnout trochu jinak. Jestliže má námitce datovku, tak nech námitky pošle na SVJ datovkou a to do 20 dne od doručení vyúčtování, to je asi jediný prokazatelný způsob jak stihnout stanovené termíny. Jinak záleží jen na tom, zda statutár vašeho SVJ „chce řešit“ případné námitky a bude akceptovat podání, které učiníte „do 30 dnů od doručení vyúčtování“ (je to na něm, i když to neřeší žádný celostátně účinný právní předpis). Protože pokud ne, tak má celkem dost možností, jak se tomu „vyhnout“ (nejdu je do detailů popisovat, ať někomu nedávam návod).

Proto jsem se také ptal na to, jak podat námitku (před koncem lhůty) tak, aby nemohla být zpochybněna. Vidím, že takový návod vlastně ani není. Na druhou stranu, návodů pro statutáry, jak námitky neřešit (pokud je řešit nechtějí), bych měl celkem dost… jen se mi takový přístup příčí.

Ja sám jsem žil v tom, že „stačí“, pokud námitky podám (pošlu) do 30 dnů od doručení vyúčtování, teď vidím, že je to jen 20 a výhradně datovkou. No hezky.

Datovka - Za běžných okolností ano, doručena

Zdeno — Tue, 09 Jun 2026 23:10:13 +0200

Za běžných okolností (a běžného průběhu procesu) to tak platí, přesnou statistiku by možná mohl dát provozovatel ISDS, ale tipuji, že to bude 99% datových zpráv.

Ale jsou i drobné výjimky – v průběhu těch 10 dnů může dojít ke „zpětnému znepřístupnění“ datové schránky adresáta – pak zpráva bude v extra stavu „nedoručitelná“ (u nějaké nové zprávy to nenastane, protože při novém pokusu o poslání do té samé schránky zpráva neprojde kontrolami, je odmítnuta). Pokud se bavíme o schránce SVJ, tak toto zrovna nehrozí.

A pak „mimo systém“ je ještě možnost „neúčinnosti doručení“ zprávy (resp. i více zpráv za období), jen to třeba i zdůvodnit (ale když je někdo po úrazu / nehodě v kómatu na JIPce, tak se do datovky asi přihlašovat nebude…).

Datovka - Datovka - shrnutí 2

Justitianus — Tue, 09 Jun 2026 19:36:55 +0200

… (bez ověření) tvrdí: „Zpráva v datové schránce se má za přijatou po 10ti dnech (…) od doručení.“

Hlupáku, neumíte ani opisovat ze zákona č. 300/2008 Sb.. Zpráva v datové schránce se má za doručenou po 10ti dnech od dodání.

Justitianus

Datovka - Datovka - shrnutí

... — Tue, 09 Jun 2026 17:36:26 +0200

Zpráva v datové schránce se má za přijatou po 10ti dnech (pokud není otevřena dřive) od doručení.

Jestli jste ji zaslala v termínu + těch deset dnů, dodržela jste podmínku 30ti dnů.

Že ji statutáři otevřeli až 36. den je jejich problém.

Datovka - Jak tedy podat námitku 2

Justitianus — Tue, 09 Jun 2026 16:49:11 +0200

Zdenek se ptá: „Jinde píšete: „… nebo – při uložení na poště – okamžikem kdy si ji adresát mohl vyzvednout poprvé.“ – to je celkem zajímavé, tato informace se totiž nikde neuvádí jako „datum dodání či doručení“ …“

To bude nejspíše proto, že zákon nepracuje v této záležitosti ani s pojmem „dodání“, ani s pojmem „doručení“. Zákon používá pojem „dojití“. Jste zřejmě velmi nepozorný čtenář – už jsem to přece citoval z § 570/2 NOZ, a pro Vás to opakuji:

„Právní jednání nepůsobí vůči osobě, která není plně svéprávná, dříve, než projev vůle DOJDE jejímu zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi.“

Zdenek se ptá: „Odkud toto plyne, resp. co má znamenat „kdy si ji adresát mohl vyzvednout poprvé“?“

To plyne z konstantní judikatury; můžete si to vyhledat. Zásilka dojde adresátovi v den, kdy má objektivně možnost seznámit se s jejím obsahem. Má-li ukládací pošta zavřeno, okamžikem dojití je den a hodina kdy pošta otevře přepážky pro veřejnost. Je-li adresát v nemocnici nebo v zahraničí, tímto okamžikem je den a hodina kdy se mohl dostavit na svou doručovací adresu (a měl možnost zkontrolovat obsah své domovní schránky). Objektivní překážku je ovšem adresát povinen namítat, jinak se k ní nebude přihlížet.

Zdenek se ptá: „kde má „příjemce“ (člen výboru / statutár) lhůtu na vyzvednutí 15 dnů, ale může si ji prodloužit na 30 dnů (!) a vybere to až na 29 den, tak namítající nestihl své námitky uplatnit, tak?“

Je zjevné, že v tom nemáte jasno. Dojití zásilky (písemnosti) adresátovi nenastává v okamžiku kdy si ji adresát skutečně vyzvedl!!! Fikce dojití zásilky podané k přepravě poskytovatelem poštovních služeb nastává v okamžiku, kdy si adresát mohl zásilku vyzvednout poprvé. Projev vůle nabývá právní účinnosti v okamžiku, kdy se dostane do sféry adresáta.

Zdenek se ptá: „Nedáte zde návod na to, jak to udělat, pokud na statutára (SVJ) není telefonický (ani osobní) kontakt …“

Ne, nedám. Protože je naprosto bezvýznamné, zda na statutára je nebo není telefonický nebo osobní kontakt. Námitka se adresuje – jak známo – poskytovateli služeb (2013/67/§8/2).

Zdenek se ptá: „… chci podat námitku 9 dnů do konce lhůty, když podle vás vůbec nezáleží na datu podání?“

Ne, při posuzování dojití písemnosti vůbec nezáleží na datu podání (kromě případu podle § 573 NOZ). Vy si přece sám volíte způsob doručení. Tedy je pouze na Vás, abyste si vybral takový doručovací způsob, aby Vaše námitka byla uplatněna včas.
Příklad: Použijete kurýra, kterému svěříte písemnost k doručení do Plavecké ulice v Ústí nad Labem. Váš kurýr převezme písemnost, odjede říční lodí do Hamburku, zpět proti proudu Labe připluje za 8 týdnů a písemnost doručí adresátovi. Myslíte, že byste uspěl s tvrzením, že jste námitku uplatnil včas, když jste ji podal k přepravě o 8 týdnů dříve?

Justitianus

Datovka - Jak tedy podat námitku?

Zdeno — Tue, 09 Jun 2026 11:15:48 +0200

Píšete: Námitka doručovaná do vlastních rukou osobně nebo kurýrem je předložena v okamžiku, kdy adresát zásilku převzal, nebo odmítl převzít. Námitka odeslaná písemně prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb je předložena v okamžiku dojití podle § 570 NOZ (což je okamžik kdy se zásilka dostala do sféry dispozice adresáta a ten měl objektivní možnost seznámit se s jejím obsahem).

Jinde píšete: „… nebo – při uložení na poště – okamžikem kdy si ji adresát mohl vyzvednout poprvé.“ – to je celkem zajímavé, tato informace se totiž nikde neuvádí jako „datum dodání či doručení“ (v rámci sledování zásilky na poště je tam jen uveden status „Uložení zásilky – adresát nezastižen“, spolu s datem a poštou). Odkud toto plyne, resp. co má znamenat „kdy si ji adresát mohl vyzvednout poprvé“? Pokud to má být ten datum uložení zásilky na poště, co když je statutár / člen výboru v zahraničí například a tím pádem si doručované zásilky opravdu vyzvednout nemohl?

Protože, že pokud někdo své námitky pošle na SVJ doporučeně poštou – kde má „příjemce“ (člen výboru / statutár) lhůtu na vyzvednutí 15 dnů, ale může si ji prodloužit na 30 dnů (!) a vybere to až na 29 den, tak namítající nestihl své námitky uplatnit, tak? Pokud to myslíte vážně, tak pro všechna SVJ je toto ideální návod na to, jak se zbavit všech námitek vůči vyúčtování (zasílaných poštou), protože aby ji někdo podal hned na druhý den je celkem nereálné… Při tomto výkladu je pak lhůta na podání námitek (doporučeně poštou, s jistotou, aby „bylo doručeno“) 1 den. Při posílání datovkou pak ne 30 dnů, ale 20.

Nedáte zde návod na to, jak to udělat, pokud na statutára (SVJ) není telefonický (ani osobní) kontakt a chci podat námitku 9 dnů do konce lhůty, když podle vás vůbec nezáleží na datu podání? Zjevně mi pošta ani datovka nepomůže…

Datovka - Doruceno je 10 dnu od dodani do schranky

Zdeno — Tue, 09 Jun 2026 10:37:41 +0200

Sám to tam kopírujete (§ 18a (3)) a pak napíšete, že byla doručena po uplynutí lhůty, vy jste opravdu jen právní teoretik… V dotazu je pouze informace „SVJ zprávu převzalo až 36. den.“, o odeslání a dodání do schránky ani slovo, ale z toho, co je tam uvedeno se dá odvodit, že to bylo odesláno (a tedy i dodáno) mnohem dříve, než do stanovené lhůty 30 dnů, jen to statutár nepřevzal…

Jak fungují datovky (IS DS) – datová zpráva je dodána do schránky příjemce „obratem“, obvykle do několika sekund po odeslání (záleží víceméně jen na zatížení systému). Stav zprávy (technicky v atributu dmMessageStatus, který je k dispozici např. v API v různých seznamech správ, např. v seznamu odeslaných v „GetListOfSentMessages“) se nastaví na hodnotu 4 – „zpráva dodána do schránky adresáta (zapsán čas dodání)“.

Příčetný příjemce má navíc zapnutou e-mailovou notifikaci, která je v okamžiku dodání zprávy do schránky generována – a tedy ví, že mu tam něco přišlo (pokud nemá a ani se do schránky nepřihlašuje pravidelně, je to celkem velká nezodpovědnost).

Datová zpráva je pak „doručena“ přihlášením oprávněného uživatele schránky /odst. (2) § 18a – „stav“ zprávy je nastaven na 6 – „osoba oprávněná číst tuto zprávu se přihlásila – došlá zpráva byla doručena“/ , NEBO, pokud se nikdo nepřihlásí do 10 dnů od dodání zprávy do schránky, tak po těchto 10 dnech /odst. (3) § 18a – stav zprávy je nastaven na 5 – „uplynulo 10 dní od dodání datové zprávy, která dosud nebyla doručena přihlášením“/.

Ze stavu 5 může správa přejít do stavu 6 po přihlášení uživatele. V API při základních přehledech je to drobný problém, tam je typicky jen poslední stav, ALE – v uživatelském prostředí datových schránek je i detail doručenky a tam je vidět i jednotlivé změny. V tomto případě tam bude něco ve stylu (konkrétní podobný případ, stavy tam zobrazované jsou odlišné od „technických“ stavů v dokumentaci, ale zase je to i s delším vysvětlujícím textem pro uživatele):

27.4.2026 v 20:36:25 : EV0: Datová zpráva byla podána.

27.4.2026 v 20:36:25 : EV5: Datová zpráva byla dodána do datové schránky příjemce.

7.5.2026 v 23:59:59 : EV2: Uplynulo 10 dnů od dodání datové zprávy do datové schránky příjemce, aniž by se do schránky přihlásila osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu (dle § 18a, odst. 3, zákona č. 300/2008 Sb., v platném znění). Zpráva byla označena jako doručená fikcí. Připadl-li 10. den na sobotu, neděli nebo svátek, nastalo doručení nejbližší následující pracovní den.

25.5.2026 v 11:06:20 : EV11: Přihlásila se oprávněná osoba ve smyslu § 8, odst. 1 až 4 zákona č. 300/2008 Sb., v platném znění. Datová zpráva je nyní doručena. Případné dřívější datum doručení fikcí není dotčeno.

Pro tazatele – přihlašte se do datovky, zobrazte si detail doručenky (resp. si ji stáhněte jako PDF nebo ZFO) a s tímto se dá dále „prokazovat“ doručení ve lhůtě vůči SVJ …

Datovka - Právní způsobilost a svéprávnost 2

Justitianus — Tue, 09 Jun 2026 10:26:43 +0200

Zdenek 22 napsal: „Není žádný důvod k tomu, aby SVJ v rozsahu své omezené právní působnosti nebylo zcela svéprávné.“

Zdenku, právní teoretici si myslí něco jiného než Vy. Jestliže se domníváte, že SVJ je „zcela svéprávnou osobou“, uveďte mi tedy alespoň jednu jedinou smlouvu, kterou některé z 66000 SVJ uzavřelo s kýmkoliv bez toho, aby bylo povinně zastoupeno statutárem nebo opatrovníkem.

NOZ říká jasně:

§ 151
(1) Zákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli.

Víme, že právnická osoba (včetně SVJ) nemůže sama právně jednat, protože nemá očička, ouška, nožičky ani ručičky. (Ostatně nemá ani mozeček, kterým by přijímala vlastní rozhodnutí, ani vlastní vůli.) Je vždy a bez výjimky povinně zastupována svými statutáry, procesním opatrovníkem, nebo hmotněprávním opatrovníkem.

I pokud bychom přiznali právnické osobě SVJ omezenou svéprávnost, pak na ni plně dopadá mnou citované ustanovení § 570/2 o doručování právnické osobě – a právě o tom je celá zdejší diskuse:

„Právní jednání nepůsobí vůči osobě, která není plně svéprávná, dříve, než projev vůle dojde jejímu zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi.“

Obiter dictum:
Právní teoretici jsou toho názoru, že právnická osoba nemá svéprávnost omezenou, nýbrž že nemá svéprávnost ŽÁDNOU. Chcete-li, Zdenku, běžte a polemizujte s nimi. Jistě je Váš názor zaujme.

„[Z]působ jakým právní řád upravuje právní jednání právnické osoby, musí být do značné míry analogický způsobu, kterým právo upravuje právní jednání osoby, která nemá vlastní rozum a vůli. Tím lze také vysvětlit, proč právnická osoba nemůže být na rozdíl od osoby fyzické nikdy v pravém smyslu svéprávná. (…) Z toho důvodu budou rozum a vůle právnické osoby vždy „cizím rozumem a vůlí“, neboť vždy zároveň pochází od „cizí“ osoby. Z tohoto pohledu právnická osoba svéprávná být nemůže, za svéprávnou může být leda považována. Ve skutečnosti nejde ani tak o to, zda právnická osoba je či není svéprávná, nýbrž o to, jaké následky budou přičítány jednání jejích statutárních orgánů."

BERAN, K.: Může být právnická osoba svéprávná? in: Právník 8/2018, ročník 157, str. 657–669

„Z pouhého začlenění definice svéprávnosti mezi všeobecná ustanovení OZ tak nelze bez dalšího, eo ipso, vyvodit závěr, že by svéprávné měly být jak osoby fyzické, tak i právnické. Lze však poukázat na § 151 odst. 1 OZ, podle nějž „[z]ákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli“. Zákonodárce tak zjevně vychází z toho, že právnická osoba sama rozhodovat nemůže, proto za ni rozhodují členové jejích orgánů, a rovněž tak nahrazují její vůli, resp. její chybějící vůli suplují. Vychází-li se z toho, že právnická osoba vůli nemá, pak nelze než konstatovat, že jí chybí klíčový předpoklad pro to, aby vůbec bylo možno uvažovat o její svéprávnosti, totiž volní a rozumová složka imanentní jednání osoby fyzické (…). Svéprávnost jako vlastnost spočívající ve způsobilosti nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat), je v občanském zákoníku vyhrazena pouze osobám fyzickým (tj. lidem, kteří jsou přirozeně, tj. od přírody, nadáni rozumem a vůlí), nikoliv však osobám právnickým, jako umělým právním konstrukcím, které přirozeným rozumem ani přirozenou vůlí nadány nejsou.“

FRINTOVÁ, D. a FRINTA, O.: Svéprávnost v občanském zákoníku a její recentní vývoj. In: ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE – IURIDICA (2022), str. 27–34

K závěru, že právnická osoba svéprávnost nemá, srov. shodně též např.:

HAVEL, B. Komentář k § 20. In: MELZER, F. – TÉGL, P. a kol. Občanský zákoník: velký komentář. Svazek I, § 1–117. Praha: Leges, 2013, s. 272
LAVICKÝ, P. Rozum a vědomost či pochybnost [Komentář k § 4]. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I: obecná část (§ 1–654): komentář. Praha: C. H. Beck, 2014
BERAN K., Osoba jako personifikovaná jednota zájmů, s. 16–20

Justitianus

Datovka - Právní způsobilost a svéprávnost

Zdenek 22 — Mon, 08 Jun 2026 16:33:37 +0200

Soudím, že právní zůsobilost SVJ podle § 1194/1 (její rozsah) a svéprávnost podle § 15/2 jsou 2 kategorie na sobě nezávislé.

Není žádný důvod k tomu, aby SVJ v rozsahu své omezené právní působnosti nebylo zcela svéprávné.

Datovka - SVJ není plně svéprávné

Mon, 08 Jun 2026 15:58:54 +0200

„Omezená svéprávnost SVJ je obecně známkou skutečností“ (Vložil Petr registrovaný, 8. Červen 2026 – 14:44)

Pane Petře, kde přesně (rozhodnutí, strana, řádek) soudy napsaly, že SVJ není plně svéprávné? Odkud to opisujete?

Datovka - SVJ není plně svéprávné

Petr registrovaný — Mon, 08 Jun 2026 15:44:48 +0200

Omezená svéprávnost SVJ vychází přímo z občanského zákoníku a to z věty „při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem.“, jež je uvedena v § 1194 odst. 1. Pro neprávníky: pokud jedná mimo svůj účel (mimo zajištění správy domu a pozemku), je SVJ nesvéprávné a taková jednání jsou neplatná. Pojem správa domu a pozemku je uveden v § 1189 odst. 1.

Omezená svéprávnost SVJ je obecně známkou skutečností, neboť se kolem ní už točila spousta soudních sporů.

Datovka - SVJ není plně svéprávné

Mon, 08 Jun 2026 13:50:39 +0200

Pane Justitiane, kde přesně (rozhodnutí, strana, řádek) soudy napsaly, že SVJ není plně svéprávné? Odkud to opisujete?

Datovka - SVJ a svéprávnost 2

Justitianus — Mon, 08 Jun 2026 12:54:27 +0200

Zdenku, nejspíš nerozumíte pojmům jednoduchého práva. SVJ je nepochybně osoba s omezenou právní způsobilostí (omezenou svéprávností). K tomu ovšem není zapotřebí rozhodnutí soudu, protože je to uvedeno přímo v zákoně:
v ZoVB (1994/72/§9/1)
v NOZ (2012/89/§1194/1)

Potvrdily to soudy v mnoha svých rozhodnutích a jejich judikatura je konstantní. Namátkou uvádím: Nejvyšší správní soud v 1 As 38/2011–146, Nejvyšší soud v 26 Cdo 5610/2015, 26 Cdo 1301/2019, 26 Cdo 854/2022, Městský soud v Praze 65 Cm 99/2023, atd.

Justitianus

Datovka - SVJ a svéprávnost

Zdenek 22 — Mon, 08 Jun 2026 08:32:10 +0200

SVJ je nepochybně osobou, která není plně svéprávná…

Já se domnívám, že každá osoba je svéprávná do doby, než o její (ne)svéprávnosti rozhodne soud. Ale možná mně něco uniklo.

Datovka - Odkud to opisujete, pane

Mon, 08 Jun 2026 00:46:49 +0200

Odkud to opisujete, pane Nechápavý?

Datovka - Datovka 8

Justitianus — Mon, 08 Jun 2026 08:30:30 +0200

Vidím, že se zde sešly samé vadné a nepodložené názory. Lidská hloupost je nekonečná. Je však třeba proti ní bojovat, jinak by zaplavila svět.

Obecná právní úprava je obsažena v NOZ:

89/2012 Sb.
§ 570

(1) Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

(2) Právní jednání nepůsobí vůči osobě, která není plně svéprávná, dříve, než projev vůle dojde jejímu zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi. Sleduje-li se však právním jednáním poskytnout takové osobě jen právní výhodu, působí právní jednání již od okamžiku, kdy je učiněno vůči této osobě.

(1) SVJ je nepochybně osobou, která není plně svéprávná; proto za ni jednají členové statutárního orgánu (popřípadě jiné pověřené osoby). Má-li projev vůle působit vůči SVJ, musí dojít některé ze zastupujících osob.

(2) Zároveň platí, že námitka ke způsobu a obsahu vyúčtování podle § 8/2 zákona č. 67/2013 Sb. zpravidla nemá za cíl poskytnout právnické osobě SVJ „jen právní výhodu“ [1]; proto se neuplatní zákonná výjimka, podle které by právní jednání příjemce služeb působilo již od okamžiku kdy bylo učiněno.

(3) Pojem „dodání“ (do datové schránky) podle zákona č. 300/2008 Sb. není obsahově totožný s pojmem „dojití“ podle § 570 zákona č. 89/2012 Sb., ani s pojmem „předložení“ podle § 8/2 zákona č. 67/2013 Sb..

➡️ Z uvedeného plyne, že námitka, dodaná do datové schránky SVJ, dojde této právnické osobě teprve v okamžiku, kdy dokument dojde jejímu zákonnému zástupci. Teprve tímto okamžikem je námitka předložena poskytovateli služeb. Ani odeslání, ani dodání datové zprávy není předložením námitky [2].

☀ §§§ (bez ověření) napsal: „Pokud datum odeslání Vaší zprávy odpovídá podmínce reagování do 30 dnů, jste v pohodě.“
To je nesmysl. Neplatí to ani v soukromoprávní sféře (§ 18a), ani ve veřejnoprávní sféře (§ 17, § 18). Pokud trváte na Vašem nepodloženém tvrzení, prosím citujte k tomu celostátně účinný právní předpis.

☀ §§§ (bez ověření) napsal: „Datem příjmu zprávy otevírá načítání termínu pro reakci příjemce zprávy.“
Bezvýznamné!!! Zde neřešíme žádnou reakci na datovou zprávu – tazatel se na nic takového neptal, ani taková situace nenastala. Ostatně v prostředí datových schránek neexistuje žádný „příjem“ datové zprávy. Zpráva je podle § 18a zákona o elektronických úkonech odeslána, následně dodána do datové schránky adresáta a doručena adresátovi. Zákon se však nezmiňuje o žádném „příjmu“, ba ani o průjmu, nájmu, zájmu či dojmu. Zdroj, ze kterého opisuje §§§ (bez ověření), je zřejmě nějaký právní analfabet, který neumí ani použít správné pojmy.

☀ §§§ (bez ověření) napsal: „SVJ není SOUKROMÁ osoba, ale právnická.“
Pletete si pojmy. Je to směšné a vyřazuje Vás to z vážně vedené diskuse. SVJ je samozřejmě „soukromá“ osoba (správně osoba soukromého práva). Při tom je bezvýznamné, že jde zároveň i o osobu právnickou: Podle ustanovení § 18a/1 zákona o elektronických úkonech totiž platí stejná pravidla pro fyzické osoby, podnikající fyzické osoby i právnické osoby. Pobavil jste, dávám malé plus.

☀ §§§ (bez ověření) napsal: „29. 5.2026 byly SVJ předloženy námitky.“
Jak to můžete vědět? Tazatel nic takového neuvedl. Jasně napsal v úvodním příspěvku, že námitky byly předloženy (doručeny poskytovateli služeb) 36 dnů po doručení vyúčtování, tedy šest dnů po zákonném termínu.

☀ Nechápavý (bez ověření) napsal: „SVJ se do datovky přihlásilo 36. den od předání vyúčtování.“
Kecy. Tazatel netvrdil, že k dojití datové zprávy došlo přihlášením oprávněné osoby podle § 18/2. Takové tvrzení je fantazie pana Nechápavého. Mohlo se přece jednat o fikci doručení podle § 18/3 zákona. Ostatně – způsob dojití datové zprávy je pro úvodní dotaz bezvýznamný.

☀ Nechápavý (bez ověření) napsal: „Přihlašovat se do datovky minimálně po 36 dnech, ještě k tomu když běží lhůty na reklamace je prasárna.“
Kecy. Tazatel netvrdil, že by se do datovky SVJ nikdo nepřihlásil minimálně po 36 dnů. Takové tvrzení je fantazie pana Nechápavého. Ostatně – doba mezi dvěma přihlášeními oprávněné osoby je pro úvodní dotaz naprosto bezvýznamná.

☀ Doručenka (bez ověření) napsala: „Pokud SVJ byla reklamace zaslána do 30 dnů, nic není zmeškáno, lhůta byla splněna.“
Totální nesmysl. Zákon č. 67/2013 Sb. říká něco zcela jiného, cituji: „Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1.“ Předložení námitky nastává teprve v okamžiku, kdy se o ní poskytovatel služeb dozví. Tímto okamžikem je okamžik dojití námitky zástupci SVJ. Nikoliv okamžik odeslání námitky příjemcem služeb! Pokud trváte na Vašem nepodloženém tvrzení, prosím citujte k tomu celostátně účinný právní předpis.

☀ Doručenka (bez ověření) napsala: „Jediným důkazem o odeslání zprávy je elektronická doručenka, ta uvádí přesný čas odeslání reklamace.“
Bezvýznamné tvrzení. Nikdo přece nezpochybňuje, že datová zpráva byla odeslána! Čas odeslání je ovšem naprosto bezvýznamný pro určení okamžiku dojití právnické osobě SVJ. (Mimochodem, elektronická doručenka není jediným důkazem o odeslání zprávy. Důkazem mohou být i elektronické záznamy generované v systému datových schránek a archivované provozovatelem systému podle § 20/1 zákona o elektronických úkonech.)

☀ Datovka (bez ověření) napsala: „Doručenka je důkazem o zaslání dokumentu a pouze na základě této doručenky lze zjistit, zda bylo zasláno v požadovaném termínu.“
Bezvýznamné tvrzení. Zde vůbec nejde o „zaslání“ a neexistuje žádný „požadovaný termín“. Rozhodující je pouze okamžik předložení námitky poskytovateli služeb. Námitka odeslaná prostřednictvím datové schránky dojde právnické osobě SVJ v okamžiku jejího doručení, bez ohledu na termín odeslání datové zprávy (§ 18a/2, § 18a/3). Tím je námitka předložena poskytovateli služeb podle zákona č. 67/2013 Sb.. Pokud trváte na Vašem nepodloženém tvrzení, prosím citujte k tomu celostátně účinný právní předpis, nebo judikát NS, NSS, nebo ÚS.

☀ Vložil (bez ověření) napsal: „Předpokládám, že jste reklamaci do datovky odeslala ve lhůtě do 30ti dní od předání vyúčtování.“
To je ovšem bezvýznamné. Můžete předpokládat cokoliv je Vám libo, ale právní skutečností je, že námitka byla uplatněna (došla poskytovateli služeb) po lhůtě – 36 dnů po doručení vyúčtování příjemci služeb. Z toho je třeba vyjít.

Justitianus

Poznámka 1: Jde ovšem jen o teoretický případ. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by příjemce služeb namítal, že jeho nedoplatek má být vyšší, než je uvedeno ve vyúčtování služeb, případně že se mu má vrátit nižší přeplatek.
Poznámka 2: Jen pro úplnost uvádím, že námitka učiněná ústně (i telefonicky) je předložena v okamžiku kdy je sdělena druhé straně. Námitka doručovaná do vlastních rukou osobně nebo kurýrem je předložena v okamžiku, kdy adresát zásilku převzal, nebo odmítl převzít. Námitka odeslaná písemně prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb je předložena v okamžiku dojití podle § 570 NOZ (což je okamžik kdy se zásilka dostala do sféry dispozice adresáta a ten měl objektivní možnost seznámit se s jejím obsahem). Námitka odeslaná právnické osobě prostřednictvím systému datových schránek je předložena v okamžiku doručení datové zprávy (což je okamžik kdy se do datové schránky přihlásila oprávněná fyzická osoba, nebo okamžik uplynutí lhůty 10 dnů ode dne, kdy dokument byl dodán do datové schránky).

Datovka - Justine už vím, že si

Datovka — Sun, 07 Jun 2026 06:29:20 +0200

Justine už vím, že si vedle jak ta jedle. Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů pouze definuje, kdy je dokument doručen (náhradní doručení). Doručenka je důkazem o zaslání dokumentu a pouze na základě této doručenky lze zjistit, zda bylo zasláno v požadovaném termínu. Přesto přeji pěkný den

Datovka - Pokud SVJ byla reklamace

Doručenka — Sun, 07 Jun 2026 05:44:02 +0200

Pokud SVJ byla reklamace zaslána do 30 dnů, nic není zmeškáno, lhůta byla splněna. Zák. č. 300/2000 Sb. § 18a řeší nepřihlášení do DS, nikoliv datum odeslání zprávy. Jediným důkazem o odeslání zprávy je elektronická doručenka, ta uvádí přesný čas odeslání reklamace. Radím řádně uschovat.

Datovka - Mám i odpověď od

§§§ — Sun, 07 Jun 2026 03:50:00 +0200

Mám i odpověď od někoho, co se vyzná lépe než Justin: Pokud datum odeslání Vaší zprávy odpovídá podmínce reagování do 30 dnů, jste v pohodě. Kdy otevře příjemce zprávu v DS nemá vliv na Vaši povinnost reagovat do 30 dnů. Datem příjmu zprávy otevírá načítání termínu pro reakci příjemce zprávy.

Datovka - Nechápavý já též

§§§ — Sun, 07 Jun 2026 03:45:11 +0200

Nechápavý já též nerozumím odpovědi Justina. SVJ není SOUKROMÁ osoba, ale právnická. Zákon č. 67/2013 Sb. § 8 odst. 2: Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování. Vyúčtování bylo zasláno 30.4.2026 a 29. 5.2026 byly SVJ předloženy námitky. Že si je převzal z datové schránky až 5.6.2026 je jeho chyba.

Datovka - Fikce doručení

Nechápavý — Sun, 07 Jun 2026 01:32:44 +0200

Vůbec nerozumím příspěvku níže od Justitianuse.

Předpokládám, že jste reklamaci do datovky odeslala ve lhůtě do 30ti dní od předání vyúčtování.

SVJ se do datovky přihlásilo 36. den od předání vyúčtování.

„U datových schránek je dokument považován za doručený desátým dnem ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky. Považuje se přitom za doručený i v případě, kdy se daná osoba do datové schránky nepřihlásí. Toto pravidlo se přitom od roku 2022 uplatňuje i pro komunikaci mezi fyzickými a právnickými osobami, tedy nejen v oficiální komunikaci se soudy a úřady.“

Ve vašem výboru jsou debilové. Přihlašovat se do datovky minimálně po 36 dnech, ještě k tomu když běží lhůty na reklamace je prasárna. Mimo to se jako barák můžete dostat do velkých problémů jenom proto, že se nedozvíte o něčem důležitém včas.

Datovka - Datovka 1

Justitianus — Sun, 07 Jun 2026 01:29:42 +0200

Datovka napsal/a: „Musí být zasláno do 30ti dnů od předání vyúčtování …“

To není pravda! Zákon č. 67/2013 Sb. stanoví něco jiného:

§ 8

(2) Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování.

➡️ Z uvedeného plyne, že námitka musí být poskytovateli předložena nejpozději třicátý den, počítáno ode dne následujícího po doručení vyúčtování příjemci služeb. Nezáleží tedy na tom kdy jste námitku „zaslal“.

Doručování písemností datovou schránkou je upraveno zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech. Ten stanoví (pro soukromoprávní sféru) okamžik doručení písemnosti prostřednictvím datové schránky [1] takto:

§ 18a

(2) Dokument dodaný podle odstavce 1 věty první je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu.

(3) Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 2 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty.

➡️ Z uvedeného plyne, že písemnost doručená do datové schránky 36. den po doručení vyúčtování služeb byla doručena po uplynutí třicetidenní zákonné lhůty pro podání námitky k vyúčtování služeb.

Justitianus

Poznámka 1: Neptejte se mne, proč naši zákonodárci stanovili pro elektronické datové zprávy mnohem zdlouhavější režim doručení. Písemnost odeslaná poštou bude doručena již okamžikem kdy se dostala do sféry dispozice adresáta (vložením do domovní schránky, nebo – při uložení na poště – okamžikem kdy si ji adresát mohl vyzvednout poprvé. Datová zpráva však může čekat v datové schránce příjemce až deset dnů, než je považována za doručenou.

Datovka

Sat, 06 Jun 2026 13:47:29 +0200

Dobrý den, mohu se zeptat zda byla zaslána reklamace služeb datovkou správně? Musí být zasláno do 30ti dnů od předání vyúčtování, ale SVJ zprávu převzalo až 36. den. Bylo reklamováno v zákonné lhůtě? Děkuji za odpověď.