Portál společenství vlastníků jednotek - Chyby soudců - 26 Cdo 2959/2025 - Comments

Chyby soudců - 26 Cdo 2959/2025 - Současná demokracie je

Sun, 21 Jun 2026 12:18:41 +0200

Současná demokracie je nefunkční, není schopna nic řešit ani vyřešit. To se projevuje v parlamentu obecně a při schvalování zákonů taky. Nic nejsou schopni řešit, vyřešit, jenom si jedou po krku. Voliči je vůbec nezajímají. Proč taky, že ano. Lidi a fungování společnosti je taky vůbec nezajímá. Hlavně, že to sype.

Chyby soudců - 26 Cdo 2959/2025 - Eva Kabelková a Pavla Schödelbauerová

_!_ — Sun, 21 Jun 2026 00:14:53 +0200

Autory Beckova komentáře z roku 2013 k Bytovému spoluvlastnictví účinnému od 01.01.2014 jsou Eva Kabelková a Pavla Schödelbauerová.

Tato dvojice by mohla mít neprázdný průnik s kolektivem autorů oddílu.

Chyby soudců - 26 Cdo 2959/2025 - Víra v kolektivní Rozum

_!_ — Sun, 21 Jun 2026 00:02:11 +0200

Běžte se podívat do sněmovny. Jsou tam místa pro veřejnost. Jenom si s sebou nesmíte vzít velký kufr.

Podstatná část poslanců na zasedání sněmovny nechodí. Z těch, co chodí, podstatná část jednání nesleduje (hrají tetris). Z těch, co sledují, podstatná část nevystupuje. Z těch, co vystupují, podstatná část nic nenavrhuje (chválí se). Podstatná část návrhů není předložena k hlasování. Z těch, o nichž se hlasuje, podstatná část není schválena. Z těch, které jsou schváleny, podstatná část je protinávrhem vrácena zpět.

Věříte v kolektivní Rozum a kolektivního Ducha. Taky názor. Docela rozšířený, nicméně vyvrácený.

Chyby soudců - 26 Cdo 2959/2025 - Re: Kolektiv nemá mozeček

Tomáš Neugebauer. — Sat, 20 Jun 2026 13:16:56 +0200

On je ten legislativní proces o něco složitější (celá řada připomínkových řízení atd.). Opravdu se jedná o kolektivní dílo, které je výsledkem „kolektivního mozečku“.

To, co vy si představujete pod pojmem autor, je spíše tvůrce, koordinátor, a to ani ne po celou dobu legislativního procesu. Nejedná se jen o to, že nějaký poslanec navrhne něco doplnit nebo naopak vypustit, což může mít zásadní dopad na celé znění právního předpisu, ale i např. o to, že v rámci nějakého připomínkového řízení prostřednictvím připomínkového místa nějaký občas „vloží“ nějaké ustanovení, a to úspěšně projde celým zbytkem legislativního procesu. Konečné znění právního předpisu je opravdu dílo kolektivu.

Chyby soudců - 26 Cdo 2959/2025 - Kolektiv nemá mozeček

Fri, 19 Jun 2026 23:51:03 +0200

„občanský zákoník … jsou kolektivní dílo, na kterém se podílí armáda právníků“ (Vložil Tomáš Neugebauer. (bez ověření), 19. Červen 2026 – 14:33)

Kolektivní dílo ano, ale patrně jinak, než se domníváte, totiž nikoliv tak, že by se snad každý člen kolektivu podílel na sepisování každého § celého díla, nýbrž tak, že každý člen kolektivu (nebo několik málo členů) se stará pouze o svoje §§ . Takže je zcela na místě otázka, kdo je autorem oddílu Bytové spoluvlastnictví (případně jeho §§ ) a kdo je autorem části, hlavy a dílu tomuto oddílu nadřazených. Právě jednotný styl a provázanost je u kolektivního díla podstatná, neměl by to být slepenec neprovázaných §§ .

Pokud byste zde byl sledoval diskusi, byl byste si zde přečetl, že kolektiv ani armáda (ani SVJ) nemají ručičky, kterými by §§ psali, ani mozeček, kterým by §§ vymýšlel.

Chyby soudců - 26 Cdo 2959/2025 - Re: Autor Bytového spoluvlastnictví je kdo?

Tomáš Neugebauer. — Fri, 19 Jun 2026 15:33:45 +0200

Každý právní předpis, zákony zvláště a občanský zákoník dvakrát zvláště, jsou kolektivní dílo, na kterém se podílí armáda právníků a dalších fyzických osob, včetně ústavních činitelů. Někdo dá nějaký písemný podnět, nemusí být ani právníkem, ani součástí dotčeného subjektu a ani ústavním činitelem. Pokud jeho podnět projde celou mašinérií, tak se objeví ve vydaném právním předpise.

Takže ptát se přímo po autorovi je mimo reálnou odpověď. On ani ten, co dal písemný podnět není autorem, neboť s vysokou pravděpodobností jeho návhr, i když je v rámci právního předpisu vydán, je vydán v trochu upravené podobě.

Chyby soudců - 26 Cdo 2959/2025 - Autor Bytového spoluvlastnictví je kdo?

Fri, 19 Jun 2026 11:29:35 +0200

„proferor Karel Eliáš jako hlavní autor NOZ“ (Vložil Justitianus, 19. Červen 2026 – 9:30)

A kdo je autorem oddílu Bytové spoluvlastnictví občanského zákoníku?

Stačilo v Bytovém spoluvlastnictví upravit nezbytné minimum a napsat, že jinak se použijí ustanovení občansého zákoníku zejména o spoluvlastnictví, správě majetku a spolku.

Chyby soudců - 26 Cdo 2959/2025 - Chyby soudců - 26 Cdo 2959/2025

Justitianus — Fri, 19 Jun 2026 10:30:55 +0200

Víme proč v minulosti některá SVJ chybně rozhodovala o záležitostech, které náleží pouze do pravomoci vlastníka domu. Na vině je proferor Karel Eliáš jako hlavní autor NOZ.

Občanský zákoník totiž obsahoval (ode dne 01.01.2014 do dne 30.06.2020) výčet pravomocí shromáždění jako nejvyššího orgánu SVJ, v němž bylo uvedeno:

§ 1208
Do působnosti shromáždění patří
(…)
b) změna prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám,
(…)

Je ovšem zjevné, že šlo o chybu zákonodárce, protože SVJ jako pouhý správce cizího majetku není zpravidla vlastníkem jednotky ani spoluvlastníkem společných částí. Je tedy vyloučeno, aby SVJ jako cizí osoba rozhodovala o změně obsahu vlastnického práva namísto skutečného vlastníka. (Pro změnu prohlášení se samozřejmě použije výlučně lex specialis § 1169.)

Nesrozumitelná právní norma však mohla být od počátku vyložena ústavně konformním způsobem. Dopadá totiž pouze na stav, kdy samo SVJ je vlastníkem jednotky v domě. V tom případě SVJ má stejná práva jako každý vlastník jednotky a účastní se i rozhodování vlastníků o změně prohlášení podle § 1169 NOZ [1]. K tomu ovšem musí napřed být zjištěna vůle SVJ – a podle toho pak zástupce (statutár) jedná.

Ona zdánlivě kontroverzní právní norma 2012/89/§1208/b tedy říkala (nesrozumitelným způsobem) pouze to, že při projednávání změn prohlášení nenahrazují statutáři vůli SVJ jako vlastníka jednotky (§ 151/1), nýbrž že rozhodování v záležitosti vlastnictví jednotky spadá do pravomoci nejvyššího orgánu SVJ – shromáždění.

Takovýto výklad je ústavně konformní. Bohužel však k němu soudy nikdy nedospěly – a jak je vidět, soudci chybují a pletou to dodnes.

Justitianus

[1] Při rozhodování vlastníků jednotek podle § 1169 jsou nepoužitelná ustanovení NOZ o rozhodování nejvyššího orgánu SVJ; neuplatní se § 1206.

Chyby soudců - 26 Cdo 2959/2025

Justitianus — Mon, 25 May 2026 12:02:16 +0200

Nejvyšší soud rozhodl v 26 Cdo 2959/2025 ze dne dne 08.04.2026 o záležitosti, kterou popletové v mnoha SVJ nejsou schopni pochopit:

o záležitostech SVJ rozhoduje shromáždění jako nejvyšší orgán SVJ,
o změně obsahu prohlášení rozhodují vlastníci jednotek mimo SVJ.

I. Změnu poměru výše příspěvků na správu domu a pozemku (tj. „klíče“ jejich stanovení) nelze podle právní úpravy účinné od 1. 7. 2020 provést změnou stanov společenství vlastníků jednotek; jde o věc prohlášení vlastníka, o jehož změně rozhodují vlastníci jednotek, nikoli shromáždění jako orgán společenství. Rozhodnutí vlastníků může být organizačně přijato i hlasováním na shromáždění nebo mimo zasedání (per rollam), stále však nejde o rozhodování shromáždění coby orgánu společenství. Mění-li se takto práva a povinnosti všech vlastníků jednotek, vyžaduje změna prohlášení souhlas všech vlastníků; na rozhodnutí přijaté bez něj se hledí, jako by nebylo přijato.

II. Podléhá-li rozhodnutí vlastníků jednotek o změně prohlášení vlastníka soudnímu přezkumu v režimu § 1169 odst. 3 o. z. při přiměřeném použití § 1209 o. z., domáhá se jej přehlasovaný vlastník jednotky vůči ostatním vlastníkům. Společenství vlastníků jednotek není v takovém řízení pasivně věcně legitimováno, neboť nejde o přezkum rozhodnutí orgánu společenství.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2959/2025, ze dne 8. 4. 2026
https://www.zakonyprolidi.cz/…do-2959–2025
https://www.profipravo.cz/index.php?…

I v tomto judikátu se opět projevil následek amatérské chyby soudců. Jde o toto tvrzení uvedené v usnesení NS:
„Změnu poměru výše příspěvků na správu domu a pozemku (tj. „klíče“ jejich stanovení) nelze podle právní úpravy účinné od 1. 7. 2020 provést změnou stanov společenství vlastníků jednotek.“

To je zmatečné a nepravdivé tvrzení. Dýšková, Šebekek a Jackwerthová zjevně nepochopili, že změnu poměru výše příspěvků na správu domu a pozemku nebylo NIKDY možné provést změnou stanov. Nebylo to možné ani před dnem 1. 7. 2020, ani potom! Je přece vyloučeno, aby o změně prohlášení rozhodovala právnická osoba SVJ, která nevlastní ani dům, ani jednotky v něm.

Dále: Prohlášení je smlouvou mezi vlastníky jednotek. SVJ není stranou této smlouvy (pokud samo nevlastní jednotku). V právním státě je nemyslitelné, aby vícestranná smlouva byla platně měněna jednostranným prohlášením třetí osoby (v tomto případě stanovami právnické osoby SVJ, která je pouze osobou zajišťující správu domu a pozemku, viz § 1194/1).

Zmatení statutáři a popletení čeští soudci se po nabytí účinnosti NOZ začali nesmyslně domnívat, že prohlášení je možné změnit pouhým (většinovým) hlasováním nejvyššího orgánu SVJ [1]. Hlupáci v SVJ se rozhodli obcházet zákon tím, že namísto změny prohlášení měnili stanovy SVJ. Je to samozřejmě pitomost, která byla od samého počátku (od účinnosti NOZ) v rozporu s § 1169 NOZ [2].

Novela NOZ provedená zákonem č. 163/2020 Sb. změnila pouze to, že umožnila, aby prohlášení bylo v některých případech měněno s většinovým souhlasem vlastníků jednotek (namísto dohody všech). Neplatí tedy bezvýhradně pravidlo „souhlasu všech dotčených“ [3]. Ani v těchto případech se ovšem nejedná o rozhodování právnické osoby SVJ!!!

Justitianus

▪ [1] Zmatení tvůrci NOZ si neuvědomili triviální skutečnost: Na shromáždění (nejvyšší orgán právnické osoby) nepřecházejí vlastnická práva, která náležejí pouze vlastníkům jednotek v domě. Zmatek vznikl tím, že právo změnit prohlášení bylo zcela nelogicky zmíněno na dvou místech: v § 1169 (kde je upravena tvorba vůle vlastníka domu) a nesmyslně se totéž objevilo i v § 1208 (kde je upravena pouze tvorba vůle právnické osoby SVJ). Za tuto školáckou chybu nese odpovědnost Pavla Schödelbauerová, která jako právnička MMR připravila znění návrhu nového zákona o vlastnictví bytů. Druhým pachatelem je Karel Eliáš, který tento návrh násilně začlenil do již hotového návrhu NOZ, přestože bylo zřejmé, že oba texty jsou vzájemně nekompatibilní.

▪ [2] Podle NOZ ve znění účinném ode dne 01.01.2014 bylo jednoznačně stanoveno kdo a jakým způsobem může změnit prohlášení: „Ke změně prohlášení se vyžaduje dohoda dotčených vlastníků jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě“. Od počátku tedy bylo zřejmé, že se nemůže jednat o rozhodování nejvyššího orgánu SVJ, nýbrž že jde o rozhodování jednotlivých vlastníků jednotek mezi sebou. Následný zmatek byl způsoben obsahem § 1208/b NOZ ve vyhlášeném znění (připomenu, že pachatelem nekompatibilní úpravy bytového vlastnictví v NOZ byl hlavní tvůrce NOZ Karel Eliáš). Zmatení soudci nebyli schopni vyložit zdánlivý rozpor mezi § 1169 a § 1208 ústavně konformním způsobem.

▪ [3] Nezákonných změn stanov namísto změn prohlášení bylo za roky 2014 až 2020 tolik, že tyto protiprávní postupy byly nakonec zpětně legalizovány právě zákonem č. 163/2020 Sb.. Viz přechodové ustanovení 2020/163/čl.II/1.