Vyhláška č.372/2001 Sb. versus Směrnice Rady 93/76/EHS

Matějka Jaroslav — Sun, 04 Jan 2009 10:55:32 +0100

Vyhláška č.372/2001 Sb. versus Směrnice Rady 93/76/EHS Vložil Matějka Jaroslav, 4. Leden 2009 – 9:52

Vážení,

„Směrnice Rady 93/76/EHS ze dne 13. září 1993 Článek 1 Účelem této směrnice je, aby členské státy dosáhly cíle v oblasti omezení emisí oxidu uhličitého prostřednictvím zlepšení energetické účinnosti, zejména vypracováním a prováděním programů v oblastech: energetické certifikace budov, účtování nákladů na vytápění, klimatizaci a teplou vodu na základě skutečné spotřeby, financování investic do energetické účinnosti ve veřejném sektoru třetími osobami, tepelné izolace nových budov, pravidelných inspekcí ohřívačů vody, energetických auditů v podnicích s vysokou spotřebou energie.

Součástí programů mohou být zákony, nařízení, ekonomické a administrativní nástroje, informace, vzdělávání a dobrovolné dohody, jejichž dopad může být objektivně odhadnut.“

Článek 1 směrnice tedy hovoří o omezení emisí oxidu uhličitého především zlepšením energetické účinnosti v jednotlivých budovách prostřednictvím programů např. energetické certifikace budov, účtování nákladů na vytápění, klimatizaci a teplou vodu na základě skutečné spotřeby, … .

Kolik zde diskutujících má již naplněno ustanovení zákona č.406/2000 Sb. a jeho platných prováděcích vyhlášek? Předpokládám, že každá budova (u budov v naší správě ano) je již vybavena patním měřením dodávaného množství tepla, aby mohla být řádně účtována spotřeba a správnou „patní“ regulaci otopu v závislosti na venkovní teplotě.

Kolik zde diskutujících SVJ pro splnění tohoto článku již provedlo energetický audit a naplnilo závěry energetického auditu? Tím se myslí: „zateplení pláště budovy“ včetně všech výplní stavebních otvorů, modernizace tepelného hospodářství budovy od zdroje tepla a doteplení rozvodů v budově ke snížení ztrát, přes regulaci otápění na patě domu v závislosti na venkovní teplotu a vnitřní regulaci v jednotlivých bytech (jednotkách) tak, aby vnitřní teplota obytných místností v křížení úhlopříček místnosti 1 m nad podlahou nepřesahovala 20°C.

„Článek 2 Členské státy vypracují a budou provádět programy zaměřené na energetickou certifikaci budov. Energetická certifikace budov, která pozůstává z popisu jejich energetických vlastností, musí poskytovat možným uživatelům informace týkající se energetické účinnosti budovy. Pokud je to vhodné, může certifikace také obsahovat návrhy na zlepšení těchto energetických vlastností."

Článek 2 směrnice je mimo jiné rozpracován v zákoně č.406/2000 Sb. a jeho prováděcích vyhláškách.

„Článek 3 Členské státy vypracují a budou provádět programy zaměřené na účtování nákladů na vytápění, klimatizaci a teplou vodu, vypočítaných v patřičném poměru ke skutečné spotřebě. Tyto programy umožní rozdělení nákladů na tyto služby mezi uživatele části nebo celé budovy na základě určitého množství tepla a studené a teplé vody, spotřebované každým uživatelem. Toto se vztahuje na budovy nebo jejich části, které mají společné vytápění, klimatizaci nebo domácí zařízení na ohřev vody. Uživatelům těchto budov by mělo být umožněno regulovat svou vlastní spotřebu tepla a studené nebo teplé vody.“

Článek 3 směrnice je rozpracován ve vyhlášce č.372/2001 Sb. Již v první větě tohoto článku se hovoří o ÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ V PATŘIČNÉM POMĚRU KE SKUTEČNÉ SPOTŘEBĚ.

Takže, vyhláška č.372/2001 Sb. je rozpracovanou směrnicí. Např. § 4, odst.3: „ Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.“

Vlastník budovy či správce, v našem případě SVJ, musí na základě odborného posouzení stanovit korekce a výpočtové metody, které zohlední náročnost budov. Dvě úplně stavebně technicky stejné budovy mohou mít jiné korekce a výpočtové metody. Záleží na řadě skutečností, mimo jiné na nadmořské výšce, na množství oslunění (jižní či severní svahy), zda budova stojí na okraji obytné lokality na návětrné straně, … . Předpokládáme, že každý uživatel si již dávno může regulovat teplotu v bytě (jednotkách) minimálně termostatickou hlavicí na jednotlivých otopných tělesech (radiátorech). Několik let jsou běžně k dostání i programovatelné (elektronické) termostatické hlavice.

Např. § 4, odst.4: „Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3.“

Rozúčtovatel nákladů mezi konečné spotřebitele, v našem případě SVJ, musí garantovat, že minimální náklad může činit 60%, maximální náklad 140% průměrných nákladů v budově připadající na 1m2. Aby nedošlo k možnému přetápění v jednotlivých jednotkách (bytech) je nutné přijmout a naplnit především technická opatření. Tím se rozumí mít řádně seřízenou, udržovanou a provozovanou regulaci tepla na „patě“ domu, tedy regulaci maximální teploty otopné vody v závislosti na vnější teplotě. Pokud tak bude, neměl by mít žádný uživatel bytu technicky mít možnost získat v bytě vyšší teplotu než danou stavebně technickými požadavky (tj.obytná místnost 20°C) a tím mít vyšší náklady.

Matějka

Portál společenství vlastníků jednotek - Vyhláška č.372/2001 Sb. versus Směrnice Rady 93/76/EHS - Comments

Vyhláška č.372/2001 Sb. versus Směrnice Rady 93/76/EHS