Portál společenství vlastníků jednotek - Vztah § 258 a § 1209 - Comments

Vztah § 258 a § 1209 - Vztah § 258 a § 1209 (5)

Justitianus — Mon, 06 May 2024 19:23:36 +0200

Tamten: „… ale Nejvyšší soud si už 10 let (i po velké novele OZ) myslí něco jiného, a sice, že § 1209 je speciální vůči § 258.“

Pane Tamten, je mi úplně jedno co si myslí hloupí čeští soudci. A taky je mi jedno co tvrdíte Vy, protože dnešní stav je jiný než uvádíte.

Uplatnění § 258 není žádnou novinkou. Už po roce a půl od nabytí účinnosti NOZ připustil JUDr. Holejšovský použití § 258, když v judikátu uvedl:

„Ustanovení § 258 ObčZ se použije jen přiměřeně na základě § 1221 ObčZ, podle nějž nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použije se přiměřeně ustanovení o spolku. Z § 258 ObčZ je tak použitelná jen část, jež hovoří o „rozporu se zákonem nebo stanovami“ coby důvodu, pro nějž lze vyslovit neplatnost rozhodnutí orgánu spolku.“
Zdroj: usnesení Vrchního soudu v Praze z 23.09.2016, sp.zn. 7 Cmo 315/2015

"V současné úpravě je princip proporcionality zakotven také v § 260 o. z., jenž se týká neplatnosti rozhodnutí orgánů spolku. (…) Právní úprava společenství vlastníků obdobné ustanovení neobsahuje, a tudíž jeho použití nevylučuje. **Lze proto přijmout závěr, že prostřednictvím § 1221 o. z. se § 260 o. z. použije přiměřeně i v poměrech společenství vlastníků, neboť i v tomto případě je nutno (se jeví vhodné) dát přednost při porušení zákona nebo stanov s méně závažnými následky zájmu společenství před individuálním zájmem vlastníka jednotky, nebo ochraně práv třetích osob nabytých v dobré víře, a to i s přihlédnutím k tomu, že i za dřívější úpravy byl tento postup využíván.

Zdroj: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.10.2019, sp.zn. 26 Cdo 1657/2018

"Platnost rozhodnutí výboru jakožto statutárního orgánu společenství vlastníků (§ 1205 odst. 1 věta druhá o. z.), popř. dalších (stanovami zřízených) orgánů společenství vlastníků (§ 1205 odst. 1 věta třetí o. z.), lze posuzovat toliko v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti tohoto rozhodnutí, podaném vlastníkem jednotky, popř. (výjimečně) jinou osobou mající na požadovaném určení zájem hodný právní ochrany, v souladu s § 258 a násl. o. z..

Zdroj: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.03.2020, sp.zn. 27 Cdo 4639/2018

Je mi samozřejmě známo, že popletové v talárech (viz senát 26 ve složení Ferák, Dýšková, Brzobohatá) zastávali dlouho protizákonný názor a odmítali připustit, že právní úprava § 258 obsahuje něco jiného nežli § 1209. Jejich pomýlený judikát jsem kritizoval zde: Vadná argumentace Nejvyššího soudu 26 Cdo 4567/2016.

Justitianus

Vztah § 258 a § 1209 - Nejvyšší soud

Tamten — Mon, 06 May 2024 16:18:26 +0200

Vysvětlujete to hezky, ale Nejvyšší soud si už 10 let (i po velké novele OZ) myslí něco jiného, a sice, že § 1209 je speciální vůči § 258.

Vztah § 258 a § 1209 - Vztah § 258 a § 1209 (3)

Justitianus — Mon, 06 May 2024 11:48:58 +0200

Vztah mezi §§ 258–261 a § 1209 je jasný, srozumitelný a dobře pochopitelný. Jediný kdo to naprosto nepochopil jsou – jako obvykle – oslové práva, čeští soudci.

Každé z těchto ustanovení se zabývá odlišnou situací, řeší odlišné vztahy (jinak vzniklé a s jiným obsahem), a uplatní se při řešení odlišných konfliktů. Z uvedeného plyne, že obě ustanovení existují vedle sebe. Žádné z ustanovení § 258 až § 261 není v postavení lex generalis a § 1209 není lex specialis.

Je třeba porozumět tomu, že SVJ je právnická osoba, která vystupuje nejméně ve dvou velmi odlišných rolích: jako osoba typu spolek [1] [2] a jako osoba pověřená správou cizího majetku. Také vlastník jednotky vystupuje ve dvou velmi odlišných rolích: jako vlastník a spoluvlastník brání svá vlastnická práva, a zároveň uplatňuje i zcela jiná práva jako člen spolku. Jakmile pochopíme dualitu postavení SVJ a vlastníka jednotky, pochopili jsme kdy se použijí §§ 258–261 a kdy § 1209.

Uvnitř (z hlediska vnitřních právních poměrů právnické osoby) SVJ vystupuje jako spolek sui generis vůči svým členům. Právní poměry mezi spolkem a jeho členy určují stanovy SVJ. Spolkové neshody se řeší podle §§ 258–261.
Navenek SVJ vystupuje jako správce cizího majetku vůči spoluvlastníkům tohoto majetku. Právní poměry mezi spoluvlastníky určuje prohlášení. Omezení vlastnických práv chráněných Ústavou (důležitý důvod [3]) se řeší podle § 1209.

Tomuto dělení přesně odpovídá i systematické zařazení obou ustanovení v občanském zákoníku:

Ustanovení §§ 258–261 jsou systematicky zařazena v Pododdílu 2 „Spolek“ a seskupena pod společným podnadpisem „Neplatnost rozhodnutí orgánu spolku“.
Z toho by i hloupému českému soudci mělo být jasné, že §§ 258–261 se týká spolkových záležitostí a vztahů mezi spolkem a členem spolku.
Ustanovení § 1209 je systematicky zařazeno v Pododdílu 5 „Správa domu a pozemku“. Podle odst. 1 tohoto ustanovení platí: Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl.
Z toho by i hloupému českému soudci mělo být jasné, že § 1209 se týká (pouze) vlastnictví a sporů vzešlých z rozhodování o důležitých záležitostech, zasahujících do samé podstaty vlastnictví.

➡️ Shrnutí:
Jestliže jde o záležitost správy domu a pozemku podle § 1209, je tím vyloučeno aplikovat „spolkové“ ustanovení § 258. A obráceně: jde-li o čistě spolkovou záležitost, na kterou dopadají §§ 258–261, pak nejde o ochranu vlastnických práv podle § 1209. Tím jsem, doufám, odpověděl na Vašich pět otázek.

Justitianus

[1] Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku: „Společenství vlastníků jednotek je ve své podstatě species spolku, popř. svépomocného družstva.“
[2] Ustanovení § 1221 občanského zákoníku: „Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku.“
[3] Důležitou záležitostí se rozumí taková záležitost, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. (28 Cdo 3246/2007, 29 Cdo 3706/2010)

Vztah § 258 a § 1209 - Ve vámi odkazovaném §

Tamten — Sun, 05 May 2024 15:38:30 +0200

Ve vámi odkazovaném § 1221 se toho člověk moc nedozví. Na to aby potřeboval dvacet judikátů a stejně se v nich nedočte úplnou odpověď.

Nadhodím několik otázek (možná mě později napadnou další).

Základní otázka totiž zní, je-li § 258 obecná a § 1209 doplňující speciální úprava, nebo jde o paralelní úpravy žijící vedle sebe, a žalobce si může vybrat režim právní úpravy, podle které podá žalobu. V minulosti soudy rozhodovaly různě (byly judikáty, kdy soudy dovodily, že jde o paralelní úpravu, převažovaly judikáty, že jde o obecnou a speciální úpravu, ale nebyly jasné detaily).

Nicméně i když si odpovíme, že § 1209 je speciální vůči § 258 (tedy že nejde o paralelní úpravu), nebudeme z toho moc moudří.

musí být žalobce vždy přehlasovaným vlastníkem (§ 258 o tom nic neříká!)
může žalobu podat i statutární orgán, který není členem SVJ (z § 258 vyplývá, že ano, avšak § 1209 nic neříká)
může žalobu podat třetí osoba, pokud dovodí svůj právní zájem (z § 258 vyplývá, že ano, avšak § 1209 nic neříká)
platí prekluzivní lhůta tří měsíců i pro odst. 2 a odst. 3 § 1209 (§ 1209 nic neříká)
uplatní se rovněž objektivní lhůta 1 roku, když odst. 1 § 1209 (narozdíl od § 259) hovoří pouze o třech měsících

Vztah § 258 a § 1209 - Vysvětlení najdete v §

Ufoun — Sun, 05 May 2024 09:43:09 +0200

Vysvětlení najdete v § 1221 NOZ

Vztah § 258 a § 1209

Sat, 04 May 2024 20:21:46 +0200

Byl už konečně vyjasněn vztah § 258 a § 1209 o.z.?