Portál společenství vlastníků jednotek - 26 Cdo 773/2022 Vyřízení námitek k vyúčtování služeb - Comments

26 Cdo 773/2022 Vyřízení námitek k vyúčtování služeb - Pochopil někdo příběh,

Rozmyslel — Thu, 30 Nov 2023 17:33:59 +0100

Pochopil někdo příběh, o co tam šlo v tom případu?

26 Cdo 773/2022 Vyřízení námitek k vyúčtování služeb - Stačí ústně

Úředník — Thu, 30 Nov 2023 12:08:19 +0100

„stačí vyrozumět příjemce služeb ústně“ (Vložil Poskytovatel služeb (bez ověření), 30. Listopad 2023 – 11:12)

To sice stačí, ale je to zbytečně mnoho práce a času: Musím předvolávat, a to i opakovaně, protokolovat námitky, reagovat na dotazy, sepsat úřední záznam. Písemně stačí napsat „Zamítá se.“ a je věc hned vyřízena, doručím vyvěšením na úřední desce.

26 Cdo 773/2022 Vyřízení námitek k vyúčtování služeb - Ani nemusí psát

Poskytovatel služeb — Thu, 30 Nov 2023 11:12:36 +0100

Podle uvedeného rozsudku se není třeba obtěžovat psaním, stačí vyrozumět příjemce služeb ústně.

26 Cdo 773/2022 Vyřízení námitek k vyúčtování služeb - 26 Cdo 773/2022 Vyřízení námitek k vyúčtování služeb 2

Justitianus — Thu, 30 Nov 2023 10:42:52 +0100

Proti rozsudku 26 Cdo 773/2022–463 byla podána ústavní stížnost. Tuto stížnost Ústavní soud odmítl pro zjevnou neopodstatněnost. Viz IV. ÚS 2339/22 #1 ze dne 27.09.2022.

Justitianus

26 Cdo 773/2022 Vyřízení námitek k vyúčtování služeb - Namítky jsou vyřízené

Úředník — Tue, 28 Nov 2023 20:12:56 +0100

Soud to píše správně.

Námitky jsou vyřízené, když poskytovatel služeb napíše, že se jimi již nebude zabývat. Smyslem námitek je přece námitky vyřídit.

Podobně úřední věc je vyřízená, když úředník napíše, že se věcí již nebude zabývat. Smyslem úřední věci je přece úřední věc vyřídit.

26 Cdo 773/2022 Vyřízení námitek k vyúčtování služeb

Justitianus — Tue, 28 Nov 2023 11:56:06 +0100

Dotčené předpisy – § 8 odst. 1,2 předpisu č. 67/2013 Sb.
Podána ústavní stížnost IV. ÚS 2339/22

26 Cdo 773/2022–463
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

(…) Podle § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. (ve znění po novele provedené zákonem č. 104/2015 Sb.) případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

„Vyřízení“ námitek uplatněných příjemcem ke způsobu a obsahu vyúčtování nutně nastane v okamžiku, kdy jej poskytovatel vyrozumí (ať už písemně nebo ústně) o tom, jakým způsobem byly námitky vyřízeny (tedy zda byl se svou „reklamací“ vyúčtování úspěšný či nikoli). Teprve tehdy je možno považovat námitky za vyřízené – poskytovatel služeb dal příjemci najevo, že se jimi již nebude zabývat (srov. mutatis mutandis odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z 27. července 2011, sp. zn. 33 Cdo 3228/2009, na nějž v dovolání poukázala dovolatelka).

Z dikce ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. a ani jeho smyslu a účelu však nelze dovodit, že by vyřízení námitek ke způsobu a obsahu vyúčtování vyžadovalo podrobnou odpověď na každý argument příjemce služeb. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že výsledek námitkového řízení, ať už jakýkoli, nemá – objektivně vzato – žádný vliv na úsudek, zda „reklamované“ vyúčtování bylo provedeno řádně či nikoli. Způsob, jakým byly námitky vyřízeny, i kdyby byl „nesprávný“, proto nemůže nijak nepříznivě zasáhnout do právního postavení příjemce služeb.

Případnou újmu, jež mu mohla být způsobena tím, že „reklamované“ vyúčtování služeb nebylo provedeno řádně a včas a že poskytovatel svoje pochybení v tomto směru nenapravil ani z podnětu důvodně vznesených námitek, příjemci dostatečně kompenzuje již pokuta za prodlení se splněním povinností, jež ukládají poskytovateli služeb ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb. (i na tyto povinnosti dopadá sankce zakotvená v § 13 téhož zákona – k tomu viz např. rozsudky Nejvyššího soudu z 21. října 2020, sp. zn. 26 Cdo 1528/2020, a z 24. listopadu 2020, sp. zn. 26 Cdo 2178/2020). Stejně jako na obsah námitek vznesených proti vyúčtování služeb proto nelze (není důvod) klást přehnané požadavky ani na obsah vyrozumění o způsobu vyřízení těchto námitek (k obsahu námitek vznesených příjemcem proti vyúčtování služeb vyslovil Nejvyšší soud uvedený závěr v již zmíněném rozsudku z 24. listopadu 2020, sp. zn. 26 Cdo 2178/2020). (…)