Portál společenství vlastníků jednotek - Finanční vyrovnání …? - Comments

Finanční vyrovnání …? - Finanční vyrovnání 7

Justitianus — Tue, 22 Aug 2023 04:52:38 +0200

Blbečku (bez ověření),
rozumím Tvému zmatenému textu tak, že bereš zpět Tvé nesprávné tvrzení, že pokuta podle §13/1 zákona č. 67/2013 Sb. je údajně pokutou „za dluh po splatnosti“.

Dikce zákona nehovoří jenom o nesplnění povinnosti upravené tímto předpisem, ale výslovně o nesplnění povinnosti „ve stanovené lhůtě“, přičemž i další text tohoto ustanovení spojuje nesplnění povinnosti se lhůtou – „ledaže by splnění povinnosti v této lhůtě …“, „… k nesplnění lhůty došlo …“.S věcnou nesprávností vyúčtování však zákonná úprava v § 13 odst. 1 nespojuje právo požadovat pokutu. Stejný právní pohled na výklad zákona lze dovodit i v odborné literatuře. (…)

Penalizována jsou splnění následujících povinností:
▪ doručit vyúčtování příjemci služeb do 4 měsíců od konce zůčtovacího období (§7 odst. 1 a 2),
▪ umožnit nahlédnutí do podkladů k vyúčtování na výzvu příjemce služeb do pěti měsíců po skončení zúčtovacího období (§8 odst. 1),
▪ podat námitky včas (§ 8 odst. 2),
▪ vyřídit námitky nejpozději do 30 dnů od doručení poskytovateli služeb (§ 8 odst. 2),
▪ oznámit bez zbytečného odkladu změnu počtu osob rozhodných pro rozúčtování služeb (§ 12).

U ostatních povinností s nepeněžitým plněním není zákonem stanovena (spojována) lhůta ke splnění, kterou by bylo možné porušit.

Zdroj: Krajský soud v Českých Budějovicích — pobočka v Táboře sp. zn. 15 Co 108/2018 – 160
citováno z článku Mgr. Martin Prokeš, K zákonu o službách spojených s užíváním bytů, část II, ASPI pod č. LIT47302CZ, dostupné online: https://justice.cz/…1e7208bd9b5d

Ústavní stížnost k tomuto judikátu byla odmítnuta ústavním soudem: III.ÚS 2361/18 ze dne 18. 9. 2018, dostupné online: http://nalus.usoud.cz/…GetText.aspx?…

Justitianus

Finanční vyrovnání …? - §7/3 ve znění od 1.1.2023

Blbeček — Sun, 20 Aug 2023 05:31:33 +0200

§13/1 “Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména…”

§7/3 “Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb”

nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování, je povinen…
nezaplatí-li příjemce služeb včas nedoplatek, je povinen…
nezaplatí-li poskytovatel služeb včas přeplatek, je povinen…

Mně nevadí, když mi nějaké hovado drze tyká.
Na hrubý pytel, hrubá záplata.

Finanční vyrovnání …? - Finanční vyrovnání 5

Justitianus — Sun, 20 Aug 2023 00:22:39 +0200

Blbeček (bez ověření): „… příjemce byl a je v prodlení a je povinen zaplatit pokutu dle §13/1 vyčíslenou za dluh po splatnosti.“

Skutečně jsi blbeček. Pokuta podle § 13 odst. 1 se totiž nazývá „Pokuta za prodlení s NEPENĚŽITÝM plněním“. Nemá samozřejmě nic společného s žádným dluhem, ani s žádnou splatností jakékoliv částky.

K ostatním Tvým zmateným výlevům se nevyjadřuji, protože jsou pro mne nesrozumitelné a netýkají se úvodního dotazu.

Justitianus

Finanční vyrovnání …? - §7/3 ve znění od 1.1.2023

Blbeček — Sat, 19 Aug 2023 22:32:10 +0200

Nechci panu J. mazat med okolo jeho špekem nafouknutých úst, ale správně rozpoznal, že „Justitianus MĚL pravdu“ nikoli, že ji MÁ.

Pan J. „Celkový nedoplatek za služby se nestal splatným, protože neexistuje řádné vyúčtování obsahující částky ve správné výši“
Zákon „Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na konečnou výši nedoplatku“

Panu J. lze dát za pravdu v tom, že „…každá jednotlivá služba se rozúčtuje a vyúčtuje samostatně…“. Pan J. ale plně nerozumí hloubce textu v §7/3 a proto vidí na všech stranách blbečky nebo sokolíky … prostě vidí rudě. A přitom se domáhá popření splatnosti na základě „řádnosti jako celku“. Celkově (součet jednotlivých nedoplatků) není vyúčtování OPRAVNÉ odlišné od vyúčtování PRVNÍHO. Proto jako celek (nikoli jednotlivě) ALE JAKO CELEK, je správně vyčíslené.

Z citace §7/3 plyne, že nedoplatkem podléhajícím „splatnosti“ je součet dílčích rozdílů mezi zálohami a náklady JEDNOTLIVÝCH služeb.

Z citace §7/3 plyne, že i když není vyúčtování-PRVNÍ řádné, v porovnání s vyúčtováním-OPRAVNÝM se výše nedoplatku nezměnila tudíž nedoplatky služeb-(A a B) ve svém součtu „nemají vliv na KONEČNOU výši nedoplatku“.

Fakt, že vyúčtování-PRVNÍ nebylo řádné jako celek, tak nemá vliv na utrpení příjemce který nezaplatil nedoplatek o kterém se domníval, že je odlišný a tudíž nesplatný (to vyplývalo ze – jak říká pan J. – zmatených rozsudků NS od P.Brozobohaté aj.).

Fakt, že na vyúčtování-PRVNÍM nebyly služby správně vyčísleny tudíž bohužel PŘESTALO mít vliv na splatnost a příjemce byl a je v prodlení a je povinen zaplatit pokutu dle §13/1 vyčíslenou za dluh po splatnosti.

Pozn.1: dle nikoli výjimečných rozsudků OS i KS stačí ke splatnosti, aby žalobce doložil vyúčtování během soudního líčení a to i jen do spisu a nebudeli takovéto vyúčtování napadeno opět reklamacemi – je splatné od okamžiku octnutí se ve spisu bez ohledu na to, zda soudní líčení skončilo či nikoliv! Pokud před vynesením rozsudku nebude uhrazeno, rozhodují v rámci údajné „koncentrace řízení“ soudci bařtipáni, že vyúčtování je po splatnosti a příjemce je dle soudu v prodlení a klání prohrává.

Odvolat se lze, jen pokud je žalovaná pohledávka >10.000 (§202/2 OSŘ).
Dovolat se lze, jen pokud je žalovaná pohledávka >50.000 (§238/1 OSŘ).

Pozn.2: Je namístě si ještě rozklíčovat co znamená v §7/3 souvětí „…nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku…“?

Nebude-li služba-C vůbec vyúčtována až by být měla, protože byla poskytována a SVJ ji muselo dodavateli uhradit, její neuvedení ve vyúčtování nebo-li její nevyúčtování → nemá vliv na vypočtenou výši nedoplatku TOHOTO příjemce. 101% příjemců jistě takovou vadu reklamovat nebude, ačkoli by dle pana J. měli být potrestáni, protože ji nereklamovali a vyúčtování není řádné

pozn. vzpomeňme si, jak zde pan J. na jaře kvákal, že čeká-li příjemce před konec promlčecí lhůty a pak soudu tvrdí, že vyúčtování je nesplatné ač chybu mohl reklamovat a neučinil tak, že by měl být potrestán právě tento příjemce (nikoli HLAVNĚ poskytovatel, který předložil vadné vyúčtování)

Nicméně tuto „díru“ již polanečtí dárci zacelili v §8/1 větou cit. „…Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. …“.
Že má tato změna stejně ujeté důsledky jako věta 4-tá v §7/3, by mělo být zřejmé na první kuk. PŘÍKLADNĚ bude platit, že bude-li i omylem částka nedoplatku vyšší třeba 100× než náklady za celé období a nereklamujete to, bude částka splatná a příjemce se pak může jít oběsit, protože „hlas poslanců = hlas Boží“. :)

Finanční vyrovnání …? - Blbeček nezná zákon

Justitianus — Sat, 19 Aug 2023 19:08:41 +0200

§ (bez ověření): „… Pravil Justitianus. Zákon praví jinak.“

Blbečku, nejsi schopný doložit Tvé tvrzení že „zákon praví jinak“.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období (…).

Podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi (…).

Z uvedených ustanovení plyne jednoznačně, že každá jednotlivá služba se rozúčtuje a vyúčtuje samostatně. Justitianus měl pravdu.

Justitianus

Finanční vyrovnání …? - Zákon praví jinak

Sat, 19 Aug 2023 11:54:41 +0200

„Každá jednotlivá služba se rozúčtuje a vyúčtuje samostatně. Z toho je třeba vyjít.“ (Vložil Justitianus, 19. Srpen 2023 – 9:28)

Pravil Justitianus.

Zákon praví jinak.

Finanční vyrovnání …? - Finanční vyrovnání 1

Justitianus — Sat, 19 Aug 2023 10:28:54 +0200

Každá jednotlivá služba se rozúčtuje a vyúčtuje samostatně. Z toho je třeba vyjít.

Nedoplatek 500 Kč za službu A se nestal splatným, protože chyba vyúčtování ovlivnila konečnou výši nedoplatku za službu A.
Nedoplatek 800 Kč za službu B se nestal splatným, protože chyba vyúčtování ovlivnila konečnou výši nedoplatku za službu B.
Celkový nedoplatek za služby se nestal splatným, protože neexistuje řádné vyúčtování obsahující částky ve správné výši.

Píšete cosi o pokutě 30×50 Kč. Není jasné o čem píšete a z jakého právního důvodu by poskytovatel mohl takovou pokutu uplatnit. Teprve až to řádně odůvodníte, bude možné se k tomu vyjádřit.

Justitianus

Finanční vyrovnání …?

Sat, 19 Aug 2023 02:50:48 +0200

Dobrý den,
§7/3 zák. 67/2013 uvádí: “Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na konečnou výši nedoplatku”.

Jak se postupuje u následujícího příkladu: vyúčtování obsahuje 2-vady vyčíslení
vada-A je vyčíslena chybně za 500 a správně měla být za 800
vada-B je vyčíslena chybně za 800 a správně měla být za 500
Příjemce odhalí jen vadu A, reklamuje ji a odmítne zaplatit nedoplatek.

Poskytovatel až měsíc po lhůtě v §7/3 zašle opravné vyúčtování kde opraví jak vadu A tak vadu B. Poskytovatel navíc vyúčtuje příjemci pokutu 30×50Kč dle §13/1 protože oprava neměla na původně vyčíslený nedoplatek vliv resp. výše nedoplatku není od původní výše odlišná.

Ptám se tedy, zda je vyčíslení pokuty v pořádku a příjemce je povinen pokutu uhradit?

Děkuji Karel