Portál společenství vlastníků jednotek - námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování - Comments

námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování - Tak podkladem budou třeba

Přezkoumátor — Sat, 10 Jun 2023 18:46:30 +0200

Tak podkladem budou třeba i ta „pravidla“.

Určitě nestačí doložit jen faktury, z nich můžete pouze ověřit, jestli čísla z faktur byla správně opsána do vyúčtování.

Pro přezkum vyúčtování potřebujete znát spotřebu (náměry) ostatních, směrnice/vnitřní pravidla, koeficienty místností, všech plochy bytů a další. SVJ má dát vlastníkovi celou sadu dokumentů.

Soudcům to občas dochází, občas nikoli.

námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování - ...že by zázrak?

Misme — Sat, 10 Jun 2023 15:58:55 +0200

Protože věnujete část příspěvku rozúčtovacím pravidlům, dovolím si zopakovat ze svého příspěvku výše, že u nás žádná pravidla sice nebyla ujednána, ale pro ten případ se uplatní pravidla ze zákona č. 67/2013 Sb. – a už jen z ustanovení § 5/2 je zřejmé, že jen s fakturami nelze ani u těch „jednodušeji“ rozúčtovatelných a levnějších služeb vystačit. U těch skutečně drahých služeb, kterým je věnována celá prováděcí vyhláška, je údajů nezbytných k rozúčtování faktur, a tedy i kontrole jeho správnosti, daleko více, jak vyplývá přímo z těchto předpisů.

Za sebe dodávám, že považuji za téměř nereálné stanovit jednotlivé podíly příjemců na spotřebách služeb jen z pravidel a faktur, ledaže by v pravidlech byla natvrdo stanovena procenta (podíl), která uhradí každý příjemce z částky na faktuře. U tepla a teplé vody však takto pravidla ujednat nelze.

Pro svou pochybnost o reálnosti Vámi uvedeného postupu rozúčtování si dovolím požádat o jeho zveřejnění, tj. o konkrétní informaci, jak rozúčtováváte tu kterou službu na jednotlivé příjemce jen na základě znalosti údajů z faktur a pravidel.

námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování - Služby, hůl, vlastníci, výbor a správce

Sat, 10 Jun 2023 14:05:02 +0200

Každé svj má mít zveřejněná (nap. ve stanovách) naprosto jasná pravidla, jak a podle jakých kritérií se která služba rozúčtovává. Vlastníci bytů netuší, že takto schválená pravidla pak platí pro každého a prosazují jakási svá pravidla. Členové stat. orgánu obvykle vůbec netuší, jak by taková pravidla měla vypadat. A správci? Těm to vyhovuje, pak si můžou vyúčtovat jak se jim to právě hodí. Neroumím vašemu sdělení, že poskytovatel služeb vám nabídnul pouze faktury. My máme několik služeb, kde jako podklad pro rozúčtování slouží pouze faktury a nic dalšího. Tak co jste tedy ještě chtěla?

námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování - Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde

Misme — Sat, 10 Jun 2023 13:22:25 +0200

Cestu ping-pong jsem zkusila, protože jsem měla zájem, jako dospělá a svéprávná osoba, věc řešit vlastními silami, ale protože se tento záměr nedařil, tak jsem se obrátila po dvou letech na soud. Mohu se proto (v ;-) manažerském shrnutí) podělit o svou zkušenost.

Já vady vyúčtování nemohla zjistit proto, že poskytovatel na vyúčtováních uváděl sice názvy položek jak je stanovuje vyhláška, ale ve skutečnosti pod těmito názvy těchto položek uváděl údaje jiné (ty, které tam měly být na vyúčtování tím pádem vůbec nebyly) a z podkladů mi nabídl pouze faktury. K ujednání pravidel u nás nikdy nedošlo. To značí, že já měla jen určitá podezření, neměla k dispozici podklady a žalobu podávala jen pro tato podezření, když jsem se s danou situací nedokázala smířit.

Krajský soud v Ostravě v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců JUDr. Šárky Žmolilové a Mgr. Tomáše Ožany se vyjádřil s nepochopením k mé snaze sdělit poskytovateli (vyúčtovateli) svůj opakovaný nesouhlas (včetně vysvětlení proč) s vyřízením reklamace. Podle nich je totiž jedno, jestli se námitkami poskytovatel zabýval nebo ne, protože zasláním jakékoliv odpovědi (tedy není nezbytné, aby se poskytovatel zabýval podanými námitkami) poskytovatel reklamaci vyřídil. Trojice soudců NS toto stanovisko potvrdila.

A protože jsem neobdržela ani podklady, žádala jsem žalobou nejen o jejich doložení, ať mohu kontrolu vyúčtování provést, ale s ohledem na to, že, podle mého názoru, námitky ke zjevným vadám vypořádány nebyly, i o vyúčtování opravné. Soudy od KS výše dospěly k závěru, že si za to, že mi podklady nebyly doloženy, mohu sama (podotýkám, že základní problém tkví v tom, že část podkladů poskytovatel vůbec nemá a čísla si vymyslel), ale opravné vyúčtování že musím dostat, protože soud zjistil, že vyúčtování není řádné. Nemusím snad dodávat, že soud „závadnost“ vyúčtování mohl zjistit jen na podkladu vad zjevných, pro něž jsem vznesla podezření a které odhalil znalec, když ani ten podklady nedostal.

To, zda je „vyúčtováno“ (ve smyslu terminologie zákona) správně, ví v této chvíli asi jen Bůh, což mi jako agnostikovi moc nepomáhá. Otázkou zůstává, zda takovým rozhodováním soudců KS, NS, ÚS je naplněn smysl, záměr, účel zákona o službách. Já jsem toho názoru, že ne, i když to „ne“ vyjadřuji méně expresivně oproti Justitianovi.

námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování - Kdy skončí ping pong? SVJ je vždy silnější strana

Reklamátor — Sat, 10 Jun 2023 11:19:35 +0200

Kdy skončí ping pong?

Vlastník doručí konkrétní námitky
SVJ obecně odpoví, že vyúčtování je řádné a ke konkrétním námitkám se vyjádří neurčitě

Je to konečná, nebo teprve nyní začne ping pong?

3. Vlastník zopakuje své námitky 4. SVJ zopakuje svou neurčitou odpověď

Konečná? Nebo ping pong pokračuje?

5. Vlastník zopakuje své námitky 6. SVJ zopakuje svou neurčitou odpověď

A nyní už je konečná?

…

Skutečně doporučuji, i když vlastník doručil konkrétní námitky a SVJ jen obecně odpoví a fakticky na žádnou z námitek konkrétně nereaguje, nepodceňovat to, a vlastník by měl odpovědět na nekonkrétní odpověď SVJ (aspoň v tom smyslu, že ji nepovažuje za vyřízení námitek).

Pokud totiž už vlastník bude mlčet, u soudu hrozí, že soudce řekne, že vlastně neměl zájem na vyhotovení řádného vyúčtování, když už potom nereagovatl a SVJ přece reklamaci vyřídilo.

Další riziko je, že soudce se zeptá, jestli vlastník podal žalobu na plnění (na vyhotovení řádného vyúčtování).

Podle mého názoru takovou žalobu nelze podat, pokud vlastník nemá podklady k vyúčtování a není schopen přesně konkrétně petit.

Nelze podat žalobu s petitem „Žalovanému se ukládá, aby žalobci doručil řádné vyúčtování“, soud by vyzval k odstranění vad petitu a pokud by petit nebyl konkretizován, soud žalobu odmítne.

Žalobce (vlastník) asi může zkusit navrhnout ediční povinnost, protože trpí nezaviněným informačním deficitem.

Jenže co když se po podání žaloby, po prostudování podkladů a přezkoumání vyúčtování ukáže, že vyúčtování bylo opravdu v pořádku a vlastník se ve svém úsudku spletl?

Žalobce (vlastník) vezme žalobu zpět a soud mu uloží zaplacení nákladů řízení.

SVJ je vždy silnější strana, nemusí dělat nic, a žalobu vždy vyhraje.

námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování - Námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování 3

Justitianus — Sat, 10 Jun 2023 10:35:02 +0200

Pane Hrůzo, ptáte se: „… zda stávající znění §8/1 omezuje dosavadní soudní praxi (26Cdo) podle které musí být vyčíslení vyrovnání správné …“

☀ Napřed něco k té dosavadní soudní praxi:

Soudci Nejvyššího soudu Brzobohatá, Dýšková a Ferák museli zešílet, soudě podle obsahu rozsudku Nejvyššho soudu 26 Cdo 1528/2020–152 ze dne 21.10.2020. Dospěli totiž – při zjevné absenci zdravého rozumu – k absurdnímu závěru, že vyúčtování které není řádné je NICOTNÉ. Psal jsem o tom zde: http://www.portalsvj.cz/…o-vyuctovani#….

Z právní teorie:
Nicotné právní jednání vůbec neexistuje (o právní jednání zde v důsledku vady vůbec nejde), nevyvolává žádné účinky a nepřihlíží se k němu.

Kdybychom měli brát vážně ten úlet od Brzobohaté, Dýškové a Feráka, pak by doručení vyúčtování se sebemenší vadou znamenalo, že příjemce služeb žádné vyúčtování nedostal. Nemohl by se domoci opravy toho, co (podle soudců) vůbec neexistuje.

Nemohl ani nemusel by tedy podat námitku, protože by nebylo k čemu ji podat.
Nemohl/nemusel by podat námitku také proto, že dosud nezačala běžet třicetidenní lhůta k podání námitek; ta se počíná teprve ode dne doručení vyúčtování.
Nemohl by požádat ani o doložení podkladů, protože dosud nezačala běžet ani třicetidenní lhůta k podání žádosti o doložení podkladů.

Snad tedy nové znění 67/2013/§8/2 zamezí takovým šíleným výkladům, jaký předvedli soudci 26 Cdo.

☀ A teď (pro poučení soudců Nejvyššího soudu) vysvětlí Justitianus jak to je podle práva:

Vyúčtování (a to i neřádné) samozřejmě není nicotné ! Jde nepochybně o adresné právní jednání poskytovatele služeb. Je to oferta (nabídka podle § 1735 občanského zákoníku), která zavazuje poskytovatele služeb a může být jednotlivým příjemcem služeb do 30 dnů buď odmítnuta, nebo přijata.

Nabídka je příjemcem odmítnuta, jestliže předloží námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování ve lhůtě 30 dnů.
Nabídka je příjemcem přijata (§ 1740), jestliže marně uplyne lhůta 30 dnů a příjemce zůstane nečinný.

89/2012 Sb. § 1740
(1) Osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas.

67/2013 Sb. § 8
(2) (…) Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí.

Jde ovšemže o nabídku odvolatelnou (§ 1738 odst. 1 per analogiam). Její přijetí všemi příjemci služeb (tedy bez reklamací) se řídí také analogicky ustanovením § 1741.

89/2012 Sb. § 1741
Při nabídce určené více osobám je smlouva uzavřena, přijmou-li nabídku všechny tyto osoby, pokud z jejího obsahu vyplývá úmysl navrhovatele, aby se stranou smlouvy staly všechny osoby, jimž je nabídka určena, anebo lze-li takový úmysl rozumně předpokládat z okolností, za nichž byla nabídka učiněna. (…).

Existuje ovšem jeden zásadní rozdíl od obecné právní úpravy: Jednotlivému příjemci může nabídka být vnucena, jestliže podal námitku, avšak poskytovatel služeb ji neuznal. Pak bude záležet na objektivním posouzení třetí stranou (typicky soudem) zda šlo o námitku oprávněnou, nebo neoprávněnou.

Justitianus

námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování - Námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování 2

Hrůza — Fri, 09 Jun 2023 18:49:03 +0200

Děkuji. Pane Justiciane, já nepopírám, že by tomu tak nebylo, nebo být nemělo. Já jsem jen popsal situaci, jaká je u nás.

To s těmi zálohami, byl jen příklad (ale skutečný!) jak dojde k tomu, že na vyúčtování je po příjemci služeb požadováno >100.000 ale náklady za zůčtovací období jsou u toho příjemce pouze >45.000. Příjemce neplatil včas PŘEDEPSANÉ zálohy. Poskytovatel placení PŘEDEPSANÝCH záloh nežaloval z přesvědčení svého advokáta, že soudy se chtějí zabývat pouze skutečně nezaplacenými dluhy – tedy těmi, které vzniknou až nezaplacením splatného vyrovnání z vyúčtování.

Takže ano, „Nezaplacené zálohy se ve vyúčtování projeví pouze tak, že se v něm vůbec …“ … nemají projevit, což se u nás nestalo.

Já se ale ptám na to, zda stávající znění §8/1 omezuje dosavadní soudní praxi (26Cdo) podle které musí být vyčíslení vyrovnání správné a bez řádného a správného vyčíslení nemůže být vyúčtování splatné, ani kdyby proti němu nebyla reklamace vůbec podána.
Tzn. v případě, že výše popisovaný příjemce proti vyúčtování uhradit >100.000 nepodá námitky ve lhůtě, že platí „…že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí…“ a MUSÍ je zaplatit a NEBUDE se moci soudit ani následně, protože s obsahem – formou nekonání – SOUHLASIL.

Možná by mohlo jít o bezdůvodné obohacení, ale dle znění §8/1 se jeví jako nevymožitelné.

Hrůza

námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování - Námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování 1

Justitianus — Fri, 09 Jun 2023 17:55:14 +0200

Jen poznámka na okraj:
Netuším proč do toho pletete nějaké staré zálohy. Vyúčtování služby je porovnání skutčných nákladů vynaložených na poskytování služby ve zúčtovacím období s částkou záloh zaplacených na náklady zúčtovacího období.

Právo vymáhat předepsané zálohy na skončené zúčtovací období končí v okamžiku kdy poskytovatel služeb doručil řádné vyúčtování. Nezaplacené zálohy se ve vyúčtování projeví pouze tak, že se v něm vůbec neprojeví.

Justitianus

námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování

Fri, 09 Jun 2023 17:03:35 +0200

Zdravím. v aktuálním znění §8/1 se uvádí

„Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení“

Co znamená tučně označené? Znamená to, že se do budoucna převrací postup prosazovaný Nejvyšším soudem (soudci 26Cdo ve svých judikátech) a to, že bez ohledu na to zda příjemce služeb podal námitky včas nebo vůbec, je předpokladem prvním uvedení potřebných náležitostí a druhým správné vyčíslení?

Když tedy příjemce nepředloží námitky (nikoli svévolně ale třeba ze zdravotních/ hospitalizačních/ detenčních či jiných omluvitelných důvodů) proti vyúčování, které kde se požaduje vyrovnání ve výši X-násobku nákladů v zúčtovacím roce (příkladně u nás neustále do nedoplatku přičítají nezaplacené zálohy ze všech minulých let až do data vzniku SVJ s tím, že když to zaplatí dotyčný, tak teprve pak slibují vrátit přeplatek), že je příjemce povinen ten X-násobek zaplatit, protože dle znění §8/2 věta druhá s „…obsahem vyúčtování souhlasí…“?

Hrůza