Portál společenství vlastníků jednotek - Problém se ZÁPOČTEM - Comments

Problém se ZÁPOČTEM - Problém se ZÁPOČTEM...

Hubert — Sat, 19 Nov 2022 16:44:18 +0100

Jak jsem pochopil uz jste u soudu, tj on tedy bez ohledu na nase nazory nejak rozhodne.

Dejte vedet jak jste s jednostranym zapoctem pochodil.

Problém se ZÁPOČTEM - Problém se ZÁPOČTEM 4

Justitianus — Thu, 17 Nov 2022 10:44:04 +0100

Ptáte se " od kdy je pohledávka SVJ ‚příspěvek na správu domu‘ dospělá, nebo-li existující?"

Na samém počátku je ZÁVAZEK vlastníka jednotky hradit v budoucnu příspěky na správu domu ve stanovené výši (opakovaně do určeného dne v měsíci). Závazek k těmto platbám není dluhem. Vlastník není dlužníkem, SVJ není věřitelem a nemá vůči vlastníkovi žádnou pohledávku.

Marným uplynutím osmého dne v měsíci vznikl vlastníkovi DLUH na příspěvku na správu domu. Stal se DLUŽNÍKEM. SVJ se stalo VĚŘITELEM a má vůči vlastníkovi (dospělou) POHLEDÁVKU. Pohledávka = právo na plnění. Věřitel může svůj nárok (svou pohledávku) uplatnit například u soudu.

V tomto případě vznikl vlastníkovi závazek ze zákona (§ 1180, § 1190). Den splatnosti jednotlivých úhrad příspěvků na správu je určen ve stanovách. Dluh vlastníka vznikne o půlnoci osmého dne v měsíci, jestliže do toho okamžiku není jeho příspěvek připsán na účet SVJ.

Devátý den v měsíci je prvním dnem prodlení dlužníka a prvním dnem existence pohledávky SVJ. Věřiteli vzniklo právo požadovat kromě dlužné částky (jistiny) také příslušenství pohledávky; podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

O pohledávku nedospělou by šlo např. pokud si půjčíte 10000 Kč od pana Kadrnožky a zavázal jste se je vrátit do 1 roku. V tomto případě máte nejen závazek ze smlouvy, ale rovnou i dluh od samého počátku. Jste dlužníkem, protože jste přijal cizí peníze. Pan Kadrnožka je od počátku věřitelem, a má vůči Vám nedospělou pohledávku. Jeho pohledávka dospěje za jeden rok. Do té doby je soudně nevymahatelná (může však být postoupena jiné osobě, nebo např. uplatněna v dědickém řízení).

§ 1723
(1) Závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

§ 1721
Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

Ptáte se „… odkdy konkrétně mohu ‚příspěvek na správu domu‘ platit?“.

Záleží na obsahu stanov. Pokud vlastník má závazek uhradit příspěvek určený na daný měsíc v době (například) od prvního do osmého dne měsíce, pak dřívější úhradu není SVJ povinno zaúčtovat jako Váš příspěvek na správu. Platba bez právního důvodu může být vrácena zpět na účet plátce. Pokud máte ve stanovách uveden jen nejzazší (poslední možný) termín úhrady, pak jistě můžete zaplatit i kdykoli dříve – třebas na několik měsíců dopředu.

Vaš případ byl ovšem opačný: zaplatil jste v předstihu nižší částku, ale tím ještě nevznikl ani Váš dluh, ani pohledávka druhé strany. Bylo totiž nejisté zda zbytek doplatíte (do 8. dne v měsíci do 24:00 hodin). Podle § 1987 odst. 2 platí, že pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Pohledávka SVJ vznikla a zároveň dospěla devátého dne v měsíci v 00:00 hodin.

Justitianus

Problém se ZÁPOČTEM - Problém s tímto ZÁPOČTEM už tedy nemám

Karpíšek — Wed, 16 Nov 2022 13:41:19 +0100

Nepotěšil jste mne. Přišel jsem tedy jak o 2600, tak zaplatím soud. Smůla.

Uvedl jste „započetl jste Vaši splatnou pohledávku proti (dosud) nesplatné pohledávce SVJ“

Mohl byste mi ještě objasnit, zda mohu „platit proti (dosud) nesplatným pohledávkám SVJ“?

Konkrétně, od kdy je pohledávka SVJ ‚příspěvek na správu domu‘ dospělá, nebo-li existující? … v období od 1. v měsíci do zaplacení nebo odkdy konkrétně mohu ‚příspěvek na správu domu‘ platit? Mám za to, že znění ve stanovách „…vlastník jednotky platí „příspěvek na správu domu“ nejpozději k 8.dni v měsíci“ to nezakazuje nebo nepřikazuje provést platbu pouze v konkrétním měsíci.

příkladně: kdybych se rozhodl třeba v 6-stém měsíci zaplatit do konce roku napřed, tak buď zaplatím 6× 2400 (jednou platbou 14400 kde uvedu do popisu, že jde o platby za služby a období 7,8,9,10,11,12) nebo zaplatím jako platím 6-sti samostatnými platbami (kde uvedu do popisu, že jde o platby za služby a období …).Nemohl bych se ale tímto postupem dostat do problému?

Zvojtil jsem to proto – jak z Vašeho příspěvku dovozuji – že jsem zaplatil formou bnk.převodu+zápočtu na nesplatnou (neexistující) pohledávku ‚příspěvek na správu domu‘. Když zaplatím formou bnk.převodu na nesplatnou (neexistující) pohledávku – asi by to mohlo být stejné, ne? Resp. SVJ bude tvrdit, že jsem poskytl plnění na neexistující pohledávky, že mi ho vrátí když o něj požádám ale případný soud za 3 roky by vyhrálo, tvrdíc že ‚příspěvek na správu domu‘ jsem zaplatit nemohl, protože v době mé platby v 6-stém měsíci, nebyly jejich pohledávky „dospělé“ a tak jako že jsem „platil do prázdna“ (bez právního důvodu). Je to tak?

Děkuji Karpíšek

Problém se ZÁPOČTEM - Problém se ZÁPOČTEM 2

Justitianus — Wed, 16 Nov 2022 11:57:44 +0100

V tomto příspěvku se budu zabývat právně velmi zajímavou otázkou – zda je možné uplatnit vzájemné započtení je-li jedna z pohledávek splatná a druhá nesplatná.

To je ta záležitost na kterou jste se ptal.

Za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, konstantní judikatura dospěla k závěru, že věřitel, který má pohledávku již splatnou, ji může započíst i vůči nesplatné pohledávce druhé strany. K tomu viz podrobné odůvodnění v rozsudku Nejvyššího soudu 32 Odo 1143/2004 (a další judikáty, které se na tento rozsudek odvolávaly a z něj vycházely, například KSPA 59 INS 4379/2011, 29 ICdo 80/2017, 32 Cdo 4320/2017, přiměřeně i 33 Cdo 1373/2015).

40/1964 Sb.
§ 581

(2) Započíst nelze pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, jakož i pohledávky z vkladů. Proti splatné pohledávce nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná.

Z tučně vyznačené věty Nejvyšší soud dovodil a cotrario, že zákon sice výslovně vylučuje započíst vlastní nesplatnou pohledávku, ale nezakazuje započíst vlastní SPLATNOU pohledávku vůči cizí pohledáce nesplatné. To by byl Váš případ: započetl jste Vaši splatnou pohledávku proti (dosud) nesplatné pohledávce SVJ. Obě pohledávky zanikly započtením teprve v okamžiku kdy se setkaly (kdy se stala splatnou i pohledávka druhé strany).

Nový občanský zákoník ovšem ode dne 01.01.2014 upravuje započtení jiným způsobem, a z toho povstávají zmatky a nesprávné závěry mnohých právníků a teoretiků: ti právu nerozumějí, což je u nich běžné; vymýšlejí fantastické bludy které zákon neobsahuje, ignorují to co zákon obsahuje, a ty nesmysly opisují navzájem (*). Takové překrucování zákona nazývám „prasečí právo“. Přísušná část NOZ zní:

Započtení
§ 1982

(1) Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.
(2) Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

§ 1987

(1) K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.
(2) Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

Podle mého vykladu je to takto:

Prohlášení věřitele podle § 1182 odst. 1 věta první nezpůsobuje účiky započtení, nejsou-li obě pohledávky dosud dospělé. Jde o právní jednání věřitele, kterým dává na vědomí druhé straně že jeho vůle je způsobit zánik obou vzájemných pohledávek započtením, jakmile budou splněny zákonné předpoklady pro započtení (jakmile obě pohledávky budou dospělé, jakmile se obě vzájemně setkají).

K samotnému započtení pak dojde automaticky podle § 1182 odst. 2, a tento okamžik může samozřejmě nastat v pozdějším termínu. Zákon to stanoví naprosto určitě a jednoznačně: „[Ú]činky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.“ Zákonodárce tedy nespojuje účinky započtení s doručením prohlášení věřitele druhé straně, nýbrž s nabytím způsobilosti pohledávky k započtení. Je při tom bezýznamné zda prohlášení bylo druhé straně doručeno před tímto okamžikem, nebo po něm.

Zákon tedy rozlišuje dvě rozdílné právní skutečnosti (dvě fáze započtení):

Projev vůle věřitele vedoucí k započtení, adresovaný druhé straně; ten může být učiněn buď dříve, než dospěla pohledávka protistrany, nebo kdykoli později; jde o jednostranné právní jednání věřitele, kterým je věřitel vázán.
Samotné započtení, které může – podle okolností – nastat v pozdějším termínu po doručení prohlášení věřitele druhé straně; rozhodný okamžik účinnosti započtení je vždy okamžik kdy obě existující pohledávky dospěly.

Pokud se o tom budete radit s Vaším právníkem, připomeňte mu rozdíl mezi pojmem „titulus“ a „modus“. Měl by vědět o co jde.

Justitianus

(*) Celkem podrobně se výkladem započtení zabývá např. Chlupáč (2019) ve své rigorosní práci. V textu jsou dobře patrné totální zmatky a omyly teoretiků při výkladu právních norem jednoduchého práva, upravujících započtení.

Problém se ZÁPOČTEM - Problém se ZÁPOČTEM 1

Justitianus — Wed, 16 Nov 2022 11:18:35 +0100

Pohledávka musí být uhrazena nejpozději v den splatnosti. Ve vašem SVJ je dnem splatnosti osmý den v měsíci. Z toho plyne, že devátý den v měsíci je prvním dnem prodlení dlužníka.

Zcela nesmyslná je Vaše představa že dlužíte vašemu SVJ nějaké neurčité miliony, které splácíte v měsíčních splátkách po 2400 Kč. Takový absurdní nápad čtu poprvé, a to jsem toho četl na tomto portálu o SVJ dost a dost. Pletete si závazek s dluhem.

Také se mýlíte ohledně okamžiku kdy Vám vznikl závazek hradit měsíčně příspěvky na správu. Nebylo to v žádném případě v okamžiku „kdy společenství rozhodlo o povinnosti platit 32 Kč/m2“. Závazek Vám vznikl teprve v okamžiku kdy Vám byl doručen předpis plateb vystavený na Vaše jméno. Okamžik přijetí rozhodnutí shromážděním je pro vlastníka jednotky nevýznamný.

Doručením se podle konstantní judikatury rozumí okamžik, kdy se písemnost dostala do sféry dispozice adresáta a kdy měl objektivně možnost seznámit se s jejím obsahem.

Ostatně – shromáždění není způsobilé nařizovat cokoliv vlastníkovi jednotky. Shromáždění je sice nejvyšším orgánem SVJ, ale vlastníkovi jednotky nemůže nic přímo přikazovat. To může udělat jedině právnická osoba SVJ, která zajišťuje správu domu. SVJ je zastupováno členy statutárního orgánu. Nikoliv shromážděním, které není osobou, a nemůže tedy vůbec právně jednat vůči nikomu.

Shromáždění (v domě kde existuje SVJ jako právnická osoba) může komandovat pouze právnickou osobu SVJ, a volí statutáry SVJ. Psal jsem zde o tom už před časem (http://www.portalsvj.cz/…ni-vlastniku), ale místní blbečci nepochopili nic z toho co tam bylo uvedeno.

Problém se ZÁPOČTEM

Wed, 16 Nov 2022 06:07:05 +0100

Dobrý den,

mám tento problém: SVJ mi neuhradilo částku 2600 Kč. Nechával jsem to asi moc dlouho být. Před koncem 3-leté lhůty pro podání žaloby jsem se rozhodl vymoci pohledávku formou zápočtu. Asi 2-měsíce před koncem doby jsem (písemně+doporučeně) vyčíslil pohledávku a SVJ vyzval k jejímu zaplacení (byl 5-tý měsíc 2018). SVJ nereagovalo vůbec. Takže jsem SVJ (písemně+doporučeně) informoval, že proti jejím pohledávkám „příspěvek na správu domu“ provedu zápočet. Zase bez reakce. Když jsem k 8.dni 3-tího měsíce po výzvě k uhrazení dluhu SVJ měl zaplatit „příspěvek na správu domu“ (2400) zaplatil jsem pouze část z účtu a část z mých 2600 jsem započetl. Další měsíc stejně a 3-tí měsíc ještě 200 Kč. Tj. místo splátek 3× 2400 jsem provedl 3-úhrady 1200,1200,200 a o každém započtení jsem informoval SVJ (na dohodnutý email).

Nyní po 3-letech od toho započítávání jsme u soudu protože žalobce tvrdí, že (1) jeho pohledávka – mnou započítávaná v okamžiku mého provedení (tj. příchodu snížené platby na účet SVJ) neexistovala a nebyla údajně splatná (ani dospělá) a (2) odkazuje na §1989/1 NOZ.

Ve stanovách máme pouze, že vlastník jednotky platí „příspěvek na správu domu“ nejpozději k 8.dni v měsíci

může mi někdo pozitivně poradit, co jsem učinil chybně (jo, asi jsem měl podat rovnou žalobu na celou částku, ale prostě jsem zvolil zápočet) a zda by v této mé situaci byla nějaká cesta ven? (soud zdá se, dává na to promlčení)
jak to je se vznikem pohledávky „příspěvek na správu domu“? V jaký den tato pohledávka „vzniká“ aby mohla být případně jako dospělá, započtena? Domníval jsem se, že tato SVJ-pohledávka „nevzniká“, ale „existuje“ a to stále a že jediným relevantním je, že je stanoveno kdy se má její plnění provést. Domníval jsem se, že mně vznikla pohledávka v časem neomezené výši jež bude placena ve výši 2400/měsíčně a že vznikla dnem kdy společenství rozhodlo o povinnosti platit 32 Kč/m2 (a já tedy platím za svých 75m2 2400/měsíčně). Podle žalobce vzniká k 1.mu v měsíci a v prodlení mohla být při neuhrazení od 9.tého v měsíci. Na vystaveném zálohovém listě je spočtena a uvedena částka 2400 za příspěvek (a další za služby teplo, apod. … celkem na 4000). Příspěvek platím separátní bankovní platbou, protože o něm rozhodnuto bylo. O některých zálohách ale na služby, rozhodnuto nebylo.
žalobce dále poukázal na §1989/1 NOZ („Promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení“). Domnívám se, že moje pohledávka 2-měsíce před koncem byla způsobilá k započtení (to žalobce nerozporuje) a tak jsem ji započetl (provedl písemný započtecí úkon na celou částku s tím, že jsem uvedl, že budu provádět snížení platby na účet SVJ jakmile nastane okamžik k mé platbě). Žalobce tvrdí, že dle §1989/1 jsem ji započetl až okamžikem kdy bylo provedeno to mé snížení platby na účet SVJ resp. že jeho pohledávka „příspěvek na správu domu“ ještě neexistovala. Je to pravda?

Děkuji, Karpíšek