NS 26 Cdo 2176/2021 a pozdě podaná žaloba, nyní u ÚS - A co kdyz na schuzi bylo

Uz — Thu, 29 Sep 2022 12:10:43 +0200

A co kdyz na schuzi bylo tvrzeno A a v zapise bylo B, resilo se tohle anebo timto neargumentovali?

NS 26 Cdo 2176/2021 a pozdě podaná žaloba, nyní u ÚS

Pavel — Mon, 26 Sep 2022 16:36:10 +0200

Rozhodnutí NS

26 Cdo 2176/2021

Soud: Nejvyšší soud

Datum rozhodnutí: 19.10.2021

Spisová značka: 26 Cdo 2176/2021

Typ rozhodnutí: USNESENÍ

Heslo: Společenství vlastníků jednotek

Dotčené předpisy: § 1209 odst. 1 o. z.

Kategorie rozhodnutí: C

Zveřejněno na webu: 03.01.2022

Podána ústavní stížnost I.ÚS 197/22

26 Cdo 2176/2021–86

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci navrhovatelů a/ AFstyle s.r.o., se sídlem v Praze 6 – Břevnově, Šlikova 2400/62, IČO: 27895998, b/ J. J. a c/ M. H., obou bytem XY, za účasti Společenství vlastníků XY, se sídlem XY, IČO: XY, zastoupeného Mgr. Janem Rathem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1070/19, o neplatnost usnesení účastníka ze dne 1. června 2017, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 80 Cm 140/2017, o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. března 2021, č. j. 6 Cmo 250/2019–65, takto:

Dovolání se odmítá.
Navrhovatelé jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně účastníku Společenství vlastníků XY, se sídlem XY, na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114,– Kč k rukám Mgr. Jana Ratha, advokáta se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1070/19, do tří dnů do právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze (soud prvního stupně) usnesením ze dne 25. dubna 2019, č. j. 80 Cm 140/2017–44, nepřipustil změnu návrhu učiněnou podáním ze dne 15. března 2018 (výrok I.), zamítl návrh na vyslovení neplatnosti „usnesení o změně způsobu rozúčtování nákladů za nadstandardní službu recepce na jednotky a o změně úpravy záloh přijaté shromážděním společenství vlastníků účastníka dne 1. června 2017“ – dále jen „usnesení“ a „shromáždění“ (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok III.).

K odvolání navrhovatelů Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 3. března 2021, č. j. 6 Cmo 250/2019–65, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků (výrok II.).

Dovolání navrhovatelů (dovolatelů), které s přihlédnutím k jeho obsahu (§ 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 296/2017 Sb. – dále jen „o. s. ř.“) směřuje proti výroku I. citovaného usnesení, pokud jím odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a II., k němuž se účastník prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřil, není z posléze uvedených důvodů přípustné podle § 237 o. s. ř.

V usnesení ze dne 16. listopadu 2016, sp. zn. 26 Cdo 2360/2016, Nejvyšší soud dovodil, že ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. (zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 163/2020 Sb. – dále opět jen „o. z.“) stanoví k podání návrhu tříměsíční lhůtu, jejíž počátek nastává okamžikem, kdy se vlastník jednotky o přijatém rozhodnutí shromáždění dozvěděl nebo dozvědět mohl. Tímto okamžikem je u vlastníka přítomného na shromáždění okamžik přijetí rozhodnutí shromážděním (srov. např. SPÁČIL, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 824, obdobně rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. března 2013, sp. zn. 21 Cdo 47/2012), neboť tímto dnem se navrhovatel dozvěděl o vydání rozhodnutí shromáždění. <atrong>Proto lhůta k podání návrhu u soudu mu začíná běžet dnem konání shromáždění, nikoli až dnem, kdy mu byl případně doručen zápis ze shromáždění.

V projednávané věci se dovolatelé domáhají vyslovení neplatnosti usnesení, které bylo přijato na shromáždění konaném 1. června 2017, jehož se osobně zúčastnili, avšak návrh na vyslovení neplatnosti usnesení podali u soudu až 30. listopadu 2017. Byli-li dovolatelé osobně na shromáždění přítomni, nepochybně se již tohoto dne dozvěděli (mohli dozvědět), která usnesení byla přijata a která nikoli; proto je pro počátek lhůty podle § 1209 odst. 1 věty druhé o. z. bezvýznamný okamžik, kdy jim byl doručen zápis z dotčeného shromáždění (a tudíž rovněž to, že se tak stalo až dne 4. září 2017, tedy po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho skončení, v níž je výbor Společenství povinen jej zajistit – viz čl. XIII odst. 15 Stanov Společenství vlastníků XY). Tříměsíční lhůta k podání návrhu proto počala běžet 1. června 2017 a marně uplynula 1. září 2017; návrh ze dne 30. listopadu 2017 je tudíž opožděný. Se zřetelem k řečenému lze uzavřít, že odvolací soud vyřešil takto nastolenou otázku v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit. Protože nebyly splněny podmínky stanovené v § 1209 odst. 1 o. z. pro přezkum (ne)platnosti napadeného usnesení shromáždění, nezabýval se dovolací soud (pro nadbytečnost) v dovolání naznačenými pochybeními výboru Společenství, neboť jsou vzhledem k závěru o opožděnosti podaného návrhu právně bezvýznamné.

S přihlédnutím k charakteru některých uplatněných dovolacích námitek dovolací soud zdůrazňuje, že skutkové námitky a vady řízení nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz § 241a odst. 1 o. s. ř. a contrario). Namítli-li proto dovolatelé rovněž nedostatečná (a tudíž vadná) skutková zjištění (nadto ve vztahu k tvrzeným porušením výboru Společenství, jež jsou pro rozhodnutí věci bezvýznamná) a současně též vadu řízení (námitkou, že odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně o nepřipuštění změny návrhu je nepřezkoumatelné), neuplatnili v tomto směru jediný způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci. Přitom skutková zjištění, k nimž odvolací soud dospěl, nejsou natolik vadná, že by ve svém důsledku představovala porušení práv garantovaných čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; nešlo zde tedy o tzv. extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními (viz stanovisko pléna Ústavního soudu z 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl.ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod č. 460/2017 Sbírky zákonů). K vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jakož i k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3 o. s. ř., pak dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání nezakládají.

Vycházeje z předestřených závěrů, dovolací soud neshledal dovolání přípustným podle § 237 o. s. ř., a proto je podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§ 243c odst. 2 o. s. ř.) – pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 19. 10. 2021

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu

Portál společenství vlastníků jednotek - NS 26 Cdo 2176/2021 a pozdě podaná žaloba, nyní u ÚS - Comments

NS 26 Cdo 2176/2021 a pozdě podaná žaloba, nyní u ÚS - A co kdyz na schuzi bylo

NS 26 Cdo 2176/2021 a pozdě podaná žaloba, nyní u ÚS