NS 26 Cdo 2897/2020 k § 1 209/1 - Dodržování stavebního práva nelze v ČR účinně vymoci

Občan právního státu — Mon, 07 Jun 2021 07:40:07 +0200

Stavebník postupoval chybně a nehospodárně, když žádal společenství o souhlas se stavební úpravou a potom se šest let soudil. Je mu sice ke cti, že má právní vědomí, jenže to je mu v ČR spíše na obtíž.

V ČR stavebník jednoduše bourá a staví. Jakmile je jednou vybouráno a postaveno, není síly, která by věc uvedla do souladu s právním stavem. Stavební úřad jednoduše konstatuje, že už je stejně postaveno a vybouráno a zejména že stavebník konal podle své dobré vůle, a tím má věc za uzavřenou. Dodržování stavebního práva nelze v ČR účinně vymoci.

NS 26 Cdo 2897/2020 k § 1 209/1 - NS 26 Cdo 2897/2020 k § 1209/1

Justitianus — Sun, 06 Jun 2021 19:28:42 +0200

Upozorňuji, že judikát NS 26 Cdo 2897/2020 je dnes už nepoužitelný. Znění § 1209 po novele je odlišné. Dnes je již možné, aby soud uspořádal vnitřní poměry „podle slušného uvážení“ (§ 1209 odst. 2). Soudce se tedy nemusí omezit pouze na vyslovení neplatnosti či platnosti přijatého usnesení.

Některé závěry soudu tedy jsou použitelné pouze pro případy týkající se rozhodnutí shromáždění, které bylo přijato před dnem 1. července 2020.

Justitianus

NS 26 Cdo 2897/2020 k § 1 209/1

Pavel — Sun, 06 Jun 2021 00:13:00 +0200

Rozhodnutí NS

26 Cdo 2897/2020

Soud: Nejvyšší soud

Datum rozhodnutí: 09.02.2021

Spisová značka: 26 Cdo 2897/2020

ECLI: ECLI:CZ:NS:2021:26.CDO.2897.2020.1

Typ rozhodnutí: USNESENÍ

Heslo: Společenství vlastníků jednotek

Dotčené předpisy: § 1209 odst. 1 o. z.

Kategorie rozhodnutí: E

Podána ústavní stížnost IV.ÚS 1075/21

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci navrhovatele J. Š., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Petrem Strejčkem, advokátem se sídlem v Plzni, Škroupova 796/10, za účasti Společenství vlastníků XY, se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného JUDr. Romanem Majerem, advokátem se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1326/5, o neplatnost usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek a jeho nahrazení jiným obsahem, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 49 Cm 144/2015, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. června 2020, č. j. 6 Cmo 235/2019–271, t a k t o :

Dovolání se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 16. 4. 2019, č. j. 49 Cm 144/2015–241, zamítl žalobu, aby soud zrušil usnesení shromáždění členů Společenství vlastníků XY (dále jen „Společenství“) přijatá pod body č. 5/1 a 5/2 dne 29. 4. 2015 a nahradil je usnesením ve znění: Shromáždění vlastníků souhlasí s vydáním dodatečného stavebního povolení pro stavební zásah v bytě 24/47 – vyříznutí otvoru v železobetonové nosné stěně mezi kuchyní a pokojem, shromáždění souhlasí s vybouráním železobetonové nosné stěny mezi předsíní a pokojem v bytě 24/47 a vydáním stavebního povolení (výrok I.); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu (výroky II. a III.).

K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 2. 6. 2020, č. j. 6 Cmo 235/2019–271, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).

Odvolací soud dospěl k závěru, že záměr navrhovatele zasáhnout do nosné stěny, náležející do společných částí domu, představuje důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále jen „o. z.“), ale ani soud nemůže odklidit či změnit většinově přijaté a s právními předpisy a stanovami souladné rozhodnutí shromáždění. Poukázal i na to, že navrhovatel prosazuje svůj individuální zájem proti demokraticky přijaté většinové vůli shromáždění, do které soud nemůže zasahovat nebo ji nahrazovat.

Dovolání není podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, přípustné, neboť odvolací soud posoudil všechny rozhodné právní otázky v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, od které není důvod se odchýlit.

Podle § 1209 odst. 1 o. z. je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

Účelem ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. je ochrana práv a oprávněných zájmů vlastníků jednotek, jakož i obecná ochrana zákonnosti ve vnitřních poměrech společenství, resp. souladu těchto vnitřních poměrů s autonomní úpravou provedenou ve stanovách, a zprostředkovaně i ochrana všech dalších osob, jež mohou být těmito vnitřními poměry dotčeny. Postupem podle § 1209 odst. 1 o. z. (stejně jako dříve, do 31. 12. 2013, podle § 11 odst. 3 věty třetí zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů – k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 383/2010, uveřejněný pod č. 58/2012 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „R 58/2012“) se přehlasovaný vlastník jednotky může domáhat, je-li dán důležitý důvod, pouze určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním. Soud nemůže změnit usnesení přijaté shromážděním vlastníků, ani toto usnesení nahradit svým vlastním rozhodnutím (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 19. 10. 2017, sp. zn. 26 Cdo 3702/2017, nebo ze dne 18. 4. 2018, sp. zn. 26 Cdo 781/2018).

Dle ustálené soudní praxe dále platí, že v případě žaloby podle § 1209 odst. 1 o. z. soud pouze přezkoumává, zda shromáždění přijalo usnesení platně, tj. v souladu s právními předpisy a stanovami společenství. Neplatnost rozhodnutí může vyslovit jen tehdy, dospěje-li k závěru, že tomu tak nebylo (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 26 Cdo 3465/2017 – ústavní stížnost podanou proti citovanému rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 12. 3. 2019, sp. zn. I. ÚS 1273/18 – nebo R 58/2012).

V projednávané věci se navrhovatel domáhal určení neplatnosti usnesení, které přijalo shromáždění, a jeho nahrazení rozhodnutím soudu s jiným věcným obsahem. V této souvislosti především zdůrazňoval svůj zájem na provedení stavebních úprav jím vlastněné bytové jednotky s tím, že tyto úpravy se nikterak negativně nedotýkají společných částí domu a neomezují ostatní vlastníky jednotek v domě. Přes své námitky však přehlíží, že v řízení podle § 1209 odst. 1 o. z. není možné vydat rozhodnutí nahrazující vůli shromáždění a neplatnost přijatého rozhodnutí lze vyslovit pouze tehdy, je-li v rozporu s právními předpisy nebo stanovami společenství neboť zásah veřejné moci do soukromoprávních vztahů lze připustit pouze ve zcela odůvodněných a výjimečných případech. Judikatura dovolacího soudu je v tomto závěru ustálena a odvolací soud z ní vycházel.

Nejvyšší soud proto dovolání navrhovatele podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. 2. 2021

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu

Portál společenství vlastníků jednotek - NS 26 Cdo 2897/2020 k § 1 209/1 - Comments

NS 26 Cdo 2897/2020 k § 1 209/1 - Dodržování stavebního práva nelze v ČR účinně vymoci

NS 26 Cdo 2897/2020 k § 1 209/1 - NS 26 Cdo 2897/2020 k § 1209/1

NS 26 Cdo 2897/2020 k § 1 209/1