Portál společenství vlastníků jednotek - Problém s vyhl. 269/2015 - Comments

Problém s vyhl. 269/2015 - vyhl. 269

ik — Sat, 27 Mar 2021 10:11:34 +0100

Zadejte dotaz na ARTAV – https://artav.cz/poradna/

Problém s vyhl. 269/2015 - Problém s vyhl. 269/2015 (1)

Justitianus — Fri, 26 Mar 2021 08:52:26 +0100

Michale, odpovídám na záplavu Vašich dotazů.

První dotaz

Takzvaná „sankční“ ustanovení pro odečty indikátorů a vodoměrů teplé vody jsou obsažena v § 6 odst. 3 a odst. 4 zákona č. 67/2013 Sb.. Je třeba napřed číst zákon, pak teprve je vhodné pokládat otázky na tomto portálu.

Nexistuje však žádná zákonná „vymahatelná sankce, když vlastník neumožní odečet vodoměru/ů“. Zákon i vyhláška popisují pouze postup stanovení nákladů na tyto dvě služby náhradním způsobem. Rozumí se samo sebou, že takto stanovený náklad bude velmi nevýhodný pro toho, kdo neumožnil instalaci, neumožnil odečet, nebo přístroj ovlivnil.

Druhý dotaz

Podle § 5 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství; změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.

Z uvedeného plyne, že v domě pro který vzniklo SVJ jako právnická osoba rozhoduje o způsobu rozúčtování právnická osoba SVJ. Jakým způsobem SVJ rozhoduje – to si najděte ve vašich stanovách. My je neznáme.

Třetí dotaz

Podle ustanovení § 3 odst. 1 věta druhá vyhlášky č. 269/2015 Sb. platí, že výši základní složky určí poskytovatel služeb. Není jasné proč se ptáte na nějaké „ujednání“. Určení výše základní složky je přece jednostranným právním jednáním SVJ – právnické osoby. Opět vás odkazuji na vaše stanovy, které mohou upravovat způsob schválení pravidel rozúčtování služeb.

SVJ je tedy povinno Vám tvrdit a prokazovat KDY bylo toto rozhodnutí přijato, KDO je přijal a JAKÝ JE OBSAH ROZHODNUTÍ. Máte samozřejmě ze zákona právo na nahlížení do zápisů z jednání výboru, do zápisů ze shromáždění, do pravidel pro rozúčtování služeb a dalších dokladů. Podle data přijetí rozhodnutí SVJ se pak určí od kterého zúčtovacího období je možné změnu aplikovat při rozúčtování služeb (§ 5 odst. 1 zákona).

Čtvrtý dotaz

Ptáte se na předvídatelnost rozhodování soudů. Zapomeňte na právo a na zdravý rozum. U českých soudů nikdy netušíte jak věc dopadne. Zmatení soudci plácají protichůdné rozsudky bez smyslu, bez jakékoliv logiky a bez jednotnosti v rozhodování. To platí i pro Nejvyšší soud (http://www.portalsvj.cz/…o-vyuctovani) a v poslední době i pro Ústavní soud, který se nezadržitelně stává spíše karikaturou Ústavního soudu (https://www.novinky.cz/…vat-40355081). Prohrál byste soud asi v případě, kdy

SVJ prokáže, že rozhodnutí SVJ bylo řádně přijato v souladu se stanovami,
SVJ prokáže, že rozhodnutí SVJ bylo přijato před začátkem zúčtovacího období,
dělení na základní a spotřební složku nevybočuje z mezí, které připouští celostátně účinný právní předpis (30% až 50% podle § 3 vyhlášky).

Naprosto nepoužitelný argument z vaší strany by byl že podle nových pravidel máte hradit více než podle starých pravidel. Soud bude zkoumat pouze to zda nová pravidla jsou v souladu s předpisy a zda dopadají na všechny příjemce služeb stejně. Vlastnictví zavazuje.

Justitianus

Problém s vyhl. 269/2015

Fri, 26 Mar 2021 04:59:23 +0100

Dobrý den,

můžete mi prosím objasnit, který § vyhl. 269/2015 nebo ' zák. 67/2013 odpovídá §5/7 vyhl. 372/2001 (cit. „Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci vodoměrů, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, …“) a ho lze aplikovat? Část před čárkou (instalaci) zřejmě řeší §4/4 vyhl. 269/2015. Ale část za čárkou (obstrukci) jsem nenašel. Jedině mne napadá, že by se nějak aplikoval §13/1 zák. 67/2013 … ale nevím jak. A pokud nikoli, je tedy nějaká vymahatelná sankce, když vlastník neumožní odečet vodoměru/ů?

Druhý dotaz: v §3/1 vyhl. 269/2015 je cit. „Výši základní složky určí poskytovatel služeb…“. Když je poskytovatelem SVJ, tak výši ZS tedy určí a) některý ze zástupců SVJ b) rozhodnutí SVJ dle své libovůle nebo c) se zástupci SVJ musí řídit usnesením shromáždění (§1208/d NOZ)? Pokud by neexistovalo usnesení, může se ZS určit dle bodu b) nebo i bodu a)?

Třetí dotaz: dle §1/4 zák. 67/2013 musí být ujednání písemná. Lze mít za to, že i pro §3/1 věta 2 vyhl. 269/2015 musí být nějaké písemné ujednání, které je poskytovatel (SVJ) při žádosti o podklady §8/1 zák. 67/2013 doložit?

Čtvrtý dotaz: bylo zde zveřejněno více judikátů, formulující co podle soudu znamená „řádné vyúčtování“ (musí obsahovat náležitosti předepsané a vyrovnání ve správné výši). Co když ale nebude doloženo to výše uvedené „určení výše“ dle §3/1 vyhl. 269/2015 tzn. nebude VŮBEC jasné zda se mělo v daném období použít 30 nebo 50% nebo hodnota mezi? … příkladně používalo se doposud pro ZS 30% a nyní rozúčtovatel použil 45.8% přičemž jediné vysvětlení které podal, je že se mu to tak „hodilo“ a víc prý neřekne, protože k tomu není ani on ani SVJ ze zákona povinen. Je-li to pro příjemce výhodnější, může oprávněně trvat na minulém „určení“ podílu ZS s tím, že změněnou výši ZS bude povinen akceptovat nejprve pro vyúčtování za období r.2022 pokud tak stanoví usnesení dle §5/1 zák. 67/2013 do konce r. 2021,
nebo je důvod proč by u soudu prohrál spor o nezaplacení vyrovnání, které logicky při snížení SS z 70% na 54.2% považuje za značnou finanční újmu? (vlastník kterého se to týká bydlí v domě sporadicky a zvýšení ZS ho zasáhne citelně protože má velký podíl)

Děkuji s pozdravem Michal