Portál společenství vlastníků jednotek - Pro Justitianuse - doručení nesprávného vyúčtování - Comments

Pro Justitianuse - doručení nesprávného vyúčtování - Správné vyúčtování služeb

Spolubydlící — Sun, 03 Oct 2021 07:28:02 +0200

Judikatura je konstantní a hovoří jasně:

Správné vyúčtování služeb musí mít všechny předepsané náležitosti a částky ve správné výši.

Už se zde řešilo.

Pro Justitianuse - doručení nesprávného vyúčtování - Doručení nesprávného vyúčtování 7

Justitianus — Sat, 02 Oct 2021 20:40:43 +0200

A znovu tedy musím zopakovat: Vyúčtování služeb podle zákona č. 67/2013 Sb. je nejméně třístupňový proces. V něm se mohou objevit dvě odlišná vyúčtování. Na každé z těchto vyúčtování jsou kladeny odlišné nároky.

Je doručeno první vyúčtování, které ovšem není splatné v okamžiku doručení. Nikdo netvrdí (ani zákon), že by snad toto první vyúčtování mělo obsahovat částky ve správné výši. Msí však obsahovat všechny předepsané náležitosti.
K prvnímu vyúčtování může/musí podat námitku kterýkoliv příjemce služeb. SVJ je následně povinno/oprávněno vyřídit každou včas podanou námitku. To je postup nařízený zákonem a znamená, že se tím může zcela změnit vyúčtování některým (nebo i všem) příjemcům služeb. Z uvedeného plyne, že u prvního vyúčtování není možné uplatňovat kriterium „obsahuje částky ve správné výši“.
Po vyřízení námitek a vystavení druhého (opravného) vyúčtování doručí SVJ toto druhé vyúčtování (podle okolností všem nebo jen některým příjemcům služeb). Toto druhé vyúčtování už by mělo být řádné: obsahuje všechny předepsané náležitosti a je vystaveno na částky ve správné výši (po vyřízení všech námitek).

Z uvedeného plyne, že nelze „trestat“ SVJ za nesprávné částky v prvním vyúčtování. U prvního vyúčtování je možno zjišťovat pouze zda bylo doručeno včas (do čtyř měsíců) a zda obsahuje všechny náležitosti stanovené právním předpisem (aby si příjemce služby mohl zkontrolovat správnost a případně podat námitku).

V pořadí druhé (opravné) vyúčtování již musí obsahovat jak všechny předepsané údaje, tak i částky ve správné výši.

Pokud snad někteří soudci nedokážou rozpoznat, že v každém roce existují (mohou být vystavena) dvě odlišná vyúčtování pro každého příjemce služeb, pak jsou to popletové.

Vyúčtování	obsahuje všechny náležitosti?	obsahuje částky ve správné výši?	pokuta pro SVJ
první	NE	NE	ANO
první	NE	ANO	ANO
první	ANO	NE	NE
první	ANO	ANO	NE
druhé	NE	NE	ANO
druhé	NE	ANO	ANO
druhé	ANO	NE	ANO
druhé	ANO	ANO	NE

Justitianus

Pro Justitianuse - doručení nesprávného vyúčtování - Doručení nesprávného vyúčtování 6

anon_1234 — Fri, 14 May 2021 19:11:33 +0200

NS již zveřejnil rozsudek 26 Cdo 2998/2020, kterým potvrdil, že nárok na pokutu dle § 13 zákona o službách vzniká na základě vyúčtování, které není řádné, tj. neobsahuje předepsanou náležitost nebo uvádí špatné ceny.

viz rozsudek 26 Cdo 2998/2020 – Poskytovatel služeb tedy splní svou povinnost provést vyúčtování jen v případě, že zálohy na služby vyúčtoval řádně, neučiní-li tak (a není přitom významné, zda služby nevyúčtoval vůbec nebo je nevyúčtoval řádně), je v prodlení s touto svou povinností a je povinen (není-li důvod pro odepření práva na pokutu) zaplatit příjemci služeb pokutu podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. ve znění před novelou. Soud proto i v řízení o zaplacení pokuty podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. ve znění před novelou, musí zkoumat, zda vyúčtování služeb, s nímž poskytovatel služeb seznámil příjemce služeb (před zahájením řízení či v jeho průběhu), bylo řádné (tj. v souladu s nájemní smlouvou a s právními předpisy jej regulujícími). Od těchto závěrů není důvod se odchýlit ani za právní úpravy účinné od 1. 1. 2016, tj. po novelizaci ustanovení § 13 zákona č. 67/2013 Sb. zákonem č. 104/2015 Sb., při níž došlo ke snížení denní maximální výše pokuty (na 50 Kč za každý den prodlení), byla upravena možnost, aby si strany výši pokuty ujednaly, a dále novela přinesla jen drobné formulační úpravy a doplnění o demonstrativní výčet povinností jak příjemce, tak i poskytovatele služeb, jejichž nesplnění má za následek povinnost zaplatit druhé straně pokutu.

Pan Justitianus se tedy mýlí, když tvrdí, že stačí doručit neřádné vyúčtování a nárok na pokutu nevzniká!

Pro Justitianuse - doručení nesprávného vyúčtování - Doručení nesprávného vyúčtování 5

anon1234_ — Sun, 28 Mar 2021 13:12:33 +0200

proti vámi uváděným rozhodnutím OS Praha 9 14 C 179/2019 a MS Praha 35 Co 72/2020 podal neúspěšný žalobce dovolání k NS (viz 26 Cdo 2998/2020).

toto dovolání žalobce nebylo ještě zveřejněno na NS (vydáno bylo 10.2.2021), ale u obvodního soudu je nařízeno jednání ve věci na 20.5.2021. takže dovolání bylo úspěšné, tudíž vámi uváděná rozhodnutí byla zrušena.

tipuji, že Nejvyšší soud vydal obdobné rozhodnutí jako ve věci 26 Cdo 1528/2020, tedy nedoručením řádného vyúčtování, ač bylo doručeno neřádné vyúčtování, vzniká nárok na pokutu. (ostatně jednalo se i o stejného žalobce)

vaše tvrzení, že „máme zde další dva judikáty o tom, že i doručení nesprávného vyúčtování je splněním zákonné povinnosti doručit vyúčtování“ se tedy vysoce pravděpodobně nezakládá na pravdě.

Pro Justitianuse - doručení nesprávného vyúčtování - Doručení nesprávného vyúčtování 4

Justitianus — Wed, 24 Mar 2021 18:54:07 +0100

Pro pana TN.:

A máme zde další dva judikáty o tom, že i doručení nesprávného vyúčtování je splněním zákonné povinnosti doručit vyúčtování. Proto příjemci služby nevzniká nárok na pokutu.

Z obsahu ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v soudním řízení týkajícím se žaloby o zaplacení částky 106950 Kč s příslušenstvím, podané žalobcem Radoslavem Seidlem proti stěžovateli (žalovanému SVJ). Stěžovatel [SVJ] vykonává správu bytového domu, v němž žalobce vlastní bytovou jednotku a garáž. Jelikož stěžovatel [SVJ] jakožto poskytovatel služeb v letech 2016 až 2018 neplnil svou povinnost doručit žalobci (příjemci služeb) řádné, resp. bezvadné vyúčtování za poskytnuté služby, žalobce měl za to, že k těmto vadným vyúčtováním je nutno přistupovat tak, jakoby mu nikdy nebyla doručena.

Stěžovatel [SVJ] se proto dle žalobcova názoru dostal do prodlení, pročež mu náleží pokuta ve výši 50 Kč za každý započatý den prodlení dle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“).

Obvodní soud pro Prahu 9 (dále jen „obvodní soud“) uvedenou žalobu zamítl (výrok I.) a stěžovateli [SVJ] přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 24236,30 Kč (výrok II.). Zamítavý výrok v meritu věci odůvodnil tím, že nárok na zaplacení pokuty dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. vzniká pouze v případě, kdy poskytovatel služeb nedoručí žádné vyúčtování, nikoli v případě, kdy je toto vyúčtování sice doručeno včas, avšak trpí jistými obsahovými vadami. (…)

O odvolání rozhodl městský soud [rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2020 č. j. 35 Co 72/2020–83] tak, že rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a žalobci uložil povinnost nahradit stěžovateli [SVJ] náklady odvolacího řízení ve výši 13746 Kč (výrok II.). Odvolací soud potvrdil meritorní výrok obvodního soudu jako věcně správný, přičemž poukázal na judikaturu jiných obecných soudů v obdobných věcech, jakož i na judikaturu Ústavního soudu.

Zdroj: Usnesení Ústavního soudu II.ÚS 2432/20 ze dne 6. 10. 2020
Poznámky v hranatých závorkách doplnil do textu Justitianus.

Justitianus

Pro Justitianuse - doručení nesprávného vyúčtování - Pokuty a "neřádné" vyúčtování

SVJ_Hr — Sun, 21 Mar 2021 22:45:38 +0100

souhlasím, je to absurdní.

Pro Justitianuse - doručení nesprávného vyúčtování - Pro TN o nesprávném vyúčtování

Justitianus — Sun, 21 Mar 2021 09:09:11 +0100

Pane TN, děkuji za dotaz.

Předesílám, že jsem nikdy a nikde netvrdil, že zákonnou pokutu aplikovat nelze. Samozřejmě ji aplikovat lze, ale teprve po tom, co marně uplynula lhůta pro vypořádání námitek. Napsal jsem to jasně v příspěvku Jak správně spočítat pokuty 4 (vložil Justitianus, 19. Březen 2021 – 15:31).

Vaši poznámku o názoru Zbyňka Pražáka považuji za invalidní argument, protože necitujete co praví Pražák. Nedáváte mi tedy možnost jakkoliv reagovat.

Ostatně nepovažuji za důležité co jsem napsal v oné diskusi. Určitě jste si povšiml, že jsem na samém začátku citoval (a zvýraznil tučným písmem) klíčovou větu z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích; a dal jsem k tomu i odkaz na nález Ústavního soudu, kterým bylo odmítnuto dovolání proti tomuto rozsudku.

Možná by bylo vhodnější dotázat se soudců ÚS Radovana Suchánka, Josefa Fialy a Jiřího Zemánka na to, zda vadné vyúčtování je vyúčtováním podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.. Právě toto je otázka předběžná, na jejímž vyřešení závisí vše ostatní.

Není-li možno vadné (neřádné) vyúčtování považovat za vyúčtování podle § 7 odst. 1, pak nepochybně příjemci služeb náleží pokuta již uplynutím čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období, jestliže již toto první doručené vyúčtování je vadné (neřádné).
Jestliže však i vadné (neřádné) vyúčtování je považováno za vyúčtování podle § 7 odst. 1, pak příjemci služeb nenáleží pokuta, je-li toto první vyúčtování vadné. Zjišťuje se totiž pouze to zda vyúčtování bylo doručeno příjemci v zákonné lhůtě. Nezjišťuje se zda toto vyúčtování je také řádné (ve smyslu předpisů upravujících služby spojené s užíváním bytů).

Vím pouze to, že některé soudy dávají přednost výkladu č. 2. Viz citovaný rozsudek KS v Českých Budějovicích a jeho potvrzení třetím senátem ÚS.

Existuje však i opačný judikát (tedy podle č. 1). Podle toho by neřádné vyúčtování nebylo vůbec vyúčtováním. Šlo by od počátku neplatné (nicotné) právní jednání, které nemá žádné právní účinky pro nikoho. K takovému závěru dospěl rozsudek Nejvyššho soudu 26 Cdo 1528/2020–152 ze dne 21.10.2020. Cituji.

[Ž]alobce (…) poukázal zejména na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007 a ze dne 1. 6. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4404/2017). Zdůraznil, že nebylo-li Vyúčtování řádné (tedy neobsahovalo všechny náležitosti stanovené právními předpisy a nebyla v něm uvedena cena služby ve správné výši), nelze ho považovat za vyúčtování, jde o neplatné (nicotné) právní jednání, jež nemůže vyvolat účinky, které zákon s řádným vyúčtováním spojuje, neboť ty vznikají až řádným doručením správně provedeného vyúčtování (poukázal na usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2008, sp. zn. I. ÚS 1294/07). (…)

O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. (…)

I nadále tedy platí, že nebylo-li vyúčtování služeb řádné (v souladu se smlouvou a předpisy jej regulujícími), poskytovatel služeb (pronajímatel, společenství vlastníků atd.) svou povinnost provést vyúčtování služeb nesplnil a jeho povinnost trvá i nadále. (…)

Splní-li poskytovatel služeb svou povinnost provést vyúčtování jen v případě, že zálohy na služby vyúčtoval řádně, pak z toho logicky plyne, že jestliže tak neučinil, je v prodlení s touto svou povinností a je povinen (není-li důvod pro odepření práva na pokutu) zaplatit příjemci služeb pokutu podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.; není přitom významné, zda služby nevyúčtoval vůbec nebo je nevyúčtoval řádně. (…)

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 1528/2020 ze dne 21.10.2020 (Brzobohatá, Dýšková, Ferák)

Z obou možných výkladů dávám přednost výkladu č. 2. Výklad podle č. 1, podaný Nejvyšším soudem v 26 Cdo 1528/2020, je totiž vnitřně rozporný a vede k absurdním a naprosto nepřijatelným závěrům.

Proto jsem v příspěvku Jak správně spočítat pokuty 4 odpověděl tazateli tak, jak jsem odpověděl.

Po večeři k tomu možná napíšu více, budu-li mít čas a náladu (§ 1731 – § 1745). Mezitím si můžete jako myšlenkové cvičení představit situaci, která by nastala pokud by neřádné vyúčtování mělo být nicotné (tedy hledělo by se na ně jako by vůbec neexistovalo).

V tom případě by příjemcům služeb vůbec nevznikla zákonná povinnost podle § 8 odst. 1, to jest: Příjemci služeb by nebyli povinni podat námitky. Poskytovateli služeb tedy nevznikla zákonná povinnost vypořádat námitky, protože žádné neobdržel. Situace by se rychle dostala do slepé uličky: poskytovatel bude přesvědčen že vyúčtování je řádné, příjemci služeb před ním budou tajit chyby ve vyúčtování a neposkytnou mu šanci vyúčtování opravit, a také nebudou platit žádné doplatky za služby. Proč by to dělali? Pokuty se brzy vyšplhají do takové výše, že převýší nedoplatky, které měly být vypořádány. A kdo měl mít přeplatek, na pokutách k tomu dostane ještě hezkých pár tisíc navíc jako bonus. Takto se budou postupně hromadit sporné a nevyúčtované přeplatky/nedoplatky za více let, a příjemci služeb se budou poskytovateli vysmívat a hrát mrtvého brouka. Do toho přijdou první vzájemné žaloby s desítkami účastníků na úhradu nedoplatků a naopak protižaloby na úhradu pokut. Poskytovatel služeb vyhlásí insolvenci, protože hradit desítky či stovky tisíc na pokutách každoročně – to jej finančně zlikviduje.

Myslíte, že racionální zákonodárce si to představoval právě takto? Že právě takovýto chaotický a bezvýchodný stav měl v úmyslu nastolit?

Kdybychom připustili, že neřádné vyúčtování není vůbec vyúčtováním, proč by tedy zákonodárce vtělil do zákona povinnosti a lhůty pro podání námitek k vyúčtování a lhůtu pro vyřízení těchto námitek? Tyto povinnosti by přece nikdy nevznikly, jestliže každé vyúčtování je řádné (tedy všechny námitky budou vždy zamítnuty). A vadné vyúčtování vůbec neexistuje jako vyúčtování (tvrdí Brzobohatá, Dýšková a Ferák), takže nevzniká ani právo, ani povinnost podat námitku k tomu, co neexistuje.

Nejvyšší soud svým absurdním výkladem ustanovení jednoduchého práva nastoluje situaci jako když komunikuje němý s hluchým přes telefon.

Kdyby měl platit výklad Nejvyššího soudu, pak by neexistovala žádná možnost vzájemné komunikace a vyjasnění neshod mezi poskytovatelem a příjemci služeb. Mlčení příjemců by bylo možno vykládat dvěma naprosto protichůdnými způsoby: (A) Buď mlčí proto, že plně souhlasí s doručeným vyúčtováním. (B) Nebo mlčí naopak proto, že ve vyúčtování našli chybu, je tedy – podle názoru Nejvyššího soudu – nicotné, a nelze je vůbec označit za vyúčtování. Jak se krucinál má poskytovatel služeb dozvědět která z obou možností platí? Jak zjistí u kterého příjemce služeb platí A, a u kterého platí B?? Jak se má dozvědět že je někde chyba a že je nutné rychle opravit některé/některá/všechna vyúčtování??? A podle čeho má zjistit která vyúčtování to jsou, a co v nich má opravit????

A jak se má paní Ptáčková z třetího patra dozvědět, že její vyúčtování je vadné a proto vůbec není vyúčtováním? Panu Vocáskovi z přízemí špatně napsali stavy bytových vodoměrů, a je tedy třeba znovu přepočítat alespoň vyúčtování vody a tepla a doručit opravená vyúčtování pro celý dům. Pan Vocásek ovšem mlčí a těší se jak mu naskakuje příjem 50 Kč denně z pokut. Není povinen podat námitku, protože to co dostal není prý (podle Brzobohaté) žádné vyúčtování …

Už vám došlo, v čem spočívá absurdnost a naprostá nepřijatelnost závěrů Nejvyššího soudu?

Nu, sokolíci na Nejvyšším soudu měli napřed myslet hlavou, a teprve pak napsat ten rozsudek. To platí pro Brzobohatou, Dýškovou i Feráka.

Ale je marné radit těmto popleteným orlům práva. Své chyby nepřiznají. Jedině až to vyřeší Ústavní soud, nebo až budou rozpory mezi judikáty NS natolik bijící do očí, že to bude postoupeno rozšířenému senátu kolegia Nejvyššího soudu za účelem sjednocení judikatury.

Jdu si raději ohřát vídeňské párky. Budou s chlebem a hořčicí, bez námitek a bez pokut.

Justitianus

Pro Justitianuse - doručení nesprávného vyúčtování

Sat, 20 Mar 2021 15:07:01 +0100

Pane Justitianusi,

v jiném vláknu píšete, že zákonná pokuta 50 Kč/denně se nevztahuje na vadné (nesprávné) vyúčtování, že tedy SVJ není povinno tuto zákonnou pokutu vlastníkovi hradit, pakliže doručí VČAS vadné vyúčtování, že podstatné je, aby doručilo VČAS, byť půjde jen o canc papíru bez zákonem předvídaných náležitostí.

Jsem opačného názoru a vysvětlím proč.

Když se podíváme na znění § 13 ZoSL, tak ten zní: Jestliže poskytovatel služeb … nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, ZEJMÉNA … nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.

Příslovce ZEJMÉNA, jak známo, vždy uvozuje demonstrativní výčet.

Mám za to, že zákonnou pokutu lze uplatnit za každé nesplnění povinnosti poskytovatele stanovené zákonem o službách a stejný názor zastává Zbyněk Pražák ve svém komentáři k bytovému spoluvlastnictví.

Můžete prosím svůj názor rozvinout, proč si myslíte, že zákonnou pokutu aplikovat nelze?