Portál společenství vlastníků jednotek - Vybraná nejnovější judikatura k nároku na pokutu za prodlení - Comments

Vybraná nejnovější judikatura k nároku na pokutu za prodlení - Průkaz doručení kusu hajzl papíru

Hajzl — Mon, 21 Aug 2023 09:18:13 +0200

„vyúčtování je doručeno řádně a včas i takové, jestliže poskytovatel služby na kus hajzl papíru napíše pouze“VYÚČTOVÁNÍ" (nic víc) a doručí jej příjemci služeb ve stanovené lhůtě." (Vložil Jura I. (bez ověření), 21. Srpen 2023 – 8:04)

To jste nepochopil správně. Na kusu hajzl papíru nemusí být napsané vůbec nic. Jediné, co je podstatné, pouze průkaz doručení.

Vybraná nejnovější judikatura k nároku na pokutu za prodlení - Promiňte mi Justino

Jura I. — Mon, 21 Aug 2023 09:04:14 +0200

Promiňte mi Justino menší vulgárnost. Podle dosavadní diskuse to vypadá tak, že je vyúčtování je doručeno řádně a včas i takové, jestliže poskytovatel služby na kus hajzl papíru napíše pouze"VYÚČTOVÁNÍ" (nic víc) a doručí jej příjemci služeb ve stanovené lhůtě. Musíte sám uznat, že to není a nemůže být v souladu s dosavadním výkladem práva, natož se slušností. Nebo jsem blbě pochopil vůli zákonodárce a rozhodnutí NS. Co mi na to odpovíte?

Vybraná nejnovější judikatura k nároku na pokutu za prodlení - Judikaturu NS je třeba odmítnout 2

Justitianus — Tue, 22 Aug 2023 06:36:32 +0200

„§ (bez ověření)“: „Neuvádíte, Justine, kdo může judikaturu blbečků z Nejvyššího soudu odmítnout.“

Naštěstí se o to postaral samotný zákonodárce v zákoně č. 424/2022 Sb., účinném od 01.01.2023. Mohl tak učinit Ústavní soud, nebo samotný Nejvyšší soud. Na ně se ovšem spoléhat nedá.

Když JUDr. Ludvík David, JUDr. Josef Rakovský a JUDr. Robert Waltr judikovali v roce 2007, že „dohoda“ je údajně totéž co přehlasování vlastníka jednotky většinou, naletěli na tuto protiústavní pitomost i nezkušený Mgr. Králík a jednou i JUDr. Spáčil.

Viz FAQ na tomto portálu: 28 Cdo 1253/2006
Viz též článek na Wikipedii: JUDr. Ludvík David.

S ostudou to v roce 2014 zachraňoval Nejvyšší soud v rozšířeném senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Ivy Brožové, JUDr. Jiřího Doležílka, JUDr. Miroslava Feráka, JUDr. Romana Fialy, JUDr. Miroslava Galluse, JUDr. Petra Gemmela, JUDr. Kateřiny Hornochové, JUDr. Pavla Krbka, JUDr. Zdeňka Krčmáře, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Josefa Rakovského, JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka. Nejvyššímu soudu tedy trvalo celých 7 let, než se probudili a sprovodili tu protiústavní pitomost ze světa.

Viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 31 Cdo 4294/2011, ze dne 02.04.2014.

Pořádné h*vno na hlavě měl tehdy i Ústavní soud. Viz protiústavní usnesení Ústavního soudu II. ÚS 1501/07 ze dne 27.09.2007 a II. ÚS 2973/09 ze dne 19.01.2012 (právní analfabeti Lastovecká, Balík, Nykodým). Dodnes Rychetského parta dělá, jako by se nic nestalo.

K tomu viz Sen o usnesení Ústavního soudu.

A dodnes ti tupci na Nejvyšším soudu nejsou schopni porozumět jednoduché otázce – kdo je vlastníkem stavby balkonu a terasy v domě rozděleném na jednotky do 31.12.2013. Občas tu o tom píšu:

Ale je to marný, je to marný, je to marný. Hlupáky v talárech nepředěláš.

Justitianus

Vybraná nejnovější judikatura k nároku na pokutu za prodlení - "Judikaturu NS je třeba odmítnout" (Justin)

Sun, 20 Aug 2023 16:34:13 +0200

Neuvádíte, Justine, kdo může judikaturu blbečků z Nejvyššího soudu odmítnout.

Vybraná nejnovější judikatura k nároku na pokutu za prodlení - Pro Nikeid o popletených soudcích

Justitianus — Sun, 20 Aug 2023 13:07:15 +0200

Nikeid: – " Ale pokud KS takto rozhodl, pak jednoduše rozhodl v přímém rozporu s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu, která naopak říká, že vyúčtování, které není řádné, nezaloží splnění podmínky jeho doručení, a vzniká tedy nárok na pokutu (např. NS 26 Cdo 2977/2021, NS 26 Cdo 1528/2020, NS 26 Cdo 2998/2020)."

Nikeid, dosavadní judikatura popletených soudců Nejvyššího soudu je vadná, vede k absurdním důsledkům a je třeba ji odmítnout.

Píšu to zde už nejméně pět let. Nejnověji odmítl ty nesmysly i zákonodárce, když zařadil do novelizovaného zákona č. 67/2013 Sb. toto změněné ustanovení:

§ 8 Nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek

(2) Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení.

Z uvedeného plyne, že právní účinky nepochybně má KAŽDÉ doručené vyúčtování, a to i když není řádné (t.j. neobsahuje-li všechny předepsané náležitosti nebo není vystaveno na částky ve správné výši).

Znovu zde zopakuji, že naprosto nepřijatelný je svévolný výklad zaujatý senátem č. 26 Nejvyššího soudu: vede totiž k absurdním důsledkům, které jsou rozporné se zákonem. Podívejme se co by se dělo, pokud by mělo platit, že neřádné vyúčtování není vůbec vyúčtováním (tedy že je nulitní, že nemá právní účinky, že jde o absolutně neplatné právní jednání poskytovatele). V tom případě by platilo:

Příjemci služeb by nevznikla ani povinnost, ani právo podat námitku[1]. Nelze přece podat námitku k něčemu, co neexistuje a nebylo doručeno (případně bylo doručeno, ale vyúčtováním to není).
Nelze tedy nikdy podat námitku před doručením ŘÁDNÉHO vyúčtování. V takovém případě by ovšem jakákoliv námitka byla již nadbytečná a předem odsouzená k zamítnutí[1]. Takový úmysl však racionální zákonodárce určitě neměl, když do zákona vtělil právo a dokonce i povinnost příjemce služeb podat námitku k vyúčtování[2].
Poskytovateli služeb by nevznikla ani povinnost, ani právo vyřídit námitku/námitky a doručit nové (opravené) vyúčtování[1]. Poskytovateli by totiž nevznikla povinnost vyřizovat předčasné námitky k něčemu, co vůbec vyúčtováním není. Takový úmysl však racionální zákonodárce určitě neměl, když do zákona vtělil povinnost poskytovatele služeb vyřídit případné námitky k vyúčtování[2].
Nelze ani opravovat neřádné vyúčtování, které právně neexistuje a nebylo tedy ještě ani doručeno příjemcům. Vzniká neřešitelný stav, který zákonodárce nezamýšlel a nepředpokládal[2].
Poskytovatel služeb tedy – podle popletů z Nejvyššího soudu – nikdy nedostane šanci dozvědět se že vyúčtování je neřádné; nebude tušit v čem je chyba. Ani nedostane od příjemců služeb žádné doplatky, aniž by chápal proč je tomu tak[1].

Tyto absurdní a protizákonné důsledky jsou nevyhnutelným následkem vadného výkladu, zaujatého soudci NS. Snad od toho nesmyslu konečně ustoupí po novele zákona č. 67/2013 Sb., provedené zákonem č. 424/2022 Sb..

[1] argumentatio ad absurdum
[2] argumentatio e ratione legis

Justitianus

Vybraná nejnovější judikatura k nároku na pokutu za prodlení - Byť často jsou Vaše

nikeid — Mon, 29 May 2023 14:30:03 +0200

Byť často jsou Vaše komentáře relevantní, tentokrát nemáte pravdu, resp. vykládáte Vámi citovaná rozhodnutí špatně.

Je pravdou, že Krajský soud v rozhodnutí řekl, že: „S věcnou nesprávností vyúčtování však zákonná úprava v § 13 odst. 1 nespojuje právo požadovat pokutu.“ Ale pokud KS takto rozhodl, pak jednoduše rozhodl v přímém rozporu s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu, která naopak říká, že vyúčtování, které není řádné, nezaloží splnění podmínky jeho doručení, a vzniká tedy nárok na pokutu (např. NS 26 Cdo 2977/2021, NS 26 Cdo 1528/2020, NS 26 Cdo 2998/2020).

Že by však ÚS „potvrdil“ tento závěr KS, jak píšete, však není pravda. Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti posuzuje primárně soulad rozhodnutí s ústavně zaručenými právy, ne správnost rozhodnutí – od toho jsou obecné soudy. Jinými slovy ne každé rozhodnutí, se kterým by se ÚS neztotožnil (a sám by je v pozici obecného soudu rozhodl jinak), má ten přesah do ústavněprávní roviny a zasahuje do ústavně zaručených práv. Ústavní soud v tom rozhodnutí pouze říká, že svůj závěr si KS odůvodnil po provedeném dokazování řádně. To ovšem automaticky neznamená, že by souhlasil (či vůbec posuzoval), zda KS rozhodl v souladu s judikaturou NS.

Sjednocovatelem judikatury je NS, nikoli ÚS – ten je garantem ústavnosti rozhodnutí soudů. Z Vámi uváděného rozhodnutí ÚS nelze nijak vyčíst to, že by napříště měly být tyto otázky rozhodovány tak, jak rozhodl KS (čímž by de facto ÚS změnil dosavadní ustálenou praxi NS).

Vybraná nejnovější judikatura k nároku na pokutu za prodlení - Dobrý den, osobně se

Uličnice — Fri, 02 Apr 2021 07:34:12 +0200

Dobrý den,

osobně se ztotožňuji s rozhodnutím KS a názory senátu NS se mi jeví šílené.

Bohužel po přečtení rozhodnutí Ústavního soudu se obavam, ze (laicky řečeno) chce Ústavní soud rict jenom to, ze rozhodnutí Krajského soudu má řádně odůvodnění – není zasahováno do práva stezovatele na spravedlivý proces. Závěr Ústavního soudu bych nevztahovala na věcné posouzení oprávněnosti toho nároku – bohužel.

NS jako vyšší instance názor KS vždy prevalcuje, obzvláště pokud rozhoduje stále stejný senát. Článek na epravu proto jako nesprávný nevidím.

Vybraná nejnovější judikatura k nároku na pokutu za prodlení - Deset blbů a jeden kretén

magor — Fri, 05 Mar 2021 15:02:24 +0100

Justi, zkus se nad svými odpověďmi zamyslet. Vždycky napřed urazíš a pak možná taky odpovíš. Naparuješ se tady jako naprostý debil. Musíš být pěkný chudák, když si musíš honit ego tady a takovým způsobem. Tak se těm minusům nediv. Já bych se neobtěžoval, abych ti dával mínus, ale chápu, proč to řada jiných dělá. Proto, že se chováš, jak se chováš. Zkus se nad sebou zamyslet, ale je to asi marný. Přeji hezký den. Magor.

Vybraná nejnovější judikatura k nároku na pokutu za prodlení - Deset blbů nezná zákon

Justitianus — Fri, 05 Mar 2021 09:26:26 +0100

Pane anonymouse, to je zdejší rekord: podle minusů které jsem dostal je zde už deset blbů, kteří se hrdě hlásí k tomu že jsou blbí.

Za blby neoznačuji ty, kdo pouze neznají zákon – i když neznalost zákona osm let po nabytí jeho platnosti nepochybně svědčí o tom, že jde o osoby neinformované a lhostejné ke svým zákonným právům a povinnostem.
Za blby označuji ty, kdo minusují pravdivé a právně podložené příspěvky. Snad míní, že minusováním v této diskusi nějak zruší zákon?

Když někdo odmítá přijmout realitu, i když je mu předestřena, je to nepochybně blb.

Stejně tak jsem byl mohutně minusován, když jsem upozornil na zákonnou povinnost SVJ vložit prohlášení do sbírky listin rejstříkového soudu. Blbům to prostě nelze vysvětlit, že ta povinnost je uvedena v zákoně, a tedy objektivně existuje …

Justitianus

Vybraná nejnovější judikatura k nároku na pokutu za prodlení - Vybraná nejnovější judikatura 2

anonymouse — Fri, 05 Mar 2021 08:33:05 +0100

Blbečci jen si mínusujte, ale Justi má opět pravdu:-)

Vybraná nejnovější judikatura k nároku na pokutu za prodlení - Blb nezná zákon, ale přesto zkouší o něm diskutovat

Justitianus — Fri, 05 Mar 2021 08:31:31 +0100

Jen blb může psát o „fantaziích“ bez znalosti zákona.

Pane Hradile (bez ověření), přečtěte si zákon č. 67/2013 Sb., zejména jeho ustanovení § 8 odst. 2, větu první. Až budete vědět co obsahuje, můžeme se na toto téma pobavit znovu. Zatím však nejste – při Vašich neznalostech – pro nikoho partnerem do diskuse o povinnostech příjemce služeb.

Ptal jste se na soudní rozhodnutí: přečtěte si laskavě jako povinnou četbu judikát Krajského soudu v Českých Budějovicích — pobočka v Táboře sp. zn. 15 Co 108/2018 – 160. Výslovně se tam uvádí:

„Penalizována jsou splnění následujících povinností: (…) podat námitky včas (§ 8 odst. 2) (…)“.

Posouzeno Ústavním soudem bez jakékoliv připomínky.

Soud vyšel ve svých závěrech samozřejmě ze znění zákona (už jsem to ostatně citoval). Dále uvádí jako podpůrný argument komentářovou literaturu a tento zdroj: Martin Prokeš, K zákonu o službách spojených s užíváním bytů, část II, dostupné v ASPI pod č. LIT47302CZ.

Takže jsem Vám doložil jak soudní rozhodnutí, tak i literaturu. Ale ten text zákona jste si opravdu mohl přečíst sám!

Justitianus

Vybraná nejnovější judikatura k nároku na pokutu za prodlení - Justitianovy fantazie 28

Hradil — Fri, 05 Mar 2021 06:09:48 +0100

„Zákon obsahuje povinnost příjemce služeb podat námitku k neřádnému vyúčtování“

Zanechte těchto fantazií, nebo tuto povinnost doložte (literaturou, soudním rozhodnutím).

Vybraná nejnovější judikatura k nároku na pokutu za prodlení - Vybraná nejnovější judikatura 1

Justitianus — Fri, 05 Mar 2021 05:34:50 +0100

Pozor! Varuji před nekritickým přebíráním textů z různých zdrojů.

Autor článku formuluje (na více místech) tvrzení, že pokuta podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. náleží příjemci služeb i v případě, kdy mu ve lhůtě čtyř měsíců bylo doručeno neřádné vyúčtování.

Není tomu tak.

Je-li toto (první) vyúčtování doručeno příjemci služeb v zákonné lhůtě čtyř měsíců, nevzniká příjemci služeb nárok na pokutu ani v případě, že toto vyúčtování bude později označeno jako nesprávné (neřádné).

Zákon totiž neobsahuje podmínku že by (první) doručené vyúčtování muselo být řádné! Naopak: zákonodárce předpokládal, že první vyúčtování může obsahovat chyby, a proto v zákoně podrobně upravil postup a lhůty pro opravu neřádného vyúčtování, a stanovil k tomu také povinnosti pokytovatele i příjemce služeb.

Zákon obsahuje povinnost příjemce služeb podat námitku k neřádnému vyúčtování, což znamená že je jeho povinností zkontrolovat si jeho správnost. Zákonodárce tedy předpokládal, že první vyúčtování je pouze nabídkou (ofertou), která ještě nemusí obsahovat konečné a správné údaje a částky. Příjemci služeb přijímají (akceptují) nabídku vyúčtování tím, že zůstanou nečinní (a nepodají zákonem předvídanou námitku ve lhůtě 30 dnů počítáno od doručení vyúčtování, nebo ode dne kdy bylo příjemci umožněno nahlížení do podkladů).

Jestliže některý příjemce služeb splní svou zákonnou povinnost a podá námitku (kterou příjemce služeb uzná), pak je vypracováno opravné (druhé) vyúčtování. Teprve u tohoto vyúčtování může příjemce služeb uplatňovat pokutu, není-li ani toto opravné (druhé) vyúčtování řádné.

Je k tomu judikát krajského soudu, potvrzený Ústavním soudem. Viz níže.

Odlišné názory, které se objevují orbiter dictum v nejnovějších judikátech Nejvyššího soudu, jsou omylem jednoho senátu Nejvyššího soudu: ten nedokázal dodnes porozumět znění zákona č. 67/2013 Sb. a ignoruje dřívější konstantní judikaturu Nejvyšššího soudu o tom co je vyúčtování služeb.

Z judikátu KS a ÚS dále cituji:

Dikce zákona nehovoří jenom o nesplnění povinnosti upravené tímto předpisem, ale výslovně o nesplnění povinnosti „ve stanovené lhůtě“, přičemž i další text tohoto ustanovení spojuje nesplnění povinnosti se lhůtou – „ledaže by splnění povinnosti v této lhůtě …“, „… k nesplnění lhůty došlo …“. S věcnou nesprávností vyúčtování však zákonná úprava v § 13 odst. 1 nespojuje právo požadovat pokutu. Stejný právní pohled na výklad zákona lze dovodit i v odborné literatuře. (…)

Zdroj: rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře 15 Co 108/2018–160 ze dne 19.04.2018

[Krajský soud] své závěry řádně odůvodnil a své právní názory jasně a srozumitelně vysvětlil. Dospěl-li krajský soud k závěru, že nebyly naplněny právní předpoklady, které byly podmínkou úspěšnosti podané žaloby, učinil tak po provedeném posouzení a právním uvážení jako orgán k tomu oprávněný. Argumentace v ústavní stížnosti se pohybuje toliko v rovině práva podústavního, k čemuž je nutno připomenout, že není úlohou Ústavního soudu, aby svým uvážením nahrazoval hodnocení provedené obecnými soudy.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatelů jako zjevně neopodstatněnou odmítl (…).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

Zdroj: usnesení Ústavního soudu III.ÚS 2361/18 ze dne 18.09.2018.

Justitianus

Vybraná nejnovější judikatura k nároku na pokutu za prodlení

Thu, 04 Mar 2021 18:50:40 +0100

článek na epravo.cz: Vybraná nejnovější judikatura k nároku na pokutu za prodlení s nepeněžitým plněním – zejména za pozdní nebo nesprávné vyúčtování nákladů a záloh na služby spojené s užíváním bytu

https://www.epravo.cz/…-112629.html?mail