Portál společenství vlastníků jednotek - soudní vymáhání záloh - Comments

soudní vymáhání záloh - Pro Člena SVJ

Justitianus — Sun, 27 Sep 2020 17:21:23 +0200

Pane Člene SVJ, děkuji. Snad se mi podařilo vysvětlit, proč vlastník jednotky nebude úspěšný, pokusí-li se na SVJ vymáhat vyúčtování podle § 1436 zákona č. 89/2012 Sb.. Právní režim obecné úpravy správy cizího majetku se na SVJ nevztahuje.

A pokud jde o místní blbečky – minusovače, jsem zvyklý na to, že minusují vše čemu nejsou schopni porozumět.

Na závěr ještě jedno potvrzení, že zákonodárce záměrně odlišil SVJ od obecného správce cizího majetku. Cituji:

Navrhuje se výslovně stanovit, kdo je odpovědný za správu domu a pozemku. To je důležité vzhledem k tomu, že vůči osobě odpovědné za správu uplatňují vlastníci jednotek svá práva a plní své povinnosti. Nebýt navrhované výslovné úpravy, vznikaly by pochybnosti v případě přenesení výkonu správy na další osobu, popřípadě na několik osob zajišťujících různé činnosti. Tyto osoby nejsou pro vlastníky jednotek partnerem, tím je společenství vlastníků, popřípadě správce.

Zdroj: Důvodová zpráva k § 1190 návrhu nového občanského zákoníku (2012)

Justitianus

soudní vymáhání záloh - Opět zcela

Člen SVJ — Sun, 27 Sep 2020 16:50:13 +0200

Opět zcela vyčerpávající odpověď pro ty, kteří stále nedokáží rozeznat rozdíl mezi „správcem“ = cizí právnická nebo fyzická osoba pověřená správou domu a pozemku a právnickou osobou SVJ, která je ze zákona odpovědná za správu domu a pozemku.Děkan

soudní vymáhání záloh - Jaký majetek SVJ spravuje 2

Justitianus — Sun, 27 Sep 2020 16:49:21 +0200

Pane §, když chcete citovat, tak prosím citujte přesně. Vypustil jste svévolně část mého textu a tím jste pozměnil jeho smysl.

Napsal jsem toto: „společenství vlastníků jednotek totiž není správcem cizího majetku podle zákona č. 89/2012 Sb.“.

Správa cizího majetku je – jak jistě víte – v zákoně č. 89/2012 Sb. obecně upravena v dílu 6, v ustanoveních § 1400 až § 1447. Pojem „správce cizího majetku“ je definován na samém počátku v § 1400. Dále je v obecných ustanoveních o spoluvlastnictví popsán „správce společné věci“, viz § 1134 až § 1138. Pojem „správce“ je rovněž užit v části o přídatném spoluvlastnictví (§ 1230 až § 1235).

Společenství vlastníků jednotek však v zákoně č. 89/2012 Sb. není nikde označováno jako „správce cizího majetku“ ve smyslu § 1400, ani jako „správce společné věci“ podle § 1135. Samozřejmě nemůže být ani správcem majetku v přídatném spoluvlastnictví, to je odlišný právní režim.

Zákonodárce se u SVJ pečlivě vyhnul označení „správce“, a pro SVJ používá systematicky odlišné označení „osoba odpovědná za správu domu“. Zákonodárce použil tento pojem celkem třiadvacetkrát, a užil jej pouze v části NOZ o bytovém spoluvlastnictví. Nikde jinde. Zejména je toto striktní rozlišení zřejmé z ustanovení § 1190:

§ 1190
Osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce.

Z uvedeného plyne naprosto jednoznačně, že jde o dva odlišné pojmy. SVJ není správcem podle § 1400. Je osobou odpovědnou za správu domu.

Správcem (domu rozděleného na jednotky) je pouze ta osoba, která spravuje dům a pozemek pouze do doby vzniku SVJ. Podle NOZ bylo určení správce povinnou součástí prohlášení (viz § 1166 odst. 2 NOZ ve znění účinném do 30.6.2020). V části NOZ o bytovém spoluvlastnictví najdete pojem „správce“ ve smyslu § 1400 v části s nadpisem „Správa bez vzniku společenství vlastníků“ (viz § 1191 až § 1193). Nikdy však není tento pojem spojován se SVJ!

Správa domu a pozemku společenstvím vlastníků je nepochybně speciální případ správy cizího majetku, a tato speciální správa je upravena pouze v části NOZ o bytovém spoluvlastnictví. Nikoliv v obecné části NOZ o správě cizího majetku. Nikoliv v části o správě majetku ve spoluvlastnictví. Nikoliv v části o správě majetku v přídatném spoluvlastnictví.

Lex specialis derogat legi generali.

Justitianus

soudní vymáhání záloh - Jaký majetek SVJ spravuje?

Sun, 27 Sep 2020 14:15:33 +0200

„společenství vlastníků jednotek totiž není správcem cizího majetku“

Tak tomu nerozumím. Můžete to nějak podložit (právním předpisem, judikaturou, literaturou)?

Z občanského zákoníku plyne, že správa domu a pozemku, tj. cizího majetku (a činnosti s tím související) je předmětem činnosti SVJ, dokonce výlučným.

Píšete nyní, že nespravuje cizí majetek. Jaký majetek tedy SVJ spravuje, když ne cizí?

soudní vymáhání záloh - Děkuji za podrobné

Člen SVJ — Sun, 27 Sep 2020 11:03:52 +0200

Děkuji za podrobné vysvětlení k pojmu Záloh na správu SVJ.Na to, že vás zde okamžitě nějaký ubožák mínusuje nekoukejte, on si ho už Chocholoušek najde a tu jeho tupou hlavu nějak ochladí:-)

soudní vymáhání záloh - Soudní vymáhání záloh 18

Justitianus — Sun, 27 Sep 2020 11:03:11 +0200

Pane Kříži, ptáte se jak je to se zálohami na správu.

Závazek přispívat na správu domu a pozemku vzniká z právní skutečnosti – z ustanovení § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb..
Závazek skládat k tomuto účelu zálohy může vzniknout ze soukromoprávního ujednání – z prohlášení vlastníka (§ 1166 odst. 1 písm. c)), nebo ze stanov SVJ (§ 1200 odst. 2 písm. f)).
Celkovou výši záloh stanoví shromáždění (§ 1208 písm. c)).
Rozúčtování celkové zálohy na dílčí (měsíční) platby jednotlivých vlastníků jednotek zpravidla provede SVJ, které také oznamuje vlastníkům konkrétní výši jejich závazku. Jakmile je vlastníkovi jednotky sdělena výše předepsaných záloh, stává se dlužníkem a vzniká mu ze zákona závazek tyto zálohy hradit. SVJ je oprávněno vlastním jménem vymáhat plnění tohoto závazku.

Stejně jako v případě úhrady služeb platí, že po konečném vyúčtování již neuhrazené zálohy vymáhat nelze. Problém je ale v tom, že u záloh na správu žádné konečné vyúčtování neexistuje.

Většina ovcí – členů SVJ – netuší na co se zálohy platí a nemají ani přibližnou představu kdy se zálohy použijí a na co. Jde o platby do bezedného hrnce. V tom je zásadní rozdíl oproti zálohovým platbám na služby: u služeb víte (díky zákonu č. 67/2013 Sb.) na co platíte, víte kdy máte dostat vyúčtování, a rámcově víte kdy má nastat vypořádání přeplatků a nedoplatků.

Obecně platí, že vyúčtování jakýchkoliv záloh nastává ze zákona buď uplynutím sjednané doby, nebo po použití zálohy na stanovený účel, nebo odpadl-li důvod ke kterému byla záloha skládána. U záloh na správu se nic z toho nedá uplatnit (ve většině SVJ).

U záloh na správu skládaných „naslepo“ na neznámý účel nelze nikdy určit zda a kdy byla záloha již použita na stanovený účel. Proto SVJ přijaté zálohy na správu nevyúčtuje ani nevrátí, pokud to nedostane příkazem od nejvyššího orgánu – shromáždění.
U záloh skládaných „naslepo“ na neznámý účel nelze stanovit ani to zda a kdy odpadl důvod části plateb. Proto SVJ přijaté zálohy na správu nevyúčtuje ani nevrátí, pokud to nedostane příkazem od nejvyššího orgánu – shromáždění.
Pokud by se jednalo o zálohy krátkodobé (s dobou použití do 1 roku), pak po skončení zúčtovacího období je každý správce cizího majetku povinen přijaté zálohy vyúčtovat. Plyne to ze zákona (89/2012 Sb. § 1436, viz níže), ale pozor – toto neplatí pro SVJ. Věřte nebo ne – společenství vlastníků jednotek totiž není správcem cizího majetku podle zákona č. 89/2012 Sb.. Neptejte se mne proč je to tak absurdně stanoveno. Je známo, že část NOZ o bytovém spoluvlastnictví je paskvil, který tam byl přibastlen dodatečně. Proto tato část není pořádně provázána s ostatními částmi občanského zákoníku.

89/2012 Sb. § 1436
(1) Správce předloží beneficientovi vyúčtování správy nejméně jednou za rok. Je-li správců několik, předloží vyúčtování společné, ledaže vzhledem k rozdělení jejich působnosti smlouva určí nebo zákon stanoví něco jiného.
(2) Vyúčtování musí být tak podrobné, aby bylo možné ověřit jeho správnost.

Justitianus

soudní vymáhání záloh - A jak je to se zálohami

Kříž — Sun, 27 Sep 2020 08:05:06 +0200

A jak je to se zálohami na správu, Justitiane?

soudní vymáhání záloh - Tomas 22 opět nechápe

Justitianus — Sat, 26 Sep 2020 20:53:25 +0200

Tomas 22 napsal naprosto zmateně: „záloha není závazek“.

Tomasi, ukazujete nejen že jste totální právní analfabet, ale ukazujete také že nejste schopen porozumět jednoduchému textu v českém jazyce. Povinnost hradit stanovené zálohy je závazkem, Vy brouku Pytlíku. Váš problém je že netušíte co je to závazek. Cituji ze zákona:

89/2012 Sb.
§ 1721
Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.
§ 1723
(1) Závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.
§ 1789
Ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat.

Závazek hradit zálohy na služby vzniká z právní skutečnosti – z ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 67/2012 Sb. Cituji:

67/2013 Sb. § 4 Výše záloh za služby a způsob změny jejich výše
(1) Poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

Jakmile je přijemci služeb sdělena výše předepsaných záloh, stává se dlužníkem a vzniká mu ze zákona závazek tyto zálohy hradit. Na tom nic nemění fakt, že později – po skončení zúčtovacího období – vznikne příjemci služeb jiný závazek z jiného právního důvodu: závazek uhradit případný nedoplatek plynoucí z vyúčtování služeb. První závazek tímto vyúčtováním ovšemže zanikne. Cituji:

67/2013 Sb. § 7 Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků
(3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

Tomasi: neznáte zákon, netušíte jaký je význam jednotlivých pojmů které se snažíte používat, a nejste ani schopen porozumět obsahu zde zveřejňovaných příspěvků. Problém je uprostřed mezi Vašima ušima: v Tomasově mozku.

Mějte se pěkně.

Justitianus

soudní vymáhání záloh - justitiane nechápete text, nebo děláte, že nechápete?

tomas 22 — Sat, 26 Sep 2020 19:18:24 +0200

záloha není závazek, je to povinnost daná stanovami (a zákonem) jako záloha na budoucí předpokládaný závazek (spotřebované služby).

klidně se může stát, že člen SVJ nebude platit zálohy za rok v dostatečné výši, SVJ ho zažaluje a při vyúčtování se ukáže, že byt neužíval, a i to málo v co uhradil je nakonec přeplatkem

zálohu lze vymáhat leda jako neplnění stanov (zákona) ale v podstatě vždy dojde v průběhu soudu k vyúčtování. Ovšem nikoli bez vztahu k vyúčtování. Jinak by chytráci vašeho ražení určili „neoblíbeným“ třeba 5ti násobek zálohy a pak s tím kouzlili u soudů…

Občanský zákoník máte načtený o tom žádná.. Ale jinak jste bohužel zejména závazkovými vztahy nedotčen…

soudní vymáhání záloh - Tomas 22 opět perlí

Justitianus — Sat, 26 Sep 2020 19:04:49 +0200

Tomasi, jste naprostý právní neználek. Jste takový místní brouk Pytlík: nic nevíte, ale dokážete o tom dokola žvanit.

Předepsaná záloha je skutečný závazek, Vy popleto!
Kdyby tomu tak nebylo, nemusel by nikdo žádné zálohy hradit, a bylo by nemožné zálohy vymáhat soudně.

Vyúčtováním se nestanoví datum splatnosti záloh, Vy brouku Pytlíku.
Vyúčtováním se stanoví pouze konečná úhrada za poskytnuté služby. Dříve přijaté zálohy se ve vyúčtování započtou jako dílčí platba na tuto konečnou úhradu. Přečtěte si § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb..

S neuhrazenými zálohami to samozřejmě nemá vůbec nic společného, ty už jsou nenávratně pryč a nevymahatelné. Neuhrazené zálohy po provedeném vyúčtování úspěšně vymáhat nelze. Zde se o tom psalo, i s citacemi z judikatury, Pytlíku.

Justitianus

soudní vymáhání záloh - Justitiane Justitiane

tomas 22 — Sat, 26 Sep 2020 18:35:47 +0200

A v čem jste vlastně vyvrátil princip prioritního zaúčtování?

Jo v ničem…

Nicméně díky za upřesnění paní jste dal k dispozici i znění zákona, jež v jejím případě zřetelně soud ignoroval… Což jste jaksi v nenávisti k mé osobě přehlédl..

No a nová splatnost pohledávky po vyúčtování plyne prostě z toho, že v průběhu roku platíte ZÁLOHY, to není výše vašeho skutečného, ale předpokládaného závazku.

Teprve vyúčtováním je výše závazku určena jak účetně tak fakticky a je také stanoveno datum jeho splatnosti.

fakt se zbavte té své nenávisti, místo abyste tu pomáhal lidem, tu „bojujete se svými nepřáteli“ a označíte za nesmyl něco co jste vzápětí potvrdil

soudní vymáhání záloh - Tomas 22 se mýlí o zálohách

Justitianus — Sat, 26 Sep 2020 18:01:07 +0200

Tomas zase blouzní. Nedošlo mu, že se nepíše rok 2006, nýbrž rok 2020. A od 1. ledna 2014 je účinný nový občanský zákoník, který pořadí plnění více dluhů určuje ve svém § 1932 a § 1933.

§ 1933
(1) Je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.

Při tom věřitel z přijaté platby přednostně uspokojí svůj nárok na úhradu již vynaložených nákladů spojených s vymáháním pohledávky (upomínky dlužníkovi, předžalobní výzva prostřednictvím advokáta). Viz § 1932.

Další Tomasův blábol je povídání o posunuté splatnosti neuhrazených záloh v době po doručení vyúčtování. Tomasi, kam na tyto ničím nepodložené a nesmyslné fantazie chodíte?

Justitianus

soudní vymáhání záloh - zálohy a jejich vyúčtování - prohrané soudy?

tomas 22 — Sat, 26 Sep 2020 16:59:22 +0200

Uvedla jste bohužel trochu málo údajů, například zda jste soud(y) prohrála, nebo šla smírnou cestou, nebo dokonce trvají? Zda jste využila nějaký opravný prostředek?

Každopádně zde je rozsudek se stanoviskem NS kterému jsou povinny se pořídit všechny nižší instance. Jestli to ve Vašem případě nedělají, nedivte se. Já sám jsem zažil spor, kde soudy prostě ignorovaly i zákony a nahradily je laickým výkladem, aby pak uznaly, že problému nerozumí a jejich závěry jsou vadné.

--------
26 Cdo 1696/2004 ze dne 29. března 2006

Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na názoru, že neurčil-li žalovaný, který závazek plní, je splněn závazek nejdříve splatný.

V této otázce současně platný občanský zákoník neobsahuje výslovnou právní úpravu (viz před 1. 1. 1992 ust. § 73 obč. zák.); proto musí soud při řešení této otázky vycházet ze základních principů českého právního řádu, jimiž se řídí úprava občansko-právních vztahů.

V případě, že plnění nestačí na úhradu všech dluhů u téhož věřitele a neurčí-li dlužník, který z těchto více dluhů uhrazuje, je třeba nejprve uvést, že právo určit, který dluh je plněn, tím nepřechází na věřitele. Při úvaze, který z více dluhů bude za uvedené situace uhrazen, lze vycházet buď ze zásady priority (přednostního vyrovnání některého z dluhů, např. s ohledem na jejich splatnost) nebo ze zásady proporcionality (poměrného vyrovnání všech dluhů). Pokud se nemůže uplatnit zásada priority, protože pravidla stanovená pro přednostní vyrovnání se vztahují zároveň na více dluhů (které nebudou všechny platbou vyrovnány), je třeba postupovat podle zásady proporcionality (viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2004, sp. zn. 21 Cdo 326/2004).

V posuzovaném případě se uplatní zásada priority, podle níž platí, že je plněn závazek (dluh) nejdříve splatný.
----------------------------------

tedy pokud není Váš příkaz k úhradě doplněný poznámkou "záloha za běžný měsíc" bylo SVJ povinno postupovat buď podle zásady priority (tedy uhradit nejstarší splatný dluh), nebo proporcionality tedy všechny dlužné současně splatné pohledávky uhradit částečně.

já sám jsem ale viděl upomínku poslanou na neuhrazený měsíc, protože zálohu došlou 1. pracovní den měsíce následujícího si zaúčtovali na tento měsíc s budoucí splatností do 30. toho měsíce.

SVJ nemá právo rozhodnout jaký dluh jste danou platnou hradila, pokud vy určíte, na který byla platba určena... i dodatečně třeba při vyúčtování.

Pokud nemáte ve stanovách určen den splatnosti záloh je to poslední den běžného měsíce. Pokud platbu došlou 15.tého naúčtovali na běžný měsíc naúčtovali ho na pohledávku která NEBYLA DOSUD SPLATNÁ, a neuhradili již splatné pohledávky.

A ještě jeden dovětek. Pokud se součástí vyúčtování za rok stanou i neuhrazené zálohy (suma je sečtena) a je určena nová splatnost, pak se splatnost zahrnutých neuhrazených záloh posouvá na tato určený termín.

soudní vymáhání záloh - Pěkná informace

tomas 22 — Sat, 26 Sep 2020 16:12:01 +0200

Jenže v nich chybí to podstatné. Zda to bylo před nebo po zúčtování jak dlouho po marném uplynutí termínu jste žalovali no a nakonec kolik to vlastně všechno stálo.

soudní vymáhání záloh - Zálohy a jejich vyúčtování

Záloha — Sat, 26 Sep 2020 08:24:52 +0200

Pane Tomasi 22,

Váš příspěvek je natolik zásadní, že bych doporučovala, abyste si k němu otevřel vlastní diskusi.

„Soudy nedávají návod jak správně vyměřit zálohy.“ Stanovit zálohy zvládá každý řemeslník a poskytovatel služen. Kde je problém?

Soudy mají jasno, že platby na správu jsou zálohami a rovněž v tom, že každou zálohu je třeba vyúčtovat.

„Neumím si představit rozumný důvod pro který se žaluje pohledávka dřív než po zúčtování“

Píšete o službách, o správě, nebo o obojím?

„nemluvím o přednostnim zaúčtování na nejstarší pohledávku“

O tom právě mluvte. Jsem žalována za několik let a neúspěšně opakovaně namítám, že v případě opakovaných plateb tyto platby měly být zaúčtovány na nejstatší pohledávku, tj. že nejstatší roky jsou uhrazeny později došlými platbami. SVJ přiřazuje platby na ten účetní rok, v kterém roce došly a každý účetní rok uzavírá (a žaluje) samostatně. K později došlým platbám nepřihlíží. Takže kdybych třeba letos zaplatila 10násobek (roční platby), budu mít podle SVJ za letošek přeplatek (9násobek, který mi vrátí), ale stále budu (podle SVJ) dlužit za minulé roky (a i za budoucí roky, neboť k mé instrukci, že platím dluhy minulých let a zbytkem současně předplácím dopředu, SVJ nepřihlíží).

soudní vymáhání záloh - Zálohy a zúčtování u soudu

tomas 22 — Sat, 26 Sep 2020 07:53:07 +0200

Soudy nedávají návod jak správně vyměřit zálohy. Říkají, ale, že žalovat zpožděné zálohy tak rychle, že neexistuje ani vyúčtování je hloupost (o které tu opakovaně píši). Neumím si představit rozumný důvod pro který se žaluje pohledávka dřív než po zúčtování leda by v lednu přestal někdo zálohy platit a neplatil je vůbec (pak ovšem nemohl mít přeplatek). A to nemluvím o přednostnim zaúčtování na nejstarší pohledávku.. Bohužel řízení SVJ se dostává často do rukou lidem, kteří nikdy nevybudoval i žádnou funkční firmu takže o řádném hospodaření mají jen mlhavé představy. Účetnictví a správu předají externí firmě a pak se ve svých placených funkcích nudí. Je potřeba vykazovat činnost a hledat nepřátele…

soudní vymáhání záloh - Zálohy na správu nebo zálohy na služby?

Záloha — Fri, 25 Sep 2020 15:56:19 +0200

„Naše SVJ 2 x žalovalo neplatiče za neplacení záloh a dvakrát to vyhrálo… čest práci.“

Čest práci.

Šlo o zálohy na správu nebo zálohy na služby?

soudní vymáhání záloh - soudní vymáhání záloh 1

JarekSVJ — Thu, 24 Sep 2020 20:01:55 +0200

Naše SVJ 2 x žalovalo neplatiče za neplacení záloh a dvakrát to vyhrálo… čest práci.

soudní vymáhání záloh - Soudní vymáhání záloh y

AsiTak — Sun, 20 Sep 2020 09:49:57 +0200

„S ohledem na délku soudních řízení však téměř vždy nastane situace, kdy ještě před rozhodnutím soudu je vyhotoveno vyúčtování (již zažalovaných) záloh a v důsledku toho – se nestalo nic, zpracované vyúčtování je správné a řádné a modifikovat výsledek vyúčtování na základě nepodložených úvah je postup chybný. To platí obecně nezávisle na tom, zda soudní vymáhání dluhu neuhrazené zálohy probíhá nebo neprobíhá. Správný postup je, že k času vyúčtování je třeba stornovat účtování předpisů neuhrazených záloh. Zánik závazků předpisů vyvolává přerušení a stornování hospodářského a případně právního procesu vymáhání. Pokud byla nějaká záloha uhrazena mezi vyúčtováním a přerušeným stornem vymáhání, je třeba zálohu vrátit poskytovateli jako nevyužitelná část poskytnuté zálohy.
Zpětvzetí žaloby nastane z důvodu dlouho trvající práce soudů, kdy žalovaný případ není ukončen do doby povinnosti zpracovat vyúčtování za uzavřené zúčtovací období. Tento problém sestavením rozpočtu, potažmo s výši měsíčních záloh nesouvisí.

soudní vymáhání záloh - Soudní vymáhání záloh x

AsiTak — Sun, 20 Sep 2020 08:15:51 +0200

„dlužné zálohové platby se stávají položkou vyúčtování“ – jen tehdy pokud vyúčtování bylo zpracováno jako předepsané zálohy – skutečné náklady – nezaplacené (dlužné) zálohy.
Pokud vyúčtování bylo zpracováno jako zaplacené zálohy – skutečné náklady (jak vyžaduje předpis o službách), pak ve vyúčtování dlužné zálohové platby se nevyskytují (netvoří finanční nárok do vyúčtování).
„Neuhrazené zálohy po provedení vyúčtování již žalovat nelze.“ – upřesňuji:
Nelze žalovat neuhrazené zálohy platebního titulu který již byl vyúčtován.

soudní vymáhání záloh - Zálohy a nedoplatky na správu domu a pozemku

Vlastnice — Fri, 18 Sep 2020 21:17:56 +0200

Pane Justitiane,

přehledně jste shrnul konstantní judikaturu o zálohách a nedoplatcích na plnění spojená s užíváním bytu (služby). Podobných rozsudků soudů vyšších stupňů existuje více, navzájem od sebe opisují a na sebe odkazují (a dají se dohledat i na tomto foru).

Prosím o podobné shrnutí o zálohách a nedoplatcích na správu domu a pozemku (a případně vlastní správní činnost). Děkuji.

Dají se dohledat judikáty, že každou zálohu je třeba vyúčtovat a rovněž, že příspěvky na správu domu a pozemku jsou zálohami. Ale stále chybí ještě shrnutí, aby bylo judikatorně naprosto jasno.

soudní vymáhání záloh - Soudní vymáhání záloh 1

Justitianus — Fri, 18 Sep 2020 19:25:10 +0200

Pane anon1234, to je téma o kterém se zde diskutovalo mnohokrát. A je k tomu konstantní judikatura. I z judikátů se zde před lety citovalo.

Neuhrazené zálohy po provedení vyúčtování již žalovat nelze.

Citace z rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 15 Co 170/2010–111 ze dne 31.8.2010:

„ … povinnost k platbám záloh po skončení zúčtovacího období a provedení vyúčtování zaniká, o jejich zaplacení (o zaplacení záloh jako takových) s úspěchem žalovat nelze; dlužné zálohové platby se stávají položkou vyúčtování, z něhož mohou případně vzejít nedoplatky, k jejichž vymáhání je pak vlastník legitimován (skutečnost, že zálohové platby, pokud byly řádně stanoveny a předepsány, nebyly včas zaplaceny, může po vyúčtování najít výraz již jen v otázce příslušenství takové platby).“

Potvrzeno usnesením Ústavního soudu I.ÚS 2708/12 ze dne 11.09.2012.

Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové 17 Co 398/2001 ze dne 12. 02. 2003:

" … Už v prvostupňovém řízení vyšlo najevo, že služby poskytnuté žalovaným v roce 1999 již byly vyúčtovány. Stalo se tak dopisem (…) z 27. 3. 2000, to znamená ještě před podáním projednávané žaloby. Tímto dopisem okresní soud provedl důkaz, avšak odpovídající právní závěr ve smyslu výše uvedeného z něj nevyvodil. Žalobci od počátku řízení vymáhají nikoliv konečnou úhradu za služby poskytnuté žalovaným v roce 1999, nýbrž zálohy na ni. Už jen proto, i kdyby snad jiných důvodů k zamítnutí žaloby v této části nebylo, uspět nemohou. Krajský soud tedy změnil rozsudek soudu prvního stupně i v té části, v níž žalobci i po omezení žaloby vymáhali na žalovaných zálohy na služby poskytnuté v roce 1999, tak, že se žaloba také v tomto rozsahu zamítá (…)."

Podle mého názoru (i podle konstantní judikatury i názoru Ústavního soudu) jde o dva samostatné nároky:

nárok SVJ na zálohy na služby
nárok SVJ na úhradu přeplatku plynoucího z vyúčtování služeb skončeného zúčtovacího období

Tyto dva nároky mají odlišné právní důvody, odlišný je charakter platby (záloha x konečná úhrada), odlišné jsou doby splatnosti, odlišně se počítá doba prodlení a odlišné jsou i částky.

Není tedy možné měnit žalobu! Žalováno by totiž bylo něco zcela odlišného. Pokud SVJ nestihne ukončit při o zálohy do dne vystavení vyúčtování, pak má smůlu. Nárok přestal existovat. Neuhrazené zálohy po provedení vyúčtování již žalovat nelze. Soud má jedinou možnost: žalobu zamítnout jako nedůvodnou. SVJ by mělo nést veškeré náklady.

To platí bez ohledu na to, zda SVJ stanovilo výši záloh na služby „správně“ nebo „nesprávně“.

Nechápu proč některé soudy připustily částečné zpětvzetí žaloby. To je zase nějaká česká právní žumpa. Mladí soudci asi netuší jaká je konstantní judikatura. Nebo jsou to staří soudci, a ti už to zapomněli.

Justitianus

soudní vymáhání záloh

Fri, 18 Sep 2020 14:24:25 +0200

zajímavý článek: https://www.dumplnyuspor.cz/…elke-riziko/

dle mého správná judikatura MS Praha. po termínu pro vyhotovení vyúčtování nelze žalovat zálohy, proto je třeba změnit žalobu, a to na žalobu na úhradu vyúčtování. jestliže z vyúčtování vznikl přeplatek, je SVJ částečně neúspěšné v podané žalobě a krátí se mu tím náhrada nákladů řízení.

Mgr. Jaroslav Suttner, advokát:

Každý člen společenství vlastníků (dále jen SVJ) má základní povinnost platit zálohy související s provozem domu a bytu. Kromě dlouhodobé zálohy často nesprávně nazývané fond oprav je povinností SVJ nejpozději do konce dubna následujícího roku vše řádně vyúčtovat.

Jestliže člen SVJ přestane hradit zálohy a dosud nebylo vyhotoveno vyúčtování, má SVJ právo podat žalobu na úhradu dlužných záloh. S ohledem na délku soudních řízení však téměř vždy nastane situace, kdy ještě před rozhodnutím soudu je vyhotoveno vyúčtování (již zažalovaných) záloh a v důsledku toho se dlužná částka buď sníží, či zvýší, v závislosti, zda výsledkem vyúčtování je přeplatek, nebo nedoplatek. Pak je třeba podat změnu žaloby, a to ze žaloby na úhradu záloh, na žalobu na úhradu vyúčtování. Pokud ve vyúčtování vznikl nedoplatek, žaloba se rozšíří a pokud vznikl přeplatek musí se podat částečné zpětvzetí žaloby.

A tady pozor. V případě, že ve výsledkem vyúčtování záloh je přeplatek, vzniká v soudní praxi v Praze zásadní problém.

Do loňského roku byla praxe taková, že soudy v případě prokázání pohledávky po částečném zpětvzetí žaloby, vždy rozhodovaly tak, že uložily žalovanému povinnost uhradit dlužnou (po vyúčtování sníženou) částku, a náhradu nákladů soudního řízení, protože žaloba byla podána po právu v souladu se zákonem (žalovaný nehradil zálohy, které hradit ze zákona a stanov SVJ měl).

Nyní však Městský (odvolací) soud v Praze zavedl rozhodovací praxi, kdy částečné zpětvzetí žaloby považuje za částečný neúspěch ve sporu a SVJ krátí v příslušném poměru přiznané náklady, vynaložené na soudní řízení. Své rozhodnutí odůvodňuje tím, že SVJ nesprávně stanovilo výši záloh, a proto jeho vinou došlo k zpětvzetí žaloby a pouze částečnému úspěchu ve sporu. Nebere v úvahu skutečnost, že žalovaný nehradil zálohy, které měl hradit na základě ustanovení zákona, stanov a rozhodnutí shromáždění. V důsledku těchto rozhodnutí obvodní soudy v Praze postupně ve stejných případech začínají náklady řízení rovněž SVJ krátit a je jen otázkou času, kdy se tato praxe rozšíří do praxe okresních soudů mimo region Prahy.

Bohužel soudy ve svém odůvodnění nedávají návod, jak má SVJ stanovovat výši záloh tak, aby jejich roční součet odpovídal přesně konečnému vyúčtování. S touto novou soudní praxi se těžko smiřuji a považuji jí za jednu z dalších překážek pro věřitele, domoci se svých práv u soudů. Bohužel stále větší a větší ochrana dlužníků je trendem této společnosti a doby.