Portál společenství vlastníků jednotek - Povinné roušky na chodbách paneláků? - Comments

Povinné roušky na chodbách paneláků? - nošení roušek

Pavel Šťastný — Sat, 10 Oct 2020 12:10:33 +0200

Bytové domy při mimořádné situaci V souvislosti s vyhlášením nouzového stavu v ČR v důsledku výskytu nákazy koronavirem (COVID-19) je třeba určitým „nouzovým“ způsobem přistupovat i k některým otázkám správy bytových domů, činnosti bytových družstev („BD“) a společenství vlastníků („SVJ“)

I. Dezinfekce společných prostor a hygiena v domech V otázce provedení dezinfekce prostorů jednotlivých domů odkazujeme na povinnosti vyplývající ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Z ustanovení § 57 zmíněného předpisu vyplývá, že každá osoba je povinna provádět běžnou ochrannou dezinfekci podle potřeby, a to jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů. Jedná se tedy o obecnou povinnost, kterou lze za stávající situace vyložit i tak, že „potřebou“ může být ochrana společnosti před šířením virové nákazy. Dezinfekce by tedy měla být v bytových domech prováděna v rámci běžného úklidu domu, bude-li to možné (dostupnost dezinfekčních prostředků, pracovních sil apod.) V médiích je doporučována dezinfekce povrchů, jichž se lidé v domě dotýkají (kliky, zábradlí, madla, tlačítka, rámy dveří, zvonky, výtahy). Není přitom podstatné, kdo konkrétně dezinfekci bude provádět – úklidová firma, bytové družstvo svými pracovníky nebo uživatelé bytů, s nimiž se na tom správce domu dohodne. Vzhledem průběžnému k pohybu osob v domech má však provedení jakékoli dezinfekce nutně pouze přechodný účinek. Z preventivního hlediska je vhodné, aby bydlící v bytových domech vhodně používali roušky i ve společných prostorách, nedotýkali se společných částí holou rukou (zejména klik, madel, ovladačů výtahu), používali výtah jednotlivě, dodržovali odstup alespoň 2 metry apod. Je však namístě doplnit, že správci bytových domů nemají zákonem stanovenou povinnost poučovat bydlící v bytovém domě o správném chování při pandemii. Orgány státní správy a sdělovací prostředky zdůrazňují odpovědnost každého obyvatele ČR. Opakovaně jsou uveřejňovány návody na dodržování nutné hygieny (mytí rukou, používání ochranných pomůcek, dezinfekce roušek, rukou atd). Stát tak ponechává především na jednotlivcích povinnost chránit sám sebe a ostatní. BD/SVJ může přistoupit k dezinfekci společných prostor nad rámec plánované údržby domu, a to včetně nákupu dezinfekčních prostředků nad limit určený pro pořizování movitého majetku, jako k činnosti, která je neodkladná v boji proti šíření nákazy a může být tedy považována svého druhu za havarijní situaci. O havarijních situacích nemusí shromáždění vlastníků nebo členská schůze rozhodovat předem. Rozhodne o ní statutární orgán. Je vhodné, aby byli vlastníci/členové BD informováni o přijatých opatřeních v domě nad rámec schváleného rozpočtu/pravidel pro činnost statutárního orgánu alespoň dodatečně (způsobem v domě obvyklým). Přijatá opatření a cena, která za ně byla vynaložena, by měla být přiměřená, přičemž tuto okolnost by měl být statutární orgán schopen prokázat. II. Provádění stavebních prací, oprav a údržby na/ve společných prostorách Provádění stavebních prací, a to i ve společných prostorách bytových domů, není současnými mimořádnými opatřeními dotčeno. Jedná se o povolený výkon zaměstnání /podnikatelské činnosti. Provádění staveb je také výslovně vyňato ze zákazu maloobchodního prodeje zboží a služeb. Pro pracovníky stavebních firem přitom platí, že i oni musí mít s účinností od 19.3.2020 po celou dobu provádění prací zakrytá ústa a nos ochranným prostředkem. Roušku nebo jiný ochranný prostředek musí nosit všichni, výjimka platí pouze pro takový výkon práce, při kterém by bylo nošení ochranného prostředku nebezpečné.

1 –

III. Provádění revizí v domech Jestliže nelze revizi v daném období provést, avšak je podezření na závadu, která by mohla způsobit požár/výbuch, je nutno takovou situaci vyhodnotit jako havarijní stav. V tom případě by měli uživatelé bytů i při mimořádných opatřeních byty zpřístupnit. Přitom je nutno zabránit riziku nákazy použitím ochranných pomůcek (rouška/respirátor ze strany uživatelů bytů i revizních techniků, ochranné rukavice, brýle apod.), hygienických opatření (předchozí a následná dezinfekce) a za dodržení minimálního odstupu. Při volbě bezpečnostních opatření je třeba předpokládat nákazu ve všech bytech. Pokud je uživatel bytu v karanténě, má přijímat návštěvy jen v nezbytných případech (nezbytným případem je zřejmě i havarijní situace týkající se rozvodů plynu/vody/elektřiny). Pokud nebude za havarijního stavu možné zajistit dostatečná bezpečnostní opatření a byt zpřístupnit, bude nutno v krajním případě přistoupit k odpojení daného rozvodu/zařízení. IV. Lhůta pro doručení vyúčtování a způsob doručení Lhůta pro vyúčtování skutečné výše nákladů a záloh za služby příjemcům služeb do 30.4.2020 zůstává nedotčena. Je třeba dbát na to, aby vyúčtování došlo do sféry adresáta a ten měl možnost se s vyúčtováním seznámit. Způsob jsme doporučili v průvodním dopise při zaslání vyúčtování společenství, případně BD. Doporučujeme zvolit takový způsob doručení, při kterém bude poskytovatel služeb schopen prokázat, kdy bylo vyúčtování doručeno. Vhození do schránek není vhodné u příjemců služeb, kteří oznámili jinou adresu pro doručování nebo kteří mají trvalé bydliště jinde a poskytovateli služby je známo, že se v domě (a bytě) nezdržují. BD ani SVJ nenese odpovědnost za nedoručení vyúčtování, pokud se doručuje na poslední známou sdělenou adresu. V. Informace o nakažených osobách / osobách v karanténě Správce domu, BD ani SVJ nemá nárok na to, aby mu bylo sdělováno, zda se v bytovém domě vyskytují osoby, u nichž byla prokázána nákaza nebo které jsou v karanténě. Tyto informace se tedy oficiálně nemohou dozvědět ani sousedé nakaženého (vlastníci ani členové BD). Nárok na tyto informace nemají ani starostové jednotlivých obcí. Státní orgány poskytují data veřejně pouze pokud jde o celkové počty v rámci krajů, event. okresů. VI. Skončení funkčního období členů orgánů Ministryně spravedlnosti také v médiích avizovala, že výše uvedený problém s ukončením funkčního období bude řešen zvláštním zákonem, který má umožnit:  rozhodování per rollam i v případech, kdy není taková možnost upravena ve stanovách (tj. písemné hlasování, hlasování pomocí techniky – telefonické a videokonference apod.),  výše uvedenou možnost mají mít i shromáždění delegátů v družstvech, což jinak zákon výslovně zakazuje,  automatické prodloužení nebo obnovení funkčního období členů voleného orgánu, kteří přes výše uvedená opatření nemohou být zvoleni nebo jimž funkční období v době trvání mimořádných opatření uplynulo a  připuštění kooptace, tedy dovolení chybějícího člena orgánu samotnými členy orgánu, neklesne-li jejich počet pod polovinu, a to i tehdy, kdy to stanovy nepřipouští. Přijetí zákona lze podle našeho odhadu očekávat zhruba během jednoho až dvou týdnů a předpokládáme, že by se měl týkat nejen BD, ale i s SVJ.

2 –

VII. Konání schůzí a shromáždění / korespondenční hlasování S účinností od 16.3.2020, kdy byl zaveden zákaz volného pohybu osob nelze konat shromáždění delegátů, členské schůze, shromáždění vlastníků ani schůze samospráv, a to bez ohledu na počet osob, které by se na takovém shromáždění měly účastnit. V případě bytových družstev lze v neodkladných případech (např. i o volbě statutárního orgánu) hlasovat korespondenčně (per rollam), pokud to stanovy připouští. Pokud jde o společenství vlastníků, lze hlasovat korespondenčně, jestliže to připouští stanovy SVJ nebo v situacích, kdy není svolané shromáždění usnášeníschopné (§ 1210 ObčZ). Omezení pro hlasování per rollam, která jsou v tomto článku zmíněna (a to i pro shromáždění delegátů) by mohla být odstraněna, pokud bude přijat zvláštní zákon zmíněný výše. Jakýkoli orgán BD nebo SVJ by tak mohl hlasovat písemně nebo pomocí technických prostředků (telefonické a videokonference apod.), i když na to stanovy výslovně nepamatují.

VZTAHY SE TŘETÍMI OSOBAMI

VIII. Dodržování smluv Potíže mohou vzniknout i v dodavatelských vztazích se třetími osobami. Výskyt pandemie a související nouzový stav jsou tzv. vyšší mocí, která představuje překážku v plnění smluvní povinnosti. Strana, která má povinnost plnit, není odpovědná za škodu způsobenou nemožností plnění. Podmínkou však je, aby vyšší moc byla skutečně překážkou a ne pouze obchodním rozhodnutím dodavatele. Jako problematické se tak může jevit např. odmítnutí úklidu v bytovém domě pouze z důvodu obavy pracovníků úklidové firmy o zdraví. Provedení úklidových prací (které je navíc z pohledu správce domu v současné době potřebnější než jindy – viz čl. I.) nepřevyšuje co se týče výše rizika jiná povolání, v nichž se pracovníci setkávají s veřejností. V tomto konkrétním případě může správce domu přistoupit k odstoupení od smlouvy. Úklidová firma by mohla odmítnout úklid v domě bez rizika skončení smlouvy nebo náhrady škody tehdy, kdy by nebyla schopna vybavit své pracovníky dostatečnými ochrannými pomůckami nebo pokud by se její pracovníci ocitli v karanténě/pracovní neschopnosti v důsledku pandemie a provedení prací by se stalo pro úklidovou firmu z toho důvodu nemožné. Přehledné návody na řešení smluvních problémů jsou zdarma k dispozici např. na internetových stránkách www.pravovrousce.cz. IX. Nájemní vztahy Vzhledem k výpadku příjmu velké skupiny obyvatel lze očekávat i výpadky v pravidelných platbách nájemného, příspěvků na správu domů a plateb za služby. Pronajímatelé, správci domů a poskytovatelé služeb se budou muset připravit na řešení žádostí o odklad splatnosti a uzavírání dohod o splátkových kalendářích apod. Jednotlivé případy se posuzují individuálně, rozhodující je dohoda mezi oběma stranami. Doporučujeme sledovat aktuální situaci a nařízení vlády Zpracováno dne 7. 4. 2020 Zdroje informací: https://scmbd.cz

3 –

Povinné roušky na chodbách paneláků? - Častější úklid a desinfekce

Tazatelka — Tue, 15 Sep 2020 22:36:22 +0200

Správce nám napsal, že letos bude účtovat více za úklid společných prostor vzhledem k častějšímu úklidu a desinfekci.

Kde je požadován častější úklid a desinfekce společných prostor?

Povinné roušky na chodbách paneláků? - Už došlo i na cedule v sousedství

Larsen Nielsen — Sun, 13 Sep 2020 15:46:11 +0200

Takže v našem věžáku aktuálně cedule nebo zpráva od SVJ o povinnosti mít roušku ve společných prostorech ještě není. Nicméně jsem si povšiml, že lidé se snaží co nejrychleji prolétnout těmi prostory aby byli venku nebo v bytě a skončily rozhovory u vchodových dveří, což také od data zavedení respektuji (tudíž i se schody je do odvolání konec). Naopak značně přibylo větrání společných prostorů a 2× častěji probíhá úklid

U sousedního věžáku už cedule je a roušky se tam vesměs spíše nosí. Přeci jen máme tu (tento věžák + okolní věžáky / paneláky) dost rizikové skupiny (seniorní obyvatelé + neznámý počet dalších se zhoršenou imunitou), což jsem i zaregistroval, když jsem byl předsedou volební komise a letmo proletěl jména voličů a jejich data narození v našem sousedství. Tudíž toto opatření chápu a nepovažuji jej jako buzerační

Povinné roušky na chodbách paneláků? - Jak často desinfikovat společné prostory?

Navrátilová — Thu, 10 Sep 2020 21:34:58 +0200

A co desinfekce společných prostor domu? Kliky, madla, vypínače, tlačítka?

Jak často?

Povinné roušky na chodbách paneláků? - bydliště

radka2222 — Thu, 10 Sep 2020 15:01:10 +0200

jak jsem psala v prvním příspěvku, ohledně roušek to u mě není o přesném výkladu, ale o ohleduplnosti a zdravém rozumu. do baráku, kde bydlím, v roušce nepůjdu, ale když tam kohokoliv potkám, a on roušku mít bude, tak si ji dám prostě taky. stejně tak, když ke mě domů přišla návštěva, která měla roušku, protože má problémy s imunitou, tak jsem si ji beze slova automaticky nasadila taky, i když jsem byla doma, a roušky se tou dobou nemusely nosit vůbec. chce to opravdu nemyslet jen na sebe a svá „práva“, ale i na ostatní. pokud někdo trvá na tom, že v baráku, kde bydlí, si roušku dávat nikdy nebude, gramaticky má pravdu, nařízení splní. ale koukněte na to prakticky: Larsen, který používá schodiště jako tělocvičnu, bude pozitivní na covid. od hygieny dostane příkaz být v domácí izolaci, a hygiena mu uloží, že nesmí opouštět bydliště po dobu, co bude pozitivní (viděla jsem ten liebesbrief na vlastní oko). projevy mít nebude, tak si půjde vyběhnout jedenáctkrát schody. samozřejmě bez roušky, protože je „v bydlišti“. jak se na to budou tvářit ti, co se jim nelíbí, že by měli ve svém paneláku mít roušku?

Povinné roušky na chodbách paneláků? - Co je bydliště a legislativní dno v době covidové

Pavel — Thu, 10 Sep 2020 14:50:13 +0200

Justitiáne,

gramatickým výkladem asi lze dospět k názoru, který uvádíte výše. Až na ten hotel, penzion, ubytovnu, kde opatření uvádí výslovně pouze pokoj, nikoliv celou stavbu.

Nicméně je třeba si uvědomit, že v době covidu jsme dosáhli legislativního dna, kdy nějací neumětelové chrlí množství předpisů, které jsou vzápětí na tiskových konferencích dementovány, aby platily v původním znění o 2 dny později.

Cituji z opatření MZ: „…ve všech vnitřních prostorech staveb, mimo bydliště nebo místo ubytování (např. hotelový pokoj);“

To by prakticky znamenalo, že já s bydlištěm v domě mít roušku nemusím a návštěva, kterou si vedu do svého bytu mít roušku na chodbě musí? Podle gramatického výkladu asi ano.

Ale je pod tím podepsán Mgr. et Mgr. MHA, který moc zkušeností s právem nemá, a tak se domnívám, že je to myšleno jako u hotelů, tj. rouška být nemusí až na pokoji resp. v bytě.

Ne, že bych tím byl nadšen, jen se snažím o výklad dalšího předpisu, který bude za několik dnů pozměněn. Současné znění nedává moc smysl, ale není to první a bohužel ani poslední špatný covidový předpis.

Hezký den!

Pavel

Povinné roušky na chodbách paneláků? - Co je bydliště

Justitianus — Thu, 10 Sep 2020 14:39:22 +0200

Čtenáři, pojem „bydliště“ je definován ve dvou různých zákonech:

v § 2 odst. 2 zákona o daních z příjmů,
v § 80 odst. 1 občanského zákoníku.

Pro účely povinnosti nosit roušku se použije definice uvedená v ObčZ. Podle § 80 ObčZ platí, že „člověk má bydliště v MÍSTĚ, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale (…).“.

Musíme tedy zjistit definici pojmu „místo“. Pojem „místo“ je plně charakterizován těmito údaji:

okres
obec
část obce
ulice
číslo popisné (u budovy trvalého charakteru)
číslo evidenční (u budovy dočasného charakteru)
číslo orientační

Do definice „místa“ však nepatří údaj o konkrétním bytu. Kdo nevěří, ať si to ověří. Například pro změnu místa trvalého pobytu se neoznamuje číslo bytu, viz https://www.mvcr.cz/…-736999.aspx?…. Obdobně „místem podnikání“ je konkrétní adresa (bez bližšího označení konkrétního bytu či nebytového prostoru). Pojem „místo ubytování“ znamená adresu, to jest opět bez označení konkrétního bytu či hotelového pokoje.

Jestliže tedy v Mimořádném opatření MZ je uveden pojem „bydliště“, míní se tím celá budova na konkrétní adrese.

Závěr:
Mimořádné opatření MZ č. MZDR 15757/2020–33/MIN/KAN ze dne 9. září 2020 neukládá občanovi povinnost mít roušku uvnitř budovy, která je místem bydliště tohoto občana.
Další výjimka je pro zařízení, včetně ubytovacích (hotel, motel, penzion, ubytovna atd.): jakmile občan vstoupí dovnitř budovy takového zařízení, nemá povinnost mít roušku.

Jen ministerští ouředníci by mohli vysvětlit proč opatření MZ je napsáno právě takto.

Justitianus

Povinné roušky na chodbách paneláků? - formulace

radka2222 — Thu, 10 Sep 2020 13:52:47 +0200

přesná formulace tedy zní: osoby s poruchou intelektu, s poruchou autistického spektra, a kognitivní poruchou nebo se závažnou alterací duševního stavu, jejichž mentální schopnosti či aktuální duševní stav neumožňují dodržování tohoto zákazu

Povinné roušky na chodbách paneláků? - bydliště

radka2222 — Thu, 10 Sep 2020 13:50:17 +0200

místo, kde se zdržuje s úmyslem žít tam

Povinné roušky na chodbách paneláků? - :-)

radka2222 — Thu, 10 Sep 2020 13:46:54 +0200

proto je asi v parlamentu taky nenosili, když byly přikázané :-)

Povinné roušky na chodbách paneláků? - Co je bydliště?

Čtenář — Thu, 10 Sep 2020 12:53:27 +0200

Paní Radko2222,

když jste tak chytrá, napište zde, prosím, co přesně je pro účely povinnosti nosit roušku „bydliště“. Děkuji.

Povinné roušky na chodbách paneláků? - Lidi s duševními poruchami roušky nosit nemusí

Čtenář — Thu, 10 Sep 2020 12:43:12 +0200

„lidi s duševními poruchami roušky nosit nemusí“

Pokud je toto správná a přesná formulace, pak ovšem nemusí nosit roušky většina národa a opatření postrádá smyslu.

Povinné roušky na chodbách paneláků? - pokud

radka2222 — Thu, 10 Sep 2020 12:35:42 +0200

umíte číst, tak všude, kde je to pod střechou, s 25 výjimkami. tak si ty výjimky přečtěte (např. dům, kde je jen rodina atd.) a pokud číst neumíte, postačí většinou zdravý selský rozum (kde potkáte pod střechou „cizí“ osobu, na kterou se výjimka nevztahuje nebo se nevztahuje na vás, což možná ano, neb lidi s duševními poruchami roušky nosit nemusí).

Povinné roušky na chodbách paneláků? - Náš dům není ani činžovní, ani panelový.

Komentátor — Thu, 10 Sep 2020 12:15:15 +0200

Náš dům není ani činžovní, ani panelový.

Platí uvedená povinnost?

Povinné roušky na chodbách paneláků? - a co je na tom divného?

radka2222 — Thu, 10 Sep 2020 09:50:39 +0200

já teda nevím, já roušky neberu jako omezování svobody, buzeraci, apod. ty, co je nosí, nepovažuji za „poslušné ovce“, ale podle mě je to vše o ohleduplnosti. ono až se setkáte s někým, kdo po nakažení covidem má těžký průběh nemoci s doživotními následky, nebo budete znát osobně někoho kdo dokonce zemře (já bohužel tu zkušenost mám, a nebyl to důchodce), tak na to budete mít jiný pohled. já bych třeba do baráku vlezla určitě bez roušky na puse, ale měla bych ji „v pohotovosti“. pokud bych v něm pak potkala někoho, kdo ji na obličeji má nasazenou, a nešlo by se mu na nějakou rozumnou vzdálenost vyhnout, tak bych si ji prostě nasadila.

Povinné roušky na chodbách paneláků?

Wed, 09 Sep 2020 17:48:36 +0200

Povinné roušky na chodbách paneláků!

https://www.novinky.cz/…aku-40335837#…