Portál společenství vlastníků jednotek - 26 Cdo 4193/2019 a důležitý důvod - Comments

26 Cdo 4193/2019 a důležitý důvod - Kdo tady jásá?

Pepa. — Mon, 24 Aug 2020 18:26:25 +0200

Ve zde uvedených komentářích nevidím nikoho, kdo by jásal nad zveřejněným judikátem, o čem to Justitianus píšete?

26 Cdo 4193/2019 a důležitý důvod - 26 Cdo 4193/2019 - jiný pohled

Justitianus — Mon, 24 Aug 2020 16:40:58 +0200

Nejvyšší soud odmítl možnost pozitivního soudního rozhodnutí ve věci správy domu a pozemku. Je ale třeba upozornit na to, že tento právní názor Nejvyššího soudu je již ode dne 1. 7. 2020 nepoužitelný!

Uvědomte si, že zde publikovaný judikát vycházel z již zrušené právní úpravy.

Soudy totiž dlouhé roky zavíraly oči před stavem, kdy jednotlivý vlastník jednotky se nemohl domoci práva, přestože ustanovení NOZ obsahují vyhovující a podrobnou právní úpravu soudního přezkumu rozhodnutí spoluvlastníků věci. Šlo tedy v rámci bytového vlastnictví o typický protiústavní stav denegatio iustitiae (odepření spravedlnosti). Nakonec vládě došla trpělivost a v novele provedené zákonem č. 163/2020 přikázala soudům natvrdo, aby pozitivně řešily neshody při rozhodování vlastníků jednotek o správě domu a pozemku.

Dále uvádím v tabulce porovnání původního a novelizovaného znění § 1209 NOZ.

89/2012 Sb. § 1209 ve znění do 30. 6. 2020	89/2012 Sb. § 1209 ve znění od 1. 7. 2020
(1) Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.	(1) Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
	(2) Soud uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá.
(2) Je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se.	(3) Je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se.

Úmysl předkladatele novely 163/2020 postavit se proti judikatuře Nejvyššího soudu je zjevný z důvodové zprávy k návrhu zákona, viz https://www.psp.cz/…xt/tiskt.sqw?…, str. 36. Cituji:

„Navrhovaná změna reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ve kterém Nejvyšší soud dovodil, že podle stávajícího znění odstavce 1 se lze dovolávat pouze neplatnosti rozhodnutí shromáždění. Odchylně od závěru Nejvyššího soudu se napříště výslovně stanoví, že přehlasovaný vlastník jednotky může navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitostí týkající se správy domu a pozemku, a zároveň se doplňuje odstavec 2, který stanoví, že soud na základě návrhu uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Odstavec 2 dále stanoví demonstrativní výčet způsobu, jakým může soud rozhodnout, přičemž nejde o vyslovení či nevyslovení neplatnosti rozhodnutí. (…)“

Ti, kteří zde v komentářích jásají nad zveřejněným judikátem, by měli poznat všechny souvislosti. Zejména by si měli uvědomit, že tento judikát je už pouze kostlivcem ve skříni. Závěry Nejvyššího soudu tam uvedené jsou použitelné pouze pro hlasování, která proběhla nejpozději do dne 30. 6. 2020.

Justitianus

26 Cdo 4193/2019 a důležitý důvod - Odpírání spravedlnosti

Komentátor — Sun, 23 Aug 2020 21:24:41 +0200

Opět názorná ukázka odpírání spravedlnosti, tentokrát skrytá za princip majority. Nedivil bych se, kdyby byla podána ústavní stížnost. A potom do Štrasburku.

Jednou se tato svévole Nejvyššího soudu prolomit musí.

26 Cdo 4193/2019 a důležitý důvod

Pavel — Sun, 23 Aug 2020 18:00:26 +0200

Rozhodnutí NS

26 Cdo 4193/2019

Soud: Nejvyšší soud

Datum rozhodnutí: 12.05.2020

Spisová značka: 26 Cdo 4193/2019

ECLI: ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.4193.2019.1

Typ rozhodnutí: USNESENÍ

Heslo: Společenství vlastníků jednotek

Dotčené předpisy: § 1209 odst. 1 o. z.

Kategorie rozhodnutí: E

26 Cdo 4193/2019–321

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci navrhovatelky městské části Praha 21, se sídlem v Praze 9, Staroklánovická 260, IČO 00240923, zastoupené JUDr. Jiřím Stránským, advokátem se sídlem v Praze 9, Jandova 208/8, za účasti Společenství vlastníků XY, se sídlem XY, IČO XY, o návrhu na rozhodnutí ve věci opravy střechy, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 Cm 70/2014, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. dubna 2019, č. j. 7 Cmo 209/2016–282, takto:

Dovolání se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 10. 2. 2016, č. j. 11 Cm 70/2014–240, vyslovil neplatnost tam uvedených usnesení přijatých shromážděním Společenství vlastníků XY (dále jen „Společenství“) konaném dne 17. 6. 2014 (výrok I.), zamítl návrh, aby bylo určeno, že usnesení shromáždění Společenství ze dne 17. 6. 2014, kterým se schvaluje navržený program, je neplatné (výrok II.), dále zamítl návrh, aby soud rozhodl, že Společenství je povinno zajistit a dokončit opravu střechy, spočívající v zamezení zatékání vody do střechy a do budovy a osazení střechy ochrannými bodci proti holubům, a to vše do 12 měsíců ode dne právní moci rozsudku, přičemž náklady této opravy budou hrazeny z fondu oprav Společenství, který je tvořen příspěvky vlastníků jednotek na správu domu a pozemku, a aby realizací této povinnosti soud pověřil výbor Společenství (výrok III.), a současně rozhodl, že žádný s účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 17. 4. 2019, č. j. 7 Cmo 209/2016–282, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. (dále jen „potvrzující výrok“) a ve zbývajících napadených výrocích II. a IV. jej zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 9. 2019, č. j. 11 Cm 70/2014–314, zastavil s ohledem na zpětvzetí návrhu řízení ve zrušené části a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu. Usnesení nabylo právní moci dne 14. 10. 2019.

Proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání s tím, že je v posuzovaném případě potřeba odchýlit se od ustálené praxe dovolacího soudu týkající se výkladu § 1209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen „o. z.“ (zejména rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 383/2010, uveřejněného pod číslem 58/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 58/2012), a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016), podle které soud nemůže bezvýjimečně nahradit rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků, nýbrž pouze vyslovit jeho neplatnost. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil tak, že žalobě vyhoví, nebo aby jej zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně.

Dovolání není podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, přípustné, neboť odvolací soud posoudil všechny rozhodné právní otázky v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu a není důvod, aby tyto otázky byly posouzeny jinak.

Podle § 1209 odst. 1 o. z. je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

Účelem ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. je ochrana práv a oprávněných zájmů vlastníků jednotek, jakož i obecná ochrana zákonnosti ve vnitřních poměrech společenství, resp. souladu těchto vnitřních poměrů s autonomní úpravou provedenou ve stanovách, a zprostředkovaně i ochrana všech dalších osob, jež mohou být těmito vnitřními poměry dotčeny. Postupem podle § 1209 odst. 1 o. z. (stejně jako dříve – do 31. 12. 2013 – podle § 11 odst. 3 věty třetí zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů – k tomu srov. R 58/2012) se přehlasovaný vlastník jednotky může domáhat pouze určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním. Soud nemůže změnit usnesení přijaté shromážděním vlastníků, ani toto usnesení nahradit svým vlastním rozhodnutím (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 19. 10. 2017, sp. zn. 26 Cdo 3702/2017, nebo ze dne 18. 4. 2018, sp. zn. 26 Cdo 781/2018).

V posuzovaném případě se navrhovatelka domáhala určení neplatnosti usnesení, které přijalo shromáždění vlastníků jednotek, a jeho nahrazení rozhodnutím soudu s jiným věcným obsahem. V této souvislosti především namítala, že se jako menšinový spoluvlastník fakticky nemůže domoci zajištění opravy střechy domu, a tím ochrany svého majetku, čímž dochází k rozporu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod a ústavně zaručeným právem na ochranu jejího vlastnického práva. Přes své námitky však přehlíží, že v řízení podle § 1209 odst. 1 o. z. takové rozhodnutí vydat nelze, neboť zásah veřejné moci do soukromoprávních vztahů lze připustit pouze ve zcela odůvodněných a výjimečných případech. Judikatura dovolacího soudu je v tomto závěru ustálena dlouhodobě, odvolací soud z ní vycházel a není důvod se od ní v jednotlivých případech (ani výjimečně) odchylovat. Navrhovatelka se totiž fakticky domáhá porušení principu majority, na němž je rozhodování ve společenství vlastníků založeno.

Nejvyšší soud proto dovolání navrhovatelky podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. 5. 2020 JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu