27 Cdo 4337/2019 změna prvních členů statutárního orgánu - 27 Cdo 4337/2019 změna prvních členů 1

Justitianus — Mon, 22 Jun 2020 12:13:29 +0200

JUDr. Filip Cileček napsal: „Změnu stanov společenství vlastníků v určení prvních členů statutárního orgánu společenství je možné provést jedině dohodou všech zakladatelů společenství, kteří byli stranami smlouvy o výstavbě, či změnou původního prohlášení vlastníka.“

Pokud by toto někdo chtěl použít jako právní větu, pak je to ovšem nesprávné tvrzení. Další možností – kterou soud nezmínil – je provést změnu stanov prostě změnou stanov. Tak tomu bude v případech, kdy stanovy nebyly ani součástí prohlášení, ani součástí smlouvy o výstavbě, ani součástí dohody o vypořádání spoluvlastnictví/společného jmění manželů.

Justitianus

27 Cdo 4337/2019 změna prvních členů statutárního orgánu

Pavel — Sun, 21 Jun 2020 11:43:04 +0200

Rozhodnutí NS

27 Cdo 4337/2019

Soud: Nejvyšší soud

Datum rozhodnutí: 26.02.2020

Spisová značka: 27 Cdo 4337/2019

ECLI: ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.4337.2019.1

Typ rozhodnutí: USNESENÍ

Heslo: Společenství vlastníků jednotek

Stanovy

Veřejný rejstřík (zápis & výmaz) (o. z.)

Statutární orgán

Dotčené předpisy:

§ 1200 odst. 2 písm. e) o. z.

§ 1201 o. z.

§ 11 odst. 1 předpisu č. 304/2013Sb.

§ 40 předpisu č. 304/2013Sb.

Kategorie rozhodnutí: B

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.

27 Cdo 4337/2019

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelů a) L. D., narozeného XY, bytem XY, b) J. H., narozeného XY, bytem XY, a c) F. P., narozeného XY, bytem XY, společně zastoupených Mgr. Martinem Charvátem, advokátem, se sídlem v Brně, Krkoškova 728/2, PSČ 613 00, o zápis S., se sídlem v XY, do rejstříku společenství vlastníků jednotek, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. S 12134/KSBR, o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 9. 2019, č. j. 5 Cmo 121/2019-RF-3430/KSBR, takto:

Dovolání se zamítá.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 24. 5. 2019, č. j. Fj 48146/2019/KSBR-RF-1913, ve znění opravného usnesení ze dne 19. 7. 2019, č. j. Fj 88410/2017/KSBR, odmítl návrh na zápis S. (dále jen „společenství“), do rejstříku společenství vlastníků jednotek (dále též jen „veřejný rejstřík“ či „rejstřík“) [výrok I.] a rozhodl o vrácení soudního poplatku (výrok II.) a o nákladech řízení (výrok III.).

[2] Učinil tak s poukazem na § 1200 odst. 1, § 1201 a § 1204 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a § 11 odst. 1, § 40 a § 86 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále též jen „z. v. r.“). Uzavřel, že návrh na zápis společenství podaly osoby, jež k tomu „nebyly oprávněny“, neboť prvními členy výboru společenství jsou podle § 8 bodu 12 jeho stanov L. F., J. P. a E. Š.

[3] K odvolání navrhovatelů Vrchní soud v Olomouci ve výroku označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

[4] Jde přitom již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu, když jeho předchozí usnesení ze dne 18. 4. 2017, č. j. 5 Cmo 23/2017-RD22, jakož i usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 11. 2016, č. j. S 12134/RD3/KSBR, Fj 152810/2016/KSBR, Nejvyšší soud k dovolání navrhovatelů zrušil usnesením ze dne 10. 4. 2019, č. j. 27 Cdo 4069/2017-RD26/6, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, s tím, aby se soudy vypořádaly i s otázkou, zda navrhovatelé, kteří nejsou prvními členy výboru společenství vlastníků [§ 1200 odst. 2 písm. e) o. z.] jsou s ohledem na úpravu § 1201 in fine o. z. k podání návrhu aktivně věcně legitimováni podle § 11 odst. 1 a § 40 z. v. r.

[5] Odvolací soud vyšel z toho, že:

Společenství bylo založeno prohlášením vlastníka o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám, zahrnujícím stanovy společenství, obsaženým v listině označené jako „smlouva o výstavbě ze dne 25. 4. 2014, V 7887/2014–702–2“, jejímiž stranami byli bytové družstvo, identifikační číslo osoby XY, jako výlučný vlastník ve smlouvě blíže specifikované nemovitosti, manželé I. F. a R. F. jako stavebníci a L. F. a L. K. jako „vedlejší účastníci“.
Podle § 8 bodu 12 stanov obsažených v prohlášení vlastníka byli prvními členy výboru společenství určeni L. F., J. P. a E. Š.
Dne 13. 9. 2016 se konalo „shromáždění vlastníků jednotek“, jež usnesením odvolalo členy výboru společenství L. F., J. P. a E. Š. a na jejich místo zvolilo navrhovatele a) až c) [předsedou výboru zvolilo F. P., místopředsedou L. D. a řadovým členem J. H.]. Bytové družstvo a L. K. hlasovali pro přijetí usnesení, manželé I. F. a R. F. se shromáždění nezúčastnili, a L. F. (která byla přítomna) nehlasovala (neboť nebyla vlastnicí jednotky).

[6] Odvolací soud uvedl, že podle § 1201 o. z. není možné přihlížet ke změnám stanov společenství vlastníků jednotek (obecně dále jen „společenství vlastníků“) provedeným před jeho vznikem zápisem do veřejného rejstříku. Ačkoli lze přitakat navrhovatelům, že následné volby nových členů statutárního orgánu nejsou změnou stanov, jelikož ve stanovách jsou uvedeni toliko první členové statutárního orgánu, „z logiky věci vyplývá“, že návrh na prvozápis nově založeného společenství vlastníků do rejstříku podávají první členové výboru uvedení ve stanovách [§ 1200 odst. 2 písm. e) o. z.]. Po vzniku společenství vlastníků (tj. po jeho zápisu do rejstříku) může podat návrh na změnu jeho zápisu či výmaz zápisu již případně nově zvolený výbor nebo předseda společenství vlastníků.

[7] Proti usnesení odvolacího soudu podali navrhovatelé společné dovolání, jehož přípustnost opírají o § 237 o. s. ř., majíce za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena, a sice otázky aktivní věcné legitimace nově zvolených členů výboru společenství vlastníků k podání návrhu na jeho prvozápis do veřejného rejstříku.

[8] Dovolatelé namítají, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňujíce dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a navrhují, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že „návrhu na zápis vyhoví“, případně aby je i usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

[9] Podle přesvědčení dovolatelů z ustanovení § 40 z. v. r. neplyne, že návrh na zápis založeného společenství vlastníků do rejstříku musí podat první členové statutárního orgánu. Závěr odvolacího soudu je dle názoru dovolatelů v praxi neudržitelný, neboť kupříkladu v případě úmrtí jednoho z prvních členů výboru uvedeného ve stanovách by nově založené společenství vlastníků nemohlo být nikdy zapsáno do rejstříku (nově zvolený člen výboru by nebyl oprávněn podat spolu s ostatními členy výboru návrh na prvozápis společenství vlastníků).

[10] Dovolatelé zdůrazňují i to, že podle § 1200 odst. 2 písm. e) o. z. je náležitostí stanov společenství vlastníků určení toliko prvních členů statutárního orgánu. Volba nových členů statutárního orgánu není změnou stanov, neboť na tom, kdo byl prvním členem výboru, se volbou nového člena výboru ničeho nezmění. Ustanovení § 1201 o. z. proto podle názoru dovolatelů nevylučuje změnu v osobách členů statutárního orgánu před vznikem společenství vlastníků.

[11] Dovolatelé mají za to, že jsou v projednávané věci aktivně věcně legitimováni k podání posuzovaného návrhu, neboť k němu přiložili originál pozvánky na shromáždění vlastníků, prezenční listiny i zápisu ze shromáždění. O jejich řádném zvolení členy výboru tak nemůže být pochyb.

[12] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. k řešení otázky změny v určení prvních členů statutárního orgánu společenství vlastníků, neboť otázka aktivní věcné legitimace nově zvolených členů výboru k podání návrhu na zápis společenství vlastníků do veřejného rejstříku nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena.

[13] Podle § 11 odst. 1 z. v. r. nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně.

[14] Z § 40 z. v. r. se podává, že návrh na zápis založeného společenství vlastníků jednotek do rejstříku společenství vlastníků jednotek podávají všichni členové výboru nebo předseda společenství vlastníků jednotek.

[15] Podle § 1200 odst. 1 o. z. se společenství vlastníků založí schválením stanov. Nebylo-li společenství vlastníků založeno prohlášením o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám nebo ujednáním ve smlouvě o výstavbě, vyžaduje se ke schválení stanov souhlas vlastníků všech jednotek.

[16] Z § 1200 odst. 2 písm. e) o. z. plyne, že stanovy (společenství vlastníků) obsahují určení prvních členů statutárního orgánu.

[17] Podle § 1201 o. z. bylo-li společenství vlastníků založeno prohlášením o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám nebo ujednáním ve smlouvě o výstavbě, nepřihlíží se k změnám stanov provedeným před vznikem společenství vlastníků.

[18] Z § 1204 o. z. se podává, že společenství vlastníků vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.

[19] Dovolatelům lze přitakat jen v tom, že změna v osobách členů výboru existujícího (vzniklého) a do veřejného rejstříku zapsaného společenství vlastníků není změnou stanov společenství (srov. přiměřeně důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2002, sp. zn. 29 Odo 269/2002, uveřejněného pod číslem 17/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[20] Nicméně, má-li dojít ke změně v osobách členů výboru založeného (avšak dosud nevzniklého) společenství vlastníků před zápisem společenství do rejstříku, může se tak stát pouze změnou jeho stanov.

[21] Je tomu tak nejen proto, že určení prvních členů statutárního orgánu společenství vlastníků patří mezi podstatné části jeho stanov [viz § 1200 odst. 2 písm. e) o. z.], ale zejména proto, že osoby určené ve stanovách jako první členové statutárního orgánu se členy orgánu společenství vlastníků stávají až vznikem společenství jeho zápisem do veřejného rejstříku (na rozdíl od členů zvolených po vzniku společenství, jejichž zápis do rejstříku má toliko deklaratorní účinek), nikoli rozhodnutím o schválení stanov.

[22] Má-li dojít ke změně v určení členů statutárního orgánu společenství vlastníků před jeho vznikem (zápisem do veřejného rejstříku), jde o změnu jedné z obligatorních náležitostí stanov, k níž dle gramatického výkladu § 1201 o. z. nelze přihlížet v případě společenství vlastníků založených prohlášením o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám nebo ujednáním ve smlouvě o výstavbě.

[23] Jazykový výklad však představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě, a je tedy pouhým východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu, k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd. (srov. například nálezy Ústavního soudu ze dne 17. 12. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 33/97, ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 42/03, či ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 87/06). Ostatně, přihlížet ke smyslu zákona a úmyslu zákonodárce soudům ukládá i § 2 odst. 2 o. z.

[24] Z důvodové zprávy k návrhu občanského zákoníku, sněmovní tisk číslo 362, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 6. volební období, 2010 – 2013, str. 869, se podává, že „stanovy mohou být poté, co byly přijaty, také měněny jako jakýkoli jiný projev vůle, a to i před vznikem společenství vlastníků. Vzhledem k tomu, že při vzniku jednotek prohlášením sleduje původce prohlášení zřídit jednotky v domě za účelem jeho převodu dalším vlastníkům, je důležité zajistit pro zájemce o nabytí vlastnického práva transparentní podmínky, neboť zájemce se vzhledem k nim rozhoduje, zda jednotku do vlastnictví získá. Proto se navrhuje stanovit, že v takovém případě nelze stanovy před vznikem společenství měnit. Z obdobných důvodů se navrhuje stanovit totéž právní pravidlo i pro případ založení společenství vlastníků smlouvou o výstavbě“.

[25] Účelem omezení obsaženého v § 1201 o. z. je tedy ochrana a právní jistota zájemců o nabytí vlastnického práva k jednotkám vymezeným v prohlášení vlastníka či smlouvě o výstavbě. Citované ustanovení je zaměřeno vůči takovým změnám stanov, jež by se přímo dotkly práv a povinností budoucích vlastníků jednotek, tj. kupříkladu vymezení členských práv a povinnosti vlastníků jednotek, jakož i způsobu jejich uplatňování, pravidel pro správu domu a pozemku a užívání společných částí, pravidel pro tvorbu rozpočtu společenství, pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek apod. [srov. § 1200 odst. 2 písm. c), f), g) o. z.].

[26] Smysl a účel ustanovení § 1201 o. z. naopak nevyžaduje, aby nebylo přihlíženo ke změně stanov společenství vlastníků provedené před vznikem společenství spočívající toliko v odlišném určení prvních členů jeho statutárního orgánu; tato změna bude v některých případech (například zemře-li člen statutárního orgánu) dokonce nezbytná (i s ohledem na povinný vznik společenství vlastníků podle § 1198 o. z.).

[27] Ani v poměrech projednávané věci tedy § 1201 o. z. nebrání změně určení prvních členů výboru společenství v jeho stanovách. Tuto změnu však nelze provést tak, že nové „první“ členy výboru zvolí „shromáždění vlastníků“. Shromáždění vlastníků coby nejvyšší orgán společenství vlastníků totiž před vznikem společenství (jeho zápisem do rejstříku) neexistuje, neboť společenství dosud neexistuje jako právnická osoba; rozhodování vlastníků jednotek založené na většinovém principu proto nepřichází v úvahu (o věc správy ve smyslu § 1191 o. z. nejde). Rozhodne-li o změně stanov před vznikem společenství vlastníků „shromáždění vlastníků“, nemůže jít o rozhodnutí orgánu společenství [rozhodnutí shromáždění podle § 1208 písm. a) o. z.]. Takové „rozhodnutí“ nemá žádné právní účinky.

[28] Změnu stanov společenství vlastníků v určení prvních členů statutárního orgánu společenství je možné provést jedině dohodou všech zakladatelů společenství, kteří byli stranami smlouvy o výstavbě, či změnou původního prohlášení vlastníka.

[29] Jelikož o odvolání prvních členů výboru společenství nerozhodovali (všichni) zakladatelé společenství [tj. strany smlouvy o výstavbě – viz výše bod 1) a 3)], nelze výsledek jednání „shromáždění vlastníků“, jež „zvolilo“ dovolatele novými členy výboru společenství, ani podle obsahu vyložit jako dohodu všech zakladatelů společenství o změně jeho stanov.

[30] Závěr odvolacího soudu o nedostatku aktivní věcné legitimace navrhovatelů je tak správný. Nejvyšší soud, jenž neshledal ani jiné vady, k jejichž existenci u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), proto dovolání zamítl podle § 243d písm. a) o. s. ř.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 2. 2020

JUDr. Filip Cileček předseda senátu

http://www.nsoud.cz/…855F0018AABA?…,

Portál společenství vlastníků jednotek - 27 Cdo 4337/2019 změna prvních členů statutárního orgánu - Comments

27 Cdo 4337/2019 změna prvních členů statutárního orgánu - 27 Cdo 4337/2019 změna prvních členů 1

27 Cdo 4337/2019 změna prvních členů statutárního orgánu