Portál společenství vlastníků jednotek - Navýšení příspěvku do fondu oprav není důležitý důvod - Comments

Navýšení příspěvku do fondu oprav není důležitý důvod - Paní Mullerová,

Udivený — Thu, 09 May 2019 08:46:11 +0200

Paní Mullerová, autoritativně se vyjadřujete jak k předpisům, tak i k soudcům a opravujete příspěvky jiných, i když sama toho o SVJ víte hodně málo. Až si jednou přečtete § 1220 odst. 2, tak možná pochopíte, že prohlášení se zakládá i do veřejného rejstříku nejen do KN. I když s tím pochopením to asi nebude tak žhavé, jak jste ukázala s ÚS, kde jste vůbec nepochopila, co ÚS napsal. Hlavně, že víte, že se bude znárodňovat a máte prostor k pomluvám. Admin by měl vaše zjevné nepravdy a poplašné zprávy mazat.

Navýšení příspěvku do fondu oprav není důležitý důvod - prohlaseni vlastnika

Iva Müllerová — Wed, 08 May 2019 21:00:58 +0200

je zaevidovan v Katastru nemovitosti a ne ve sbirce listin atd. u soudu (tam jsou stanovy), jinak se vsim souhlas.

Navýšení příspěvku do fondu oprav není důležitý důvod - Stanovení poměru výše příspěvku

TN. — Wed, 02 Jan 2019 12:01:31 +0100

Na což reaguje i novela NOZ, která tuto kompetenci odebere shromáždění SVJ a přesouvá ji do prohlášení. Jsem ale zvědavý, jak se judikatura v budoucnu vypořádá s kvórem, zda soudy budou akceptovat 100%, nebo budou pokračovat v rozvolňování a připistí prostou nadpoloviční většinu z náhradní schůze, tedy 20 % vlastníků by mohlo způsob přispívání změnit.

Navýšení příspěvku do fondu oprav není důležitý důvod - Pravidla a způsob

Dudekk — Tue, 01 Jan 2019 22:40:04 +0100

Je třeba rozlišovat mezi pravidly a mezi způsobem, kterým se přispívá na náklady na správu domu a pozemku, ten je upraven ust. § 1180 odst. 1. Navíc, v působnosti shromáždění není rozhodování o způsobu přispívání na náklady na správu domu a pozemku. Protože k tomu je třeba dohody neboli souhlasu všech, a nejde o rozhodování SVJ (shromáždění jako nejvyššího orgánu SVJ). Viz judikát 31 Cdo 4294/2011.

Navýšení příspěvku do fondu oprav není důležitý důvod - Navýšení příspěvku do fondu oprav není důležitý důvod

Jan77 — Tue, 01 Jan 2019 20:26:34 +0100

Neviděl bych to takto jednoznačně.

Dle § 1166 jsou obsahem Prohlášení „pravidla pro správu domu, pravidla pro užívání společných částí a příspěvky na náklady spojené se správou domu a pozemku“, jen pokud nevznikne SVJ.

Pokud SVJ vzniká (resp. je pět jednotek, z nichž mají být alespoň tři ve vlastnictví tří různých vlastníků) , jsou součástí Prohlášení náležitosti stanov, kterými dle

§ 1200 odst 2 jsou g. pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek.

Z toho by bylo možné dovodit, že stanovy jsou autoritativním dokumentem ohledně pravidel pro pro příspěvky, byť následně dle mého názoru není vztah k Prohlášení zcela jasný.

Druhá věc je , kterou soud neměl zřejmě potřebu posuzovat je , že pro změnu poměrů příspěvků znamená nutnost souhlasu 100% podle § 1214.

Rovněž je v tomto případě zajímavé, že se výbor vydal cestou usnesení, a přitom chtěli jen aplikovat pravidlo, které ve stanovách již bylo.

Navýšení příspěvku do fondu oprav není důležitý důvod - „důležitý důvod“

AsiTak — Mon, 31 Dec 2018 14:03:21 +0100

Podle důvodové zprávy k NOZ §1209 umožňuje z „důležitého důvodu“ přezkum přijatého rozhodnutí a také právo každého vlastníka domáhat se úpravy poměrů soudem. Jiné omezení nebo vysvětlení pojmu „důležitý důvod“ v zákoně není a proto tato charakteristika z pohledu žalujícího je vždy splněna, neboť v opačném případě by řešení problému soudem neaplikoval. To vede k tomu, že lze u soudu napadnout jakékoliv rozhodnutí ze shromáždění. Takže omezující význam „důležitého důvodu“ by měl učinit soud. Podle záměru zákonodárce tento paragraf má význam „obranného“ nástroje pro přehlasovaného člena. Bránit se má v případech, kdy vzniká/hrozí nějaká újma (právní, ekonomická nebo osobnosti) osobě žalující nebo újma SVJ, kterou sdílí člen z důvodu členství. Pouze takto popsaná a dokladovaná újma by mohla být považována za „důležitý důvod“. Pouhá změna sazby poplatku nemůže být předmětem žaloby, pokud právo nebo vnitřní předpisy výši poplatku neurčují. Může být i navýšení poplatku předmětem žaloby, pokud navýší výdaje domácnosti natolik, že ohrožuje kvalitu života nebo dokonce existenčně postihuje žalujícího (dokladovat rozpočtem domácnosti). Mělo by být též žalujícím dokázáno, že jiný způsob zábrany vznikající újmy neexistuje. Dokladovat, že neexistuje nárok na sociální výpomoc nebo dotace z EU. Měla by být újma případem výdaje, který je nezbytný. Garáž lze prodat a pak nemusí platit poplatky provozu. „Důležitý důvod“ je důvod, který by vedl ke vzniku stavu proti „dobrým mravům“. Názor laika na zákon.

Navýšení příspěvku do fondu oprav není důležitý důvod - Rozhodování soudů bez znalosti zákonné úpravy

Justitianus — Sun, 30 Dec 2018 01:36:36 +0100

Rozsudek KS Ostrava 8Cm 165/2017–40 ukazuje znepokojivou věc: soudci jsou velmi nevzděláni v právních záležitostech, o kterých naslepo rozhodují. Rozsah jejich neznalosti dosahuje ústavního rozměru, neboť je způsobilá nepříznivě zasáhnout do práv, chráněných Listinou základních práv a svobod.

Cituji z rozsudku:

„Pokud je pravdivé tvrzení navrhovatelů o tom, že aktuálně již drtivá většina vlastníků jednotek v domě souhlasí s tím, aby vlastníci nebytové jednotky přispívali na správu domu a pozemku nižší částkou, než vlastníci bytových jednotek, navrhovatelům nic nebrání v tom, aby postupovali v souladu s občanským zákoníkem a stanovami SVJ a zákonným způsobem dosáhli rozhodnutí ohledně případné změny stanov SVJ.“

Soudcům tedy zcela ušlo, že podíl vlastníka jednotky na nákladech správy domu nemůže být měněn stanovami SVJ. Podíl vlastníka je pevně určen v Prohlášení vlastníka budovy, které je vloženo ve sbírce listin rejstříkového soudu. (Obdobně totéž platí pro Smlouvu o výstavbě, pokud jednotky vznikly na základě tohoto dokumentu.)

Nepřichází tedy vůbec do úvahy jakýkoliv pokus obejít Prohlášení vlastníka pomocí změny stanov SVJ. Přesto soudci-neználci takový protizákonny postup popisují. Někdo by mohl vadnou “radu” soudu vzít vážně (i když je formulována na závěr toliko jako orbiter dictum).

Změna Prohlášení totiž vyžaduje „dohodu dotčených vlastníků o změně jejich práv a povinností, uzavřenou v písemné formě“. Naproti tomu změna stanov se schvaluje zpravidla většinou, v mnoha SVJ pouze prostou (nadpoloviční).

Justitianus

Navýšení příspěvku do fondu oprav není důležitý důvod

Sat, 29 Dec 2018 00:32:02 +0100

Spíše pro zajímavost, jak důležitý důvod aplikuje KS Ostrava. V daném případě se zamítnutím žaloby souhlasím – o co šlo – shromáždění schválilo, že garáže budou platit nikoli 10 Kč/m, ale 31 Kč/m – tolik totiž doposud platily byty, šlo o narovnání situace, kdy garáže historicky (z dob nájemních, kdy dům patřil městu), platily vždy nižší nájem, než byty, ale po vzniku SVJ stanovy určily, že vlastníci přispívají podle velikosti svého podílu, přičemž toto pravidlo se opomenulo aplikovat na garáže. Vlastníci garáží podali žalobu přehlasovaného vlastníka, soud správně žalobu zamítl.

Bohužel častým zdrojem nedorozumění je nepochopení obyvatel bytových domů (zejména starších) rozdílů mezi nájemním a vlastnickým bydlením. Chtělo by to větší osvětu. Sám se s tím potýkám na schůzích, kdy ani 20 let od privatizace lidé nejsou schopni pochopit, že nejsou nájemníci.....

Dle ust. § 1209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl, v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká. Výkladem pojmu „důležitý důvod“ užitého v tomto zákonném ustanovení se zabýval Nejvyšší soud České republiky ve svém usnesení sp. zn. 26 Cdo 4567/2016 ze dne 15.3.2017. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že postupem podle § 1209 odst. 1 občanského zákoníku se přehlasovaný vlastník jednotky může u soudu domáhat pouze určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním. Vzhledem k tomu, že při rozhodování podle citovaného ustanovení jde o zásah veřejné moci do soukromoprávních vztahů, lze institut upravený v ust. § 1209 odst. 1 občanského zákoníku připustit pouze ve zcela odůvodněných a výjimečných případech. Právo obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je proto omezeno nejen z hlediska osobního a časového, nýbrž i z hlediska věcného. Uplatnit je může toliko přehlasovaný vlastník jednotky (osobní omezení), pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (omezení časové) a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod (omezení věcné). Aby soud mohl učinit (kladný) závěr o tom, že napadené usnesení shromáždění vlastníků jednotek bylo (skutečně) přijato v rozporu se zákonem či stanovami společenství, musí být nejprve splněna podmínka, že k přezkumu napadeného usnesení existuje důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 občanského zákoníku. Ačkoliv nová právní úprava mění dřívější pojmosloví užívané pro vyjádření věcného omezení práva na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním, z účelu ustanovení § 1209 odst. 1 občanského zákoníku vyplývá, že dotčenou terminologickou změnu nelze pojímat jako odklon od dosavadního přístupu. Při výkladu slovního spojení „důležitý důvod“, užitého v citovaném ustanovení, proto lze vyjít z definice pojmu „důležitá záležitost“, k níž dospěla ustálená soudní praxe při aplikaci § 11 odst. 3 věty třetí zákona o vlastnictví bytů, a dovodit, že důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Otázku navýšení plateb do fondu oprav zásadně nelze považovat za záležitost, která přímo zasahuje do právního postavení vlastníků jednotek nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití, ledaže v konkrétním případě jde o navýšení extrémní. V daném případě bylo mezi účastníky řízení nesporné, že navrhovatelé jsou vlastníky jednotky – garáže v předmětném domě a zároveň mají z tohoto důvodu spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku. Dále bylo prokázáno, že navrhovatelé s rozhodnutím shromáždění vlastníků vyslovili nesouhlas. Hledisko osobního omezení dle citovaného rozhodnutí je tedy v daném případě splněno. Předmětné shromáždění SVJ proběhlo dne 16.2.2017, návrh na zahájení řízení v této věci byl podán dne 15.5.2017, návrh byl tedy podán do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se přehlasovaní vlastníci o rozhodnutí dozvěděli. Pokud jde o splnění podmínek pro přezkum z hlediska omezení věcného, Nejvyšší soud České republiky v citovaném rozhodnutí dospěl k závěru, že otázku navýšení plateb do fondu oprav zásadně nelze považovat za záležitost, která přímo zasahuje do právního postavení vlastníka jednotky nebo do podstaty předmětu jeho vlastnictví z hlediska účelu jeho využití, ledaže v konkrétním případě jde o navýšení extrémní. V projednávané věci se nejednalo o navýšení plateb do fondu oprav, nýbrž o rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek o tom, že každý vlastník jednotky (bez ohledu na to, zda jde o byt či o garáž) je povinen přispívat na správu domu a pozemku jednotnou částkou v celkové výši odpovídající podílu vlastníka na společných částech domu, a to v souladu s již dříve přijatými aktuálními platnými stanovami SVJ. Nutno zdůraznit, že aktuální platné stanovy SVJ byly řádně přijaty rozhodnutím shromáždění společenství vlastníků ze dne 23.11.2016, o kterém bylo následně vydáno dle ust. § 80a notářského řádu osvědčení o rozhodnutí orgánu právnické osoby notářkou JUDr. Martinou Niklovou. Toto rozhodnutí SVJ ze dne 23.11.2016, kterým byly přijaty aktuálně platné stanovy SVJ, v prekluzivní lhůtě tří měsíců nikým napadeno nebylo. V těchto platných stanovách je zcela jednoznačně stanovena povinnost každého vlastníka jednotky přispívat na správu domu a pozemku částkou odpovídající jeho podílu na společných částech, a to bez ohledu na to, zda se jedná o bytovou či nebytovou jednotku. Za situace, kdy napadeným rozhodnutím shromáždění SVJ ze dne 16.2.2017 byla faktická výše příspěvku vlastníků garáže toliko uvedena do souladu s platnými stanovami, nelze dle názoru soudu dospět k závěru, že k přezkumu napadeného usnesení existuje důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 občanského zákoníku. Dále soud zdůrazňuje, že toto rozhodnutí shromáždění SVJ i dříve přijaté stanovy SVJ zcela korespondují dispozitivnímu ustanovení občanského zákoníku, kde je v ust. § 1180 odst. 1 stanoveno, že nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Lze tedy uzavřít, že i kdyby v daném případě soud byl býval dospěl k závěru, že je zde dán důležitý důvod pro přezkum rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek ve smyslu ust. § 1209 odst. 1 občanského zákoníku, v daném případě je přijaté rozhodnutí shromáždění SVJ zcela v souladu se stanovami SVJ, které jsou v části týkající se povinnosti vlastníků jednotek přispívat na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jejich podílu na společných částech domu zcela v souladu s dispozitivní právní úpravou ust. § 1180 odst. 1 občanského zákoníku. Tímto návrhem napadené rozhodnutí shromáždění SVJ tedy není v rozporu ani se stanovami SVJ, ani v rozporu se zákonem. Pokud je pravdivé tvrzení navrhovatelů o tom, že aktuálně již drtivá většina vlastníků jednotek v domě souhlasí s tím, aby vlastníci nebytové jednotky přispívali na správu domu a pozemku nižší částkou, než vlastníci bytových jednotek, navrhovatelům nic nebrání v tom, aby postupovali v souladu s občanským zákoníkem a stanovami SVJ a zákonným způsobem dosáhli rozhodnutí ohledně případné změny stanov SVJ.

KS Ostrava 8Cm 165/2017–40