Portál společenství vlastníků jednotek - I zfalšovaný (vymyšlený) zápis ze shromáždění je třeba žalovat do 3 měsíců, resp. do 1 roku (§ 259 NOZ) - Comments

I zfalšovaný (vymyšlený) zápis ze shromáždění je třeba žalovat do 3 měsíců, resp. do 1 roku (§ 259 NOZ) - Vlastník který neobdržel pozvánku

Pavel II — Tue, 20 Nov 2018 17:39:01 +0100

nebo případ vadného zápisu musí být žalován jinak než napadením nějakého rozhodnutí. Žaloba musí směřovat na meritm věci a je na SVJ aby prokázalo, že pozvánku doručilo podle stanov. Tam kde nejsou vlastníci hloupí nepřipustí aby ve stanovách bylo za doručení považováno umístění pozvánky na nástěnce.

I zfalšovaný (vymyšlený) zápis ze shromáždění je třeba žalovat do 3 měsíců, resp. do 1 roku (§ 259 NOZ) - Totalitní praktiky

Pozorovatel — Mon, 19 Nov 2018 14:54:47 +0100

Vím o čem mluvíte. Tyto totalitní praktiky jsem svému předchůdci zatrhnul. Bývalý předseda československo – sovětského přátelství na okrese. Uděloval na nástěnce i černé a červené puntíky což mně dožralo. Ve vchodě malý Stalin. Spor vedl k jeho pádu a už x let je svatý klid.

I zfalšovaný (vymyšlený) zápis ze shromáždění je třeba žalovat do 3 měsíců, resp. do 1 roku (§ 259 NOZ) - Co je konstantní judikatura a kdo je přehlasovaný vlastník

TN. — Mon, 19 Nov 2018 11:36:38 +0100

Justitiane, vzhledem k tomu, že mám judikaturu ohledně žalob přehlasovaných vlastníků krajských a vrchních soudů, potažmo samozřejmě toho Nejvyššího, nastudovanou, věřte mi, že „konstantní“ judikatura nic takového neříká. Abyste mohl rozhodovací praxi soudů prohlásit za „konstantní“, musí soudy rozhodovat shodně, ne že vytáhnete jedno rozhodnutí a na jeho základě prohlásíte, že judikatura je „konstantní“. Jde o oblíbený trik advokátů, když neví kam, odkáží do žaloby (vyjádření) na „konstantní“ judikaturu a v horším případě neuvedou žádný příklad, v lepším případě odkáží na jedno rozhodnutí.

Takže teď odprezentuji konstantní judikaturu. Souhlasím s tím, že NS občas na okraj podotýká, že přehlasovaným vlastníkem může být i ten, který se nezúčastnil, a jako příklad obvykle uvádí vlastníka v nemocnici. Praxe je ale mnohem širší a setkáváme se hojně s příklady, kdy vlastníci nejsou zváni na shromáždění (záměrně, či organizační neschopností), poslední dobou, kdy NOZ na rozdíl od ZoVB nepožaduje doručení pozvánky, se pozvánky pouze vyvěšují a vlastníci v domě nebydlící o schůzi nevědí. Stejně tak se v praxi stává, že výbor neoznámí schůzi záměrně. Četl jsem rozsudek, kdy vlastník nebyl schválně pozván, o schůzi se dozvěděl náhodou, když se vracel z práce, slyšel v sušárně hlasy a tak zjistil, že se koná schůze; bod programu schválení stanov však již byl odhlasován – podal žalobu, ale soud jí zamítl, protože nebyl přehlasovaný. Takový vlastník, který se nedostaví, NENÍ přehlasovaný, jelikož výbor prokáže svědectvím, že pozvánky na nástěnkách visely. V tomto smyslu jsem četl rozhodnutí tuším z Plzně, šlo o panelák o více vchodech, výbor argumentoval vysokou nákladovostí zasílání pozvánek a soud žalobu zamítl pouze proto, že vlastníka prohlásil za nepřehlasovaného, ač ten o schůzi nevěděl; pamatuji si, že krajský soud odkazoval právě na čerstvou judikaturu Nejvyššího soudu. Sp.zn. nenapíšu, protože mám na PC bordel, potřeboval bych už nějaký soft na archivaci s možností přidávat k rozsudkům klíčová slova a možností vyhledávání.

I zfalšovaný (vymyšlený) zápis ze shromáždění je třeba žalovat do 3 měsíců, resp. do 1 roku (§ 259 NOZ) - Nesmysl....

Nasmysl — Mon, 19 Nov 2018 10:00:07 +0100

To je nesmysl…pokud vás členové výboru nepusí k podkladům, tak Vás těžko pustí i do výboru a nějak si to u většiny svých ovčanů obhájí…

I zfalšovaný (vymyšlený) zápis ze shromáždění je třeba žalovat do 3 měsíců, resp. do 1 roku (§ 259 NOZ) - Zfalšovaný zápis 4

Justitianus — Mon, 19 Nov 2018 09:43:32 +0100

TN zde napsal: „… dle § 1209 může žalobu podat pouze vlastník, který se zúčastnil shromáždění a hlasoval PROTI.“

To samozřejmě není pravda. Konstantní judikatura říká něco jiného.

Napřed se podívejme na znění zákona. Ustanovení § 1209 NOZ zní takto:

§ 1209
(1) Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

Pojem „přehlasovaný vlastník“ zahrnuje i vlastníka, který se shromáždění neúčastnil. Psalo se zde o tom vícekrát, viz štítek: http://www.portalsvj.cz/stitky/…

Cituji z nedávného usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 5883/2017–99 ze dne 19. 2. 2018: „… z možnosti podat návrh na přezkum rozhodnutí v důležité záležitosti není bez dalšího vyloučen vlastník jednotky, který se hlasování nezúčastnil a s rozhodnutím nesouhlasí (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z 25. května 2011, sp. zn. 22 Cdo 1423/2009).
Od takto nastaveného výkladu slovního spojení „přehlasovaný vlastník“, užitého v § 11 odst. 3 větě třetí zákona o vlastnictví bytů, se dovolací soud neodchyluje ani v poměrech právní úpravy obsažené nyní v ustanovení § 1209 odst. 1 o. z.“

Pro úplnost dodávám, že názor soudů doznal zásadní obrat pouze v otázce zda „přehlasovaným“ vlastníkem je i ten, kdo byl na shromáždění přítomen, avšak nehlasoval proti (zdržel se hlasování). Dřívější judikáty přiznávaly právo obrátit se na soud v důležité záležitosti i tomuto nerozhodnému vlastníkovi. Od roku 2014 však převažuje v praxi soudů názor, že vlastník, který byl přítomen a zdržel se hlasování není „přehlasovaným“ vlastníkem. Měl možnost nesouhlasit, avšak mlčel. Jeho chyba …

Justitianus

I zfalšovaný (vymyšlený) zápis ze shromáždění je třeba žalovat do 3 měsíců, resp. do 1 roku (§ 259 NOZ) - SVJ

Pozorovatel — Mon, 19 Nov 2018 09:12:05 +0100

U SVJ není vše třeba žalovat.Můžete tuto činnost zdarma vykonávat sám a lépe.

I zfalšovaný (vymyšlený) zápis ze shromáždění je třeba žalovat do 3 měsíců, resp. do 1 roku (§ 259 NOZ) - Ano pane TN, v tomto

asi tak — Mon, 19 Nov 2018 08:30:23 +0100

Ano pane TN, v tomto státě lze žalovat cokoliv a všechno. Má to ovšem jeden háček. Výsledek a řešení je v nedohlednu a spravedlnost je slepá. Takže vlastně nic od té žaloby nemůžete očekávat, pouze to, že budete mít na účtu podstatně nižší sumu.

I zfalšovaný (vymyšlený) zápis ze shromáždění je třeba žalovat do 3 měsíců, resp. do 1 roku (§ 259 NOZ) - Žaloval jste někdy něco (sám za sebe) ?

Zapisovatel — Mon, 19 Nov 2018 05:26:04 +0100

Lze žalovat neexistenci zápisu, který se před soudním jednáním z čistajasna v archivu pana advokáta a dražebníka objeví ? To musí být opravdu zábava, jste-li v takové kauze plátcem výpalného eh palmáre …

I zfalšovaný (vymyšlený) zápis ze shromáždění je třeba žalovat do 3 měsíců, resp. do 1 roku (§ 259 NOZ)

Mon, 19 Nov 2018 01:27:35 +0100

I zfalšovaný (vymyšlený) zápis ze shromáždění je třeba žalovat do 3 měsíců, resp. do 1 roku (§ 1209, § 259 NOZ)

V podmínkách SVJ však neproveditelné, protože dle § 1209 může žalobu podat pouze vlastník, který se zúčastnil shromáždění a hlasoval PROTI. Pokud tedy výbor vymyslí konání shromáždění, popř. do zápisu tajně přidá usnesení, o kterém se nehlasovalo a prohlásí ho v zápisu za schválené, stává se takové vymyšlené usnesení po 1 roce platné.

Pokud se vám takové jednání zdá jako fikce, pak vězte, že v praxi zejména malých SVJ se takové jednání předsedů hojně vyskytuje, ale pozorovat ho lze i u velkých SVJ ovládaných velkými správci, zejm. z řad SBD.

https://www.epravo.cz/…i-21761.html

V praxi se však vyskytují případy, kdy se valná hromada vůbec nekoná (byl pouze proveden zápis o jejím konání). Její konání je pouze vymyšleno a za usnesení valné hromady se vydává tvrzené usnesení. Jedná se o usnesení, které valná hromada nepřijala proto, že o něm nikdy nehlasovala, anebo proto, že přijala usnesení ve věci, které se tvrzené usnesení týká, ale jeho obsah byl jiný, než je obsah tvrzeného usnesení. V tomto případě je nutno podat žalobu na neplatnost usnesení valné hromady do tří měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o tvrzeném usnesení, nejpozději však do jednoho roku ode dne konání nebo tvrzeného konání valné hromady. I v tomto případě se jedná o lhůtu objektivní.