Portál společenství vlastníků jednotek - Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Comments

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Vlastník, který nebyl přítomný

Řešil — Thu, 22 Aug 2019 19:19:53 +0200

Co řešíte?

Pokud zákon používá pojem „vlastník, který byl přítomný“, potom současně stejnou definuje i vlastníka, který nebyl přítomným vlastníkem, tj. vlastníka, který nebyl přítomný.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Každý zaplatí předsedovi 100 €

Řešil — Thu, 22 Aug 2019 18:49:40 +0200

„Jinak by nebyl důvod omezovat zákonnost a rozpor se stanovami jen na důležitý důvod, nemyslíte?“

Pochopitelně že není důvod omezovat možnost soudního přezkumu na důležitou záležitost. Tato praxe je odpíráním spravedlnosti. Soudy tvrdí, že pokud se nejedná o důležitou záležitost, každé rozhodnutí je soudně nepřezkoumatelné, tudíž platné a soudně vymahatelné.

U žaloby na plnění (o €) také není žádná dolní hranice. Příklad: Každý zaplatí předsedovi 100 € (denně, týdně, jak libo). Toto rozhodnutí je soudně nepřezkoumatelné, protože se nejedná o důležitou záležitost. Takovéto usnesení je tak platné a uvedená částka je soudně vymahatelná a soudy ji v případě, že nebude placeno dobrovolně, zněkolikanásobí.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Přečtěte si důvodovou zprávu

Dudekk — Thu, 22 Aug 2019 18:38:19 +0200

Zkuste popřemýšlet, o čem jsem vlastně psal. Nesmíte se chytat jedné věci a nevidět přitom celek, který je třeba pochopit.

Mohu Vám poradit jediné, přečtěte si důvodovou zprávu. Kdo to z ní nepochopí, není mu pomoci.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Pojmy!!

Kamilka — Thu, 22 Aug 2019 16:47:00 +0200

„Zákon též neobsahuje nepřítomného a nehlasujícího vlastníka“

Zákon nebyl rozšířen výkladem. Byla použita logická operace negace. Tu právo zná a používá. Máte pravdu, bylo by lépe psát „vlastník nikoliv přítomný“, „vlastník nikoliv hlasující“, nebo ještě lépe a vhodněji, vlastník, který nemá vlastnost „být přítomný“. Je ovšem možné pro srozumitelnost zavést následující zkratky:

vlastník, který nemá/neměl vlastnost „být přítomný“ == vlastník nikoliv přítomný == nepřítomný vlastník
vlastník, který nemá/neměl vlastnost „hlasující“ == vlastník nikoliv hlasující == vlastník nehlasující

Co je vlastník hlasující proti byste musela uvést Vy. Zákon takový pojem nezná, ani tento pojem nelze ze zákonného pojmu logicky dovodit.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Důležitý důvod nebo závažné právní nádledky

Jasný — Thu, 22 Aug 2019 15:14:58 +0200

Napsal jste:

„Smyslem § 1209 je ochrana vlastnických práv, ne zákonnost. Jinak by nebyl důvod omezovat zákonnost a rozpor se stanovami jen na důležitý důvod, nemyslíte?“

Ale vámi uvedená zákonnost podle § 258 je také omezena a netýká se případů, kdy nedošlo k závažným právním následkům a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit viz § 260. To je obdobné jako „důležitý důvod“.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Upřesnění

Dudekk — Thu, 22 Aug 2019 15:02:14 +0200

Abych to ještě upřesnil. Nezákonnost či rozpor se stanovami soud řeší jen v případě důležitého důvodu, ale to si ulehčují soudci práci, proto vylučují řízení dle § 258 o.z.

Správně by měl být § 1209 o.z. používán v případě, když je usnesení přijato v souladu se zákonem a stanovami, ale já se domnívám, že mě toto rozhodnutí poškozuje, zasahuje závažně do mých vlastnických práv. A aby to nebylo zneužíváno, nebo aby se nežalovalo kde co, tak je tam právě ten důležitý důvod. Uvědomuje si to i zákonodárce, proto je v Poslanecké sněmovně návrh novely o.z., mj. i § 1209, z důvodové zprávy plyne to, co jsem psal.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Mýlíte se

Dudekk — Thu, 22 Aug 2019 14:37:54 +0200

Nemáte pravdu. Pokud by to nepředpokládal, tak by to v něm bylo uvedeno, jako je to v § 258 o.z. Smyslem § 1209 je ochrana vlastnických práv, ne zákonnost. Jinak by nebyl důvod omezovat zákonnost a rozpor se stanovami jen na důležitý důvod, nemyslíte? I když to soudy tak dělají.

Rozpor se zákonem či stanovami úspěch v tomto případě (§ 1209) nezaručí.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Pojmy x

AsiTak — Wed, 21 Aug 2019 23:54:07 +0200

Zákon též neobsahuje nepřítomného a nehlasujícího vlastníka a výkladem zákon byl rozšířen o tyto kategorie. Výrazy nepřítomný, nehlasující, proti nejsou nové pojmy ale negované tvary uvedených pojmů. Též je otázkou, zda váš přepis obsahuje původní zákon nebo zákon rozšířený výkladem. Např. výrok „rozhodnutí nebylo přijato, vlastník hlasoval pro“ nezahrnuje nepřítomného a nehlasujícího vlastníka.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - § 1209

Řešil — Wed, 21 Aug 2019 23:07:14 +0200

„§ 1209 předpokládá, že usnesení bylo přijato v souladu se zákonem či stanovami“

§ 1209 nic takového nepředpokládá. Přijetí rozhodnutí nikoli v souladu se stanovami a zákonem je naopak předpokladem pro úspěch žaloby.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Rozdíl mezi § 258 a § 1209 o.z.

Dudekk — Wed, 21 Aug 2019 22:58:04 +0200

To je častý argument, že z ust. § 1209 o.z. vyplývá něco jiného. Podle mě nevyplývá, neboť je třeba rozlišovat žalobu pro neplatnost rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku (podle § 258 o.z.) a mezi žalobou podle § 1209, tedy aby přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhl soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí.

Každý, kdo rozumí česky, přece musí vidět rozdíl mezi těmito §§. § 1209 předpokládá, že usnesení bylo přijato v souladu se zákonem či stanovami, ale vlastník se domnívá, že zasahuje nepřiměřeně do jeho práv, proto důležitý důvod.

Tristní je, že soudci tomu nerozumí (nebo nechtějí) a že sekají rozsudky jak Baťa cvičky, aniž by porozuměli smyslu těchto ustanovení a hledali spravedlnost.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Pojmy!

Řešil — Wed, 21 Aug 2019 22:14:34 +0200

AsiTak,

zákon nepíše o hlasování proti. Je třeba formulovat výhradně s použitím zákonných pojmů. Zákon píše o přítomných a o hlasování pro, tj. výhradně s použitím těchto pojmů je třeva formulovat:

přítomný a hlasoval pro
přítomný a nehlasoval pro
nepřítomný (přesněji: nepřítomný a nehlasoval pro)

Jiné pojmy nejsou k disposici (můžete je ovšem zavést, ale výhradně s použitím zákonných pojmů).

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Logika a přehlasovaný vlastník x

AsiTak — Wed, 21 Aug 2019 21:56:30 +0200

Má být…

Pokud vlastník hlasuje pak je přehlasovaný, pokud jeho hlas je opačný než výsledek hlasování.
Nepřítomný a nehlasující vlastník je vždy přehlasovaný.

Proto druhá část podmínky „rozhodnutí nebylo přijato, vlastník hlasoval pro“ má být
„rozhodnutí nebylo přijato, vlastník nehlasoval proti“ (tuto podmínku splňují i nepřítomní a nehlasující)!.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Logika a přehlasovaný vlastník

Ladislava — Wed, 21 Aug 2019 15:34:32 +0200

„Názor logika ne právníka.“

Z logiky plyne následující:

Vlastník je přehlasovaný, vzniká-li stav výsledku hlasování:
= rozhodnutí bylo přijato, vlastník nehlasoval pro
nebo
= rozhodnutí nebylo přijato, vlastník hlasoval pro."

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Ústavní stížnost Magdy II ÚS 2240/18 odmítnuta

Pavel — Tue, 20 Aug 2019 15:33:45 +0200

Podle NS byla ústavní stížnost dne 2.7.2019 odmítnuta. Vlastní text usnesení na ÚS také nemohu najít.

Hezký den!

Pavel

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - ústavní stížnost Magdy

boba — Tue, 20 Aug 2019 14:40:13 +0200

Nevíte nekdo jak dopadla zmínena ustavní stíznost pani Magdy? Na internetu nemohu nic dohledat.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Pro “Jasný”

anon1234 — Sun, 02 Sep 2018 09:53:17 +0200

A co ta věta, kterou jste citoval (Půjde zejména o ustanovení … o neplatnosti rozhodnutí)?

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Dle DZ se uplatní § 1209, nekoliv § 258 jak tvrdíte

Jasný — Sat, 01 Sep 2018 13:35:46 +0200

Suveréně tvrdíte:

„neplatnost usnesení se dle důvodové zprávy k § 1221 NOZ uplatí § 258 NOZ a nikoli § 1209 NOZ“

Tak se podívejme, co je uvedeno v DZ k § 1221:

„Společenství vlastníků je právnická osoba korporačního typu založená za nepodnikatelským účelem. Proto je účelné odkázat na přiměřené použití ustanovení občanského zákoníku o spolku. Podpůrná aplikace ustanovení o spolku se uplatní v případech, kdy z ustanovení o společenství vlastníků nevyplývá něco jiného. Půjde zejména o ustanovení týkající se postupu při svolávání shromáždění k zasedání, o průběhu zasedání, o zápisu ze zasedání, o neplatnosti rozhodnutí atd.“

Z uvedeného vyplývá, že se ustanovení § 258 (rozuměj ustanovení o spolku) uplatní pouze v případě, kdy z ustanovení § 1209 (rozuměj ustanovení o společenství vlastníků) nevyplývá něco jiného. A z ustanovení § 1209 vyplývá přece něco jiného, než z ustanovení § 258. Proto je jasné, že se uplatní § 1209 a nikoliv § 258 jak tvrdíte.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Přehlasovaný vlastník?

AsiTak — Wed, 29 Aug 2018 02:26:19 +0200

Ale ten zákon který popisujete Vy je jiný, než jsem popisoval já. Vykladač zákon nepopisoval ale přepsal. Nemůže existovat výklad dokazující, že stav hlasování nepřítomného nebo nehlasujícího vlastníka je totožný hlasem proti nebo pro dle potřeby. Takový stav lze přidat do zákona ale ne odvodit. Pokud zákon byl výkladem pozměněn, proč není text shodně upraven? Určitě o tom bylo napsáno nejméně tři stránek zdůvodnění, místo toho aby byly připsány tři věty do stávajícího zákona a byla vydána novela. Jak může laik vědět že takový „výklad“ existuje, tj. platí něco jiného než vyplývá z textu zákona. Jak může stát trvat na dodržení zákona, když laik nemá šanci zjistit ani co obsahuje. Vlastně asi má, pronajme vlastního vykladače, který zná doplňky velkých vykladačů. Jsem rád, že ČR je právní stát, který je založen na dodržování právních norem (včetně výkladů), zároveň nabývám poznatek, že pro mne laika nemá význam zákony číst a snažit se pochopit.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Je to zoufalé

taky občan — Tue, 28 Aug 2018 20:52:39 +0200

Vaše vyjádření je spíše zoufalé, je v něm zásadní omyl.Česká republika není právní stát.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Prosím o link na

AcTk — Tue, 28 Aug 2018 17:56:32 +0200

Prosím o link na příslušné téma zde, Právní rozhledy nemám k dispozici (zajímá mě napadnuté usnesení shromáždění).

Je to tedy tak, že usnesení s takovouto (domnělou) vadou, tj. že shromáždění nebylo usnášeníschopné, může napadnout jen „přehlasovaný vlastník“?

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - přehlasovaný vlastník - pro AsiTak

anon1234 — Tue, 28 Aug 2018 17:30:41 +0200

přehlasovaným vlastníkem je dle Nejvyššího soudu i ten vlastník, který se shromáždění nezúčastnil – viz NS 22 Cdo 1423/2009 (Výklad, podle něhož by právo napadnout rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek příslušelo bezvýhradně vlastníku jednotky toliko v případech, kdy se vlastník jednotky hlasování zúčastnil, je co do základu v rozporu s rozsahem ústavního práva na soudní ochranu poskytovanou v režimu čl. 36 Listiny základních práv a svobod.)

u přijatého rozhodnutí má být přehlasovaným vlastníkem – hlasující PROTI, nepřítomný, zdržující se.

u nepřijatého rozhodnutí má být přehlasovaným vlastníkem – hlasující PRO, nepřítomný, zdržující se.

ostatně takto to vykládají soudci na Slovensku, kde dodnes platí obdobný zákon k našemu dnes už zrušenému ZOVB.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Je to zoufalé!

anon1234 — Tue, 28 Aug 2018 17:18:12 +0200

zde na portalsvj.cz nebo v Právních rozhledech 23–24/2016, kdybyste chtěl, tak byste dohledal, že důvodem pro navržení vyslovení neplatnosti bylo, že usnesení bylo přijato, přestože zasedání shromáždění nebylo usnášeníschopné.

Česká republika je právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. právní stát je založen na dodržování právních norem, tedy jestliže nebyl dodržen zákon a stanovy (tj. shromáždění nebylo usnášeníschopné), má být vyslovena neplatnost.

nikdo nikomu nebrání shromáždění svolat znovu a postupem dle zákona pak přijmout dané usnesení (s potřebnou usnášeníschopností a potřebným kvorem pro přijetí).

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Přehlasovaný vlastník

AsiTak — Tue, 28 Aug 2018 14:54:21 +0200

Názor logika ne právníka. Přehlasovaný vlastník je vlastnost hlasování vlastníka a stavu hlasování o rozhodnutí. Není to stav názoru vlastníka na výsledek rozhodnutí.
Vlastník je přehlasovaný vzniká-li stav výsledku hlasování:
= rozhodnutí bylo přijato, vlastník hlasoval proti nebo
= rozhodnutí nebylo přijato, vlastník hlasoval pro.
Aby stav přehlasovaný dalo stanovit je třeba znát výsledek hlasování o rozhodnutí a hlasování vlastníka. Jakéhokoliv důvodu není k dispozici hlas vlastníka nelze statut přehlasovaného vlastníka stanovit. Nahradíme-li chybějící hlas vlastníka potřeným implicitním hlasem opačným k výsledku hlasování o rozhodnutí, pak zákon nabývá novou podobu o nesouhlasu vlastníka s výsledkem hlasování, a to už není „přehlasovaný vlastník“ ale „nesouhlasující vlastník“. Podle toho posouzení stavu hlasování vlastníka je správný postup.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Co je na tom zoufalého?

AcTk — Tue, 28 Aug 2018 09:32:34 +0200

Co je na tom zoufalého? Pro posouzení zoufalosti tohoto konkrétního případu je nutné vědět o jaké záležitosti se hlasovalo a proč dotyčný (jak vy říkáte Magda) shromáždění opustil. Např. pokud se jednalo o nějaké významné opravě domu se kterou všichni kromě Magdy souhlasí a Magda odešla ze shromáždění kvůli sledování Růžovky, tak mi rozhodnutí soudu přijde jako správné. Fakta ale neznám, takže těžko říct. Je třeba se na to podívat také z druhé strany, kdy nastávají situace, kdy jeden člověk blokuje rozhodnutí a akce, které většina ostatních chce. A blokuje je jen proto, že je ublížený a chce škodit. Pokud je osoba řádně na shromáždění pozvána a seznámena s programem, ví že se o dané záležitosti bude hlasovat, přijde na shromáždění, svévolně bez závažného důvodu odejde, shromáždění bod odhlasuje – tak proč by měla být jeho realizace zdržována tím, že si daná osoba následně vzpomene, že se jí vůle většiny nelíbí? Proč by měla většina obyvatel domu trpět, např. neopravenou střechou, kvůli zvůli jednoho? Neříkám, že to tak v tomto případě bylo, jenom upozorňuji, že nic není černobílé. V tomto kontextu lze podobná rozhodnutí soudu považovat za správná.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - tragikomedie soudců NS

anon1234 — Mon, 27 Aug 2018 17:30:01 +0200

to je zas tragikomedie ze strany soudců NS.

dle tohoto výkladu orlů práva na NS se za přehlasovaného vlastníka nepovažuje ten, který se nezúčastnil zasedání ze „zdravotních či jiných vážných důvodů“ (Dospěl-li však odvolací soud – za situace, kdy dovolatelka (řádně pozvaná na shromáždění Společenství a informovaná o jeho plánovaném programu) se ze shromáždění vzdálila (nikoli ze zdravotních či jiných vážných důvodů) a nezúčastnila se tedy bez vážných důvodů hlasování o zpochybňovaném usnesení, které bylo přijato – k závěru, že není aktivně věcně legitimována k podání žaloby podle § 1209 odst. 1 o. z., neboť za této situace ji nelze pokládat za přehlasovaného vlastníka jednotky, neodchýlil se od citované judikatury).

je to jen další pokračování snahy soudců nerozhodovat. prvotně žaloby zamítat kvůli „nedůležitému důvodu“, což je de facto všechno. a sekundárně, když už je důležitý důvod splněn, tak žalobu zamítnout proto, že si vlastník dovolil z nezávažných důvodů opustit zasedání shromáždění, a proto není přehlasovaným vlastníkem.

je to zoufalé, zoufalé, zoufalé!

paní Magdu plně chápu a fandím ji a dalším, co nejsou tupými ovčany. legislativa je správná už teď. na neplatnost usnesení se dle důvodové zprávy k § 1221 NOZ uplatí § 258 NOZ a nikoli § 1209 NOZ. akorát soudci NS svým výkladem zákon překrucují a jdou proti úmyslu zákonodárce. takže to, že prosadíte novou legislativu, je sice hezké, ale soudci NS ji opět překroutí, aby byla kontinuita zachována a mohli nadále zamítat žaloby jak na běžícím páse. tedy mnohem důležitější je zlomit nesmyslný výklad soudců NS, než vymýšlet už jednou vymyšlenou legislativu…

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Smutný konec

TN. — Mon, 27 Aug 2018 16:10:39 +0200

Magda ústavní stížnost projede, to bylo jasné od počátku, už jsme o případu diskutovali.

Jediná šance do budoucna a o to se snažím, lobbovat u poslanců. Nyní je příležitost, když se přepisuje bytové spoluvlastnictví v NOZ. Ministerstvo kompletně přepsalo § 1209, ale nechalo v něm nesmysl „přehlasovaného vlastníka“. U všech ostatních právnických osob může podat žalobu o neplatnost usnesení nejvyššího orgánu každý člen, ale u SVJ pouze ten, který přišel na jednání a hlasoval proti. Je to nesmysl. Výbory nebo SBD můžou obejít oponenty tím, že je prostě nepozvou, nebo zfalšují zápis, nebo usnesení nezveřejní, resp. zveřejní až po roce a nelze se bránit.

Magdu nechápu. Kdyby napřímila své úsilí a energii do novely NOZ, prospěla by celému vlastnickému hnutí. Místo toho má zajímavý koníček – soudit se v předem prohraných sporech a lopatama vyhazovat peníze za advokáty. Napočítal jsem asi 7 sporů s jejím SVJ, všechny prohrála i tu poslední žalobu o 90.000 Kč, co na ní podalo SVJ v roce 2012. To je jasné, když je legislativa takto nastavena.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - přehlasovaný vlastník

ik — Sun, 26 Aug 2018 13:42:38 +0200

Podle mě je soudní řízení u konce. Všechny soudy, vč. vrchního rozhodly v neprospěch vlastníka byt.jednotky. Teď už se asi může dotyčný/á dovolávat pouze Boha.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Je skoro jisté, že US

Anonymous. — Sun, 26 Aug 2018 12:24:58 +0200

Je skoro jisté, že US povrdí názor NS.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018 - Magda

okolojdouci — Sun, 26 Aug 2018 12:04:22 +0200

Tak toto dovolání je zde známé paní Magdy. Doufám, že u ÚS paní Magda uspěje.

Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018

Pavel — Sat, 25 Aug 2018 23:16:39 +0200

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci navrhovatelky M. B., P., zastoupené Mgr. Kateřinou Richterovou, advokátkou se sídlem v Praze 9, Kovářská 1169/17, za účasti Společenství vlastníků jednotek Vřesová č.p. 681, 181 00 Praha 8 – Troja, se sídlem v Praze 8 – Troji, Vřesová 681/17, IČO: 26476894, zastoupeného Mgr. Janem Pařenicou, advokátem se sídlem v Praze 9, K Hutím 665/5, o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění ze dne 17. září 2014, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 25 Cm 97/2014, o dovolání navrhovatelky proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. září 2017, č. j. 6 Cmo 94/2017–117, takto:

Dovolání se odmítá.
Navrhovatelka je povinna zaplatit Společenství vlastníků jednotek Vřesová č.p. 681, 181 00 Praha 8 – Troja, se sídlem v Praze 8 – Troji, Vřesová 681/17, IČO: 26476894, na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.800,– Kč k rukám Mgr. Jana Pařenici, advokáta se sídlem v Praze 9, K Hutím 665/5, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 16. ledna 2017, č. j. 25 Cm 97/2014–86, výroky I. a II. zamítl žalobu, jíž se navrhovatelka domáhala vyslovení neplatnosti tam specifikovaných usnesení přijatých dne 17. září 2014 na shromáždění Společenství vlastníků jednotek Vřesová č.p. 681, 181 00 Praha 8 – Troja (dále jen „Společenství“), a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok III.).

K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 19. září 2017, č. j. 6 Cmo 94/2017–117, citovaný rozsudek potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dospěl k závěru, že dovolání navrhovatelky (dovolatelky) proti citovanému rozsudku odvolacího soudu, k němuž se Společenství prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřilo, není z posléze uvedených důvodů přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017 (čl. II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb.) – dále jen „o.s.ř.“ Otázky nastolené k dovolacímu přezkumu (otázka aktivní věcné legitimace řádně pozvaného a o plánovaném programu informovaného vlastníka jednotky, který se ze shromáždění bez zdravotních či jiných vážných důvodů vzdálil, a proto se hlasování nezúčastnil, k podání žaloby podle § 1209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů /dále jen „o. z.“/, a otázka podpůrné aplikace ustanovení o spolku ve smyslu § 1221 o. z.) byly totiž v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu vyřešeny a od ustáleného řešení těchto otázek se dovolací soud neodklání ani v posuzované věci; přitom rozhodnutí odvolacího soudu je s nimi v souladu.

Judikatura dovolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 15. března 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, z 27. června 2017, sp. zn. 26 Cdo 2657/2016, a z 15. srpna 2017, sp. zn. 26 Cdo 1053/2017) je ustálena v názoru, že postupem podle § 1209 odst. 1 o. z. se přehlasovaný vlastník jednotky může u soudu domáhat pouze určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním; může tak učinit pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (omezení časové), a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod (omezení věcné).

V soudní praxi však není pochyb ani o tom, že právo obrátit se na soud s návrhem na určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním může pouze přehlasovaný vlastník jednotky (osobní omezení). Výkladem slovního spojení „přehlasovaný vlastník“ se dovolací soud opakovaně zabýval v poměrech právní úpravy obsažené v ustanovení § 11 odst. 3 věty třetí zákona č. 72/1992 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen „zákon o vlastnictví bytů“). Předně dovodil, že za přehlasovaného nelze považovat vlastníka, který se účastnil zasedání shromáždění a při něm hlasoval pro přijetí napadeného usnesení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 23. května 2012, sp. zn. 29 Cdo 3399/2010). Oprávněn (aktivně legitimován) domáhat se zrušení rozhodnutí přijatého shromážděním však není ani vlastník, který se účastní shromáždění a zdrží se hlasování. Takový vlastník totiž nedává svým postojem najevo, že s rozhodnutím nesouhlasí. V dané souvislosti pak není podstatné, zda byl vlastník osobně přítomen na shromáždění či se nechal zastoupit třetí osobou, stejně tak jako důvod, pro který nehlasoval proti později zpochybněnému rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. února 2015, sp. zn. 29 Cdo 924/2012, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením z 9. září 2015, sp. zn. IV. ÚS 1459/15). Dále také vyložil, že vlastník projevuje svůj názor hlasováním o usnesení, a proto je nerozhodné, jak se v průběhu diskuse o něm vyjadřoval (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 8. června 2016, sp. zn. 26 Cdo 4386/2015). Formuloval rovněž právní závěr, že z možnosti podat návrh na přezkum rozhodnutí v důležité záležitosti není bez dalšího vyloučen vlastník jednotky, který se hlasování nezúčastnil a s rozhodnutím nesouhlasí. Možnost napadnout rozhodnutí shromáždění vlastníků v důležité záležitosti přehlasovaným vlastníkem jednotky návrhem u soudu ve smyslu § 11 odst. 3 věty třetí zákona o vlastnictví bytů nelze vykládat tak, že toto právo má pouze vlastník jednotky, který byl při hlasování shromáždění vlastníků jednotek přítomen. Vlastník jednotky, který se nezúčastnil schůze shromáždění např. z vážných zdravotních či jiných obdobných důvodů, by již pro tuto samotnou skutečnost byl vyloučen z možnosti podat žalobu týkající se posouzení většinového rozhodnutí v důležité záležitosti (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z 25. května 2011, sp. zn. 22 Cdo 1423/2009).

Od takto nastaveného výkladu slovního spojení „přehlasovaný vlastník“, užitého v § 11 odst. 3 větě třetí zákona o vlastnictví bytů, se dovolací soud neodchyluje ani v poměrech právní úpravy obsažené nyní v ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 26 Cdo 5883/2017 a 26 Cdo 1312/2017, obě z 19. února 2018).

Nejvyšší soud sice již dříve vyložil, že usnesení shromáždění vlastníků jednotek o změně stanov společenství je (zpravidla) důležitou záležitostí ve smyslu § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů a tudíž – vzhledem k odůvodnění již citovaného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. března 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016 – i ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. února 2015, sp. zn. 29 Cdo 3024/2012). Dospěl-li však odvolací soud – za situace, kdy dovolatelka (řádně pozvaná na shromáždění Společenství a informovaná o jeho plánovaném programu) se ze shromáždění vzdálila (nikoli ze zdravotních či jiných vážných důvodů) a nezúčastnila se tedy bez vážných důvodů hlasování o zpochybňovaném usnesení, které bylo přijato – k závěru, že není aktivně věcně legitimována k podání žaloby podle § 1209 odst. 1 o. z., neboť za této situace ji nelze pokládat za přehlasovaného vlastníka jednotky, neodchýlil se od citované judikatury; jeho rozhodnutí je naopak výrazem standardní soudní praxe, od níž se dovolací soud ani nyní neodchyluje.

Nelze přisvědčit ani dovolací námitce, že v dané věci mělo být postupováno v souladu s ustanovením o spolku tj. s ustanovením § 258 o. z. ve spojení s § 1221 o. z. (srov. odůvodnění již citovaného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. března 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016).

Dovolací soud nepřehlédl dovolatelčino sdělení, že dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu „v celém rozsahu“, tj. nejen jeho potvrzující výrok, ale jakoby i jeho nákladový výrok. Ve vztahu k nákladovým výrokům však – s přihlédnutím k obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) – v rozporu s ustanoveními § 241a odst. 2 a 3 o.s.ř. neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a ani v tomto ohledu nevymezila důvody dovolání.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud dovolání podle § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§ 243c odst. 2 o.s.ř.) – pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 18. dubna 2018

JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu

___________________________________________________________________________

Dne 28.6.2018 byla podána ústavní stížnost II ÚS 2240/18.

___________________________________________________________________________

Hezký den!